Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující čerpání mateřské a rodičovské dovolené

1.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.8.8
Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující čerpání mateřské a rodičovské dovolené

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Vnitřní předpis zaměstnavatele upravující čerpání mateřské a rodičovské dovolené

Zaměstnavatel ………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČO)

zastoupený …………………………….

vydává tento vnitřní předpis

upravující postup při čerpání mateřské a rodičovské dovolené zaměstnanců.

1. Tento vnitřní předpis upravuje postup při čerpání mateřské a rodičovské dovolené zaměstnanců a při poskytování pracovního volna z důvodu péče o dítě. Vnitřní předpis v souladu se zákoníkem práce stanoví povinnosti zaměstnanců při čerpání mateřské a rodičovské dovolené, upravuje povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s čerpáním mateřské a rodičovské dovolené a upravuje povinnosti vedoucích zaměstnanců v návaznosti na čerpání a rodičovské dovolené podřízených zaměstnanců. Vnitřní předpis upravuje také postup zaměstnavatele při zajišťování práce, kterou konají zaměstnanci čerpající rodičovskou a mateřskou dovolenou.

2. Definice použitých pojmů.

a) Mateřská dovolená se poskytuje zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě podle § 195 ZP a náleží jí po dobu 28 týdnů. Porodí-li žena zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí dovolená po dobu 37 týdnů. Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje na základě rozhodnutí ošetřujícího lékaře na předepsaném tiskopise zpravidla od počátku 6. týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku 8. týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená nepřísluší zaměstnancům mužům.

b) Rodičovská dovolená přísluší zaměstnancům k prohloubení péče o dítě a poskytuje se matce po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Zaměstnanec muž má právo na rodičovskou dovolenou až ode dne narození dítěte. Pro poskytnutí rodičovské dovolené není rozhodující, zda a v jakém rozsahu žádá o rodičovskou dovolenou druhý rodič dítěte.

c) Pracovní volno k prohloubení péče o dítě může být zaměstnanci pečujícímu o dítě zaměstnavatelem poskytnuto na základě jeho žádosti. Na rozdíl od mateřské a rodičovské dovolené zaměstnanci právo na poskytnutí pracovního volna nevzniká a záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. Pracovní volno se poskytuje bez náhrady mzdy nebo platu.

3. Zaměstnankyně je povinna oznámit zaměstnavateli čerpání mateřské dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném ošetřujícím lékařem. Tuto žádost předává ……………. (uvést komu). Mateřská dovolená se poskytuje v rozsahu závislém na počtu narozených dětí. Ženě, která porodí jedno dítě, přísluší mateřská dovolená v rozsahu 28 týdnů, pokud porodí více dětí, náleží jí mateřská dovolená v rozsahu 37 týdnů. Mateřská dovolená se poskytuje ode dne, který je uveden jako den nástupu na mateřskou dovolenou v rozhodnutí příslušného lékaře. Právo na mateřskou dovolenou představující pracovní volno poskytované podle § 195 ZP nezávisí na tom, zda zaměstnankyně má právo na peněžitou pomoc v mateřství poskytovanou podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

4. Pokud chce zaměstnankyně a zaměstnanec čerpat rodičovskou dovolenou, jsou povinni požádat zaměstnavatele předem o čerpání dovolené a v žádosti jsou povinni uvést požadovaný rozsah čerpané dovolené. Žádost se podává písemně, a to ……………. (uvést komu). Zaměstnavatel je povinen žádosti zaměstnance o čerpání dovolené vždy vyhovět, a to v rozsahu, o jaký zaměstnanec požádá. Rodičovská dovolená se poskytuje maximálně do věku 3 let dítěte. Právo na rodičovskou dovolenou jako pracovní volno poskytované podle § 196 ZP nezávisí na tom, zda zaměstnanec současně žádá o poskytování rodičovského příspěvku a v jakém rozsahu tak činí podle zák. č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

5. Před odchodem na mateřskou dovolenou ženy a rodičovskou dovolenou muže, je zaměstnanec povinen předat úkoly a pracoviště nadřízenému zaměstnanci. O předání se vyhotovuje protokol.

6. Pokud chce zaměstnanec pečovat o dítě po uplynutí rodičovské dovolené poskytované do 3 let věku dítěte, může zaměstnavatele požádat o poskytnutí pracovního volna bez náhrady mzdy nebo platu. Žádost se podává písemně ………. (uvést komu). Zaměstnanec je povinen žádost podat alespoň (např. jeden měsíc) před požadovaným dnem počátku poskytnutého pracovního volna a svou žádost je povinen zdůvodnit. Zaměstnanec na pracovní volno právo nemá, záleží na rozhodnutí zaměstnavatele. O žádosti zaměstnance o poskytnutí pracovního volna rozhoduje …………. (uvést kdo). Při povolení žádosti o poskytnutí pracovního volna si musí zaměstnanec, který o poskytnutí pracovního volna rozhoduje, vyžádat stanovisko vedoucího zaměstnance nadřízeného zaměstnanci, který o poskytnutí pracovního volna žádá. Součástí stanoviska nadřízeného zaměstnance musí být i posouzení, jakým způsobem bude zajištěn výkon pracovní činnosti konané zaměstnancem, který o pracovní volno z důvodu péče o dítě ve věku nad 3 roky žádá. Rozhodnutí o povolení pracovního volna nebo zamítnutí žádosti musí zaměstnavatel zaslat alespoň (např. jeden týden) před požadovaným dnem počátku čerpání pracovního volna žádajícímu zaměstnanci. Zaměstnavatel při povolení žádosti o poskytnutí pracovního volna je oprávněn navrhnout změnu rozsahu pracovního volna, o které zaměstnanec žádá, v nižším rozsahu, než je žádost uplatněna.

7. Po dobu trvající překážky v práci z důvodu čerpání mateřské a rodičovské dovolené nebo poskytnutého pracovního volna z důvodu péče o dítě musí být výkon pracovní činnosti za takto nepřítomného zaměstnance zajištěn výhradně na dobu určitou po dobu trvání této překážky. Za splnění této povinnosti odpovídá……… (uvést jméno nebo pracovní místo). Pokud vedoucí zaměstnanec žádá o sjednání změny pracovní smlouvy nebo přijetí nového zaměstnance na takto dočasně uvolněné pracovní místo, musí v návrhu na změnu pracovní smlouvy nebo sjednání pracovní smlouvy výslovně uvést, že se jedná o pracovní místo obsazené zaměstnancem, který čerpá mateřskou nebo rodičovskou dovolenou nebo je mu poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě a v jakém rozsahu.

8. Zaměstnankyni, která se vrací do práce po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnance po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, zařadí zaměstnavatel na jejich původní práci a pracoviště, ze kterého odcházeli na mateřskou (rodičovskou) dovolenou. Pouze v případě, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, budou zařazeni podle pracovní smlouvy.

9. Zaměstnance, který se vrací do práce po uplynutí čerpání rodičovské dovolené nebo po uplynutí doby sjednaného pracovního volna, zařadí zaměstnavatel na práci a pracoviště odpovídající podmínkám sjednaným v pracovní smlouvě, včetně případně sjednaných následujících změn či dodatků.

10. Před ukončením mateřské dovolené může zaměstnankyně požádat o poskytnutí dovolené na zotavenou tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené. Stejné právo má i zaměstnanec, který čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Žádost musí být písemná, oprávněný zaměstnanec ji doručuje ……… (uvést komu). Zaměstnavatel je povinen žádosti o čerpání dovolené vyhovět, za podmínky, že žádost bude doručena nejpozději v den ukončení čerpání mateřské (rodičovské u muže) dovolené.

11. Zaměstnanci, kteří čerpají mateřskou a rodičovskou dovolenou, případně je jim poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě, mají právo přístupu na intranetovou síť i v době trvání této překážky. Přístupové kódy jim zůstávají (případně uvést další oprávnění, která zaměstnavatel chce zaměstnancům poskytovat).

12. Zaměstnanci, kteří čerpají mateřskou a rodičovskou dovolenou, případně je jim poskytnuto pracovní volno z důvodu péče o dítě, se mohou v průběhu čerpání pracovního volna kdykoliv písemně nebo jiným způsobem obrátit na zaměstnavatele se žádostí o vysvětlení postupu či se žádostí o poskytnutí informace o jejich právech a nárocích. Zaměstnavatel sdělí zaměstnanci před odchodem na překážku v práci jméno zaměstnance, případně označení jeho funkce, se kterým mohou své dotazy řešit. Za splnění této povinnosti u zaměstnavatele odpovídá ……………….. (uvést jméno nebo pracovní místo).

13. Na zaměstnance čerpající mateřskou a rodičovskou dovolenou, případně čerpající pracovní volno z důvodu dítě, se jinak vztahují ustanovení zákoníku práce, zákona o nemocenském pojištění a zákona o státní sociální podpoře.

14. Vnitřní předpis je uložen k nahlédnutí v písemné formě……… (uvést místo) a v elektronické podobě je přístupný na intranetu zaměstnavatele v sekci vnitřní předpisy.

Tento vnitřní předpis nabývá účinnosti dnem ……......................

…………………………………………..

razítko zaměstnavatele a podpis

jeho oprávněného zaměstnance

Komentář:

Mateřská a rodičovská dovolená patří mezi osobní překážky v práci na straně zaměstnance a zaměstnavatel je povinen podle § 191 ZP při jejich existenci nepřítomnost zaměstnance v práci omluvit. Zaměstnanec v zákonem stanoveném rozsahu a za stanovených podmínek má právo na pracovní volno v souvislosti s porodem dítěte a péči o ně a zaměstnavatel má povinnost pracovní volno poskytovat. Překážka v práci, kterou je mateřské a rodičovská dovolená, znamená také to, že pracovní poměr zaměstnance po dobu jejího trvání stále trvá, čerpáním mateřské a rodičovské dovolené se nemění pracovní smlouva, všechna práva a povinnosti smluvním stranám pracovního poměru zůstávají, zaměstnanec pouze po určitou dobu práci nekoná. Zaměstnavatel proto musí plnit určité povinnosti i ve vztahu k zaměstnancům, kteří čerpají mateřskou a rodičovskou dovolenou a po ukončení překážky v práci je povinen jim opět přidělovat práci.

Mateřská dovolená se poskytuje výhradně ženě v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě podle § 195 ZP a náleží zaměstnankyni po dobu 28 týdnů. Porodila-li zároveň dvě nebo více dětí, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů. Délka mateřské dovolené je závislá výhradně na počtu narozených dětí, nikoliv na osobním stavu či sociálním postavení ženy. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. Zaměstnankyně oznamuje nástup mateřské dovolené na předepsaném tiskopise potvrzeném příslušným lékařem. Právo na poskytnutí mateřské dovolené podle § 195 ZP má i žena, která nesplňuje podmínky pro vznik práva na peněžitou pomoc v mateřství podle § 32 až § 38 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Mateřská dovolená jako povinně poskytované pracovní volno přísluší všem ženám v souvislosti porodem.

Rodičovská dovolená se podle § 196 ZP poskytuje k prohloubení péče o dítě, a to výhradně na žádost oprávněné zaměstnankyně nebo zaměstnance. Oprávněný zaměstnanec proto vždy musí o čerpání rodičovské dovolené požádat. Rodičovská dovolená není „automaticky” čerpána jenom proto, že zaměstnanec pečuje o dítě. Forma žádosti není zákoníkem práce upravena, může být proto i ústní. K zamezení sporů je však vždy vhodnější, aby žádost o čerpání rodičovské dovolené byla oprávněným zaměstnancem podána písemně. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci dítěte od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. Rodičovskou dovolenou mohou čerpat rodiče současně nebo střídavě. Rodičovská dovolená se nemusí čerpat vcelku. I zaměstnanec, který po určitou dobu pracuje, může o ni opětovně požádat až do doby, kdy dítě dosáhne věku tří let. V žádosti musí oprávněný zaměstnanec určit rozsah tohoto čerpání. Doba rodičovské dovolené čerpané zaměstnancem v rozsahu doby mateřské dovolené zaměstnankyně (28 nebo 37 týdnů podle počtu narozených dětí) má shodné právní důsledky jako mateřská dovolená ženy, a to při posuzování této doby jako odpracované pro účely vzniku práva na dovolenou (§ 348 odst. 1 ZP ), anebo pro povinnost zaměstnavatele zaměstnance po návratu z čerpané rodičovské dovolené v tomto rozsahu zařadit na jeho původní práci a pracoviště (§ 47 ZP ).

Maximální délka rodičovské dovolené je do 3 let věku dítěte přesto, že podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, je možné poskytovat rodičovský příspěvek za zvolených podmínek až do 4 let věku dítěte. Právo na pracovní volno k péči o dítě po dosažení tří let věku dítěte zaměstnankyně ani zaměstnanec ze zákona nemá. Zaměstnanec nebo zaměstnankyně ale mohou i po dosažení doby 3 let věku dítěte o pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatele požádat, ten však není povinen jejich žádosti vyhovět a záleží na jeho rozhodnutí, zda volno poskytne, a pokud ano, v jakém rozsahu. Neposkytne-li zaměstnavatel pracovní volno, je zaměstnanec povinen nastoupit do práce.

Mateřská a rodičovská dovolená nebo případně zaměstnanci poskytnuté pracovní volno k péči o dítě nad maximální rozsah rodičovské dovolené je z pohledu zákoníku práce posuzována jako překážka v práci. Znamená to, že pracovní poměr stále trvá, platí všechna dohodnutá pravidla a zaměstnavatel má vůči zaměstnanci povinnost po ukončení této překážky jej v pracovním poměru zaměstnávat podle předem dohodnutých pravidel. K zajištění této povinnosti musí proto zaměstnavatel pamatovat na povinnosti, které mu zákoník práce ukládá.

Návrat zaměstnankyně po ukončení mateřské dovolené nebo zaměstnance na rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat rodičovskou dovolenou

Zaměstnavatel musí zaměstnankyni, která se vrací do práce po čerpání mateřské dovolené (stejné se vztahuje i pro zaměstnance, který čerpá rodičovskou dovolenou v rozsahu mateřské dovolené ženy) zařadit po jejich návratu na původní práci a pracoviště. Pouze pokud to není možné, protože původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

Ustanovení § 47 ZP zpřísňuje povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy v tom, že pokud je překážka v práci krátkodobého charakteru, což je i případ čerpání mateřské dovolené, musí je zařadit na původní práci a pracoviště, na kterém zaměstnanec práci konal před odchodem na překážku v práci. Pro splnění této povinnosti si však musí zaměstnavatel vytvořit podmínky. Pokud bude potřebovat, aby práce, kterou zaměstnanec, který odchází čerpat mateřskou (nebo rodičovskou dovolenou), byla i v této době fakticky konána, musí zajistit její výkon pouze dočasně. To lze buď zaměstnancem, se kterým bude sjednána dohoda o změně pracovní smlouvy ve sjednaném druhu práce po dobu nepřítomnosti zaměstnankyně nebo zaměstnance, anebo pokud bude sjednáván pracovní poměr s novým zaměstnancem, musí být sjednáván pouze na dobu určitou vymezenou zástupem za mateřskou (rodičovskou) dovolenou konkrétního zaměstnance.

Pokud zaměstnavatel nevytvoří formální podmínky pro splnění této povinnosti, může se stát, že pokud se žena vrátí do zaměstnání ihned po čerpání mateřské dovolené, nebude schopen jí zajistit výkon původní práce na původním pracovišti, a to proto, že je práce vykonávána jiným zaměstnancem, a zaměstnavatel tak nemůže splnit povinnost, kterou mu ukládá § 47 ZP. Jedná se poté o překážku v práci na jeho straně podle § 208 ZP a pokud zaměstnanci nebude moci přidělovat tuto práci, musí zaměstnanci poskytovat náhradu platu nebo mzdy ve výši průměrného výdělku.

Návrat zaměstnance po čerpání rodičovské dovolené nebo pracovního volna

Pokud se vrací do práce zpět zaměstnanec, který čerpal rodičovskou dovolenou nebo pracovní volno bez ohledu na počet měsíců nebo let, platí obecná povinnost upravená v § 38 odst. 1 písm. a) ZP, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci po celou dobu trvání pracovního poměru přidělovat práci podle pracovní smlouvy. Pro splnění této povinnosti není rozhodující, zda rodičovská dovolená trvá rok, dva roky nebo tři roky nebo že zaměstnankyně čerpala pracovní volno z důvodu péče o dítě u dvou dětí nebo že pracovní volno pro péči o dítě bylo poskytnuto ve vyšším rozsahu např. až do 5 let věku dítěte. Stále za trvání pracovního poměru platí povinnost zaměstnavatele, ostatně i zaměstnance, řídit se pracovní smlouvou, tato pracovní smlouva se uplynutím času se nemění, pokud nedojde k její změně dohodou obou účastníků, a proto povinnost zaměstnavatele zaměstnanci přidělovat práci podle sjednané pracovní smlouvy stále trvá.

Zaměstnavatel proto musí zajistit případné zastupování na pracovním místě (druh práce), který má sjednán zaměstnanec, který čerpá rodičovskou dovolenou tak, aby mohl reagovat na nástup zaměstnance vracejícího se z rodičovské dovolené do