Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Účast na nemocenském pojištění

10.5.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.11.1 Účast na nemocenském pojištění

Ing. Marta Ženíšková

Okruh osob účastných nemocenského pojištění

Kdo je účasten nemocenského pojištění, pokud splňuje podmínky účasti, je uvedeno v § 5 zákona o nemocenském pojištění (dále jen ZNP). V tomto ustanovení je taxativní výčet osob, které se považují pro účely nemocenského pojištění za zaměstnance, například zaměstnanci v pracovním poměru, zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti, členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako uvolněným členům, pěstouni. Kdo není v tomto ustanovení uveden, nemůže být účasten nemocenského pojištění. Od 1. 1. 2012 se zákonem č. 470/2011 Sb. a zákonem č. 365/2011 Sb. rozšířil okruh osob účastných nemocenského pojištění, například o zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, společníky a jednatele s. r. o., členy kolektivních orgánů právnické osoby atd.

Podmínky účasti na nemocenském pojištění jsou uvedeny v ustanoveních §§ 6 až 9 ZNP.

Účast na nemocenském pojištění vychází z těchto zásad:

  • nemocenského pojištění může být účasten jen zaměstnanec, který vykonává činnost v pracovním vztahu uvedeném v § 5,

  • účast na nemocenském pojištění se posuzuje z každé činnosti samostatně, i když zaměstnanec více činností vykonává u téhož zaměstnavatele,

  • výdělečná činnost je vykonávána na území ČR (výjimky jsou uvedeny v § 6 ZNP).

Činnost společníka a jednatele s. r. o. se považuje za jednu činnost (za jedno zaměstnání), příjmy z obou činností se sčítají pro posouzení účasti na nemocenském pojištění a pro odvod pojistného.

Vznik a zánik nemocenského pojištění

Nemocenské pojištění může vzniknout nejdříve dnem vstupu do zaměstnání a nemůže trvat po dni, v němž zaměstnání skončilo. Za den vstupu do zaměstnání se u zaměstnanců v pracovním poměru považuje též den před vstupem do zaměstnání, za který příslušela náhrada mzdy nebo platu, nebo za nějž se mzda nebo plat nekrátí.

Příklad 1

Příklad
Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr na dobu určitou od pátku 1. 1. do 15. 6. Do zaměstnání nastoupil 4. 1., měsíční mzda se mu nekrátila za dobu před vstupem do zaměstnání. Do měsíce července mu byl zúčtován doplatek mzdy a pololetní prémie ve výši 2 000 Kč. Nemocenské pojištění vzniklo dne 1. 1. a skončilo 15. 6. Z částky 2 000 Kč musí být odvedeno pojistné na sociální zabezpečení, avšak v měsíci červenci nemůže být již zaměstnanec účasten nemocenského pojištění, poněvadž mu v tomto měsíci netrvá pracovní poměr.

Podmínky účasti

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od vstupu do zaměstnání až do jeho skončení, pokud

  • zaměstnání mělo trvat nebo trvalo déle než 14 kalendářních dnů a

  • sjednaný započitatelný příjem činí alespoň 2 500 Kč měsíčně.

Příklad 2

Příklad
Zaměstnanec uzavřel pracovní poměr od 1. 1. na dobu neurčitou, pracovní doba je rozvržena na 5 dnů v týdnu, 8 hodin denně.

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění od 1. 1., protože měsíční mzda se mu nekrátila, zaměstnání mělo trvat déle než 14 dnů, sjednaný měsíční příjem musí dosáhnout alespoň výše minimální mzdy, činí tedy nejméně 8 000 Kč. Jsou splněny podmínky účasti od vstupu do zaměstnání po dobu trvání pracovního poměru. I kdyby ve zkušební době pracovní poměr skončil 9. 1., trval by jen 9 dnů, byl by zaměstnanec účasten nemocenského pojištění 9 dnů.

Zaměstnání sjednáno na kratší dobu než 15 dnů

Netrvalo-li zaměstnání a ani nemělo trvat déle než 14 dnů, je zaměstnanec z takového krátkodobého zaměstnání účasten nemocenského pojištění jen v případě, že

  • jde o opakující se zaměstnání do 6 měsíců od skončení předchozího zaměstnání a

  • sjednaná částka započitatelného příjmu činí alespoň 2 500 Kč nebo započitatelný příjem této částky dosáhl, nebo

  • v kalendářním měsíci trvalo více krátkodobých zaměstnání a úhrn započitatelných příjmů z těchto zaměstnání zúčtovaných do tohoto měsíce činil alespoň 2 500 Kč.

Příklad 3

Příklad
Zaměstnanec uzavřel…