S účinností od 1. 1. 2007 bylo zrušeno moderační
právo soudu. Znamená to, že soud nekrátí dobu od neplatného skončení
pracovního poměru do doby rozhodnutí soudem, jak tomu bylo do 31. 12. 2006, kdy
na žádost zaměstnavatele mohl zkrátit dobu náhrady až na 6 měsíců, pokud
neplatné rozvázání pracovního poměru trvalo více než 6 měsíců. Kdykoliv však
může být v případě sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru uzavřena
dohoda o skončení pracovního poměru podle
§ 49 ZP. V dohodě je možné sjednat datum
skončení pracovního poměru a výši náhrady.
Dojde-li k neplatnému rozvázání pracovního poměru, může
se na výši náhrady zaměstnavatel se zaměstnancem dohodnout nebo v případě
žaloby vyčká na rozhodnutí soudu. V obou případech jsou povinnosti
zaměstnavatele z hlediska likvidace náhrady stejné, jen výše náhrady se
zpravidla liší.
Zaměstnavatel dal neplatnou výpověď z pracovního poměru k 30. 6.
2008 a oznámil zdravotní pojišťovně a okresní správě sociálního zabezpečení
ukončení zaměstnání. Též vystavil evidenční list důchodového pojištění s
ukončením pojištění k 30. 6. 2008. Soud vynesl rozsudek, že pracovní poměr
skončil neplatně a že pracovní poměr trvá dosud.
Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout, že pracovní poměr
skončí dohodou k určitému dni, například k 30. 4. 2009. Pokud k dohodě nedojde,
bude pracovní poměr trvat nadále a od doby, kdy zaměstnavatel zaměstnanci začne
přidělovat práci podle pracovní smlouvy, bude zaměstnanci poskytovat všechny
mzdové náležitosti buď podle mzdového výměru, nebo podle sjednané výše mzdy,
byla-li mzda sjednána. Za dobu od neplatného skončení pracovního poměru do doby
platného skončení pracovního poměru, respektive za dobu od neplatného skončení
pracovního poměru do doby, kdy zaměstnanci bude přidělována práce, bude
zaměstnanci náležet náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Předpokládejme, že průměrný hodinový výdělek k datu
neplatného skončení pracovního poměru, tedy k 30. 6. 2008, činil 125,56 Kč a
zaměstnanec pracoval v rámci 37,5 hodinové týdenní pracovní doby. Zjištěný
průměrný hodinový výdělek je stanoven z rozhodného období, kterým je předchozí
kalendářní čtvrtletí, tedy první čtvrtletí roku 2008. Ačkoliv je tento průměrný
výdělek platný pro výpočet náhrady mzdy a další pracovněprávní nároky pouze ve
druhém čtvrtletí 2008, použije se zpravidla tento průměrný výdělek i pro
výpočet náhrady mzdy v dalších obdobích s tím, že pro další období se již
považuje za pravděpodobný výdělek.
Výpočet průměrného měsíčního výdělku pro pracovněprávní
účely:
125,56 x 4,348 x 37,5 = 20 472,56 Kč, po zaokrouhlení 20 473 Kč.
Výpočet náhrady mzdy za dobu neplatného rozvázání
pracovního poměru:
doba od 1. 7. 2008 do 30. 4. 2010 = 10 měsíců, 20 473 x 10 = 204 730
Kč.
Zaměstnavatel vyplatil náhradu mzdy najednou v měsíci
dubnu 2009. Náhrada mzdy podléhá zdanění a odvodu zdravotního i sociálního
zabezpečení.
Poplatník je stále zaměstnancem a může tedy u
zaměstnavatele podepsat Prohlášení poplatníka, pokud ho nepodepsal u jiného
plátce příjmu. Předpokládejme, že zaměstnanec neměl jiného plátce příjmu a
prokázal, že má ve společné domácnosti dvě nezletilé děti, které neuplatňuje
druhý z rodičů. V takovém případě se uplatní i všechny slevy, které poplatník
prokáže.
V případě, že by měl zaměstnanec podepsáno Prohlášení
jinde, bude se příjem zdaňovat zálohovou daní ve výši 15 % bez uplatnění všech
slev a daňového zvýhodnění.
Zdanitelný příjem | 204 730 Kč |
Zdravotní pojištění za
zaměstnavatele | 18 426 Kč |
Nemocenské pojištění za
zaměstnavatele | 51 183 Kč |
Daňový základ | 274 339 Kč |
Daňový základ zaokrouhlený na 100 Kč
nahoru | 274 400 Kč |
Záloha daně 15% | 41 160 Kč |
Sleva na poplatníka | 2 070 Kč |
Záloha daně po slevě | 39 090 Kč |
Daňové zvýhodnění na 2 děti | 1 780 Kč |
Záloha daně po slevě a daňovém
zvýhodnění | 37 310 Kč |
Čistá mzda (204 730 - 9 213 -13 308 - 37
310) | 144 899 Kč |
Výpočet zdravotního pojištění za zaměstnavatele:
204 730 x 13,5 % = 27 638,55 Kč, po zaokrouhlení 27 639 Kč,
27
639 : 3 = 9 213 Kč,
27 639 - 9 213 = 18 426 Kč.
Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnavatele:
204 730 x 25 % = 51 182,50 Kč, zaokr. 51 183 Kč.
Výpočet nemocenského pojištění za zaměstnance:
204 730 x 6,5% = 13 307,45 Kč, zaokr. 13 308 Kč.
NahoruZdravotní pojištění
V souladu s
§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších
předpisů, musí zaměstnavatel zaplatit celou výši pojistného z minimálního
vyměřovacího základu, není-li minimální vyměřovací základ dosažen z důvodu
překážek na straně zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že se jedná o fiktivní
částku vyměřovacího základu, nemá tato výše pojistného, kterou hradí
zaměstnavatel, vliv na výši daňového základu, a tedy na výpočet zálohové daně,
respektive srážkové daně.
Z hlediska zdravotního pojištění je nutné zaměstnance
znovu přihlásit k pojištění do 8 dnů ode dne, kdy se zaměstnavatel o této
skutečnosti dozvěděl, s použitím kódu P k datu 1. 7. 2008, aby došlo k
pokračování zaměstnání. Dále je nutné doplatit zdravotní pojištění za dobu od
neplatného skončení pracovního poměru do platného ukončení, respektive od
neplatného skončení pracovního poměru do kalendářního dne, který předchází dni,
kdy zaměstnanec opět nastoupil do práce, za níž pobíral mzdu. Celou tuto dobu
je nutné posoudit z hlediska dodržování minimálního vyměřovacího základu pro
odvod pojistného. Nejedná-li se o pojištěnce státu, pro které neplatí
ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, je třeba doplatit dlužné pojistné.
V našem případě byla náhrada mzdy zúčtována v měsíci dubnu 2009, a proto bude
dlužné pojistné na zdravotní pojištění vypočteno za měsíce červenec 2008 až
březen…