Zaměstnávání studentů - brigádníků se v mnohém odlišuje
od standardních pracovněprávních vztahů, proto chci tímto příspěvkem blíže
objasnit postup zaměstnavatele jednak charakteristikou některých obecně
platných principů a zásad, jednak výčtem jeho povinností na příkladech z
praxe.
NahoruTyp pracovněprávního vztahu
Podle zákoníku práce je v podstatě možné uzavřít se
studentem jakýkoliv smluvní vztah, což znamená, že student, který si
chce o prázdninách přivydělat, může se zaměstnavatelem podepsat dohodu o
provedení práce, dohodu o pracovní činnosti nebo se nechat zaměstnat na
klasický pracovní poměr. Z hlediska posuzování charakteru pracovněprávního
vztahu, na jehož základě je brigádnická činnost studentů vykonávána, lze
konstatovat, že ačkoliv zákoník práce, zákon o daních z příjmů, případně jiná
právní úprava nedefinují pojem studentská brigáda, používá se tato formulace
zcela běžně a bývá zpravidla součástí sjednaného smluvního vztahu.
Do vyměřovacího základu zaměstnaného brigádníka se
zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V
příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí tohoto brigádníka i v počtu
zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu
a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní
pojišťovně každý měsíc, nejpozději v den výplaty, v Přehledu o platbě
pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatele.
NahoruOdvod pojistného ze skutečné výše příjmu
Pokud zaměstnavatel zaměstnává studenta po dobu studia,
odvádí pojistné za tohoto zaměstnance ze skutečné výše zúčtovaného hrubého
příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu. Tento postup
vychází ze skutečnosti, že student je ve zdravotním pojištění osobou, na kterou
se nevztahuje ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň z
minimálního vyměřovacího základu [§ 3 odst. 8 písm. e) zákon č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů].
NahoruVazba na minimální vyměřovací základ
Při zaměstnávání studentů je zapotřebí respektovat
povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu při
současném splnění těchto podmínek:
u zaměstnaného studenta se jedná o tzv. poslední
prázdniny,
student je zaměstnán po celý kalendářní měsíc červenec nebo
srpen,
zúčtovaný příjem je v příslušném kalendářním měsíci nižší než
minimální mzda 8 000 Kč.
Registrace brigádníků ve státní kategorii u zdravotní
pojišťovny
Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět
pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti
dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem
zúčtovaný po 1. 1. 2008 nižší než 8 000 Kč), musí mít jednoznačně
potvrzeno, že za tuto osobu je ve zdravotním pojištění stát plátcem
pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit,
zda jsou mladší 26 let věku a současně se jedná o studium na škole, která je
zařazena do sítě škol poskytujících přípravu na budoucí povolání (seznamy škol
jsou k dispozici kupříkladu na zdravotních pojišťovnách), s potřebou doložení
potvrzení o studiu.
Studenti, kteří po prázdninách pokračují ve studiu na
střední nebo vysoké škole, zůstávají nezaopatřenými dětmi po celou dobu
prázdnin bez ohledu na skutečnost, zda vykonávají výdělečnou činnost či nikoli.
Naopak studenti, kteří po prázdninách již nebudou pokračovat ve studiu na
střední škole (tzv. poslední prázdniny), jsou nezaopatřenými dětmi v měsících
červenci a srpnu za předpokladu, že zaměstnání nebo výkon samostatné výdělečné
činnosti netrvají po celý kalendářní měsíc a ani nepobírají podporu v
nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
NahoruPlnění oznamovací povinnosti
Kromě odvodu pojistného je zaměstnavatel povinen
přihlásit se k platbě pojistného za zaměstnaného brigádníka ke zdravotní
pojišťovně, u které je tento student pojištěn. Přihlášení se provede
prostřednictvím Hromadného oznámení zaměstnavatele (kódem P) s datem nástupu
studenta do zaměstnání, po ukončení brigády se zaměstnavatel odhlásí od placení
pojistného za tohoto brigádníka (kódem O) s datem skončení sjednaného
pracovněprávního vztahu.
Bude-li se jednat o osobu, za kterou je plátcem
pojistného i stát (což je většina případů), oznamuje zaměstnavatel i tuto
skutečnost.…