Ve Zpravodaji č. 14/2008 jste si mohli přečíst článek o
tom, s čím se můžete setkat jako nový šéf v novém zaměstnání. Dnes se budeme
zabývat situací, kdy šéf „povstane“ ze stávajícího kolektivu. Nový vedoucí se
nemusí seznamovat s firemní kulturou ani s novými kolegy. Pracovní náplň
nejspíš z velké části také zvládá, nebo alespoň ví, o co jde. Zdálo by se, že
znalost prostředí pro něj může být jen výhodou, ale mnohdy mohou být sociální
vazby, které dosud navázal, spíš zátěží.
V tomto článku bych ráda prošla oblasti, které mohou
být pro nově povýšeného manažera kritické, a navrhla vhodná preventivní
opatření.
NahoruPodřízení nejsou kamarádi
V učebnicích se dočteme, že firma jedná moudře,
jestliže povyšuje zaměstnance na vedoucí pozice, místo aby vybírala z externích
kandidátů. Výhodou je, že zaměstnanci vědí, že mohou dosáhnout manažerské
pozice svým úsilím, což je motivuje. V některých společnostech se stává, že si
vedoucí místo „vyslouží“ služebně nejstarší člen týmu bez ohledu na to,
jestli jsou jeho výkony opravdu tak dobré, aby si povýšení zasloužil. Tento
postup potom není motivační, ale spíš stabilizační: „Když tu vydržím sedět dost
dlouho, nakonec mě povýší.“ Tento způsob postupu se postupně stane normou, a
tak jsou všichni členové týmu vlastně s osobou potenciálního nového nadřízeného
smířeni předem. To minimalizuje rizika spojená s jeho povýšením.
Úplně jiné to ale může být, pokud je povyšování
skutečně určeno výkonem. Pomáhá, pokud jsou dána velmi konkrétní pravidla,
podle kterých se nový nadřízený vybere. Čím déle tato pravidla platí a čím
transparentnější jsou, tím lépe. Riziková situace může nastat, pokud byl
povyšován vždy ten služebně nejstarší, ale vedení se rozhodlo, že změní
pravidlo a povýší někoho schopného. Bývá těžké a nepříjemné někomu sdělovat, že
porušíme pravidlo seniority speciálně kvůli nedůvěře ve schopnosti
dotyčného. Většinou tedy situace nebývá dobře komunikována, někdy dokonce
vůbec. Najednou se všichni dozvědí, že šéfem není senior, ale někdo, kdo ho
„přeskočil“.
Je otázkou, zda je tým schopen uznat, že jde o
nejschopnějšího člověka, nebo má pocit, že se dotyčný choval nefér. To určuje
pozici nového nadřízeného. Záleží také na firemní kultuře, jestli to podřízení
přijmou bez zjevného odporu a během kratší doby se smíří se situací, nebo
jestli nastanou sociální sankce, či snad dokonce bossing nového
nadřízeného.
Nový nadřízený musí podporovat vstřícné chování u
podřízených svým přístupem, ale zároveň musí dokázat, že si dovede poradit s
odporem. Snaha podbízet se bývalým kolegům vede do pekel. Často se
můžeme setkat s názorem, že nový šéf s podřízenými může zůstat kamarád. To
bohužel nejde. Nadřízený občas musí dělat nepopulární kroky, a i když může být
oblíben, pořád je jeho…
dostupný obsah
