Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Význam kalendářního dne ve zdravotním pojištění

24.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Jakkoli je ve zdravotním pojištění základním rozhodným obdobím kalendářní měsíc (u zaměstnavatelů) nebo kalendářní rok (u OSVČ), má svoji důležitost třeba i jeden kalendářní den zaměstnání, podnikání či registrace ve „státní“ kategorii v průběhu kalendářního měsíce. Při placení pojistného totiž vycházejí jednotlivé skupiny plátců ze zákonem stanoveného rozhodného období. Nebereme-li v úvahu pravidelné platby pojistného státem zdravotním pojišťovnám za tzv. „státní“ pojištěnce (v roce 2013 se jedná měsíčně o částku 723 Kč), pak nejkratší poměrnou částí je:

  • u zaměstnavatele kalendářní den,

  • u OSVČ kalendářní měsíc.

     U osob bez zdanitelných příjmů od 1. 7. 2002 již žádná poměrná část kalendářního měsíce neplatí (viz dále).

     Pokud je pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky registrován v rámci kalendářního měsíce alespoň jeden kalendářní den u zdravotní pojišťovny buď jako:

  • zaměstnanec,

  • osoba samostatně výdělečně činná,

  • osoba, za kterou platí pojistné stát,

má svůj pojistný vztah vyřešen za celý tento kalendářní měsíc. Jestliže naopak tuto podmínku nesplní, stává se na příslušný měsíc osobou bez zdanitelných příjmů. V tomto případě se pak u své zdravotní pojišťovny v zákonné osmidenní lhůtě přihlašuje k placení pojistného jako samoplátce a platí měsíční pojistné, jehož výše činí v roce 2013 částku 1 080 Kč (13,5 % z vyměřovacího základu 8 000 Kč).

     Jak vyplývá z výše uvedeného, má tedy ve zdravotním pojištění svoji důležitost z hlediska placení pojistného a souvisejícího řešení pojistného vztahu i jen jeden kalendářní den. Nejprve si předvedeme postup při řešení různých specifických situací, poslední tři příklady pak charakterizují situace, kdy zařazením do některé z kategorií má osoba kryté pojištění po dobu obou příslušných měsíců roku 2013.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní poměr na zkrácený pracovní úvazek od 2. 1. 2013 a téhož dne zaměstnanec nastoupil do práce. Zaměstnavatel jej přihlásil u zdravotní pojišťovny k datu 2. 1. a následně za tohoto zaměstnance odváděl pojistné, kdy sjednaná měsíční hrubá mzda činí 6 000 Kč.

Za den 1. 1. neplatí zaměstnanec (jako pojištěnec) žádné pojistné a ani se u zdravotní pojišťovny nijak nepřihlašuje. Vzhledem k částce hrubého příjmu však musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného z poměrné části minimálního vyměřovacího základu za celkem 30 kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci lednu za předpokladu, že se na zaměstnance povinnost odvodu ve vazbě na minimální vyměřovací základ vztahuje (zaměstnavatel musí provést dopočet). Pojistné z hrubé mzdy 6 000 Kč, tedy bez dopočtu, by zaměstnavatel odvedl v případě:

- kdyby zaměstnanec současně jako osoba samostatně výdělečně činná platil alespoň minimální zálohy 1 748 Kč, nebo

- pokud by se jednalo o osobu, pro kterou neplatí ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoPVZP“, (nutno doložit), nebo

- kdyby měl zaměstnanec jiné zaměstnání, ve kterém by bylo odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, případně by bylo v daném měsíci v součtu hrubých příjmů, zakládajících účast na zdravotním pojištění, dosaženo částky nejméně 8 000 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel poskytnul zaměstnanci neplacené volno na den 31. 1., jinému zaměstnanci pak poskytnul ve stejný den neplacené volno v rozsahu 4 hodin.

Pojistné z neplaceného volna odvádí zaměstnavatel tehdy, pokud se jedná o celé…