Měsíční zálohy na daň sražené plátcem daně
(zaměstnavatelem) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků (ze mzdy
zaměstnance) a vyplacené měsíční daňové bonusy (uplatňuje-li zaměstnanec s
podepsaným prohlášením k dani v průběhu roku u zaměstnavatele daňové zvýhodnění
na děti), nepředstavují u zaměstnance definitivní stanovení daňové povinnosti
(jsou sraženy, resp. vyplaceny v průběhu roku, kdy skutečná výše daně a
daňového bonusu není ještě známá), a jsou po uplynutí zdaňovacího období
zúčtovatelné dvěma způsoby:
prostřednictvím daňového přiznání podaného samotným
zaměstnancem ve stanovené lhůtě u správce daně, anebo
v rámci ročního zúčtování daňových záloh a daňového
zvýhodnění provedeného na žádost zaměstnance zaměstnavatelem (a pod jeho
odpovědností).
Nemá-li zaměstnanec povinnost podat přiznání k
dani z příjmů fyzických osob (dále též DAP) podle
§ 38g odst. 2 zákona č.
586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též ZDP),
jsou mu v průběhu zdaňovacího období sražené zálohy na daň a vyplacené měsíční
daňové bonusy na jeho žádost zaměstnavatelem zúčtovány. Zaměstnanec musí ale ve
stanovené lhůtě - nejpozději do 15. února po uplynutí roku - písemně o
roční zúčtování zaměstnavatele požádat stanoveným způsobem, a pokud tak
neučiní, nelze roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění provést.
Zaměstnanec má právo žádat o roční zúčtování
záloh a daňového zvýhodnění, nikoliv však povinnost. Jestliže o zúčtování
nepožádá, je jeho daňová povinnost splněna řádně sraženými zálohami a
vyplacenými měsíčními daňovými bonusy. Povinnost zaměstnance podat daňové
přiznání přitom vylučuje možnost, aby mu zaměstnavatel prováděl roční
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění - tento daňový institut je tedy určen jen
pro omezený okruh daňových poplatníků a nemůže ho využít každý zaměstnanec.
Roční zúčtování lze provést též zaměstnanci, kterému v uplynulém zdaňovacím
období plynuly zdanitelné příjmy výlučně od hlavního zaměstnavatele, ale jen po
část roku, tj. i pokud po část roku neměl žádné zdanitelné příjmy nebo jen
příjmy, které jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozené. Například pokud
po část roku nepracoval nebo pobíral výlučně nemocenské dávky, dávky v
mateřství, rodičovský příspěvek, pravidelně vyplácený důchod do úhrnné roční
výše 198 000 Kč, anebo pokud byl po část roku evidován na úřadu práce jako
uchazeč o zaměstnání s nárokem na podporu v nezaměstnanosti atd. Skutečnost, že
zaměstnanec po část roku nepobíral žádné zdanitelné příjmy, nebo výlučně příjmy
osvobozené od daně z příjmů fyzických osob, nebo jen příjmy z tuzemska zdaněné
konečnou srážkovou daní zvláštní sazbou, resp. doba, po kterou takové příjmy
pobíral, se v žádosti o roční zúčtování neprokazuje žádným zvláštním
dokladem (tyto příjmy nevstupují do základu daně).
Podmínky, za kterých má poplatník - fyzická osoba
povinnost podat DAP, jsou obsaženy v ust.
§ 38g ZDP. Podm ínky a způsob provedení
ročního zúčtování záloh jsou upraveny v
§ 38ch ZDP a způsob provedení
ročního zúčtování daňového zvýhodnění (vč. bonusů) je upraven v ust.
§ 35d odst. 6 až 9 ZDP.
Podle
§ 38ch odst. 1 ZDP má zaměstnanec
právo požádat písemně o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého
posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období (v r. 2007) jen za
předpokladu, že nemá povinnost podat DAP a v tomto roce pobíral příjmy ze
závislé činnosti anebo funkční požitky:
pouze od jednoho zaměstnavatele, nebo
od více zaměstnavatelů postupně za sebou, a to včetně příjmů,
které byly zúčtovány těmito zaměstnavateli dodatečně v době, kdy pro ně již
závislou činnost nebo funkci nevykonával (včetně tzv. doplatků mzdy podle
§ 38ch ZDP).
Podmínkou ovšem je, že u všech těchto
zaměstnavatelů podepsal na zdaňovací období (2007) v zákonné lhůtě prohlášení k
dani (k tomu účelu je určen tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů
fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků), anebo je podepsal
alespoň zpětně se žádostí o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (tak
mohl učinit ovšem jen u posledního zaměstnavatele v tomto roce, a to do 15.
února 2008).
O roční zúčtování za r. 2007 může požádat též
zaměstnanec s podepsaným prohlášením k dani, kterému zaměstnavatel příjmy
zúčtované a řádně zdaněné v r. 2007 nevyplatil v čistém, resp. je zaměstnanec
jinak neobdržel ani do 31. ledna 2008 (§ 5
odst. 4 ZDP).
Odpověď na otázku, kdy má poplatník - fyzická osoba s
příjmy podle
§ 6 ZDP povinnost vypořádat svoji daňovou
povinnost za zdaňovací období roku 2007 prostřednictvím daňového přiznání u
správce daně, resp. kdy tuto povinnost nemá, je nutno hledat:
v §
38g odst. 1 ZDP, kde je stanoven roční administrativní limit (ve
výši 15 000 Kč), při jehož naplnění je poplatník povinen podat DAP,
v §
38g odst. 2 ZDP, kde jsou stanoveny podmínky, za kterých
poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními požitky (zaměstnanec)
povinnost podat DAP nemá a za kterých DAP podat musí (jedná-li se o daňového
nerezidenta ČR),
v §
13a odst. 6 ZDP, ve kterém je uvedeno, že DAP musí podat také
manželé, kteří se rozhodnou za rok 2007 (ještě naposledy) využít institut
společného zdanění (oba pak ve stejné lhůtě a po uplynutí lhůty pro podání
daňového přiznání nemohou způsob stanovení základu daně formou společného
zdanění již měnit), a
v pokynu MF číslo D - 300, ve kterém je od r. 2006
upřesněno, že daňové přiznání by měl podat též zaměstnanec, kterému není možné
provést roční zúčtování záloh proto, že mu v příslušném zdaňovacím období (v
roce 2007) byly doplaceny, či jinak obdržel dlužné mzdové pohledávky (dlužné
příjmy v čistém), které byly zúčtovány v jeho prospěch a na úrovni plátce daně
zdaněny zálohovou daní již v předchozích zdaňovacích obdobích (tj. v roce 2005
nebo 2006) a tenkrát se podle
§ 5 odst. 4 ZDP nepovažovaly za
příjmy dosažené v těchto zdaňovacích obdobích (za jeho příjmy).
Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a s funkčními
požitky nemusí podat daňové přiznání za rok 2007 jen za okolností, že splní
podmínky stanovené v ust.
§ 38g odst. 2 ZDP.
Daňové přiznání za rok 2007 není povinen podat
poplatník, který měl ve zdaňovacím období příjmy ze závislé činnosti a funkční
požitky (zdaněné zálohou na daň):
pouze od jednoho plátce daně (tzv. hlavního zaměstnavatele),
nebo
postupně od více plátců daně (tzv. hlavních zaměstnavatelů) po
sobě jdoucích a
případně ještě doplatky mezd od těchto plátců (zúčtované v době,
kdy již pro ně závislou činnost nevykonával) - tzv. doplatky podle
§ 38ch ZDP.
Podmínkou přitom je, že poplatník:
u všech těchto zaměstnavatelů měl na příslušné zdaňovací období
(2007) řádně podepsáno prohlášení k dani podle
§ 38k odst. 4 ZDP (tj. na
běžný rok do 15. února a nebo v průběhu roku po nástupu do zaměstnání do 30
dnů), případně je podepsal alespoň dodatečně podle
§ 38k odst. 7 ZDP v
souvislostí se žádostí o roční zúčtování daňových záloh a daňového zvýhodnění
(nejpozději do 15. února 2008) u posledního zaměstnavatele v roce 2007 (kterého
o roční zúčtování požádal),
kromě těchto příjmů nemá do DAP jiné zdanitelné příjmy
podle
§ 7 až § 10 ZDP v úhrnu
vyšší než 6 000 Kč (z podnikání anebo z jiné samostatné výdělečné činnosti, z
kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatní příjmy), případně nižší než 6 000
Kč, ale nehodlá ani uplatňovat daňovou ztrátu,
nerozhodl se ani uplatňovat výpočet daně ze společného základu
daně manželů podle
§ 13a ZDP.
Přitom se neberou v úvahu: příjmy osvobozené od
daně z příjmů fyzických osob (§ 4,
6 a
10 ZDP) a příjmy z tuzemska, z nichž je
daň vybírána podle zvláštní sazby daně podle
§ 36 ZDP.
Daňové přiznání není povinen podat ani poplatník -
daňový rezident ČR, kterému plynuly ve zdaňovacím období (2007) pouze
příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí, které se vyjímají ze zdanění
podle
§ 38f ZDP, tj. jen z tzv. smluvního státu
a za okolností, že pro vyloučení dvojího zdanění stanoví příslušná mezinárodní
daňová smlouva pro tyto příjmy metodu vynětí s výhradou progrese (např. smlouva
s Rakouskem nebo SRN) a nikoliv metodu zápočtu (např. Slovenská republika).
Daňové přiznání za zdaňovací období 2007 je však
povinen podat poplatník uvedený v
§ 2 odst. 3 ZDP - (daňový
nerezident ČR), který uplatňuje slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až
e) ZDP a daňové zvýhodnění podle
§ 35c ZDP.
Rekapitulace okolností, za kterých má povinnost podat DAP za
rok 2007 zaměstnanec, který je daňovým rezidentem ČR
Tuto problematiku ZDP výslovně neřeší, a je proto třeba
vycházet z ust.
§ 38g odst. 2 ZDP,
přičemž okolnosti, za kterých zaměstnanci za uplynulé zdaňovací období
2007 vzniká povinnost podat DAP, mohou být zejména tyto (stačí, aby došlo k
naplnění alespoň jedné z níže uvedených podmínek):
zaměstnanec třeba jen na část uplynulého zdaňovacího období
neměl u zaměstnavatele včas podepsáno prohlášení k dani a z jeho měsíční
mzdy byla sražena záloha na daň podle
§ 38h odst. 4 ZDP
(měsíční sazbou, ale nejméně ve výši 20 %) a prohlášení nepodepsal na tyto
kalendářní měsíce ani dodatečně (do 15. 2. 2008) se žádostí o roční zúčtování
záloh podle
§ 38k odst. 7 ZDP;
zaměstnanec měl v uplynulém zdaňovacím období příjmy ze závislé
činnosti anebo funkční požitky zdaněné zálohou na daň souběžně od více
zaměstnavatelů (nepřihlíží se jen k příjmům zdaněným v tuzemsku daní
vybíranou srážkou podle zvláštní sazby ve výši 15 % a k tzv. doplatkům mezd
podle
§ 38ch ZDP, které mu byly zúčtovány
dřívějšími zaměstnavateli, u nichž měl na rok 2007 podepsáno prohlášení k dani
v době, kdy již pro ně závislou činnost nevykonával);
zaměstnanec měl vedle příjmů ze závislé činnosti anebo funkčních
požitků i jiné příjmy definované v
§ 7 až 10 ZDP v úhrnu
vyšší než 6 000 Kč (před odečtením výdajů), např. příjmy z podnikání a z
jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu anebo
ostatní příjmy, nebo příp. nižší než stanovený limit, ale hodlá uplatnit
daňovou ztrátu;
zaměstnanec hodlá ještě za rok 2007 uplatnit výpočet daně ze
společného základu daně manželů podle
§ 13a ZDP;
jedná se o zaměstnance - daňového nerezidenta ČR, který
hodlá pro snížení vypočtené roční daně uplatnit daňové zvýhodnění na děti podle
§ 35c ZDP, nebo slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až c)
ZDP (na druhého z manželů, na částečnou nebo plnou invaliditu nebo
na průkaz ZTP/P);
jedná se o zaměstnance - daňového rezidenta ČR,
který měl příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR a
kromě toho ještě příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí (např. ze
zaměstnání vykonávaného pro tuzemského zaměstnavatele na území jiného státu po
dobu delší než 183 dnů, nebo v jeho stálé provozovně umístěné v zahraničí anebo
ze zaměstnání vykonávaného pro zahraničního zaměstnavatele na území jiného
státu apod.), nebo
příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území ČR a kromě
toho i jiné zdanitelné příjmy ze zahraničí, nebo
pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí,
které však nejsou podle
§ 38f ZDP vyňaty ze zdanění, nebo
příjmy ze závislé činnosti ze zahraničí (tj. od
osoby, která nemá v ČR povinnosti plátce daně podle
§ 38c ZDP), např. od zahraniční osoby,
která má na území ČR jen tzv. službovou stálou provozovnu anebo která v ČR
stálou provozovnu umístěnou nemá atp.;
jedná se o zaměstnance, který měl příjmy ze závislé činnosti
od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku, tj. od osoby, která
nemá v ČR povinnosti plátce daně (bez ohledu na to zda po celý rok nebo po část
roku).
Zaměstnanec, který měl v průběhu roku 2007 (v určitém
časovém období, byť i jen v jednom dni) zdanitelné příjmy ze závislé činnosti
anebo funkční požitky zdaněné daňovou zálohou souběžně od více
zaměstnavatelů (nejméně od dvou, s výjimkou doplatku mzdy podle
§ 38ch ZDP od předchozího
zaměstnavatele v tomto roce), má povinnost podat přiznání k dani podle
§ 38g odst. 2 ZDP - tzn.
že nemůže požádat o roční zúčtování záloh na daň. Na výši jeho jiných příjmů
podle
§ 7 až § 10 ZDP přitom
nezáleží. Nepřihlíží se přitom k příjmům ze zaměstnání od dalších souběžných
zaměstnavatelů zdaněným daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně ve
výši 15 % (u výdělků nepřesahujících 5 000 Kč hrubého za kalendářní měsíc).
Jedná se obvykle o zaměstnance, který kromě mzdy od
hlavního zaměstnavatele (kde podepsal prohlášení k dani) pobíral ve
zdaňovacím období souběžně ještě příjmy od jiného zaměstnavatele, u
něhož neměl a ani nemohl mít podepsané prohlášení (zdaněné zálohou na
daň měsíční sazbou, ale nejméně ve výši 20 %). Jestliže například:
pobíral příjmy z vedlejšího zaměstnání na základě dohody o
činnosti mimo pracovní poměr přesahující měsíčně 5 000 Kč, nebo
pokud mu od jiného zaměstnavatele plynuly odměny za výkon
funkce člena kolektivního statutárního orgánu právnické osoby (na jejich
výši nezáleží), nebo
od jiného plátce (České pojišťovny nebo Kooperativy) náhradu
za ztrátu na výdělku ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za
škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle zákoníku práce vyšší než
5 000 Kč za kalendářní měsíc) atd. Jestliže ale náhradu za ztrátu na výdělku
vyplatil zaměstnanci tzv. hlavní zaměstnavatel společně s jeho běžnou mzdou
a pojišťovna by provedla jenom refundaci příslušných částek, jednalo by se o
příjem ze závislé činnosti plynoucí pouze od jednoho zaměstnavatele a
zaměstnanec by mohl o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za podmínek
stanovených v
§ 38g odst. 2 svého
zaměstnavatele požádat, nebo
měl příjmy od hlavního zaměstnavatele, u kterého měl podepsáno
prohlášení k dani a kromě toho souběžně ještě např. pobíral odměnu za výkon
funkce předsedy výboru společenství vlastníků bytových jednotek (příjem
podle
§ 6 odst. 1 písm. c)
ZDP).
O roční zúčtování záloh (nikoliv o zúčtování daňového
zvýhodnění) může požádat též zaměstnanec, který je v České republice daňovým
nerezidentem a postupuje se u něj obdobně jako u českého daňového rezidenta s
tím, že se přihlíží jen k příjmům, které mají zdroj na území našeho
státu (§ 22
ZDP).
Zahraniční zaměstnanec (daňový rezident jiného státu)
může v České republice uplatnit některé daňové výhody za rok 2007 výlučně
jen v DAP:
bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat slevu na
dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až
e) ZDP, tj. na druhého z manželů s vlastním příjmem nižším, než
je limit stanovený v zákoně (38 040 Kč), slevu na částečný nebo plný invalidní
důchod (vyplácený z tuzemského důchodového pojištění) a slevu na dani je-li
držitelem průkazu ZTP/P,
bude-li pro snížení daně vypočtené v ČR uplatňovat daňové
zvýhodnění na dítě (děti) podle
§ 35c ZDP (tj. slevu na dani a případně i
daňový bonus),
pokud se rozhodne v ČR využít institut společného zdanění
manželů podle
§ 13a ZDP.
tyto výhody mu zaměstnavatel v roce 2007 nebyl oprávněn přiznat,
a to ani v průběhu roku při výpočtu měsíční zálohy na daň (§ 38h odst. 12 ZDP) a ani v rámci
ročního zúčtování daňových záloh. Tyto daňové výhody mu náleží jen za podmínky,
že z jeho celosvětových příjmů nejméně 90 % (u společného zdanění manželů
minimálně 90 % z úhrnu všech celosvětových příjmů u obou manželů) bude pocházet
ze zdrojů na území České republiky (s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem
daně nebo jsou od daně osvobozené anebo příjmů zdaněných daní vybíranou srážkou
podle zvláštní sazby daně).
Pro účely stanovení základu daně může uplatnit též
zahraniční zaměstnanec příspěvky na povinné zahraniční pojištění stejného druhu
jako v ČR, jestliže např. nebyly uplatněny při výpočtu měsíční zálohy na daň v
průběhu roku.
Český zaměstnavatel, i když zahraničnímu zaměstnanci
provede roční zúčtování záloh, obvykle po skončení roku na žádost
vystaví tzv. Potvrzení a uvede zde i příp. vrácený přeplatek na dani
(doklad potřebuje poplatník pro vypořádání své daňové povinnosti ve státě, kde
je daňovým rezidentem).
Poplatník může též požádat prostřednictvím
zaměstnavatele správce daně o vydání Potvrzení o zaplacení daně v ČR pro
účely vyloučení mezinárodního dvojího zdanění ve státě, kde je daňovým
rezidentem.
Podle
§ 6 odst. 13 ZDP jsou v roce
2007 základem daně příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky,
snížené o sražené nebo zaměstnancem uhrazené částky pojistného na sociální
zabezpečení a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění, které je podle
zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnanec; a u
zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného
druhu, snížené o příspěvky na toto zahraniční pojištění.
Přehled příjmů, které vstupují u zaměstnance po uplynutí
zdaňovacího období do základu daně
Zaměstnanec na zdaňovací období
podepsal Prohlášení k dani | Zaměstnanec
na zdaňovací období nepodepsal Prohlášení k dani | Bez ohledu na Prohlášení k
dani (odlišný režim) |
Úhrn měsíčních příjmů (tzv. hrubá mzda) | Úhrn měsíčních příjmů podle
§ 6 odst. 1 písm. a), d) nebo
odst.
10 ZDP (nepřesahující 5 000 Kč hrubého) | Úhrn měsíčních příjmů, které netvoří samostatný
základ pro srážku daně zvláštní sazbou | Odměny členů statutárních orgánů právnických osob
(tantiémy) plynoucí daňovým nerezidentům ČR (vč. příp. nepeněžních
plnění) |
Minus pojistné | Minus pojistné | Minus pojistné | |
= Základ pro výpočet zálohy | = Samostatný základ daně | Základ pro výpočet zálohy | = Samostatný základ daně |
Záloha vypočtená měsíční sazbou, snížená
o: měsíční slevy na dani podle
§ 35ba ZDP, měsíční
slevu podle
§ 35c ZDP, plus měsíční
daňový bonus | Daň zvláštní sazbou ve výši 15 % | Záloha vypočtená měsíční sazbou, ale
nejméně ve výši 20 % | Daň zvláštní sazbou ve výši 25% |
(skutečně sražená záloha) | | (skutečně sražená záloha) | |
Příjmy vstupuji do ročního základu daně (při RZZ
i v DAP). | Příjmy nevstupuji do ročního základu daně
v DAP ani při RZZ - výjimka jen při rzz: případy, kdy zaměstnanec
dodatečně podepíše na tyto kal. měsíce prohlášení dle
§ 38k
odst. 7 a
38d
odst. 4 ZDP se žádostí o RZZ u posledního zaměstnavatele | Příjmy vstupujÍ do ročního základu daně v
DAP Výjimky: při RZZ: - podepíše-li zaměstnanec na tyto kal. měsíce
prohlášení k dani dle
§ 38k
odst. 7 ZDP se žádostí o RZZ u posledního zaměstnavatele -
jedná-li se o doplatky mezd od dřívějšího zaměstnavatele v daném roce, u něhož
měl zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani | Příjmy nevstupují do ročního základu daně |
Legenda: RZZ = Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
Podklady pro provedení ročního zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel shromáždit ve lhůtě do 15. února po
uplynutí kalendářního roku (do 15. 2. 2008).
Výpočet ročního zúčtování záloh a zúčtování
daňového zvýhodnění musí zaměstnavatel provést nejpozději do 31. března po
uplynutí roku (nejpozději do 31. 3. 2008).
Ve lhůtě do 10 dnů od podání žádosti zaměstnance
je zaměstnavatel povinen vystavit doklad o souhrnných údajích uvedených na
mzdovém listě (§ 38j odst.
3 ZDP), tzv. Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a
z funkčních požitků, o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění.
Rekapitulace
- podle
§ 38ch ZDP lze provést roční zúčtování daňových
záloh a daňového zvýhodnění za rok 2007 výlučně zaměstnanci, který ve
zdaňovacím období |
Pobíral zdanitelné příjmy: - od jednoho
zaměstnavatele, nebo - od více zaměstnavatelů postupně za sebou (jestliže
od všech doloží potvrzení o zdanitelných příjmech), - příp. od těchto
zaměstnavatelů ještě doplatky mzdy podle
§ 38ch ZDP (zúčtované v témž roce, ale v době, kdy
pro ně již závislou činnost nevykonával), a - z úhrnu zdanitelných příjmů
od všech postupných zaměstnavatelů se vyloučí jen příjmy zúčtované v roce 2007
a nevyplacené nebo neobdržené ani do 31. 1. 2008, které se podle
§ 5 odst. 4 ZDP nepovažují za
příjmy zaměstnance. | Za podmínky, že zaměstnanec: - nemá povinnost
podat DAP a ani se nerozhodl, že podá DAP dobrovolně, a - podepsal u všech
těchto zaměstnavatelů prohlášení k dani podle
38k
odst. 4 a
5
ZDP (popř. u posledního zaměstnavatele alespoň dodatečně podle
§ 38k
odst. 7 ZDP), a - neměl jiné příjmy podle
§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6 000 Kč, a - nerozhodl
se ani uplatňovat výpočet daně ze společného základu daně manželů podle
§ 13a
ZDP, a - nebyly mu v r. 2007 ani vyplaceny dlužné příjmy
zúčtované v r. 2005 nebo 2006, které se tehdy nepovažovaly za jeho příjmy podle
§ 5 odst. 4 ZDP, a - jedná-li
se daňového nerezidenta ČR, pokud neuplatňuje slevu na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) až e) ZDP anebo daňové
zvýhodnění. |
Ve lhůtě nejpozději do 15. února po uplynutí
roku má zaměstnanec, který není povinen podat přiznání k dani, právo požádat
svého posledního zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
písemně, a to nejlépe v části III. tiskopisu Prohlášení k dani. Písemná žádost
zaměstnance podaná jinou formou musí obsahovat vždy předepsané náležitosti
(informace potřebné pro provedení ročního zúčtování) a zaměstnavatel ji přiloží
k podepsanému tiskopisu prohlášení k dani.
Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku musí
zaměstnanec, který pobíral příjmy od více zaměstnavatelů postupně, předložit
poslednímu zaměstnavateli (u kterého o zúčtování žádá), potvrzení o
zdanitelných příjmech, o sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění (dále
též potvrzení) od všech předchozích zaměstnavatelů.
Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může též
zaměstnanec dodatečně se žádostí o roční zúčtování uplatnit nárok na slevu na
dani podle
§ 35ba ZDP nebo na daňové
zvýhodnění, které v průběhu roku včas z jakýchkoliv důvodů neuplatnil, a za tím
účelem ve stejné lhůtě předložit předepsané průkazy.
Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku musí
zaměstnanec předložit zaměstnavateli předepsané průkazy pro uplatnění
nezdanitelných částí základu daně a slevy na dani na druhého z manželů (jež
uplatňuje v žádosti o roční zúčtování).
Ve lhůtě do 15. února po uplynutí roku může
zaměstnanec spolu ze žádostí o roční zúčtování u zaměstnavatele (kterého o
zúčtování žádá) podepsat i dodatečně prohlášení k dani (podle
§ 38k odst. 7 a
§ 38d odst. 4 ZDP), pokud
je pro některý kalendářní měsíc u tohoto zaměstnavatele včas nepodepsal (nemůže
je ale dodatečně podepsat u souběžného zaměstnavatele nebo příp. na kal.
měsíce, kdy pobíral mzdu u dřívějšího zaměstnavatele).
Součástí žádosti o roční zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění je čestné prohlášení zaměstnance (viz ustanovení
§ 38k odst. 5 ZDP), které
je do tiskopisu prohlášení k dani již zapracováno. Roční zúčtování
zaměstnavatel provede, jestliže v žádosti zaměstnanec stvrdí svým podpisem:
že za uplynulý rok nemá povinnost podat přiznání k
dani;
že nepobíral v uplynulém roce, kromě příjmů zdaněných v tuzemsku
zvláštní sazbou daně a příjmů, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně z
příjmů osvobozeny, jiné příjmy podle
§ 7 až 10 ZDP vyšší než 6
000 Kč;
zda v uplynulém roce pobíral zdanitelné příjmy ze závislé
činnosti a z funkčních požitků (s výjimkou příjmů zdaněných zvláštní sazbou
daně a příjmů osvobozených od daně), pouze od jednoho plátce, nebo také
od dalších plátců daně, ale postupně, případně též doplatky mzdy
od těchto plátců [v žádosti o roční zúčtování vypíše jména (názvy) a sídla
všech zaměstnavatelů, kteří mu vypláceli tyto příjmy, a zaměstnavatele,
kteří mu sráželi pouze srážkovou daň zvláštní sazbou daně, zde
neuvádí],
také zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u
předchozích plátců daně měsíční slevu na dani podle
§ 35ba ZDP a měsíční daňové
zvýhodnění,
dále zde uvede rozhodné skutečnosti pro uplatnění příslušných
nezdanitelných částí základu daně podle
§ 15 ZDP, případně slevy na dani na
druhého z manželů podle
§ 35ba odst. 1 písm. b) ZDP a
jedná-li se o poživatele starobního důchodu, též na uplatnění slevy na
poplatníka podle
§ 35ba odst. 2 ZDP (pokud výše
důchodu nepřesáhla u něj v úhrnu za rok částku 38 040 Kč).
Zaměstnanec žádá o roční zúčtování záloh a
daňového zvýhodnění:
svého posledního zaměstnavatele ve zdaňovacím období, u
kterého naposledy pobíral příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky a u
něhož měl podepsáno prohlášení k dani, resp. u něhož podepsal prohlášení k dani
dodatečně podle
§ 38k odst. 7 ZDP (v
souvislosti se žádostí o roční zúčtování).
Zaměstnanec, který změnil zaměstnavatele po skončení roku 2007
nebo který ukončil pracovní poměr k 31. prosinci 2007, nežádá o roční zúčtování
svého nového zaměstnavatele, ale zaměstnavatele, u něhož byl naposledy
zaměstnán v uplynulém roce (v roce 2007).
Zaměstnanec, který skončil zaměstnání v průběhu roku 2007, žádá
o roční zúčtování toho zaměstnavatele, u něhož byl v příslušném roce (2007)
naposledy zaměstnán. Například zaměstnanec, který ukončil zaměstnání v průběhu
roku 2007 a odešel do důchodu, nebo který byl pak nezaměstnaný (není
rozhodující, zda byl evidován u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání či
nikoliv), anebo např. student jenž vykonával pouze příležitostná zaměstnání o
prázdninách a do konce roku 2007 již žádnou mzdu nepobíral apod.
právního nástupce, pokud zaměstnavatel zanikl. To znamená
osobu, na kterou se přenáší odpovědnost za správné srážení a odvádění daňových
částek a která za tuto povinnost ručí svým majetkem (na kterou byla převedena
mzdová agenda). Jedná se obvykle o případy, kdy v důsledku organizační změny
nedochází k rozvázání pracovního poměru a uzavření nového. Například dojde-li
jen ke změně právní formy obchodní společnosti bez likvidace, nebo ke sloučení
společností, k prodeji či k rozdělení společnosti. Jestliže se od společnosti
pouze oddělí část, která poté vystupuje jako samostatná společnost, provede
roční zúčtování původní zaměstnavatel (existující ke konci roku i v dalším
roce). Právní nástupce za zaniklého plátce na žádost zaměstnance vystaví též
potvrzení o zúčtované mzdě, sražených zálohách a o vyplacených měsíčních
daňových bonusech.
místně příslušný finanční úřad podle zaměstnancova
bydliště, jestliže zaměstnavatel zanikl bez právního nástupce (v době, kdy lze
žádat o roční zúčtování již neexistuje). I zde platí lhůta pro požádání do 15.
února po skončení roku. Pokud má zaměstnanec právo žádat o roční zúčtování
(nikoli povinnost podat daňové přiznání), případný nedoplatek na dani se
nevybírá ani v tomto případě. Pro některé poplatníky však může být praktičtější
vyplnit daňové přiznání a přeplatek na dani si v něm vypočítat.
jestliže zaměstnanec nemá možnost sám požádat o roční
zúčtování záloh a daňového zvýhodnění svého zaměstnavatele, je např.
nemocný, může se nechat zastupovat v daňovém řízení před správcem daně
zástupcem (§ 10 zákona č. 337/1992
Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů). Např.
manželka může na základě plné moci za manžela požádat o provedení ročního
zúčtování do 15. února místně příslušný finanční úřad (podle bydliště
poplatníka). Řešením je též vyrovnání daňové povinnosti prostřednictvím
daňového přiznání.
zemře-li zaměstnanec, nemůže právní nástupce žádat za
zemřelého o roční zúčtování jeho bývalého zaměstnavatele. Pokud poplatník zemře
před uplynutím lhůty pro podání daňového přiznání, podle
§ 40 zákona č. 337/1992 Sb., z o správě
daní a poplatků, je povinen za něj podat daňové přiznání jeho právní nástupce,
a to do šesti měsíců po úmrtí poplatníka. Pokud zemřelý pobíral výhradně příjmy
ze závislé činnosti, může právní nástupce též za zemřelého podat přiznání k
dani u místně příslušného správce daně (podle místa bydliště zemřelého), i když
poplatník neměl povinnost podat přiznání k dani, a dosáhnout tak vrácení
přeplatku na dani.
Doklad o souhrnných údajích uvedených na mzdovém listě
- tiskopis Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti a z
funkčních požitků, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění za
zdaňovací období 2007 vystaví zaměstnavatel na žádost zaměstnance, a to ve
lhůtě do deseti dnů po požádání (§
38j odst. 3 ZDP) a kopii potvrzení uschová. Tiskopis vydaný
Ministerstvem financí pod evidenčním číslem 25 5460 - pro rok 2007 vzor č.
15 (nebo ještě vzor č. 14) není povinný a může být nahrazen i jiným
dokladem s podmínkou, že bude obsahovat předepsané údaje.
Pokud zaměstnavatel nevystaví potvrzení na
žádost zaměstnanci, ten má možnost podat stížnost u místně příslušného
finančního úřadu podle sídla zaměstnavatele (sídla plátcovy pokladny).
Odmítnutí vystavit potvrzení lze kvalifikovat jako nesplnění povinnosti
nepeněžité povahy vyplývající z daňového zákona a lze za ně uložit pokutu podle
§ 37 zákona o správě daní a poplatků
(opakovaně až do 2 mil. Kč). Zaměstnanec, který nemůže získat potvrzení
od zaměstnavatele např. proto, že ten již neexistuje, může dosáhnout vrácení
přeplatku na dani výhradně podáním daňového přiznání. Povinnou přílohou k
daňovému přiznání, má-li poplatník příjmy ze závislé činnosti nebo funkční
požitky, je rovněž potvrzení od zaměstnavatele. Pokud ale poplatník přiloží
jiné doklady o vyplacené mzdě a sražených zálohách na daň, např. výplatní pásky
apod., bude záležet na správci daně, zda uvedené doklady jako důkazy o příjmech
zaměstnance uzná, či nikoliv.
Systém výpočtu daně a
daňového zvýhodnění za rok 2007 se oproti roku 2006 v zásadě nezměnil a je
následující: |
Ř. 1. úhrn příjmů od
všech postupných plátců daně (zúčtovaných v r. 2007 a vyplacených nebo
obdržených do 31. 1. 2008) | ................................ Kč |
Ř. 2. mínus úhrn
pojistného (jen sraženého nebo uhrazeného z příjmů na ř. ú) | ................................ Kč |
Ř. 3. základ daně od
všech postupných plátců nezdanitelné částky podle
§ 15 ZDP | ................................ Kč |
Ř. 4. hodnota darů
(více než 2 % ZD anebo alespoň 1 000 Kč, max. 10 % ze ZD) | ................................ Kč |
Ř. 5. úroky z úvěrů (max.
300 000 Kč na domácnost) | ................................ Kč |
Ř. 6. příspěvky na penzijní
připojištění (max. 12 000 Kč). (úhrn příspěvků mínus 6 000 Kč) | ................................ Kč |
Ř. 7. pojistné na soukromé
životní pojištění (max. 12 000 Kč). | ................................ Kč |
Ř. 8. členské příspěvky
odborové organizaci (do výše 1,5 % zdan. příjmů dle
§ 6 ZDP a max. 3 000 Kč) | ................................ Kč |
Ř. 9 úhrady za zkoušku
ověřující výsledky dalšího vzdělávání (max.10 tis. Kč, osoba se zdr.
postiž. až 13 tis. Kč a s těžkým zdr. postiž. až 15 tis. | ................................ Kč |
Ř. 10. mínus
nezdanitelné částky celkem | ................................ Kč |
Ř. 11. základ daně
snížený o NČ (zaokrouhlený na celé stovky dolů) | ................................ Kč |
Ř. 12. vypočtená daň
(§ 16 odst.1 ZDP - sazba
pro rok 2007) slevy na dani podle
§ 35ba ZDP: | ................................ Kč |
Ř. 13. na poplatníka
(též u starobního důchodce s důchodem nižším než 38 040 Kč) | ................................ Kč |
Ř. 14. na manželku
(manžela) s vlast. příjmem nepřevyšujícím 38 040 Kč (na manželku -
manžela s průkazem ZTP/P - dvojnásobek) | ................................ Kč |
Ř. 15. na částečnou
invaliditu | ................................ Kč |
Ř. 16. na plnou
invaliditu | ................................ Kč |
Ř. 17. na průkaz
ZTP/P | ................................ Kč |
Ř. 18. pro studenta | ................................ Kč |
Ř. 19. mínus slevy
na dani podle
§ 35ba ZDP celkem | ................................ Kč |
Ř. 20. daň po slevě
podle
§ 35ba ZDP | ................................ Kč |
Ř. 21 úhrn skutečně
sražených záloh (po slevě) (jen sražené z příjmů na ř.1) | ................................ Kč |
Ř. 22 přeplatek,
je-li ř.21 > ř. 20 (označ plus) | ................................ Kč |
nedoplatek,
je-li ř. 21 < ř. 20 (označ mínus) | ................................ Kč |
(u poplatníka s
dětmi se ř. 22 nevyplňuje) | |
daňové zvýhodnění
podle
§ 35c ZDP: | |
Ř. 23 nárok celkem | ................................ Kč |
Ř. 24 z toho sleva na dani
(max. do výše na ř. 20) | ................................ Kč |
Ř. 25 z toho daňový
bonus (jestliže úhrn příjmů dosáhl 6tinásobku min. mzdy a
činí-li daňový bonus alespoň 100 Kč, max. lze přiznat 30 000
Kč) | ................................ Kč |
Ř. 26 zúčtování záloh | Daň po slevě (ř. 20 - ř. 24) | ................................
Kč |
Ř. 27 po slevě | Rozdíl na dani po slevě (ř. 21 - ř.
26) | ................................
Kč |
Ř. 28 zúčtování měs. daň.
bonusů | Vyplacené měsíční bonusy | ................................
Kč |
Ř. 29 | Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 25 - ř.
28) | ................................
Kč |
(jestliže úhrn příjmů
nedosáhl 48 000 Kč, na ř. 29 se uvede nula) | |
Ř.30 kompenzace rozdílů na dani a bonusu | doplatek ze zúčtování(kladná částka,
nedoplatek ze zúčtování se nevybírá) (ř. 27 plus ř. 29) | ................................
Kč |
Ř. 31 z doplatku ze
zúčtování (z řádku 30) činí: | |
a) přeplatek na dani po
slevě | ................................ Kč |
b) doplatek na daňovém
bonusu | ................................ Kč |
Pro účely ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění
za zdaňovací období 2007 byl vydán Ministerstvem financí nepovinný (pomocný)
tiskopis Výpočet daně a daňového zvýhodnění 25 5460/1 Mfin 5460/1 - vzor
č. 12.
U zaměstnance provede zaměstnavatel roční zúčtování záloh na
daň za podmínek stanovených v ust.
§ 38ch odst. 4 ZDP takto:
Od úhrnu zdanitelných příjmů od všech postupných
zaměstnavatelů odečte úhrn povinného pojistného placeného zaměstnancem, a tak
stanoví celoroční základ daně, označený v tiskopisu na ř. 3 - jako Základ daně
od všech postupných plátců.
Z takto stanoveného základu daně poté odečte prokázané
nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 ZDP, tj. za rok 2007 hodnotu darů
poskytnutých na veřejně prospěšné účely, úroky z úvěrů použitých na financování
bytových potřeb, poplatníkem zaplacené příspěvky na své penzijní připojištění
se státním příspěvkem, pojistné na soukromé životní pojištění, členské
příspěvky odborové organizaci a příp. ještě úhradu za zkoušky ověřující
výsledky dalšího vzdělávání.
Základ daně snížený o nezdanitelné části základu daně
zaokrouhlí na celé stokoruny dolů a vypočte daň roční sazbou
podle
§ 16 ZDP (platnou pro r.
2007, resp. podle ročních tabulek).
Vypočtenou daň dále sníží o prokázané části slevy na dani
podle
§ 35ba ZDP (na poplatníka,
manželku, na částečnou nebo plnou invaliditu, průkaz ZTP/P a pro studenta), tj.
vyčíslí daň po slevě podle
§ 35ba ZDP (daň po odečtu těchto
slev však nemůže jít do mínusu).
U zaměstnance, který neuplatňuje daňové zvýhodnění, pak
zaměstnavatel vypočtenou daň po slevě podle
§ 35ba ZDP porovná s úhrnem
skutečně sražených záloh a vyčíslí rozdíl, tj. přeplatek na dani po slevě podle
§ 35ba ZDP anebo nedoplatek, a
výsledek uvede na ř. 22 tiskopisu.
Řádek 22 tiskopisu se u zaměstnance, který uplatňuje
daňové zvýhodnění na děti, nevyplňuje a další postup při zúčtování je upraven v
§ 35d odst. 6 až 9 ZDP. U tohoto
zaměstnance takto vypočtenou daň totiž zaměstnavatel ještě musí snížit o
kladnou částku daňového zvýhodnění (o tzv. slevu na dani podle
§ 35c ZDP) a až pak může porovnat s úhrnem
skutečně sražených záloh a současně přihlédnout k případným vyplaceným měsíčním
daňovým bonusům v průběhu roku, tzn. že musí také zúčtovat daňový bonus
(porovnat vyplacené měsíční bonusy s vypočteným ročním bonusem) a nakonec
vzniklé rozdíly na dani po slevě podle
§ 35ba a
35c ZDP a na bonusu zkompenzovat.
U zaměstnance, který uplatňuje daňové zvýhodnění na děti,
postupuje zaměstnavatel dále takto:
Stanoví nejdříve prokázanou roční částku daňového
zvýhodnění (ř. 23) a z této částky vyčíslí na řádku 24 a 25:
slevu na dani podle
§ 35c ZDP (ta náleží max. do výše
vypočtené daně snížené o slevu na dani podle
§ 35ba ZDP),
daňový bonus (bude-li částka daňového zvýhodnění vyšší než
vypočtená daň snížená o slevu na dani podle
§ 35ba ZDP). Roční bonus ale musí
činit nejméně 100 Kč, a více než 30 000 Kč ročně na bonusu nelze přiznat.
Daňový bonus náleží jen za podmínky, že úhrnná výše
ročních příjmů u poplatníka dosáhne alespoň výše šestinásobku minimální mzdy
(za rok 2007 částku 48 000 Kč = 6 x 8 000 Kč) a přitom se nepřihlíží k příjmům
od daně osvobozeným, k příjmům, z nichž je vybíraná daň zvláštní sazbou, a
rovněž ani k jiným příjmům podle
§ 7 až 10 ZDP, nejsou-li
vyšší než 6 000 Kč (to by měl zaměstnanec povinnost podat DAP).
Zúčtování skutečně sražených záloh provede zaměstnavatel
tak, že vypočtenou daň po slevě podle
§ 35ba ZDP ještě sníží o vyčíslenou
částku slevy na dani podle
§ 35c ZDP a takto stanovenou daňovou
povinnost (tzv. daň po slevě) pak porovná s úhrnem skutečně sražených záloh.
Tímto způsobem vyčíslí rozdíl na dani po slevě podle
§ 35ba a
35c ZDP. Tzn. přeplatek na dani po slevě
(ve prospěch poplatníka) nebo nedoplatek na dani po slevě (v neprospěch
poplatníka), případně rozdíl na dani po slevě nevznikne (bude nulový).
Zúčtování měsíčních daňových bonusů provede tak, že
porovná vypočtenou roční částku daňového bonusu s úhrnem již vyplacených
měsíčních daňových bonusů. Takto se vyčíslí rozdíl na daňovém bonusu, tj.
doplatek na daňovém bonusu (ve prospěch poplatníka), nebo přeplacený daňový
bonus (v neprospěch poplatníka), resp. rozdíl na bonusu nevznikne (bude
nulový).
Přitom zaměstnanec, který při ročním zúčtování daňového
zvýhodnění nesplní podmínku šestinásobku minimální mzdy, nárok na vyplacené
měsíční daňové bonusy neztrácí (na rozdíl od poplatníka, který bude podávat
daňové přiznání), tj. jako výsledek ze zúčtování daňových bonusů (viz dále bod
8) se uvede nula.
Příklad č. 1:
Zaměstnanec pobíral zdanitelnou mzdu jen několik kal. měsíců v roce 2007 a
další část roku byl bez zdanitelných příjmů(jako uchazeč o zaměstnání). Po
skončení roku požádal u zaměstnavatele o roční zúčtování záloh a uplatnit
daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti. Jeho příjem za rok 2007 ale nedosáhl
šestinásobku minimální mzdy (48 000 Kč) a přitom na zálohách mu bylo sraženo 1
000 Kč a na měsíčních daňových bonusech vyplacena částka ve výši 2 420
Kč. |
Ř. 20. Daň po slevě
dle
§ 35ba ZDP | 0 Kč |
Ř. 21 Úhrn skutečně
sražených záloh. | 1 000 Kč |
Ř. 22 Přeplatek,
je-li ř. 21 > ř. 20 (označ plus) | |
Nedoplatek,
je-li ř. 21 < ř. 20 (označ mínus) | |
(u poplatníka s
dětmi se ř. 22 nevyplňuje) | Kč |
Daňové zvýhodnění:
| |
Ř. 23 Nárok
celkem. | 12 000 Kč |
Ř. 24 z toho sleva na
dani dle
§ 35c ZDP (max. do výše na ř. 20) | 0 Kč |
Ř. 25 z toho daňový
bonus (úhrn příjmů nedosáhl 6tinásobku min. mzdy) | 0 Kč |
Ř. 26 Zúčtování záloh | Daň po slevě (ř. 20 - ř. 24) | 0 Kč |
Ř. 27 po slevě | Rozdíl na dani po slevě (ř. 21 - ř.
26) | + 1 000 Kč |
Ř. 28 Zúčtování měs. | Vyplacené měsíční bonusy | 2 420 Kč |
Ř. 29 daň. bonusů | Rozdíl na daňovém bonusu (ř. 25 - ř.
28) | 0 Kč |
| (jestliže úhrn příjmů nedosáhl 48 000 Kč, na ř.
29 se uvede nula) | |
Ř. 30 Kompenzace rozdílů na dani
a na bonusu | Doplatek ze zúčtování (klad. částka,
(nedoplatek ze zúčtování se nevybírá) (ř. 27 plus ř. 29) | + 1 000 Kč |
Ř. 31 Z doplatku ze
zúčtování (z řádku 30) činí: | |
a) přeplatek na dani
po slev | 1 000 Kč |
b) doplatek na
daňovém bonusu | 0 Kč |
Vyčíslené rozdíly na dani po slevě (přeplatek nebo
nedoplatek na dani po slevě podle
§ 35ba a
35c ZDP) a rozdíly na daňovém bonusu
(doplatek na daňovém bonusu nebo přeplacený bonus) pak zaměstnavatel
zkompenzuje, a takto vyčíslí doplatek ze zúčtování (tj. výslednou částku
přeplatku na dani po slevě podle
§ 35ba a
35c ZDP, nebo doplatku na…