Dnem 1. 1. 2009 nabývá účinnosti nový zákon č. 187/2006
Sb, o nemocenském pojištění. Zákonem č. 305/2008 Sb., označovaným jako
technická novela, který byl zveřejněn v čísle 99 Sbírky dne 21. 8. 2008, se
novelizuje tento zákon a předpisy s ním související. Od roku 2006, kdy nabyl
nový zákon o nemocenském pojištění platnosti (byl uveřejněn ve Sbírce zákonů),
došlo ke změnám, které si vyžádaly novelizaci tohoto zákona a zákonů s ním
souvisejících. zároveň se odstraňují nepřesnosti ve schválené úpravě a
zjednodušuje se administrativní provádění sociálního pojištění.
Poslaneckým návrhem byla do technické novely
zapracována úprava, která reaguje na nález Ústavního soudu. Ústavní soud s
účinností od 30. června 2008 zrušil karenční dobu u nemocenského, tj.
neposkytování nemocenského za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti.
tato část technické novely nabývá účinnosti 1. 9. 2008, část
vztahující se k novému zákonu o nemocenském pojištění pak od 1. 1. 2009.
Některé technické změny nabývají účinnosti dnem vyhlášení zákona.
Zásady nového zákona o nemocenském pojištění byly
uveřejněny ve Zpravodaji č. 22-26/2006. Vzhledem k tomu, že zákon byl již
několikrát novelizován, seznámíme Vás v dalších vydáních Zpravodaje s
povinnostmi, které pro zaměstnavatele a pojištěnce vyplývají z nové úpravy od
1. 1. 2009. Dnes proto jen stručný přehled změn.
Za první 3 kalendářní dny pracovní neschopnosti a karantény
náleží nemocenské ve výši 25 % denního vyměřovacího základu.
Od 1. 1. do 29. 6. 2008 nenáleželo za tyto 3 dny nemocenské, po
nálezu Ústavního soudu náleželo od 30. června 2008 nemocenské ve výši 60 %
denního vyměřovacího základu. Od 1. 9. až do 31. 12. 2008 bude náležet
nemocenské ve výši 25 % denního vyměřovacího základu. Od 1. 1. 2009 bude
nemocenské náležet až od 15. kalendářního dne trvání pracovní neschopnosti,
protože v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanec náhradu
mzdy vypočtenou z redukovaného průměrného hodinového výdělku. Náhrada mzdy bude
náležet za pracovní dny až od čtvrtého pracovního dne ve výši 60 % redukovaného
průměrného výdělku. Při karanténě bude náležet náhrada mzdy od prvního
pracovního dne, a to za první 3 dny 25 % a od 4. dne 60 % redukovaného
průměrného výdělku.
Při karanténě náleží nemocenské vždy od prvního dne ve
výši 25 %. Od 30. 6. 2008 náleželo při karanténě nemocenské od prvého
dne, jestliže karanténa trvala déle než 3 dny. Netrvala-li aspoň 4 dny,
nemocenské nenáleželo.
Vznikla-li pracovní neschopnost 30. nebo 31. srpna 2008 a
trvá i v září, tak za první 3 dny, tj. i za 1. a popř. za 2. září náleží
nemocenské ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Bude-li zaměstnanec uznán
práce neschopným od 1. září, náleží nemocenské za 1. až 3. září ve výši 25
%.
Nadále platí, že za první den trvání pracovní
neschopnosti, v němž zaměstnanec po část dne pracoval, nemocenské
nenáleží, ale tento den je prvním dnem pracovní neschopnosti pro stanovení
podpůrčí doby, pro určení 31. a 61. dne trvání pracovní neschopnosti, od nichž
se mění sazba pro výpočet nemocenského z 60 % na 66 % a z 66 % na 72 %.
Dále uvádíme přehled zásadních změn v technické
novele, která novelizuje příslušné zákony.
Nemocenské pojištění budou provádět okresní správy
sociálního zabezpečení (OSSZ), zaměstnavatelé budou přijímat od zaměstnanců
žádosti o dávky; tyto žádosti budou zasílat OSSZ. Ke každé žádosti připojí
předepsaný tiskopis, na kterém vyplní údaje potřebné pro posouzení nároku na
dávku a její výši. Změny, které se týkají výpočtu dávek, nejsou proto dále
uvedeny, neboť se týkají pouze OSSZ. Zaměstnavatelé musí znát podmínky
účasti na nemocenském pojištění, protože oznamují OSSZ nástup do zaměstnání
jen takových zaměstnanců, kteří jsou účastni nemocenského pojištění.
Změny v tomto zákoně se týkají:
zaměstnance, který utrpí úraz při záchranných pracích
jako člen jednotky Sboru dobrovolných hasičů obce a je uznán z tohoto důvodu
práce neschopným. Na základě poslaneckého návrhu bude těmto zaměstnancům
náležet nemocenské ve výši 100 % denního vyměřovacího základu. Zaměstnavatel
musí připojit k potvrzení pracovní neschopnosti i doklad, který mu zaměstnanec
předá, že pracovní neschopnost vznikla při takové činnosti. Doklad vyhotoví
obec.
změny místa pobytu zaměstnance v době pracovní
…