Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pravidla pro zvýšení kvalifikace

2.5.2023, Zdroj: Verlag Dashöfer

Zákoník práce v§ 231 stanoví, co se považuje za zvýšení kvalifikace zaměstnance.

Jím se rozumí změna hodnoty kvalifikace, takže je zřejmé, že se zvýšení kvalifikace nevztahuje k výkonu práce, kterou zaměstnanec zastává (s výjimkou při získání kvalifikace nově nastoupivšího zaměstnance, jakož i při studiu k dosažení vyššího stupně vzdělání). Nadále se za zvýšení kvalifikace považuje i její získání nebo rozšíření (rozšířením je třeba rozumět získání další kvalifikace například absolvováním dalšího vysokoškolského studia v jiném oboru). Je pojmově vyloučeno, aby vzdělávání za účelem dosažení vyššího stupně vzdělání mělo povahu prohlubování kvalifikace – je proto vždy zvyšováním kvalifikace, neboť se jím mění její hodnota.

Za stupeň vzdělání je třeba považovat: základy vzdělání, základní vzdělání, střední vzdělání, střední vzdělání s výučním listem, střední vzdělání s maturitní zkouškou, vyšší odborné vzdělání, vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu, vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu a vysokoškolské vzdělání v doktorském studijním programu. Takto jsou stupně vzdělání (s výjimkou vysokoškolského v doktorském studijním programu) přehledně uvedeny v § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, a to pro účely stanovení kvalifikačních předpokladů pro výkon práce v jednotlivých platových třídách. I když zaměstnanec příslušný stupeň vzdělání má, ale bude studovat k dosažení stejného stupně vzdělání v jiném oboru (např. na jiné vysoké či střední škole), půjde o zvyšování kvalifikace, konkrétně o její rozšíření. Studium k dosažení stupně vzdělání je tedy zvyšováním kvalifikace i tehdy, jestliže zaměstnanec nebude získávat vyšší stupeň vzdělání. Ustanovení § 231 odst. 2 zákoníku práce tak není vyčerpávající, neboť vždy je třeba zvažovat, zda jde o změnu hodnoty kvalifikace, a to prostřednictvím pojmů získání a rozšíření kvalifikace.

Zákon stanoví, že zvýšení kvalifikace zaměstnance přichází v úvahu, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele.  Při zvyšování kvalifikace má zaměstnavatel povinnost hradit jen náklady na náhradu mzdy v rozsahu podle § 232 zákoníku práce. Jiné náklady – například školné, náhrady cestovních výdajů, náklady na učebnice – může hradit na základě svého rozhodnutí, zpravidla podle kvalifikační dohody.

Pro zvyšování kvalifikace platí dále tato pravidla:

  • zaměstnanec nemá povinnost si svoji kvalifikaci zvyšovat – odhlížím zde od dvou výjimek uvedených výše, u nichž by nezvyšování kvalifikace nemělo povahu porušení povinnosti zaměstnance, tj. "pracovní kázně", ale mohlo by způsobit naplnění