Dodatečné sdělování rozhodných skutečností nemusí být
nutně „mimořádnou“ událostí, ale mnohdy pouze reakcí na zjištění
zaměstnavatele, případně oznámení podané zaměstnavateli zaměstnancem.
Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je
oznamovat zdravotní pojišťovně v zákonné osmidenní lhůtě údaje o jeho
zaměstnancích, nejčastěji pak nástup zaměstnance do zaměstnání a ukončení
zaměstnání, k čemuž slouží kódy „P“ a „O“. Jestliže totiž zaměstnavatel
zaměstnance v návaznosti na vznik jeho účasti na zdravotním pojištění řádně
nepřihlásí a tento zaměstnanec není u zdravotní pojišťovny současně registrován
v žádné jiné kategorii (například OSVČ nebo osoba, za kterou platí pojistné
stát), vznikne u něj období z časového hlediska pojištěním nepokryté. V
důsledku této skutečnosti pak zdravotní pojišťovna pojištěnce vyzývá, aby
dokladoval svůj pojistný vztah, v opačném případě jej zařadí jako tzv. osobu
bez zdanitelných příjmů s měsíční povinností placení pojistného v částce 1 080
Kč.
Pravidelně každý měsíc, vždy však nejpozději ke 20.
dni následujícího kalendářního měsíce, je zaměstnavatel povinen předat
zdravotní pojišťovně tento formulář, ve kterém uvádí úhrn vyměřovacích základů
zaměstnanců, pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny, celkovou částku
pojistného a počet zaměstnanců, ke kterým se tyto údaje vztahují.
Jakmile zaměstnavatel dodatečně zjistí chybu v některé
z těchto tří položek, podává zdravotní pojišťovně opravný přehled s uvedením
správných údajů. Jakákoliv chyba má vliv na objektivitu údajů v informačním
systému zdravotní pojišťovny a ve svém důsledku pak zkresluje reálný stav.
Nesprávně uvedenou částku úhrnu vyměřovacích základů nebo výši pojistného lze
dořešit při kontrole zaměstnavatele, ovšem rozpory v počtech zaměstnanců mohou
způsobit problémy právě zaměstnanci, jak bude dále uvedeno. V této souvislosti
doplňuji, že na Přehledu se neuvádí například zaměstnanci, kterým byl zúčtován
příjem po skončení zaměstnání ve smyslu ustanovení
§ 3 odst. 4 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZoPVZP“). Tyto osoby již nejsou v měsíci zúčtování příjmu
zaměstnanci zaměstnavatele, proto na Přehled nepatří, i když se pojistné
odvádí. Na Přehledu taktéž nejsou vykazováni zaměstnanci, kteří onemocněli v
ochranné lhůtě po rozvázání pracovního poměru, třebaže zaměstnavatel v přímé
souvislosti s pobíráním nemocenských dávek může použít kódy „N“ a „K“.
Mnohem závažnějším proviněním je však (opakované)
nedodání Přehledu. Přestože zdravotní pojišťovny disponují nástroji, na
jejichž základě mohou stanovit pravděpodobnou výši pojistného, je takové
počínání pádným důvodem k uložení pokuty, jejíž výše může činit až 50 000
Kč.
Speciální pozornost je zapotřebí věnovat zaměstnávání
zaměstnanců na dohodu o pracovní činnosti. Povinnost zaměstnavatele platit za
zaměstnance pojistné vzniká, resp. zaniká za podmínek uvedených v ustanovení
§ 8 odst. 2 zákona č. 48/1997 Sb., o
veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, podle kterých
zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny. U
zaměstnanců pracujících na základě dohody o pracovní činnosti platí, že
zaměstnavatel:
přihlašuje zaměstnance ke dni nástupu do zaměstnání, kterým je
den, v němž zaměstnanec poprvé po uzavření dohody začal sjednanou pracovní
činnost vykonávat, a
odhlašuje zaměstnance dnem, jímž uplynula doba, na kterou byla
dohoda o pracovní činnosti sjednána.
Vždy je však zapotřebí mít na paměti, že základní
podmínkou pro…
dostupný obsah
