Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Přehledně o náhradě mzdy či platu při dočasné pracovní neschopnosti

20.2.2024, Zdroj: Verlag Dashöfer

Náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti je zvláštním druhem náhrady ušlého příjmu zaměstnance, a protože plní obdobnou funkci jako nemocenské z nemocenského pojištění, má též zvláštní právní režim, pokud jde o podmínky vzniku práva na tuto náhradu a na její poskytování a také pokud jde o stanovení její výše.

Náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních dvou týdnech trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény přísluší zaměstnanci, pokud ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splňuje podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění. Tato náhrada přísluší však pouze za dny, které jsou pro zaměstnance pracovními dny, a za svátky, za které mu jinak přísluší náhrada mzdy nebo se mu plat nebo mzda nekrátí, pokud v těchto jednotlivých dnech splňuje podmínky nároku na výplatu nemocenského podle předpisů o nemocenském pojištění a pokud pracovní poměr trvá, ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského.

Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost ode dne, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, počíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu následujícím kalendářním dnem. Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, náhrada mzdy nebo platu nepřísluší. Vznikne-li zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu, nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Od 15. kalendářního dne jsou zaměstnanci při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě zajištěni nemocenským, které poskytuje a vyplácí příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, a to za kalendářní dny.

Právo na náhradu mzdy

Aby zaměstnanci vzniklo právo na náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě, musí být ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény splněny podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění, což z hlediska náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě znamená:

  • uznání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény;
  • splnění podmínky nároku na nemocenské podle předpisů o nemocenském pojištění v den vzniku DPN (karantény). Přitom splnění podmínek pojištění se zkoumá vždy jen k tomu pojištěnému zaměstnání, z něhož má být náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě poskytována.

Právo na výplatu náhrady mzdy je podmíněno:

  • trváním pracovního poměru – ne však déle než do dne vyčerpání podpůrčí doby určené pro výplatu nemocenského;
  • tím, že dočasnou pracovní neschopnost si zaměstnanec nepřivodil úmyslně.

Pokud vznikla dočasná pracovní neschopnost ode dne, kdy má zaměstnanec odpracovanou směnu, začíná období 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti pro účely poskytování náhrady mzdy nebo platu až následujícím kalendářním dnem.

Jestliže v období prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény náleží nemocenské nebo peněžitá pomoc v mateřství, nepřísluší již náhrada mzdy nebo platu.

Pokud vznikne zaměstnanci v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény právo na náhradu mzdy nebo platu z důvodu dočasné pracovní neschopnosti (karantény), nepřísluší mu současně náhrada mzdy nebo platu z důvodu jiné překážky v práci.

Výše náhrady mzdy – redukce

V § 192 odst. 2 ZP je stanoven postup výpočtu náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti nebo při karanténě, který je obdobný postupu při stanovení denní výše nemocenského. Zaměstnavatel nejprve