Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Rozpočtová pravidla ÚSC

24.1.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Rozpočtová pravidla ÚSC

Jaroslava Svobodová

Územní rozpočty

Rozpočtová pravidla upravují problematiku rozpočtů územních samosprávných celků (zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů), tj. obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů, regionálních rad regionů soudržnosti, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Zákon též upravuje zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí. Vymezuje také hospodaření příspěvkových organizací včetně jejich zřizování.

Rozpočty územních samosprávných celků a svazků obcí jsou finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady regionů soudržnosti. Rozpočtový rok je totožný s rokem kalendářním. Příslušná účetní jednotka zpracovává střednědobý výhled rozpočtu.

Střednědobý výhled rozpočtu je nástrojem územního samosprávného celku a svazku obcí sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Na jeho základě sestavuje roční plán hospodaření. Plán hospodaření schvaluje orgán vymezený zákonem, podle kterého je příslušná účetní jednotka zřízena.

Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný. Může být schválen jako přebytkový, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Rozpočet může být schválen jako schodkový jen v případě, že schodek bude možné uhradit ze zlepšených výsledků hospodaření, resp. finančních prostředků minulých let nebo smluvně zajištěnou půjčkou či úvěrem nebo návratnou finanční výpomocí.

V rozpočtu územního samosprávného celku a v rozpočtu svazku obcí se uplatňuje jednotné třídění příjmů, výdajů a financujících položek rozpočtu (dále jen "rozpočtová skladba"). Rozpočtová skladba určuje hlediska, podle kterých se tyto příjmy, výdaje a financující položky třídí, a stanoví jednotky třídění u těchto hledisek. Rozpočtovou skladbu stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě).

Rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí je finančním plánem, jímž se řídí financování činností územního samosprávného celu a svazku obcí.

Obsahem rozpočtu jsou příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů.

Kladný zůstatek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, a to ke krytí rozpočtových výdajů. Případně jej lze převést způsobem podle rozpočtových pravidel do peněžních fondů. Schodek hospodaření se uhrazuje z finančních prostředků z minulých let nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.

Podnikatelská činnost územního samosprávného celku nebo svazku obcí se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje. Její výsledek se promítne do rozpočtu a je součástí závěrečného účtu územního samosprávného celku nebo svazku obcí.

Územní samosprávný celek zveřejňuje návrh střednědobého výhledu rozpočtu a střednědobý výhled rozpočtu podle § 3 zákona č. 250/2000 Sb. Územní samosprávný celek zveřejňuje návrh rozpočtu a rozpočet územního samosprávného celku podle § 11 zákona č. 250/2000 Sb.

Hospodaření obcí upravuje § 38 a násl. zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů. Plnění ukazatelů rozpočtu dodržování rozpočtových výdajů a naplňování příjmů rozpočtu kontroluje vždy příslušný orgán vymezený zákonem, podle kterého byla obec zřízena. Přezkoumání hospodaření obce zajišťují buď prostřednictvím auditora, nebo požádají o přezkoumání svůj místně příslušný kraj. Pokud obec nepožádá o přezkum, provede jej z moci úřední krajský úřad příslušný dané obci. Přezkoumání se řídí zákonem č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samosprávných celků a dobrovolných svazků obcí, ve znění pozdějších předpisů.

Hospodaření krajů upravuje § 17 a násl. zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů. Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumává Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje pověřit územní finanční orgán. Závěrečný účet kraje spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků. Přezkoumání se řídí zákonem č. 420/2004 Sb.

Zákon o rozpočtových pravidlech

Zákon o rozpočtových pravidlech upravuje zejména:

  • tvorbu, postavení, funkce a obsah rozpočtů ÚSC, tj. obcí, měst, statutárních měst, městských částí a obvodů v hl. městě Praze,

  • hospodaření regionálních rad regionů soudržnosti (s výjimkou § 7 až 10 zákona č. 250/2000 Sb.),

  • pravidla hospodaření s finančními prostředky ÚSC,

  • zřizování a zakládání právnických osob včetně příspěvkových organizací,

  • hospodaření svazků obcí.

Rozpočtová pravidla definují základní pojmy v souvislosti s hospodařením prostředků územních rozpočtů. Pokud jsou součástí příjmů ÚSC také prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, řídí se zásady hospodaření s těmito prostředky a kontrola použití prostředků též zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.

Rozpočtová skladba

Rozpočet územního samosprávného celku, rozpočet dobrovolného svazku obcí a rozpočet regionální rady regionů soudržnosti se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (vyhláška č. 412/2021 Sb. o rozpočtové skladbě).

Orgány územního samosprávného celku, orgány dobrovolného svazku obcí a orgány regionální rady regionů soudržnosti projednávají rozpočet při jeho schvalování v třídění podle rozpočtové skladby tak, aby schválený rozpočet vyjadřoval závazné ukazatele, jimiž se mají povinně řídit.

Struktura rozpočtu navazující na rozpočtovou skladbu je závazná pro výkonné orgány územního samosprávného celku, dobrovolného svazku obcí a regionální rady regionů soudržnosti při hospodaření podle rozpočtu, pro právnické osoby zřízené nebo založené v působnosti územního samosprávného celku při svém hospodaření, pro právnické osoby zřízené v působnosti dobrovolného svazku obcí a případně též pro další osoby, které mají být příjemci dotací nebo příspěvků z rozpočtu.

Po schválení rozpočtu v zastupitelstvu územního samosprávného celku, v orgánech dobrovolného svazku obcí a orgánech regionální rady regionů soudržnosti se rozpis rozpočtu provádí neprodleně. Součástí rozpisu rozpočtu je sdělení závazných ukazatelů rozpočtu těm subjektům, které jsou povinny se jimi řídit. Rozpočet se v rozpisu člení podle položek rozpočtové skladby.

Územní samosprávný celek vykonává řídicí kontrolu hospodářských operací v návaznosti na schválený rozpočet podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Dodržování schválených rozpočtů a hospodaření kontroluje ÚSC u jím zřízených nebo založených právnických osob, včetně PO.

Změny rozpočtu

Důvody změn rozpočtu ÚSC vymezuje zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. Rozpočet může být po jeho schválení změněn z důvodů vymezených rozpočtovými pravidly.

Změny rozpočtu provádějí ÚSC rozpočtovými opatřeními. Ta se evidují podle časové posloupnosti v daném rozpočtovém období, tj. kalendářním roce.

Rozpočtovým opatřením se rozumí:

  • přesun rozpočtových prostředků, při němž se jednotlivé příjmy nebo výdaje navzájem ovlivňují, aniž by se změnil jejich celkový objem nebo schválený rozdíl celkových příjmů a výdajů,

  • použití nových, rozpočtem nepředvídaných příjmů k úhradě nových, rozpočtem nezajištěných výdajů, čímž se zvýší celkový objem rozpočtu,

  • vázání rozpočtových výdajů, jestliže je jejich krytí ohroženo neplněním rozpočtových příjmů; tímto opatřením se objem rozpočtu snižuje.

Rozpočtová opatření se uskutečňují povinně, jde-li o změny ve finančních vztazích k jinému rozpočtu, o změny závazných ukazatelů vůči jiným osobám, nebo jestliže hrozí nebezpečí vzniku rozpočtového schodku.

Územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti zveřejní pravidla rozpočtového provizoria na svých internetových stránkách nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího rozpočtovému roku, na který jsou schválena. Současně oznámí na své úřední desce, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na který jsou schválena. Při pozastavení výkonu usnesení zastupitelstva územního samosprávného celku, kterým byl schválen jeho rozpočet, zveřejní územní samosprávný celek pravidla rozpočtového provizoria v den následující po dni doručení rozhodnutí o pozastavení výkonu usnesení.

Svazek obcí zveřejní pravidla rozpočtového provizoria nejpozději do 31. prosince rozpočtového roku předcházejícího roku, na který jsou schválena, na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně na úředních deskách členských obcí oznámí, kde jsou zveřejněna v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jejich listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněna až do zveřejnění rozpočtu na rozpočtový rok, na která jsou schválena.

Rozpočtové opatření zveřejní územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti na svých internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení, svazek obcí zveřejní rozpočtové opatření ve stejné lhůtě na svých internetových stránkách nebo na stránkách členských obcí. Současně územní samosprávný celek a regionální rada regionu soudržnosti oznámí na své úřední desce a svazek obcí na úředních deskách členských obcí, kde je rozpočtové opatření zveřejněno v elektronické podobě a kde je možno nahlédnout do jeho listinné podoby. Tímto způsobem musí být zveřejněno po dobu zveřejnění rozpočtu, který je rozpočtovým opatřením změněn

Plnění rozpočtu ÚSC

Do plnění rozpočtu ÚSC zahrnují jen takové příjmy, které byly skutečně přijaty, resp. takové finanční operace, které byly uskutečněny v kalendářním roce, a do výdajů se zahrnují jen taková čerpání prostředků, která se uskutečnila v kalendářním roce. Rozhodující je okamžik (datum) připsání anebo odepsání prostředků na bankovní účty nebo z bankovních účtů.

Uvedená zásada ovlivňuje finanční vypořádání dotací s poskytovatelem a nepřímo též čerpání finančních prostředků poskytnutých dotací z rozpočtu ÚSC jiným osobám.

Územní samosprávný celek a dobrovolný svazek obcí může stanovit časovou použitelnost dotací nebo příspěvků ze svého rozpočtu jejich příjemcům, a to zpravidla na období do konce rozpočtového roku nebo i do pozdějšího termínu, jestliže to odpovídá účelu poskytnutých peněžních prostředků.

Účelovost rozpočtových prostředků určí ÚSC:

  • individuálně podle realizované činnosti (úkolu), k níž budou prostředky čerpány,

  • ve vztahu k odvětví, v němž budou prostředky čerpány,

  • nebo v návaznosti na potřeby určitého vymezeného území, územní části nebo místa.

Pokud byl účel použití prostředků přijatých formou dotací ze státního rozpočtu, rozpočtu státních fondů, z rozpočtu Národního fondu anebo z jiného územního rozpočtu vymezen jejich poskytovatelem, je ÚSC povinen účel použití respektovat. Obdobně to platí u prostředků přijatých od jiných osob včetně účelových darů, příspěvků či půjček nebo prostředků poskytnutých na základě smluvních ujednání. Pokud takto účelově vázané prostředky poskytuje ÚSC dále jiným osobám, je povinen tyto osoby zavázat ke stejnému účelu použití.

Právní úprava:

  • Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 412/2021 Sb., o rozpočtové skladbě,

  • Vyhláška č. 560/2006 Sb., o účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 5/2014 Sb., o způsobu, termínech a rozsahu údajů předkládaných pro hodnocení plnění státního rozpočtu, rozpočtů státních fondů, rozpočtů územních samosprávných celků, rozpočtů dobrovolných svazků obcí a rozpočtů regionálních rad regionů soudržnosti, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ")

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek

  • České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb. (dále jen "ČÚS") č. 701 až č. 710 obsahují základní účetní postupy

Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných ÚSC

PO zřízená ÚSC hospodaří s majetkem, který byl na základě zřizovací listiny předán zřizovatelem. Vlastníkem takového majetku je zřizovatel, PO má k majetku právo hospodaření, nikoliv právo vlastnické. Zřizovatel ve zřizovací listině též vymezí práva, která PO umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena. Jedná se zejména o práva a povinnosti spojené s jeho plným