Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovněprávního vztahu

1.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.4.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovněprávního vztahu

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující povinnosti zaměstnavatele

při skončení pracovněprávního vztahu

Zaměstnavatel ………………………………………………. (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený …………..

upravuje povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovněprávního vztahu.

1. Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovněprávního vztahu upravuje především zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o veřejném zdravotním pojištění, občanský soudní řád a na jejich základě blíže tento vnitřní přepis. Povinnosti zaměstnavatele se vztahují na skončení pracovního poměru a právního vztahu vzniklého na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Při plnění konkrétních povinností zaměstnavatele se vychází z právní úpravy jednotlivého pracovněprávního vztahu, která při různých formách nebo důvodech skončení pracovněprávních vztahů upravuje některé povinnosti odlišně. Pokud se povinnost vztahuje pouze k některému z pracovněprávních vztahů anebo se vztahuje pouze u některého ze způsobů skončení nebo při skončení z některého z důvodů, je tato povinnost uvedena s odkazem na konkrétní pracovněprávní vztah či formu skončení.

2. Za splnění všech zákonných povinností při skončení pracovněprávního vztahu odpovídá ………..… (např. ředitel personálního oddělení). Všechny písemnosti vztahující se ke skončení pracovněprávního vztahu se předávají personálnímu oddělení, a to i v případě, že je písemnost určená zaměstnavateli zaměstnancem doručena jeho bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. Za splnění této povinnosti odpovídají všichni vedoucí zaměstnanci.

3. Personální oddělení je povinno informovat bezprostředně nadřízeného vedoucího zaměstnance o tom, že pracovní poměr sjednaný na dobu určitou zaměstnance, kterého řídí, skončí uplynutím sjednaného dne, a to alespoň ve lhůtě 14 dnů předem. Bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec nesmí zaměstnanci, kterému skončí pracovní poměr uplynutím sjednaného dne, po uplynutí tohoto dne dále přidělovat práci. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení a bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

4. Před skončením pracovněprávního vztahu je bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec povinen zajistit, aby zaměstnanec, kterému končí pracovněprávní vztah, dokončil vykonávané práce a činnosti a nejsou-li dokončeny nebo je není možné již z časových důvodů dokončit, je předal bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci s popisem stavu rozpracovanosti, případnými lhůtami apod. Při předání nedokončených prací postupuje bezprostředně nadřízený zaměstnanec podle charakteru zaměstnancem konaných prací. Za splnění této povinnosti odpovídá bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

5. Při skončení pracovního poměru na pracovních pozicích …….... (uvést) se vyhotovuje o předání práce písemný protokol, který obsahuje zejména předávané práce (spisy) a nedokončené práce (spisy) s termíny nutného vyřízení a lhůtami a originály písemností, které měl zaměstnanec k dispozici. Za splnění této povinnosti odpovídá bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

6. Zaměstnanec je povinen při skončení pracovněprávního vztahu předat všechny svěřené pracovní pomůcky, předměty, nástroje, případně ochranné pracovní pomůcky, které mu byly k výkonu práce svěřeny, bez ohledu na to, zda mu byly svěřeny na základě potvrzení nebo dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí podle § 255 ZP. Tato povinnost se vztahuje i na vrácení mobilních telefonů, notebooků, tabletů či jiných elektronických zařízení, které byly zaměstnanci předány k výkonu práce, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jejich odkupu. Povinnost vrácení se nevztahuje na ochranné pracovní pomůcky, které byly určeny výhradně k vlastní spotřebě zaměstnance. Zaměstnanec předává předměty bezprostředně nadřízenému zaměstnanci, který je povinen o tom učinit záznam a vydat zaměstnanci potvrzení o vrácení. Záznam se činí také do výstupního listu zaměstnance, který mu předá personální oddělení. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení a bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

7. Zaměstnanci, kterému bylo svěřeno referentské vozidlo na základě smlouvy o jeho užívání pro pracovní, případně i soukromé účely, postupuje při jeho předání podle podmínek upravených ve smlouvě o užívání. Pokud podmínky nebyly dohodnuty, předává zaměstnanec vozidlo vedoucímu hospodářské správy. Zaměstnanec je povinen vozidlo předat nejpozději v den skončení pracovního poměru a je povinen si předem dohodnout datum a hodinu předání s vedoucím hospodářské správy. Za splnění této povinnosti odpovídá ……….. (např. vedoucí hospodářské správy).

8. Byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je zaměstnanec povinen před skončením pracovněprávního vztahu provést vyúčtování a zaměstnavateli předané hodnoty předat a vyúčtovat. Inventura se provádí v případech stanovených § 254 ZP. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí ekonomického oddělení.

9. Pokud došlo ke ztrátě svěřených předmětů nebo prostředků, případně k jejich poškození, je vedoucí zaměstnanec, kterému mají být předměty předány, povinen sepsat zápis o ztrátě nebo poškození a je povinen bezodkladně předat tento záznam personálnímu oddělení. Personální oddělení se zaměstnancem bezodkladně, nejpozději však do skončení pracovněprávního vztahu, projedná vzniklou škodu a dohodne způsob její úhrady. Pokud zaměstnanec nebude ochoten či schopen škodu nahradit do skončení pracovněprávního vztahu, je personální oddělení povinno sjednat s ním dohodu o uznání dluhu a úhradě škody, případně sjednat s ním za podmínek upravených občanským zákoníkem dohodu o srážkách ze mzdy. Nedojde-li ke sjednání dohod, předá personální oddělení vymáhání náhrady škody právnímu oddělení. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení a bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

10. Podle bodu 9 se postupuje obdobně, pokud zaměstnanec v průběhu trvání pracovněprávního vztahu způsobil zaměstnavateli škodu nebo na jemu svěřených hodnotách vznikl schodek. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení a bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec.

11. Zaměstnavatel vydá zaměstnanci při skončení pracovněprávního vztahu písemnosti založené v osobním spisu zaměstnance, které již nadále nepotřebuje, především originály písemnosti, jsou-li v osobním spisu, které do spisu založil zaměstnanec. O vydání písemností se učiní do osobního spisu záznam. Za splnění této povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

12. Při skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy nebo dohody o pracovní činnosti, je zaměstnavatel povinen:

12.1 vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání podle § 313 odst. 1 ZP a uvést v něm skutečnosti upravené v § 313 odst. 1 ZP,

12.2 vydat zaměstnanci na jeho žádost oddělené potvrzení o zaměstnání podle § 313 odst. 2 ZP o průměrném výdělku a o dalších skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku na podporu v nezaměstnanosti,

12.3 vydat zaměstnanci na jeho žádost posudek o pracovní činnosti ve lhůtě 15 dnů ode dne obdržení žádosti zaměstnance (§ 314 ZP), nejdříve však 2 měsíce před skončením pracovního poměru,

12.4 oznámit příslušné zdravotní pojišťovně a OSSZ (PSSZ) ukončení zaměstnání ve lhůtě 8 dnů (§ 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, § 94 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění),

12.5 vydat zaměstnanci a odeslat příslušné OSSZ (PSSZ) evidenční list důchodového pojištění do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem, nejpozději do 31. ledna následujícího kalendářního roku (§ 38 a 39 zákona č. 582/1991 Sb.),

12.6 jsou-li prováděny z příjmu zaměstnance exekuční srážky:

  • oznámit soudu nebo soudnímu exekutorovi, který nařídil výkon soudního rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo exekuci, do jednoho týdne od skončení pracovněprávního vztahu, že zaměstnanec (povinný) u něho přestal pracovat (§ 295 odst. 2 OSŘ),

  • zároveň zaslat soudu nebo exekutorovi vyúčtování srážek, které ze mzdy zaměstnance (povinného) provedl a vyplatil oprávněným, a oznámit soudu nebo exekutorovi, pro které pohledávky byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy a jaké pořadí mají tyto pohledávky (§ 295 odst. 2 OSŘ),

  • vydat zaměstnanci potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami z jeho mzdy, kterým soudem a v čí prospěch (§ 295 odst. 2 OSŘ),

  • oznámit správnímu úřadu, který nařídil úřední exekuci, že povinný (zaměstnanec) přestal u zaměstnavatele pracovat, a zaslat mu vyúčtování provedených srážek ve lhůtě do 8 dnů (§ 189 odst. 2 DŘ). Za splnění těchto povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

13. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. Při výplatě odměny z dohody o provedení práce nebo z dohody o pracovní činnosti se postupuje při výplatě odměny podle dohodnutých podmínek. Za splnění těchto povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

14. Při skončení pracovního poměru přísluší zaměstnanci náhrada mzdy za nevyčerpanou dovolenou. Při její výplatě se postupuje podle bodu 13. tohoto vnitřního předpisu. Za splnění těchto povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

15. Jestliže zaměstnanci přísluší odstupné, je zaměstnavatel povinen je zaměstnanci vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu výplaty. Za splnění těchto povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

16. Končí-li pracovněprávní vztah smrtí zaměstnance, jeho peněžitá práva nezanikají. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová práva z pracovněprávního vztahu (pracovní poměr, dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti) postupně na jeho manžela, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob. Za splnění těchto povinnosti odpovídá vedoucí personálního oddělení.

17. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě……. (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ……......................

……..............................................
razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Povinnosti zaměstnavatele při skončení pracovněprávního vztahu upravuje v jednotlivých ustanoveních především zákoník práce, zákon o nemocenském pojištění, zákon o veřejném zdravotním pojištění, občanský soudní řád nebo daňový řád. Posledně dva jmenované zákony upravují povinnosti zaměstnavatele jako plátce mzdy při soudních či úředních exekucích. Obdobně se postupuje i při exekucích nařízených exekutorem. Povinnosti jsou uloženy právními předpisy, především zákony, a zákonem uložené povinnosti je povinen zaměstnavatel plnit, aniž by musel být vydáván vnitřní předpis. Vnitřní předpis slouží k tomu, aby byl souhrnný přehled o všech povinnostech zaměstnavatele, a k tomu, aby zaměstnavatel určil, který z jeho zaměstnanců je povinen jménem zaměstnavatele tyto povinnosti plnit. Vnitřní předpis by tak měl stanovit i odpovědnost jednotlivých vedoucích zaměstnanců, kteří jménem zaměstnavatele v rámci sjednaného druhu práce plnění povinnosti zajišťují.

Většinu povinnosti má zaměstnavatel bez ohledu na to, jaký pracovněprávní vztah byl pro výkon závislé práce zvolen. Povinnosti se vztahují na skončení pracovního poměru a právního vztahu vzniklého na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (vydání potvrzení o zaměstnání, u dohody o provedení práce od 30. 7. 2020 pouze v některých případech, poskytnutí poslední mzdy či odměny, předání prací, posouzení případné odpovědnosti za škodu, kterou je zaměstnanec povinen nahradit apod.). Při plnění konkrétních povinností zaměstnavatele se vychází z právní úpravy jednotlivého pracovněprávního vztahu, která při různých formách nebo důvodech skončení pracovněprávních vztahů upravuje některé povinnosti odlišně. Některé povinnosti se vztahují pouze k některému z pracovněprávních vztahů, anebo se vztahují pouze u některého ze způsobů skončení pracovněprávního vztahu nebo při skončení vztahu z některého z důvodů, např. poskytování odstupného.

Pro výkon závislé práce je možné podle zákoníku práce zvolit některý ze tří pracovněprávních vztahů. Základní pracovněprávní vztahy jsou pracovní poměr, dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti, které jsou shodně nazvány dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr. Obsah konkrétního pracovněprávního vztahu a práva a povinnosti z nich vyplývající je upraven zákoníkem práce podle zvoleného vztahu. Volbou pracovněprávního vztahu je dána i povinnost, kterou zaměstnavatel při skončení tohoto vztahu má.

Dále následuje komentář k některým povinnostem při skončení pracovněprávních vztahů.

VÝPLATA PENĚŽITÝCH NÁROKŮ

Pracovní poměr může být rozvázán pouze formami výslovně zákoníkem práce upravenými. Jejich úplný výčet je uveden v § 48 ZP a jedná se celkem o sedm způsobů ukončení pracovního poměru: dohoda, výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době, uplynutí doby, zvláštní způsob ukončení pracovního poměru cizinců a osob bez státní příslušnosti. Pro povinnosti při skončení pracovního poměru nemá význam, který z účastníků pracovní poměr končí anebo který z nich k němu dal podnět.

Při zániku pracovního poměru smrtí zaměstnance je nutné vzít v úvahu vliv smrti zaměstnance na peněžité nároky, který upravuje § 328 ZP. Peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají, a to ze žádného z pracovněprávních vztahů. Do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdová a platová práva ze všech pracovněprávních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti a dohoda o provedení práce) postupně na osoby uvedené v § 328 odst. 1 ZP. Nejprve tato práva přechází na manžela. Jestliže zemřelý zaměstnanec manžela neměl, přecházejí tato práva přímo na děti. Pokud neměl zaměstnanec ani děti, přecházejí peněžité nároky na rodiče, ovšem na ně pouze za podmínky, že s ním žili ve společné domácnosti. Jenom pro úplnost je třeba uvést, že u manžela a dětí se pro tento účel přechodu mzdových a platových práv společná domácnost