Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Specifické případy při placení pojistného na zdravotní pojištění

4.12.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V souvislosti s placením pojistného na zdravotní pojištění vznikají z pohledu zaměstnavatele i zaměstnance nejrůznější situace, při jejichž řešení musí zaměstnavatel postupovat obzvláště obezřetně tak, aby byl zajištěn odvod pojistného v souladu se zákonem. Pokud totiž vznikne z důvodu nesprávně stanoveného vyměřovacího základu a následného chybného odvodu dluh na pojistném, bude zdravotní pojišťovna po zaměstnavateli uplatňovat i penále, jehož sazba s účinností od 1. ledna 2007 činí 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení.

Příklad č. 1

Neplacené volno

Zaměstnanec požádal zaměstnavatele v rámci kalendářního měsíce o poskytnutí neplaceného volna v rozsahu 3 kalendářních dnů.

     V tomto případě představuje vyměřovací základ zaměstnance součet výše pojistného ze zúčtované hrubé mzdy a z titulu pracovního volna bez náhrady příjmu (vychází se z poměrné části minimální mzdy podle počtu kalendářních dnů trvání neplaceného volna). V souvislosti s placením pojistného z neplaceného volna, resp. z neomluvené absence, je zapotřebí respektovat následující:

  • jednu třetinu pojistného z neplaceného volna platí zaměstnanec, zbývající dvě třetiny mohou být předmětem písemné smlouvy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kdy se zaměstnanec může zavázat, že zcela nebo zčásti uhradí pojistné, které má zaměstnavatel za dobu zaměstnancova neplaceného volna uhradit;

  • pokud trvá neplacené volno po celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem minimální mzda;

  • pojistné se platí i v případě, kdy neplacené volno trvá třeba jen jeden celý kalendářní den;

  • části dnů neplaceného volna nepodléhají povinnosti placení pojistného a ani se pro tento účel nesčítají;

  • zaměstnanci, kteří neplatí pojistné z neplaceného volna, jsou vyjmenováni v ustanovení § 3 odst. 5 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZPVZP“). zejména se jedná o osoby, na které se nevztahuje ustanovení o povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (například osoby, za které platí pojistné stát).

  • v případě vykázané neomluvené absence platí pojistné v plné výši zaměstnanec, kdy takové pojistné platí i osoby, které jinak neplatí pojistné v případě poskytnutí neplaceného volna.

Příklad č. 2

Zaměstnanec s příjmem nižším než minimální vyměř. základ

Zaměstnanec, na kterého se vztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (8 000 Kč), je zaměstnán na zkrácený pracovní úvazek s hrubým měsíčním příjmem 5 000 Kč.

     Úvodem je nutno předeslat, že u hlediska placení pojistného nemá výše úvazku vliv na placení pojistného. U tohoto zaměstnance musí být bez ohledu na částečný úvazek odvedeno pojistné následovně: z částky 5 000 Kč se platí pojistné ve výši 13,5 %, tedy úhrnem 675 Kč. Jedna třetina (225 Kč) je sražena z příjmu zaměstnanci, zbývající dvě třetiny z této částky pojistného (450 Kč) platí zaměstnavatel ze svých prostředků. Za účelem zabezpečení odvodu pojistného ze zákonného minima však ještě musí zaměstnavatel vypočítat a odvést doplatek ve výši 13,5 % z rozdílu minimálního vyměřovacího základu a dosaženého příjmu (8 000 - 5 000), tedy v částce 405 Kč. Za této situace je již odvod pojistného ze strany zaměstnavatele v souladu se zákonem. Tento doplatek hradí dle zákona zaměstnanec, v případě překážek na straně organizace ve smyslu § 207 - 209 zákoníku práce přechází povinnost úhrady předmětného doplatku na zaměstnavatele.

     Má-li zaměstnanec současně více zaměstnání a v úhrnu zúčtovaných příjmů nedosahuje v příslušném kalendářním měsíci alespoň minimální mzdy, pověřuje pro účely doplatku pojistného toho zaměstnavatele, kterého si zvolí.

     Pokud zaměstnání netrvá po celý kalendářní měsíc, snižuje se minimální vyměřovací základ na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v daném měsíci. Z hlediska placení pojistného se posuzují zásadně kalendářní dny, pracovní dny se fakticky neberou v úvahu. Pokud je pojištěnec zaměstnán třeba i jen jeden den, má v tomto kalendářním měsíci svůj pojistný vztah vyřešen.

     Obdobně je pojistné odváděno alespoň z poměrné části minimálního vyměřovacího základu třeba v případě, kdy je zaměstnanec po část měsíce nemocen nebo se stane (resp. přestane být) v kalendářním měsíci osobou, za kterou platí pojistné stát. Je-li například zaměstnanci přiznán částečný invalidní důchod dne 22. 9. 2008, musí být v tomto měsíci odvedeno pojistné nejméně z vyměřovacího základu (21 : 30) x 8 000 = 5 600 Kč.

     Pokud zaměstnanec patří mezi osoby vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do zákonného minima.

Příklad č. 3

Zaměstnanec registrovaný na úřadě práce

Zaměstnanci, evidovanému na úřadě práce, byl za měsíc září zúčtován hrubý příjem 3 900 Kč.

     S…