Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Studenti a zdravotní pojištění

12.3.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Studenti mohou pracovat jak při studiu, tak během školních prázdnin, a to buď na základě pracovní smlouvy, dohody o pracovní činnosti, nebo dohody o provedení práce. Kromě toho mohou podnikat jako OSVČ.

ZAMĚSTNÁNÍ V PRŮBĚHU STUDIA

     Při zaměstnávání studentů platí z pohledu zdravotního pojištění následující podmínky.

Odvod ze skutečné výše příjmu

     Pokud je student evidován u zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které platí pojistné stát, po celý kalendářní měsíc, nevztahuje se na něho (resp. na jeho zaměstnavatele) povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), ale vyměřovacím základem je dosažený příjem.

Potvrzení o studiu

     Aby mohl zaměstnavatel za zaměstnaného studenta odvádět pojistné na zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu bez povinnosti dopočtu do minimálního vyměřovacího základu (to znamená, je-li hrubý příjem nižší než 8 000 Kč), musí mít jednoznačně potvrzeno, že za tuto osobu je stát plátcem pojistného po celý kalendářní měsíc. U studentů to obvykle znamená posoudit, zda jsou mladší 26 let věku s potřebou doložení potvrzení o studiu.

Přihlašování a odhlašování studentů - zaměstnanců

     Stanovení vyměřovacího základu, jakož i přihlašování zaměstnanců k platbě pojistného a jejich odhlašování již není s účinností od 1. 1. 2008 vázáno na jejich účast na nemocenském pojištění. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“), se za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považuje v případě pracovního poměru den, ve kterém zaměstnanec nastoupil do práce, a za den ukončení zaměstnání se považuje den skončení pracovního poměru. Bude-li zaměstnavatel zaměstnávat studenta na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pak jej přihlašuje u zdravotní pojišťovny kódem „P“ ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal student vykonávat sjednanou práci, a odhlašuje jej kódem „O“ ke dni, jímž uplynula doba, na kterou byla příslušná dohoda sjednána, za podmínky, že zúčtovaný příjem činí za rozhodné období kalendářního měsíce:

  • u dohody o pracovní činnosti alespoň 2 500 Kč,

  • u dohody o provedení práce převyšuje 10 000 Kč.

     Při zaměstnávání studentů se jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného i stát. V této souvislosti používá zaměstnavatel současně kódu „G“, kterým oznamuje nástup nezaopatřeného dítěte, tj. učně, studenta střední nebo vysoké školy do zaměstnání v průběhu studia, a to vždy společně s kódem „P“. Kód „G“ se rovněž použije i v případě přiznání nezaopatřenosti dítěte v průběhu zaměstnání, zejména v souvislosti s počátkem studia na střední nebo vysoké škole.

Vyměřovací základ

     Do vyměřovacího základu zaměstnaného studenta se zahrnují stejné položky příjmu jako u kteréhokoli jiného zaměstnance. V příslušném měsíci taktéž zaměstnavatel uvádí studenta v celkovém počtu zaměstnanců včetně započtení jeho příjmu do úhrnné částky vyměřovacího základu a částky pojistného. Tyto údaje sděluje zaměstnavatel příslušné zdravotní pojišťovně každý měsíc v Přehledu o platbě pojistného za své zaměstnance, předkládaného zdravotní pojišťovně nejpozději 20. dne následujícího kalendářního měsíce. Poskytne-li zaměstnavatel studentovi - brigádníkovi pracovní volno bez náhrady příjmu, pojistné se z tohoto neplaceného volna neplatí. Kdyby se jednalo o neomluvenou absenci, pojistné by se odvedlo.

Pracovní smlouva

     Ve zdravotním pojištění není řešena problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu. Pokud je však na základě pracovní smlouvy zúčtován za rozhodné období kalendářního měsíce jakýkoliv příjem (tedy i nižší než 2 500 Kč), pojistné se odvádí, u studentů bez ohledu na minimální vyměřovací základ. U pracovní smlouvy (a obdobně například i u odměn členů statutárních orgánů) nehraje rozhodná částka 2 500 Kč žádnou roli.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se studentem pracovní smlouvu od středy 1. května 2013, přičemž student nastoupil do zaměstnání ve čtvrtek dne 2. května.

Ve smyslu ustanovení § 34 odst. 1 písm. c) a § 36 zákoníku práce lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu. Proto lze pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání považovat den vzniku pracovního poměru uvedený v pracovní smlouvě. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti přihlásí zaměstnavatel tohoto studenta u jeho zdravotní pojišťovny k datu 1. 5. 2013.

Dohoda o pracovní činnosti - vazba na výši zúčtovaného příjmu

     Osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti není považována ve zdravotním pojištění za zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky, která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, čili nebylo dosaženo tzv. „započitatelného příjmu“, který v roce 2013 představuje částka 2 500 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel sjednal se studentem dohodu o pracovní činnosti od 12. 4. 2013, kdy student začal pracovat v pondělí 15. 4.

V případě tohoto pracovněprávního vztahu je zapotřebí vycházet z ustanovení § 8 odst. 2…