Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví

22.10.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.10.4 Prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví

Ing. Olga Hanzlová

Legislativní změny od 1. 1. 2010, které se týkají účetnictví příspěvkových organizací

Vyhláška č. 410/2009 S., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví v znění pozdějších předpisů pro některé vybrané účetní jednotky

  1. Vyhláška nahrazuje vyhlášku č. 505/2002 S. a ČÚS 501–522. Ve vyhlášce jsou upraveny jednotlivé části účetní závěrky pro vybrané účetní jednotky.

    V přílohách vyhlášky jsou uvedeny vzory výkazů pro jednotlivé vybrané účetní jednotky, jimiž jsou podle § 1 odst. 3, zákona o účetnictví:

    • - organizační složky státu,
    • - státní fondy,
    • - Pozemkový fond České republiky,
    • - územní samosprávné celky,
    • - dobrovolné svazky obcí,
    • - Regionální rady regionů soudržnosti,
    • - příspěvkové organizace,
    • - zdravotní pojišťovny.
  2. Český účetní standard (ČÚS) č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech

    Obsahuje hlediska pro tvorbu analytických účtů, účel podrozvahových účtů, pravidla pro provádění účetních zápisů, zejména metodu určení okamžiku uskutečnění účetního případu a významnost informací o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví.

    Dále uvádí pravidla pro vedení vnitropodnikového účetnictví, která se shodují s dosavadní praxí. Nově je řešeno první použití účetní metody, která se neprojevila v předcházejících účetních závěrkách. Týká se to metod, které mohou od roku 2010 uplatňovat účetní jednotky, které se řídí vyhláškou 410/2009 Sb. Jsou to metody oceňování majetku reálnou hodnotou, opravné položky, odpisy (OSS a ÚSC do konce roku 2009 majetek neodpisovaly) a tvorba účetních rezerv.

  3. ČÚS 702 – Otevírání a uzavírání účetních knih

    Uvádí metodu bilanční kontinuity, tj. návaznost stavů předchozího roku z Konečného účtu rozvažného na Počáteční účet rozvažný. Vymezuje obsah účtu 499 – Zúčtování na základě zvláštních předpisů ve vztahu k účtu 404 – Agregované příjmy a výdaje minulých let.

  4. ČÚS 703 – Transfery

    Obsahuje významné informace ohledně příjmu a vyúčtování dotací a obsah některých pojmů, např. vlastní pojem:

    • - transfer,
    • - poskytovatel,
    • - příjemce,
    • - zprostředkovatel.
  5. ČÚS 704 – Fondy účetní jednotky

    Uvádí obecná pravidla a metodiku účtování tvorby a použití fondů 411 – Fond odměn, 412 – FKSP, 414 – Rezervní fond z ostatních titulů, kam se převede dřívější účet 914 – Rezervní fond. Nově je zřízen 413 – Rezervní fond tvořený ze zlepšeného výsledku hospodaření a případy jeho použití.

    Změnila se i pravidla pro tvorbu fondu reprodukce (investičního fondu) a upřesňuje se jeho tvorba z odpisů analogicky k původní legislativě, nově je upravena tvorba fondu z výnosů z prodeje dlouhodobého majetku. Potvrzuje se čerpání fondu při pořízení dlouhodobého majetku převodem MD 416 – D 401 – Vlastní jmění.

  6. ČÚS 705 – Rezervy

    Rezerva se vytváří v případě, že v běžném účetním období nastane skutečnost, která bude mít pravděpodobný následek ve zvýšení nákladů v dalších účetních obdobích. Tvorbou rezerv se vytvoří zdroje, z nichž se předpokládaný náklad vyrovná, a riziko dopadu na výsledek hospodaření v případě, že by se rezerva nevytvořila, bude významné. Účetní jednotka si stanoví vnitřním předpisem výši předpokládaného následku budoucího rizika a tím i hranici významnosti pro tvorbu rezerv. Důvody pro tvorbu rezerv jsou uvedeny rovněž v zákoně č. 593/1992 Sb., o rezervách. Nejčastěji je to tvorba rezerv na opravy velkého rozsahu. ČÚS 705 však uvádí v bodu 3.7 jako příklad pro tvorbu rezerv také soudní spory, prováděné a neuzavřené kontroly v účetní jednotce nebo sanace ekologických zátěží, kdy s předstihem vznikají postupně náklady na tvorbu rezervy, z níž se zvýšený náklad vyrovná.

    Princip tvorby a vyúčtování rezerv

    Princip tvorby a vyúčtování rezerv spočívá v tom, že se předpokládaný budoucí náklad rozdělí do několika předcházejících účetních období a účtováním na účet 555 – Tvorba a zúčtování rezerv se postupně zvyšuje stav na účtu 441 – Rezervy. Jakmile nastane předpokládaný náklad, který se zaúčtuje podle svého charakteru do nákladů ve tř. 5, např. na účet 511 – Opravy a údržba, rezerva se zruší ve výši nákladů, na níž byla vytvořena, a to opačným zápisem MD 441 – D 555. Nebude-li rezerva využita na stejný účel v následujících obdobích, zůstatek rezervy se zruší opačným zápisem, tj. MD 441 – D 555. Tvorba rezervy se může korigovat podle zpřesňování výše očekávaného nákladu. Jednou z podmínek uvedených v zákoně č. 593/1992 Sb. je oddělení finančních prostředků ve výši rezervy na samostatném bankovním účtu, který bude analytickým účtem k účtu 241. Při vyúčtování rezervy se stav účtu převede zpět na původní bankovní účet. Rezervu není možné tvořit jen s ohledem na příští účetní období, podle zákona o rezervách se předpokládá tvorba rezerv na opravy dlouhodobého majetku podle toho, v jaké daňové odpisové skupině je majetek zařazen, bude-li DHM ve skupině 2 (odpisování 5 let), je tvorba rezerv maximálně 3 roky. Tvorba rezerv podle tohoto ČÚS u příspěvkových organizací, které financuje svým příspěvkem zřizovatel, se může uskutečnit jen v případě, že je tvorba rezerv zahrnuta do rozpočtu provozních nákladů, a v případě, že příspěvková organizace nemá vlastní výnosy ze svých výkonů, tak zřizovatel musí tvorbu rezerv financovat účelovým příspěvkem na provoz. Vzhledem k tomu, že příspěvková organizace vytváří rezervní fond ze zlepšeného výsledku hospodaření a také rezervní fond z ostatních titulů, mohla by z těchto zdrojů hradit zvýšené náklady. U mimořádně velkých oprav, které jsou s předstihem plánovány, může také použít fond reprodukce jako mimořádný zdroj financování.

  7. ČÚS 706 – Opravné položky a vyřazení pohledávek

    Opravné položky vyjadřují přechodné snížení hodnoty majetku. Zachycují se na účtech opravných položek ve tř. 1, kde jsou skupiny:

    • - 14 – Opravné položky k dlouhodobým pohledávkám,
    • - 15 – Opravné položky k dlouhodobému nehmotnému majetku,
    • - 16 – Opravné položky k dlouhodobému hmotnému majetku,
    • - 17 – Opravné položky k dlouhodobému finančnímu majetku,
    • - 18 – Opravné položky k zásobám,
    • - 19 – Opravné položky ke krátkodobým pohledávkám.

    Stavy účtů opravných položek se zahrnují v rozvaze do sloupce Aktiva – Korekce a ve sloupci Netto, což je rozdíl sloupců Brutto a Korekce, nemůže být záporné číslo. Z tohoto důvodu byly již dříve zrušeny účty opravných položek k drobnému dlouhodobému majetku. Jakmile se změní důvody pro výši opravné položky, tak se opravná položka snižuje, případně zvyšuje, a při vyřazení majetku se zruší. Opravná položka nemůže být vyšší, než je ocenění majetku. Tvorba opravné položky se účtuje do nákladů na účet MD 556 – Tvorba a zúčtování opravných položek a na stranu Dal účtu opravných položek ve sk. 14–19.

Opravné položky k pohledávkám se účtují k významným pohledávkám, které jsou vymezeny ve vnitřním předpisu účetní jednotky. Opravná položka se tvoří po datu splatnosti pohledávky nejdéle do konce promlčecí doby. Jakmile je vytvořena 100% opravná položka a současně uplynula promlčecí lhůta, je to důvod k vyřazení pohledávky do nákladů na účet 557 – Náklady z vyřazených pohledávek. Opravná položka k pohledávce se rovněž zruší, jakmile