Soud: Nejvyšší správní soud ČR
| Spisová značka: 3 Ads 119/2010
| Datum rozhodnutí: 9. 10.
2010 |
Právní problematika: dopady souběhu funkcí, které se
překrývají (tedy funkce jednatele společnosti s. r. o. a ředitele
společnosti), do oblasti nemocenského pojištění
Ustanovení právních předpisů:§ 2 odst. 1 zákona č. 54/1956 Sb., o
nemocenském pojištění zaměstnanců, § 33 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o
nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského
pojištění občanům ve zvláštních případech
Právní věta:
Pracovní poměr jednatele společnosti, který uzavřel pracovní
smlouvu na výkon činnosti ředitele společnosti, nevznikne, pokud je pracovní
náplň ředitele shodná s činností jednatele, resp. pracovní náplň ředitele
neobsahuje jiné činnosti než ty, které je povinen vykonávat jako jednatel.
Vzhledem k neexistenci pracovního poměru ředitele pak nemohl vzniknout ani
pojistný poměr dle ustanovení
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č.
54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců.
Skutkové okolnosti případu
Popis skutkových okolností tohoto případu, který vyvolal vlnu zájmu
o problematiku souběžného výkonu funkcí, není jednoduchý, neboť rozhodnutí
Nejvyššího správního soudu je poměrně stručné, což bohužel platí i pro
předcházející rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 43 Cad 118/2007.
Ze soudních rozhodnutí rozumíme, že jednatel společnosti s ručením
omezeným (žalobce), který byl ve funkci již od roku 1997, uzavřel dne 23. 2.
2006 se společností pracovní smlouvu na funkci ředitele společnosti. Dne 31. 7.
2006 podal žalobce přihlášku k nemocenskému pojištění s tím, že u společnosti
pracuje v pracovním poměru ředitele již od 23. 2. 2006. Přestože to z
rozhodnutí jednoznačně nevyplývá, šlo patrně o účelové zpětné přihlášení, na
jehož základě se žalobce chtěl domáhat vyplacení dávek nemocenského pojištění
(které nahrazují příjem v době nemoci nebo během jiných pracovních
neschopností).
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přihlášku žalobce
neuznala, a to s odkazem na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR
(konkrétně rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 963/2002 a sp. zn. 21 Cdo 737/2004). ČSSZ
dovodila, že pracovní smlouva žalobce je neplatná, protože výkon funkce
ředitele nepředstavoval jiný druh práce, než kterou vykonává jednatel
společnosti. Z důvodu uzavřeného pracovního poměru tak pojistný poměr
nemocenského pojištění nemohl vzniknout.
Přestože to nebylo v případu zmíněno, domnívám se, že je vhodné
uvést i judikaturu Nejvyššího soudu ČR týkající se střetu zájmů (např. sp. zn.
21 Cdo 1634/2004). S ohledem na fakt, že v době uzavření pracovní smlouvy byl
žalobce jediným jednatelem společnosti, lze předpokládat, že pracovní smlouvu
podepsal jako zaměstnanec a současně jako jednatel společnosti, což může být
rovněž důvodem pro neplatnost pracovní smlouvy.
Dále podotýkám, že se žalobce domáhal účasti v nemocenském pojištění
pouze po dobu určitou v trvání přibližně 6 měsíců (23. 2. 2006 do 6. 9. 2006).
Závěrem je vhodné zmínit, že ČSSZ ve svém zamítavém rozhodnutí uvedla, že
podmínky trvání pojištění žalobce (jeho vznik a zánik) upravoval v předmětné
době § 33 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých
pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních
případech, která byla žalobci známa, neboť byl přihlášen k nemocenskému
pojištění jako jednatel, kde byl vykazován měsíční vyměřovací základ ve výši 1
Kč.
Jen pro dokreslení situace uvádím, že předmětná společnost byla
vymazána z obchodního rejstříku k 8. 11. 2006, a to z důvodu zamítnutí návrhu
na prohlášení konkursu pro nedostatek jejího majetku.
Rozhodnutí ČSSZ bylo napadeno žalobcem, který argumentoval, že se
správa nezabývala problematikou výkladu textu jeho pracovní smlouvy ani
skutečnou náplní práce ředitele dle zákoníku práce a výkonem funkce jednatele z
pohledu obchodního zákoníku.
Krajský soud a následně i Nejvyšší správní soud daly za pravdu ČSSZ
(kasační stížnost žalobce nebyla důvodná a došlo k jejímu zamítnutí).
Komentář případu:
Z pohledu pracovního práva (tedy zejm. z pohledu vzájemných práv a
povinností mezi zaměstnanci a zaměstnavateli) nepřináší rozhodnutí nic nového.
Naopak, v plném rozsahu odkazuje na konstantní judikaturu Nejvyššího soudu ČR,
která považuje souběžný výkon funkce vedoucího zaměstnance (typicky ředitele) a
funkce statutárního orgánu (typicky jednatele společnosti s ručením omezeným
nebo člena představenstva akciové společnosti) za problematický.
Nově však z rozhodnutí vyplývá, že argumentace Nejvyššího soudu ČR
je použitelná a má důsledky i v oblasti veřejného práva, v daném případě
práva nemocenského pojištění. Podle mého názoru se však jedná o výjimečný
případ, kdy státní instituce postup žalobce vyhodnotily jako pokus obohatit se
ze systému nemocenského pojištění, tedy snahu překonat minimální vyměřovací
základ jednatele dodatečným a zpětným pojištěním v rámci pracovního poměru
ředitele společnosti. Ostatně i z tiskové zprávy ČSSZ ze dne 10. 2. 2011
vyplývá, že obdobný postup nebude uplatňován ve standardních případech
souběhu. Dle tiskové zprávy si ČSSZ neponechává pojistné, které bylo
odvedeno za osoby, které nejsou účastny pojištění. Takové přeplatky se
automaticky vracejí, jakmile se například při kontrole či požadavku společnosti
zjistí, že k takové situaci došlo. Z tohoto prohlášení lze dovodit, že pokud
pravidelná kontrola ČSSZ souběh funkcí nezpochybnila, riziko vypadnutí ze
systému nehrozí.…