Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Teorie pracovní motivace

21.2.2005, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.5.5.1 Teorie pracovní motivace

Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.

Motivací pracovníků chápeme vysvětlení a pochopení příčin lidského chování v pracovním prostředí a jeho usměrňování odpovídající zájmům organizace.

Motivy

Motivace osob vychází z jejich potřeb či motivů a směruje chování k dosažení cílů, které tyto potřeby uspokojují. Motivy, tj. příčiny či pohnutky, vyvolávající, udržující a směrující lidské chování, vycházejí z určitých vnitřních podnětů a vnějších stimulů. Klasifikací a hierarchickým uspořádáním motivů se zabývají motivační teorie.

Vnitřní a vnější motivace

Ve vztahu k pracovnímu chování je rozlišována vnitřní motivace, související s uspokojováním potřeb vlastním výkonem práce, a vnější motivace, kterou tvoří odměny za vykonanou práci (mzda, pochvala a uznání za dobrou práci, povýšení apod.) a tresty (kritika, snížení platu, disciplinární řízení, propuštění apod.).

Faktory vnitřní motivace

K vnitřním motivačním faktorům práce patří zejména zajímavost či rozmanitost práce (výkon většího okruhu pracovních operací, využívání různých pracovních postupů či zařízení), možnosti uplatnit a rozvíjet schopnosti, poskytnutí větší důvěry, samostatnosti či odpovědnosti, význam a důležitost práce, ucelenost pracovních úkolů (možnost pracovníků samostatně dokončovat určitý díl práce), možnost určité kontroly nad vlastním časovým režimem práce (např. možnost pružnějšího časového uspořádání pracovního dne), poskytování zpětné vazby (tj. informovanost pracovníka o tom, jak dobře svou práci vykonává) apod. Vnější motivace působí zpravidla bezprostředně a výrazněji, vnitřní motivace naopak hlouběji a dlouhodobě.

Stimulace

K povzbuzování motivace zaměstnanců dochází jejich stimulací – silnější vazbou odměn na výsledky práce, tvorbou uspokojujících pracovních míst, příležitostmi ke vzdělávání a růstu apod. Pracovní motivaci posilují i jasně stanovené a realistické cíle a zpětná vazba o jejich dosahování.

Motivační teorie

K vysvětlení hlavních motivů pracovních chování byla vytvořena řada motivačních teorií. K hlavním z nich patří tzv. teorie X a Y, Maslowova teorie potřeb, Herzbergova dvoufaktorová teorie, McClellandova teorie potřeb, tzv. teorie rovnosti a expektační teorie potřeb. Význam motivačních teorií spočívá především v upozornění na důležité předpoklady pracovní motivace a možnosti její stimulace.

Teorie X a Y

Teorie X a Y je označením pro dvě historické, proti sobě stojící a ve své podstatě extrémní koncepce motivace a řízení pracovníků v organizaci, vycházející z odlišných premis o lidské motivaci. Teorie X předpokládá, že lidé k výkonnosti musejí být donuceni, buď na základě odměny nebo obavy z trestu. Teorie Y vychází naopak z toho, že lidé v jsou zásadě k práci motivováni, tj. mají potřebu práce, a manažeři by se při jejich řízení proto měli zaměřit především na to, aby v jejich přístupu k zaměstnancům či jednání s nimi nebylo nic, co by zaměstnance mohlo v práci demotivovat. Moderní přístup k pracovní motivaci zdůrazňuje spíše potřebu situačně podmíněného řízení, tj. potřeby přizpůsobit motivační nástroje pracovníkům (jejich osobnostním vlastnostem) a situaci, ve které se firma nachází.

Maslowova teorie potřeb

Maslowova teorie potřeb představuje jeden z nejčastěji používaných modelů lidské motivace v oblasti práce a řízení. Jeho základem je hierarchický pohled na motivaci, podle kterého jsou osobní, resp. pracovní potřeby uspokojovány postupně, podle svého postavení v hierarchii. Hierarchicky vyšší potřeby přitom působí motivačně především tehdy, jsou-li již hierarchicky nižší potřeby uspokojeny. Maslowova klasifikace potřeb zařazuje potřeby do pěti kategorií – tvoří je (v hierarchickém uspořádání) potřeby fyziologické, zabezpečující přežití, potřeby jistoty a bezpečí, sociální potřeby (přátelství, sounáležitosti, akceptace), potřeby uznání (ocenění, sebeúcty, prestiže, úspěchu, respektu a pozornosti ostatních apod.) a potřeby seberealizace (potřeby rozvíjet vlastní schopnosti, získávat nové zkušenosti, uplatnit svůj potenciál). Neuspokojené potřeby motivují lidské chování, potřeba seberealizace však na rozdíl od hierarchicky nižších potřeb nemůže podle Maslowa být nikdy zcela naplněna a uspokojováním může naopak nabývat na síle.

Herzbergova dvoufaktorová teorie

Herzbergova dvoufaktorová teorie vychází z existence dvou hlavních motivačních charakteristik pracovních míst a pracovních