Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Účast zaměstnance na zdravotním pojištění ve vazbě na vznik a skončení pracovního poměru

16.8.2007, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Účast zaměstnance na zdravotním pojištění se posuzuje v přímé návaznosti na jeho účast na nemocenském pojištění, kdy podstatnou roli zaujímá i otázka pracovněprávního vztahu, neboť účast na zdravotním pojištění bez sjednání tohoto vztahu vzniká pouze ve specifických případech (viz dále). Vznik a skončení pracovního poměru však nemusí být z časového hlediska vždy identicky totožné se vznikem, resp. zánikem účasti zaměstnance na nemocenském (a tedy i na zdravotním) pojištění.

Vznik pracovního poměru

     Pracovní poměr vzniká dnem, který byl sjednán v pracovní smlouvě jako den nástupu do práce, popřípadě dnem, který byl uveden jako den jmenování vedoucího zaměstnance na pracovní místo. Den vzniku pracovního poměru se však nemusí shodovat se dnem, kdy zaměstnanec skutečně začne vykonávat práci. Jak je výše uvedeno, účast zaměstnance na zdravotním pojištění se odvíjí od jeho účasti na nemocenském pojištění, která vzniká dnem zahájení práce, neboli dnem, ve kterém zaměstnanec začne práci vykonávat.

PŘÍKLAD Č. 1

Pracovní smlouva byla sjednána s účinností od 1. dubna 2007 (neděle), přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání až v pondělí dne 2. dubna 2007. Účast na nemocenském a zdravotním pojištění vznikla v tomto případě ke dni 2. 4. 2007 a k tomuto dni také přihlásí zaměstnavatel zaměstnance u zdravotní pojišťovny jako osobu, za kterou bude odvádět pojistné. V měsíci dubnu má zaměstnanec svůj pojistný vztah vyřešen z titulu zaměstnání po část tohoto měsíce, za den 1. 4. nemusí platit žádné pojistné ani se sám přihlašovat u zdravotní pojišťovny.

Náhrada mzdy

     Jak postupuje zaměstnavatel v případě, kdy zaměstnanci zúčtuje náhradu mzdy před vznikem jeho nemocenského pojištění? Tato problematika byla v právní úpravě platné ve zdravotním pojištění do 31. 12. 2006 samostatně upravena v tom smyslu, že tento příjem zaměstnance byl jedním z taxativně vyjmenovaných příjmů, které se nezahrnovaly do vyměřovacího základu, tato náhrada mzdy tedy byla od povinnosti placení pojistného osvobozena.

     Jinak je však na takový příjem pohlíží po 1. 1. 2007. Mezi příjmy nezapočitatelnými do vyměřovacího základu již není vyjmenována žádná náhrada mzdy a jelikož na tento druh náhrady mzdy lze v podstatě vztáhnout podmínky nově stanovené v ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je nutno tuto zahrnout v příslušném měsíci do vyměřovacího základu.

Skončení pracovního poměru

     Podle zákoníku práce končí pracovní poměr dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením nebo zrušením ve zkušební době. Zákon o nemocenském pojištění pak kvalifikuje zánik účasti na nemocenském pojištění dnem skončení zaměstnání. Je tedy zřejmé, že účast na nemocenském (a zdravotním) pojištění nemůže trvat v době, kdy zaměstnání již netrvalo. Jestliže zaměstnanec například poslední dny před skončením pracovního vztahu již nepracuje třeba z důvodů překážek na jeho straně (nemoc) nebo z jiných důvodů (neplacené volno, neomluvená absence), zaniká účast na nemocenském a zdravotním pojištění dnem skončení pracovněprávního vztahu. K tomuto datu pak odhlašuje zaměstnavatel zaměstnance od placení pojistného.

PŘÍKLAD Č. 2

Zaměstnavatel se dohodl se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru k datu 31. 5. 2007, přičemž v posledním týdnu (28. 5. - 31. 5.) poskytnul zaměstnanci neplacené volno.

K zúčtovanému hrubému příjmu zaměstnance se musí v měsíci květnu připočítat pojistné za celkem čtyři vykázané kalendářní dny pracovního volna bez náhrady příjmu (neplacené volno). Jednu třetinu pojistného z důvodu neplaceného volna platí vždy zaměstnanec, úhrada zbývajících dvou třetin pojistného (případně jejich část) může být předmětem písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Pokud taková smlouva uzavřena není, platí tyto dvě třetiny v plné výši zaměstnavatel. Pojistné z neplaceného volna by zaměstnavatel neodváděl pouze v případě, kdyby byla splněna některá z podmínek uvedených v ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) - c) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeob. zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů.

Onemocnění zaměstnance v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru

Příklad č. 3

Jaký je ve zdravotním pojištění správný postup zaměstnavatele z hlediska plnění oznamovací povinnosti za situace, kdy bývalý zaměstnanec onemocní v ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru? Je vzniklou skutečnost povinen oznamovat zaměstnavatel, nebo sděluje tuto variantu zařazení mezi osoby, za které platí pojistné stát, bývalý zaměstnanec? Může být …