Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Srážky ze mzdy v r. 2009 v příkladech

12.3.2009, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Podle § 299 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudního řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“), se srážky ze mzdy provádějí ze mzdy, platu, z odměny z dohody o pracovní činnosti, z odměny za pracovní nebo služební pohotovost, z odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a z dávek státní sociální podpory. Srážky ze mzdy se dále provádějí z příjmů, které povinnému nahrazují odměnu za práci nebo jsou poskytovány vedle ní. Těmito příjmy jsou náhrada mzdy nebo platu, nemocenské, ošetřovné, vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, peněžitá pomoc v mateřství, důchody s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost, stipendia, podpora v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením zaměstnání, peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním, náhrada za ztrátu na výdělku při vzniku pracovního úrazu.

     Od 1. 1. 2009 poskytuje zaměstnavatel za dobu prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti náhradu mzdy, která je součástí mzdy a ostatních příjmů zaměstnance. Znamená to, že zaměstnavatel bude provádět srážky ze mzdy včetně náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti tak jako dosud.

Rozsah srážek ze mzdy

     Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení a náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu. Způsob provádění srážek stanoví § 276 a násl. OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny prováděné srážky ze mzdy, tj. srážky prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí a srážky na základě dohody, kterou uzavřel zaměstnanec s věřitelem nebo se zaměstnavatelem.

     Zákoník práce rozlišuje tyto dohody o srážkách ze mzdy:

  • dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení pohledávek zaměstnavatele (§ 327 ZP),

  • dohody o srážkách ze mzdy podle občanského zákoníku (§ 551 OZ a § 40 odst. 1 OZ),

  • dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazku zaměstnance (§ 146 ZP).

     Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o dávky nemocenského pojištění, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, měsíční daňový bonus, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování, popřípadě další příjmy (odstupné, odchodné atd.). Srážky se provádějí i z odměny poskytnuté zaměstnanci na základě dohody o pracovní činnosti. Nelze je provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí).

     Z čisté mzdy se dále odečtou nezabavitelné částky podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., které se vyplácejí povinnému. Základní částka, která nesmí být podle § 278 OSŘ sražena povinnému z měsíční mzdy, je rovná úhrnu dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce (nyní částka 3 126 Kč) a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu (jedná se o náklady na bydlení pro jednu osobu pro byt užívaný na bydlení na základě nájemní smlouvy v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel a tato částka činí k 1. 1. 2009 částku 3 804 Kč). Na každou další osobu, jíž je zaměstnanec povinen poskytovat výživné, činí nezabavitelná výše jednu čtvrtinu nezabavitelné částky povinného. Znamená to, že základní nezabavitelná částka je rovna součtu nezabavitelné částky na osobu povinného a na každou další osobu, které je povinen poskytovat výživné. Toto ustanovení je důležité z hlediska zaokrouhlování, neboť se zaokrouhluje nahoru až konečná částka všech nezabavitelných částek, které přicházejí v úvahu.

     Nezabavitelná částka na povinného činí od 1. 1. 2009 (3 126 + 3 804) : 3 x 2 = 4 620 Kč. Pokud povinný nemá žádné další osoby, jimž je povinen poskytovat výživné, zaokrouhluje se tato částka, pokud není ve tvaru celého čísla, na celou korunu nahoru. Má-li povinný další osoby, musí poskytovat výživné, pak na každou další osobu činí nezabavitelná částka jednu čtvrtinu, tj. 4 620 : 4 = 1 155 Kč.

     Na manžela povinného se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem. Na dítě, jež manželé společně vyživují, se započítává jedna čtvrtina nezabavitelné částky každému z manželů zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy oběma. Tato částka se nezapočte, pokud byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá.

     V této souvislosti je vhodné zmínit i tu skutečnost, že vyživovací povinnost rodičů k dětem není omezena věkem dítěte, tedy ani dosažením věku 26 let. Tato věková hranice má význam při uplatnění daňového zvýhodnění na dítě a pro uplatnění dávek státní sociální podpory podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

     Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, jaká část čisté mzdy se povinnému zabaví bez omezení. Jedná se o součet částky životního minima jednotlivce a částky normativů na bydlení pro jednu osobu, tj. 3 126 + 3 804 Kč = 6 930 Kč. To se týká případů, kdy po odečtení nezabavitelných částek z čisté mzdy činí zbytek více než uvedenou částku.

Výpočet zbytku čisté mzdy

     Z čisté mzdy odečteme nezabavitelné částky a porovnáme s limitní výší, nad kterou se zabavuje mzda bez omezení, tedy s částkou 6 930 Kč. Rovná-li se zbytek čisté mzdy této částce nebo je menší, provede se zaokrouhlení směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých číslech. Přesahuje-li zbytek čisté mzdy tuto částku, dělí se na třetiny pouze tato částka. Jedna třetina může tak činit nejvýše 6 930 : 3 = 2 310 Kč.

     Z první třetiny jsou uspokojovány všechny pohledávky (přednostní i ostatní) podle svého pořadí. Znamená to, že pohledávky, na které v důsledku jejich horšího pořadí nezbudou peníze, musejí vyčkat, až jim v následujících výplatních obdobích uvolní místo některá již uhrazená pohledávka nebo až je bude možné srazit díky vyššímu příjmu povinného. Je-li pro pořadí více pohledávek rozhodující stejný den, mají pohledávky stejné pořadí. Nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

     Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy - výhradně přednostní pohledávky, uspokojí se z ní nejprve bez zřetele na pořadí pohledávky výživného a teprve pak podle svého pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

     Přednostními pohledávkami jsou od 1. 1. 2009:

  1. pohledávky výživného,

  2. pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví,

  3. pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy,

  4. pohledávky daní a poplatků,

  5. pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení,

  6. pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

  7. pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

  8. pohledávky na dávkách státní sociální podpory,

  9. pohledávky na dávkách podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci,

  10. pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

  11. pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

     K uspokojení nepřednostních pohledávek lze srazit první třetinu zbytku čisté mzdy, k uspokojení přednostních pohledávek lze srazit druhou i první třetinu zbytku čisté mzdy a třetí třetina zbytku čisté mzdy náleží vždy povinnému. Zbytek čisté mzdy přesahující částku 6 930 Kč se srazí bez omezení. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je osamělý a je povinen platit výživné na 2 děti ve výši 4 400 Kč. V daném měsíci činí jeho čistá mzda 10 502 Kč.

Postup: 10 502 - 4 620 (nezabavitelná částka na povinného) = 5 882 Kč. Protože zbytek čisté mzdy po odpočtu nezabavitelné částky je nižší než konstanta, nad kterou se mzda zabavuje neomezeně, dělí se na třetiny tento zbytek. Pokud tento zbytek není číslo dělitelné třemi, zakrouhlí se směrem dolů na číslo dělitelné třemi. Rozdíl ve výši 1 Kč nebo 2 Kč se přičte ke třetí třetině a vyplatí se zaměstnanci. Číslo 5 882 není dělitelné třemi. Snížíme o 2 Kč na 5 880 Kč. Jedna třetina činí: 5 880 : 3 = 1 960 Kč.

Výživné je přednostní pohledávkou a uspokojuje se tedy ze druhé třetiny, a nestačí-li to, použije se i třetina první. Ze druhé třetiny uhradí 1 960 Kč a z první třetiny srazí mzdová účetní 1 960 Kč a poukáže 3 920 Kč ve prospěch výživného. Vznikne však dluh na výživném ve výši 4 400 - 3 920 = 480 Kč. Zaměstnanci je vyplaceno 4 620 (nezabavitelná částka) + 1 960 (třetí třetina) + 2 (zaokrouhlení) =
= 6 582 Kč. Kontrola: 3 920 + 6 582 = 10 502 Kč.

Příklad č. 2

Zaměstnanec je ženatý a platí výživné ve výši 5 500 Kč. Jeho čistá mzda činí 13 502 Kč. Základní nezabavitelná částka, která se bude odečítat, činí součet nezabavitelné částky na osobu povinného a na další osoby, kterým je povinen poskytovat výživné. Teprve tento součet se zaokrouhlí na celé koruny nahoru:

  • 4 620 Kč na povinného,

  • 1 155 Kč na manželku povinného.

Základní nezabavitelná částka činí: 4 620 + 1 155 = 5 775 Kč. Při čisté mzdě 13 502 Kč bude postup následující: 13 502 - 5 775 = 7 727 Kč,
Částka zabavitelná
bez omezení: 7 727 - 6 930 = 797 Kč
Výše jedné třetiny: 6 930 : 3 = 2 310 Kč
První a druhá
třetina činí: 2 310 x 2 = 4 620 Kč

Na úhradu výživného se použije druhá třetina i první třetina a částka zabavitelná bez omezení: 4 620 + 797 = 5 417 Kč a zůstane dluh na výživném ve výši 5 500 - 5 417 = 83 Kč, který se uhradí při vyšší mzdě. Zaměstnanec obdrží: 5 775 Kč (základní nezabavitelná částka) + 2 310 (3. třetina) =
= 8 085 Kč. Kontrola: 5 417 + 8 085 = 13 502 Kč.

Příklad č. 3

Zaměstnanec je osamělý, takže jeho nezabavitelná částka činí 4 620 Kč. Jeho čistý příjem činí 16 598 Kč, po odpočtu nezabavitelné částky 11 978 Kč. Zaměstnanec platí výživné ve výši 5 000 Kč na základě soudního rozhodnutí a dále má tyto nepřednostní srážky, které mají stejné pořadí: splátka leasingu 4 500 Kč (dohoda dle § 551 občanského zákoníku uzavřená do 31. 12. 2006), půjčka od zaměstnavatele 500 Kč (s dohodou podle § 237 ZP), pokuta 2 000 Kč.

Výpočet plně
zabavi. částky: 11 978 - 6 930 =
= 5 048 Kč

Výpočet jedné
třetiny: 6 930 : 3 = 2 310 Kč

Z první třetiny se uhradí srážky podle svého pořadí (nepřednostní mají stejné pořadí - byly doručeny v jeden den, přednostní pohledávka došla později) ve výši 2 310 Kč. Celková výše nepřednostních pohledávek činí však 7 000 Kč a k jejich uspokojení máme pouze 2 310 Kč. Protože mají stejné pořadí, musíme je uspokojovat poměrně.

Poměrné číslo: 2 310 : 7 000 = 0,33
Částečná úhrada leasingu:
0,33 x 4 500 = 1 485 Kč

Částečná úhrada půjčky:
0,33 x 500 = 165 Kč

Částečná úhrada pokuty:
0,33 x 2 000 = 660 Kč
Kontrola: 1 485 + 165 + 660 = 2 310 Kč

Ke druhé třetině se přičte taková část z plně zabavitelné části zbytku čisté mzdy, aby mohly být pokryty přednostní pohledávky: 2 310 + 2 690 = 5 000 Kč

Výživné ve výši 5 000 bude uhrazeno v plné výši. Z plně zabavitelné částky nám zbude: 5 048 - 2 690 = 2 358 Kč. Tento zbytek z plně zabavitelné částky rozdělí poměrným číslem.

Poměrné číslo 2 358 : 7 000 =
= 0,3368571 se opět vynásobí …