Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zaměstnanci - vzdělávání

2.7.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Zaměstnanci – vzdělávání

Jaroslava Pfeilerová

Pojem

Zákoník práce ukládá zaměstnavatelům povinnost "pečovat o odborný rozvoj" jejich zaměstnanců. Zaměstnavatelé tuto povinnost ve většině případů rádi plní, protože jsou si vědomi skutečnosti, že kvalifikovaní a proškolení zaměstnanci budou svoji práci provádět mnohem lépe než zaměstnanci bez potřebných znalostí. Vzdělávání do stanoveného limitu i nad rámec stanovený zákoníkem práce také patří mezi stálé oblíbenější zaměstnanecké benefity.

V dalším textu se budeme zabývat problematikou vzdělávání současných i budoucích zaměstnanců.

I. Vzdělávání současných zaměstnanců

Ve vztahu ke vzdělávání zaměstnanců rozlišuje zákoník práce dva základní pojmy: zvyšování kvalifikace a prohlubování kvalifikace.

Prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, udržování a obnova, kdy se nemění její podstata. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci tento druh vzdělávání nařídit, protože zaměstnanec je povinen si svoji kvalifikaci potřebnou k výkonu sjednaného druhu práce průběžně prohlubovat. Doba, po kterou si zaměstnanec svoji kvalifikaci prohlubuje, je považována za výkon práce a zaměstnanci za ni náleží plat nebo mzda a ostatní související náhrady. Za prohlubování kvalifikace je možné považovat např. účast zaměstnanců na nejrůznějších školeních, seminářích, odborných kurzech apod.

Zvyšování kvalifikace

Při zvyšování kvalifikace dochází k dosažení vyššího stupně vzdělání. Tuto formu vzdělávání není možné zaměstnanci nařídit, a pokud zasahuje do pracovní doby, je na straně zaměstnance považována za překážku v práci. Zvyšování kvalifikace nelze nikdy považovat za výkon práce. Zvyšováním kvalifikace se rozumí např. situace, kdy zaměstnanec se základním vzděláním studuje střední školu nebo středoškolák studuje vysokou školu.

Mimo zákoník práce je vzdělávání řešeno i daňovým zákonem, a to následujícím způsobem:

Zaměstnanec

  • Vzdělávání zaměstnanců sice představuje zdanitelný příjem, ale pokud je poskytováno v nepeněžní podobě a souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, je hodnota plnění v souladu s § 6 odst. 9 písm. a) ZDP osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti. Není přitom rozhodující, zda se jedná o prohlubování kvalifikace (výkon práce) nebo o zvyšování kvalifikace (překážku na straně zaměstnance).

  • Při využití § 6 odst. 9 písm. d) ZDP je osvobozeno od daně z příjmů ze závislé činnosti také vzdělávání zaměstnanců v nepeněžní podobě, které sice nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele, ale je financováno z vymezených prostředků, tj. např. ze sociálního fondu nebo z nedaňových nákladů.

Na daňové posouzení má vliv způsob, kterým zaměstnavatel zaměstnanci plnění poskytne:

  • Nepeněžní plnění. Jednou z podmínek osvobození u zaměstnance od daně z příjmů je, aby vzdělávání bylo poskytováno v nepeněžní formě. Nepeněžním plněním se rozumějí případy, kdy zaměstnavatel neposkytuje zaměstnanci finanční plnění, ale příslušné náklady hradí přímo škole, organizátorovi školení a kurzů nebo sám zaměstnavatel vzdělávací zařízení provozuje.

  • Peněžní plnění zaměstnavatele. Zaměstnavatel se může ve vnitřním předpise v kolektivní smlouvě, pracovní nebo jiné smlouvě zavázat k tomu, že zaměstnanci poskytne finanční příspěvek na vzdělání. Bude-li se jednat o dohodnuté studium zaměstnance za účelem zvýšení kvalifikace (např. na vysoké škole), lze finanční příspěvek zaměstnavatele v souladu s bodem 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP daňově uplatnit. V tomto případě se však u zaměstnance bude jednat o zdanitelný příjem, který bude také součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Tento postup je využíván spíše v podnikatelské sféře.

Náhrada platu a mzdy

Doba strávená zaměstnancem na školeních a jiných formách prohlubování kvalifikace se považuje za výkon práce, za kterou zaměstnanci náleží plat (mzda). V případě, že si zaměstnanec v souladu s potřebami zaměstnavatele zvyšuje kvalifikaci, poskytuje mu zaměstnavatel pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku.

Pro daňové účely na straně zaměstnance je nutné pamatovat na to, že na jeho příjmy plynoucí v souvislosti se vzděláváním, jako jsou mzda, plat nebo náhrada za ušlý příjem, se osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti nevztahuje. To znamená, že tyto příjmy podléhají dani z příjmů ze závislé činnosti i odvodům zákonného pojistného.

Zaměstnavatel

  • Zákonem o daních z příjmů je vzdělávání zaměstnanců z hlediska daňově účinných nákladů zaměstnavatele upraveno v § 24 odst. 2 písm. j) bodě 3. Podle tohoto ustanovení je pro možnost daňového uplatnění rozhodující, zda vzdělávání souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele. Posouzení, zda byla splněna tato podmínka, někdy způsobuje problémy. Zejména se jedná o případy, kdy zaměstnanec vykonává funkci, ze které nelze přímo odvozovat "souvislost s předmětem činnosti zaměstnavatele". Při posuzování zaměření vzdělávání ve vztahu k předmětu činnosti zaměstnavatele je potřebné zohlednit také funkci (náplň práce) zaměstnance.

  • Daňově neuznatelné je podle bodu 2 § 25 odst. 1 písm. h) ZDP zejména nepeněžní plnění vynaložené na vzdělávání zaměstnanců nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele. Daňově také nelze uplatnit náklady na vzdělávání osob, které nejsou zaměstnanci (např. rodinní příslušníci, kamarádi, obchodní partneři apod.).

  • Daňově lze uplatnit také příspěvek na vzdělávání zaměstnance, které nesouvisí s předmětem činnosti, pokud se bude postupovat podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. V tomto případě je možné posoudit jako daňově účinný náklad peněžní příspěvek na vzdělávání zaměstnance, pokud toto plnění je sjednáno např. v pracovní, manažerské nebo jiné smlouvě. Od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozeno plnění ve formě rekvalifikace zaměstnance prováděné v rámci zákoníku práce.

  • Zaměstnavatel může do daňových nákladů zahrnout i jiné náklady na vzdělávání související s pracovní pozicí zaměstnance. Tato skutečnost vyplývá také z pokynu GFŘ č. D – 22 k § 24 odst. 2 bodu 15. Za daňově účinný náklad na vzdělávání lze tak považovat i náklady na vzdělávání, pokud souvisejí s pracovním zařazením zaměstnance.

Rekvalifikace zaměstnanců prováděná zaměstnavatelem se uskutečňuje v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění, nejčastěji v situaci, kdy by zaměstnanci museli být uvolněni z důvodu racionalizačních opatření nebo organizačních změn. Rekvalifikace prováděná zaměstnavatelem se zabezpečuje na základě písemné dohody. Rekvalifikace se zpravidla uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Za celou dobu rekvalifikace proto zaměstnanci náležejí náhrady ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje pouze tehdy, je-li to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení.

Jako rekvalifikaci nelze posoudit zaučení ve smyslu § 228 odst. 1 ZP, podle něhož zaměstnavatel zabezpečuje získání kvalifikace formou zaškolení nebo zaučení zaměstnanci, který do pracovního poměru vstupuje bez kvalifikace.

Účast na školení (vzdělávání zaměstnance souvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele)

Zaměstnavatel vyslal mzdovou účetní na školení, jehož předmětem bylo seznámení s novelou zákona o daních z příjmů. Zaměstnavatel uhradil organizátorovi poplatek za školení a účetní vyplatil cestovní náhrady a mzdu. Všechny vynaložené náklady jsou daňově účinné.

Z hlediska účetní se tato doba považuje za výkon práce a související příjem podléhá dani z příjmů ze závislé činnosti. Cestovní náhrady (do limitu stanoveného zákoníkem práce pro státní sféru) nejsou předmětem daně z příjmů. Hodnota školení je osvobozena od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Zaměstnanec se chtěl zúčastnit výuky angličtiny. Účast na jazykovém vzdělávání může mít podobu prohlubování kvalifikace, zvyšování kvalifikace, ale i soukromé aktivity zaměstnance. V tomto případě zaměstnanec pro výkon funkce cizí jazyk nepoužívá (a ani v budoucnu nebude používat) a účast např. na kurzu anglického jazyka je jeho soukromou záležitostí. Zaměstnavatel uhradil za zaměstnance část nákladů z FKSP. Pro zaměstnance se jedná o plnění osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti.

Posuzování souvislosti s předmětem činnosti zaměstnavatele

Organizace vykonávala činnost v oblasti stavebnictví. Hlavní účetní z podnětu zaměstnavatele studoval ekonomii a daňové poradenství. Organizace vzdělávacímu zařízení náklady na studium svého zaměstnance hradila. I když předmětem činnosti organizace není provádění ekonomického a daňového poradenství, lze náklady na vzdělávání posoudit jako daňově účinné a pro zaměstnance jako osvobozené plnění. Organizace totiž v rámci své činnosti nejen staví domy, ale své obchodní případy musí také správně zaúčtovat a daňově posoudit.

Vzdělávání zaměstnance, které nesouvisí s předmětem činnosti zaměstnavatele

Organizace vykonávající činnosti v oblasti stavebnictví chtěla svému zaměstnanci financovat studium vysoké sportovní školy. Jedná se o vzdělávání nesouvisející s předmětem činnosti zaměstnavatele, které nelze daňově uplatnit.

Kvalifikační dohoda

Pokud zaměstnanec potřebuje k výkonu své práce vyšší kvalifikaci, má zaměstnavatel možnost uzavřít s ním tzv. kvalifikační dohodu (§ 234 a 235 ZP), a to bez ohledu na výši nákladů. Obsahem kvalifikační dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a také stabilizační závazek zaměstnance setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu (nejdéle však po dobu 5 let). Jestliže zaměstnanec úplně nebo zčásti nesplní svůj stabilizační závazek, má povinnost nahradit zaměstnavateli vynaložené náklady (poměrnou část nákladů).

Zaměstnavatel a zaměstnanec uzavřeli kvalifikační dohodu na zvýšení kvalifikace. Ve smlouvě byl sjednán závazek o setrvání zaměstnance na dobu 4 let. Z tohoto závazku však zaměstnanec splnil pouze dva roky a 90 dnů. Zaměstnavatel vynaložil na zvýšení kvalifikace zaměstnance celkem částku 100 000 Kč.

Výpočet částky, kterou je zaměstnanec povinen zaměstnavateli vrátit:

  • roční hodnota kvalifikačního závazku: 100 000 : 4 = 25 000 Kč,

  • denní hodnota kvalifikačního závazku: 25 000 : 365 = 68,50 Kč,

  • splněný závazek: (2 x 25 000) + (68,50 x 90) = 56 165 Kč,

  • povinnost uhradit zaměstnavateli za nesplněný stabilizační závazek: 100 000 – 56 165 = 43 835 Kč.

Zaměstnavatelé hodnotu závazku zaměstnance počítají také tím způsobem, že vypočtou denní hodnotu závazku a tuto částku vynásobí počtem dnů, které zbývají do splnění závazku. Oba postupy vedou ke stejnému výsledku a záleží na zaměstnavateli, který použije.

Výjimečně může zaměstnavatel se zaměstnancem uzavřít kvalifikační dohodu na prohlubování kvalifikace. Tato dohoda však může být uzavřena pouze v případě, že přepokládané náklady dosahují alespoň částku 75 000 Kč. Zaměstnavatel nemůže v tomto případě zaměstnanci prohlubování kvalifikace nařídit. Zaměstnanec musí mít možnost se dobrovolně rozhodnout, neboť v případě uzavření dohody bude vázán stabilizačním závazkem.

Ostatní plnění související se vzděláváním zaměstnance

V souvislosti se vzděláváním je zaměstnancům poskytována celá řada dalších plnění – některá jsou povinná, jiná jsou dobrovolná.

Sjednané zaměstnanecké benefity

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci v souvislosti se vzděláváním peněžní plnění sjednané např. v kolektivní smlouvě nebo stanovené vnitřním předpisem (např. na učebnice a jiné pomůcky), bude se v jeho případě ve většině případů jednat o daňově účinný náklad podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP. Z hlediska zaměstnance je však přijaté peněžní plnění od zaměstnavatele příjmem, který podléhá dani ze závislé činnosti a odvodům zákonného pojistného.

Peněžní plnění

Organizace vnitřním předpisem stanovila povinnost poskytnout svým zaměstnancům, kteří si zvyšují kvalifikaci, peněžní příspěvek ve výši 1 000 Kč měsíčně na nákup studijních pomůcek. Z hlediska zaměstnavatele se jednalo o sjednaný zaměstnanecký benefit, který může být zahrnut do daňově účinných nákladů. Zaměstnanci byl peněžitý příspěvek na studijní pomůcky připočten k ostatním zdanitelným příjmům a byla z něj odvedena daň ze závislé činnosti a také zákonné pojistné.

Při poskytování a daňovém posuzování cestovních náhrad vzniklých v souvislosti se vzděláváním zaměstnance je třeba postupovat podle zákoníku práce a současně také podle zákona o daních z příjmů. V první řadě je nutné rozlišit, zda se doba vzdělávání považuje nebo nepovažuje za výkon práce.

Cestovní náhrady

Zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost poskytovat zaměstnanci náhrady výdajů, které mu vzniknou při výkonu práce. To znamená, že zaměstnavatel je povinen vyplácet cestovní náhrady svým zaměstnancům vzniklé při zaškolení, zaučení, odborné praxi a při prohlubování kvalifikace. Cestovní náhrady do limitu stanoveného ZP pro neziskovou sféru nejsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti a nevstupují do vyměřovacích základů pro odvod zákonného pojistného. Cestovní náhrady nad limit vždy podléhají dani ze závislé činnosti a také vstupují do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojistného.

Zvýšení kvalifikace se však za výkon práce nepovažuje, a z toho důvodu zaměstnavatel není povinen zaměstnancům náhrady poskytovat. Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnanci v souvislosti se zvyšováním kvalifikace cestovní náhrady dobrovolně poskytnout, jedná se o příjem podléhající dani z příjmů ze závislé činnosti, který podléhá také odvodům zákonného pojistného.

Cestovní náhrady související s prohlubováním kvalifikace zaměstnance

Paní Malá byla zaměstnavatelem vyslána na školení mzdových účetních. Vzhledem k tomu, že se jedná o prohlubování kvalifikace (výkon práce), má paní Malá nárok na cestovní náhrady, které nejsou do limitu stanoveného zákoníkem práce předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti.

Cestovní náhrady související se zvyšováním kvalifikace zaměstnance

Paní Nová při zaměstnání studuje vysokou školu. Jedná se o zvyšování kvalifikace (z hlediska ZP se nejedná o výkon práce) a zaměstnavatel není povinen poskytovat cestovní náhrady. Zaměstnavatel se však rozhodl dobrovolně přispět paní Nové na jízdní výdaje spojené s cestou do školy. Tyto náhrady jsou z hlediska paní Nové zdanitelným příjmem ze závislé činnosti. V květnu byly paní Nové v souvislosti se zvyšováním kvalifikace poskytnuty cestovní náhrady ve výši 3 000 Kč.

Tabulka 1 – Výpočet zálohy na daň za květen 2015

Č.  Text  Kč 
1.  Hrubá mzda  34 000 
2.  Cestovní náhrady  3 000 
3.  Zdanitelné příjmy zaměstnance  37 000 
4.  Pojistné placené zaměstnavatelem 34 %  12 580 
5.  Pojistné placené zaměstnancem 11 %  4 070 
6.  Základ daně 37 000 + 12 580 (zaokrouhleno)  49 600 
7.  Daň 15 %  7 440 
8.  Základní sleva  2 070 
9.  Daň po slevě  5 370 

II. Vzdělávání budoucích zaměstnanců – motivační příspěvek

Další možností zaměstnavatele jak si zajistit kvalifikovanou pracovní sílu je poskytování motivačního příspěvku na vzdělávání budoucím zaměstnancům.

Daňový zákon zaměstnavateli umožňuje, aby do daňových nákladů zahrnul motivační příspěvek poskytnutý na základě smluvního vztahu žákovi nebo