Zaměstnanec, který je účasten nemocenského
pojištění,
- - platí ze započitatelných příjmů pojistné na sociální
zabezpečení,
- - je důchodově pojištěn, pokud u něho nebyly důvody, pro které se
na ELDP vyplňuje křížek v jednotlivých kalendářních měsících,
- - má nárok na poskytování dávek nemocenského pojištění, splňuje-li
i další podmínky nároku na poskytování příslušné dávky nemocenského
pojištění.
Účastna nemocenského pojištění může být jen osoba,
která je podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění
(dále jen ZoNP), považována za zaměstnance. V
§ 5 písm. a) tohoto zákona
je ve dvaceti bodech uvedeno, kdo se považuje za zaměstnance. V okruhu
zaměstnanců není uveden například uchazeč o zaměstnání, student a žák,
pověřený vlastník. Z odměn u učňů se proto neplatí pojistné na sociální
zabezpečení, neboť jsou žáky středních škol a ti nejsou účastni nemocenského
pojištění.
Od 1. ledna 2012 došlo k rozsáhlému r
ozšíření okruhu osob, které se považují za zaměstnance podle zákona o
nemocenském pojištění. Pokud jde o počet osob, které nově patří mezi
zaměstnance, kteří mohou být účastni nemocenského pojištění, tak snad nejvíce
se nová úprava dotýká zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce
(DPP), členů kolektivních orgánů právnických osob, jednatelů s. r. o. a členů
družstev činných v orgánech družstva.
Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění, pokud
splňuje podmínky pro vznik a trvání účasti na pojištění. Podle podmínek účasti
na nemocenském pojištění se zaměstnanci dělí do dvou skupin, a to na
zaměstnance činné na základě DPP a ostatní zaměstnance.
Pro zaměstnance činné na základě dohody o provedení
práce (DPP) platí zvláštní podmínky pro účast na nemocenském pojištění. Pro
ostatní zaměstnance platí jednotné podmínky, to znamená, že stejné podmínky pro
účast na nemocenském pojištění platí pro zaměstnance v pracovním poměru, pro
člena družstva, člena představenstva a. s., jednatele s. r. o., zaměstnance
činného na základě dohody o pracovní činnosti (DPČ) atd.
2.1 Zaměstnanci, kteří nepracují na základě dohody o provedení
práce
Pro posouzení účasti na nemocenském pojištění musí
zaměstnavatel ještě před nástupem zaměstnance do zaměstnání zařadit jeho
zaměstnání podle dohodnutých podmínek do jedné ze tří skupin, a to jako
zaměstnání krátkodobé, malého rozsahu, nebo ostatní.
Účast na nemocenském pojištění:
- - se posuzuje v každém kalendářním měsíci, v němž zaměstnání
trvalo, a to u zaměstnání malého rozsahu. U krátkodobého zaměstnání se účast
posuzuje jen v měsíci v případě, kdy v kalendářním měsíci trvalo více
krátkodobých zaměstnání.
- - trvá od vstupu do zaměstnání do skončení zaměstnání v ostatních
případech.
Nahoru2.1.1 Krátkodobé zaměstnání
Krátkodobým zaměstnáním je zaměstnání, které nemělo
trvat a ani netrvalo aspoň 15 dnů. Krátkodobým zaměstnáním je
zaměstnání uzavřené např. od 1. do 14. dubna nebo od 1. do 10. dubna.
Krátkodobým zaměstnáním není zaměstnání uzavřené např. od 1. do 30.
dubna nebo na dobu neurčitou, pokud trvalo jen do 10. dubna (bylo například
skončeno ve zkušební době), nebo od 1. do 14. dubna a poté bylo prodlouženo do
30. dubna nebo na dobu neurčitou.
Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu jsou
zaměstnání, která nemají zakládat účast na nemocenském pojištění. Z této zásady
platí výjimk y zejména z důvodu zabránit zneužívání uzavírání takových
zaměstnání. Krátkodobé zaměstnání založí účast na nemocenském pojištění,
jestliže je zaměstnáním, které se opakuje do 6 měsíců od skončení
předchozího zaměstnání. Ke krátkodobému zaměstnání, u něhož ani sjednaný,
ani dosažený započitatelný příjem nedosáhl částky 2 500 Kč, se vůbec
nepřihlíží, posuzuje se tak, jako by neexistovalo.
Z příjmu zúčtovaného ze zaměstnání, které nezaložilo
účast na nemocenském pojištění, se neplatí pojistné na sociální
zabezpečení.
Příklad č. 1 - nevzniká účast na nemocenském pojištěníZaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem pracovní poměr od
1. do 14. dubna 2012, mzda činila 15 000 Kč. Dosud u zaměstnavatele
nepracoval. Zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění, z 15 000 Kč se
pojistné neplatí.
Zaměstnanec uvedený v příkladu 1 skončil předchozí
zaměstnání u téhož zaměstnavatele 30. září 2011. Zaměstnanec není účasten
nemocenského pojištění, z 15 000 Kč se pojistné neplatí. Od skončení
předchozího zaměstnání uplynulo 6 měsíců.
Zaměstnanec uzavírá se zaměstnavatelem DPČ každý měsíc
od 20. dne měsíce do konce měsíce. Odměna činí 2 450 Kč měsíčně.
Zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění, z 2 450 Kč se pojistné
neplatí.
Zaměstnanec uvedený v příkladu 3 obdrží v měsíci
prosinci odměnu 4 900 Kč. Zaměstnanec není v prosinci účasten nemocenského
pojištění. Z 4 900 Kč se pojistné neplatí. K předchozím zaměstnáním se
nepřihlíží, protože příjem buď nebyl sjednán, nebo byl sjednán nižší než 2 500
Kč a zúčtovaný příjem je také nižší než 2 500 Kč. Zaměstnání v prosinci se
proto neopakuje do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání.
Příklad č. 2 - vzniká účast na nemocenském pojištěníZaměstnanci skončil pracovní poměr, který založil účast na
nemocenském pojištění, dne 31. 12. 2011. S týmž zaměstnavatelem uzavřel DPČ od
1. do 14. června, tj. do 6 měsíců od skončení předchozího
zaměstnání.
Sjednaná odměna 8 000 Kč, zúčtovaná 8 000 Kč. Z 8
000 Kč se platí pojistné.
Sjednaná odměna 8 000 Kč, zúčtovaná 2 000 Kč
(onemocněl). Ze 2 000 Kč se platí pojistné.
Sjednaná odměna 2 400 Kč, zúčtovaná 3 500 Kč. Z 3
500 Kč se platí pojistné. (Pokud by zúčtovaná odměna činila 2 450 Kč, neplatilo
by se z 2 450 Kč pojistné.)
Nahoru2.1.2 Zaměstnání malého rozsahu
Zaměstnáním malého rozsahu je zaměstnání sjednané na
dobu delší než 14 dnů, u něhož měsíční započitatelný příjem byl sjednán ve
výši pod 2 500 Kč, nebo nebyl sjednán.
Ze zaměstnání malého rozsahu je zaměstnanec účasten
nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž mu byl
zúčtován započitatelný příjem ve výši aspoň 2 500 Kč. Příjem zúčtovaný po
skončení zaměstnání se posuzuje pro účast na nemocenském pojištění jako příjem
zúčtovaný do posledního měsíce, v němž zaměstnání trvalo.
Příklad č. 3Člen představenstva bytového družstva má sjednanou
odměnu 6 000 Kč za čtvrtletí; odměna je zúčtovávána do posledního měsíce
čtvrtletí. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v březnu, červnu,
září a prosinci, ze 6 000 Kč se platí pojistné. Pokud by měl sjednanou měsíční
odměnu 2 000 Kč, nebyl by účasten nemocenského pojištění, ze 2 000 Kč by se
pojistné neplatilo.
Zaměstnanec pracuje na základě DPČ uzavřené od 1. ledna
do 30. června 2012. Nemá sjednán měsíční příjem. V lednu až dubnu činila odměna
5 až 7 tisíc měsíčně, byl účasten nemocenského pojištění. V květnu činila
odměna 2 000 Kč, v červnu 1 000 Kč a v červenci 10 000 Kč. V květnu není
zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, z částky 2 000 Kč se pojistné
neplatí. V červnu je účasten nemocenského pojištění, odměna činila 11 000 Kč.
Odměna 10 000 Kč, která byla zúčtována do července, se pro účast posouvá do
června. Za měsíc červenec (do 20. srpna) musí být odvedeno pojistné z 11 000
Kč, protože odměna 1 000 Kč se pro odvod pojistného přesouvá do
července.
Nahoru2.1.3 Zaměstnání ostatní
Není-li zaměstnání zaměstnance zařazeno mezi zaměstnání
krátkodobá nebo malého rozsahu, je z něho zaměstnanec účasten nemocenského
pojištění od vstupu do zaměstnání po celou dobu jeho trvání.
Příklad č. 4DPČ byla uzavřena na dobu neurčitou. Měsíční odměna byla
sjednána ve výši 6 000 Kč měsíčně. V červenci měl zaměstnanec dovolenou bez
nároku na náhradu mzdy, do července bylo zúčtováno 1 800 Kč. Zaměstnanec je
i v červenci účasten nemocenského pojištění, z 1 800 Kč musí být odvedeno
pojistné.
Zaměstnanec uvedený v příkladu 1 v červenci nepracoval,
do července mu nebyl zúčtován žádný příjem. Zaměstnanec je účasten
nemocenského pojištění v celém měsíci červenci, ale není v tomto měsíci účasten
důchodového pojištění. Na ELDP bude v měsíci červenci vyplněn křížek.
Zaměstnanec má sjednánu DPČ na dobu neurčitou, pracovní
doba je stanovena na úterý a čtvrtek od 15 do 19 hodin, odměna činí 200 Kč za
hodinu. V červnu byl zaměstnanec uznán práce neschopným, odměna za červen
činila 2 000 Kč. Sjednaná odměna za týden činí 1 600 Kč, měsíční odměna
sjednaná činí tedy aspoň 2 500 Kč. Z 2 000 Kč musí být odvedeno pojistné.
Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele v období prvních 21
dnech trvání pracovní neschopnosti, od 22. dne má nárok na nemocenské,…