NahoruDomácký zaměstnanec z pohledu pojistného
Dotaz č. 1
Zaměstnanec má podle pracovní smlouvy určené místo výkonu
práce na pracovišti zaměstnavatele od pondělí do středy s tím, že po zbývající
dva pracovní dny v týdnu, tj. ve čtvrtek a v pátek, bude práci konat doma, tedy
mimo pracoviště zaměstnavatele. Je tento zaměstnanec pro účely nemocenského
pojištění zaměstnanců domáckým zaměstnancem ve dnech, v nichž práci vykonává
doma?
Podle ustanovení § 2 vyhlášky č. 165/1979 Sb., o
nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského
pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění pozdějších předpisů, se za
domácké zaměstnance pro účely této vyhlášky považují zaměstnanci v pracovním
poměru, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle podmínek
dohodnutých v pracovní smlouvě pro něho vykonávají sjednané práce doma v
pracovní době, kterou si sami rozvrhují.
V uvedeném případě se však o nejedná o zaměstnance v
režimu
§ 317 zákoníku práce, kdy
práce je konána na jiném místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele (např.
doma), neboť zaměstnanec sjednané práce pro zaměstnavatele nevykonává výlučně
doma, ale i na pracovišti zaměstnavatele. Jestliže zaměstnavatel zaměstnanci
rozvrhuje byť jen část stanovené pracovní doby, je podle
§ 13 odst. 3 zákoníku
práce, které je ve smyslu
§ 363 odst. 2 zákoníku práce
obligatorní a nelze se od něho odchýlit, povinen mu přidělovat práci v rozsahu
celé stanovené pracovní doby a tuto pracovní dobu mu rozvrhnout před zahájením
práce za podmínek stanovených v
§ 84 zákoníku práce, tzn.
vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním předem
zaměstnance, a to v zákonem stanovené či se zaměstnance dohodnuté době.
Z uvedeného důvodu není pro účely nemocenského
pojištění v dotaze uvedený zaměstnanec domáckým zaměstnancem.
NahoruOchranná lhůta u poživatelů starobního důchodu
Dotaz č. 2
Zaměstnáváme v pracovním poměru poživatele různých druhů
důchodů z důchodového pojištění. Plyne jim po skončení zaměstnání ochranná
lhůta?
Ano, po skočení zaměstnání jim ochranná lhůta plyne.
Výjimka platí pouze pro poživatele starobního důchodu. Těm po skončení
zaměstnání ochranná lhůta nikdy neplyne.
NahoruPřerušení běhu ochranné lhůty
Dotaz č. 3
Zaměstnanec, jehož předchozí pracovní poměr k jiné organizaci
trval od 1. ledna 2006 do 31. prosince 2006, u nás nastoupil do zaměstnání na
dobu neurčitou dnem 11. ledna 2007. Ve zkušební době však s námi pracovní poměr
ukončil dnem 18. ledna 2007. Kolik dnů činí jeho ochranná lhůta?
Z ochranné lhůty 42 kalendářních dnů, která Vašemu
bývalému zaměstnanci plynula ze zaměstnání, které skončil dne 31. prosince
2006, vyčerpal 10 kalendářních dnů. Dnem 11. ledna 2007, kdy mu vzniklo
nemocenské pojištění u Vás, došlo totiž podle
§ 42 odst. 3 zákona č. 54/1956 Sb.,
o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, k zastavení
běhu této ochranné lhůty. Nevyčerpaný zbytek ochranné lhůty v délce 32
kalendářních dnů je třeba přičíst k ochranné lhůtě získané nemocenským
pojištěním u Vás. Tato ochranná lhůta činí pouze 8 kalendářních dnů, neboť
tolik dnů byl tento zaměstnanec u Vás nemocensky pojištěn. Ochranná lhůta
Vašeho bývalého zaměstnance proto činí 40 kalendářních dnů (8 + 32 kalendářních
dnů) a začala mu běžet od 19. ledna 2007.
NahoruDočasné zaměstnání a ochranná lhůta
Dotaz č. 4
Naše organizace uzavřela s občanem pracovní poměr na dobu
jednoho měsíce, kdy čerpal v jiném svém zaměstnání dovolenou. Plyne mu po
skončení tohoto měsíc trvajícího zaměstnání u nás ochranná lhůta?
Ochranná lhůta ze zaměstnání, které zaměstnanec vykonával u Vás
pouze v době své dovolené, mu neplyne, a to podle ustanovení § 73 odst. 1
písm. b) vyhlášky č. 143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v
nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se
v daném případě jedná o dočasné zaměstnání, do kterého zaměstnanec vstoupil na
dobu své dovolené.
NahoruNárok na ochrannou lhůtu
Dotaz č. 5
Naše zaměstnankyně v pracovním poměru v době své rodičovské
dovolené pracovala na dohodu o pracovní činnosti u jiné organizace. Nyní je
opět těhotná a má nastoupit další mateřskou dovolenou. Plyne jí ze zaměstnání
na dohodu o pracovní činnosti, které v současné době již nevykonává, ochranná
lhůta?
Zaměstnání na dohodu o pracovní činnosti, které
zaměstnankyně nastoupila za trvání svého základního zaměstnání u Vás,
vykonávala v době své rodičovské dovolené, tedy namísto základního
zaměstnání. To je důvodem, pro který jí ochranná lhůta ze zaměstnání na dohodu
o pracovní činnosti neplyne (viz § 73 odst. 1 písm. a) vyhlášky č.
143/1965 Sb., o poskytování peněžitých dávek v nemocenském pojištění, ve znění
pozdějších předpisů).
NahoruOchranná lhůta a OSVČ
Dotaz č. 6
Zaměstnanec, který v naší organizaci pracoval několik let,
ukončil pracovní poměr dnem 31. března 2007. Rozhodl se, že bude od 1. dubna
2007 podnikat, a proto nás požádal o vystavení potvrzení o době jeho zaměstnání
u nás v roce 2006, o výši jeho vyměřovacích základů pro stanovení pojistného na
sociální zabezpečení dosažených v roce 2006, včetně výše dávek nemocenského
pojištění, které jsme mu do roku 2006 zúčtovali.
Podle jeho vyjádření si zaměstnání s potřebnou výší dosaženého
příjmu v roce 2006 (tj. aspoň 90 840 Kč) uplatní ihned jako důvod, pro který
bude jeho samostatná výdělečná činnost od samého počátku považována - pro účely
placení záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti - za vedlejší, aby ode dne zahájení podnikání neplatil jako osoba
samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) zálohy na pojistné na důchodové
pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.
Plyne mu ochranná lhůta ze skončeného zaměstnání u
nás?
Ochranná lhůta mu plyne, protože ani vznikem účasti na
důchodovém pojištění OSVČ (stejně jako ani vznikem účasti na nemocenském
pojištění OSVČ) ochranná lhůta nezaniká, avšak jen pokud jde o nárok na
nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc). Ochranná lhůta v
takovém případě zaniká až dnem vzniku nároku na uvedené dávky z nemocenského
pojištění OSVČ, samozřejmě jen tehdy, pokud již před tímto dnem neuplynula.
Jestliže si však Váš bývalý zaměstnanec jako OSVČ
uplatnil v měsíci, kdy samostatnou výdělečnou činnost zahájil, důvod, pro který
je jeho samostatná výdělečná činnost pro účely placení záloh na pojistné
vedlejší, není povinen tyto zálohy platit, a proto se ani nemůže přihlásit k
nemocenskému pojištění OSVČ, které je dobrovolné, a nemůže mu tak z něj
vzniknout nárok na nemocenské ani na peněžitou pomoc. To znamená, pokud bude
např. uznán práce neschopným nejpozději dne 12. května 2007, bude mít nárok na
nemocenské z titulu ochranné lhůty z nemocenského pojištění, jehož byl účasten
do 31. března 2007 jako Váš zaměstnanec.
NahoruPovinnosti zaměstnavatele vůči poživateli ČID
Dotaz č. 7
Od příštího měsíce k nám nastoupí zaměstnanec, který je
poživatelem částečného invalidního důchodu. Je nám známo, že příjem z výdělečné
činnosti už nemá na výplatu částečného invalidního důchodu žádný vliv. Máme
vůči tomuto zaměstnanci - poživateli částečného invalidního důchodu - nějaké
zvláštní povinnosti z hlediska důchodového pojištění ve srovnání s ostatními
zaměstnanci?
S účinností od 1. února 2006 již příjem z výdělečné
činnosti, která zakládá účast na důchodovém pojištění, ani výše příjmu z takové
činnosti nijak neovlivňuje nárok na výplatu částečného invalidního důchodu.
Zákonem č. 24/2006 Sb., kterým byl mj. novelizován i zákon č. 582/1991 Sb., o
organizaci a provádění sociálního zabezpečení, byla zrušena povinnost
organizací potvrzovat poživateli částečného invalidního důchodu na jeho žádost
dobu trvání výdělečné činnosti, výši vyměřovacího základu pro pojistné na
sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, dobu
pobírání dávek nemocenského pojištění (péče) nahrazujících ušlý příjem a další
údaje potřebné pro plnění povinnosti poživatele částečného invalidního důchod
předkládat plátci důchodu na předepsaném tiskopise přehled o příjmech.
Zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení
však nadále ukládá organizaci ohlašovací povinnost. Podle § 41 odst. 1
uvedeného zákona je povinností organizace ohlásit, vstoupí-li k ní poživatel
plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu. Organizace je povinna
odeslat toto hlášení na předepsaném tiskopise okresní správě sociálního
zabezpečení příslušné podle místa trvalého pobytu poživatele důchodu, a to do 8
dnů od jeho vstupu do zaměstnání. Za nesplnění této povinnosti může příslušná
okresní správa sociálního zabezpečení uložit organizaci pokutu až do výše 100
000…