Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pracovní řád

1.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.18.1
Pracovní řád

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Pracovní řád

Název a sídlo zaměstnavatele ..........................................................................................

Podle § 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, vydávám s předchozím písemným souhlasem odborové organizace (působí-li u zaměstnavatele odborová organizace) tento pracovní řád.

Část I

Rozsah platnosti

Čl. 1

1. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a pro všechny zaměstnance.

2. Na zaměstnance, kteří pracují u zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se nevztahují ustanovení pracovního řádu upravující převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky v práci na straně zaměstnance, dovolenou, skončení pracovního poměru, odměňování s výjimkou minimální mzdy a cestovních náhrad. V případě, že je právo na dovolenou a na překážky v práci na straně zaměstnance sjednáno v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti nebo v kolektivní smlouvě (stanoveno vnitřním předpisem), vztahují se na zaměstnance, který vykonává práci na základě dohody o pracovní činnosti, také ustanovení pracovního řádu upravující dovolenou a překážky v práci na straně zaměstnance. Podle ustanovení zákoníku práce se obdobně postupuje i v případě, že je při výkonu práce na základě dohod konaných mimo pracovní poměr sjednáno poskytování cestovních náhrad.

Část II

Pracovní poměr

Čl. 2

Vznik pracovního poměru

3. Pracovní poměr mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem se zakládá pracovní smlouvou.

4. Pracovní smlouvu jménem zaměstnavatele uzavírá …………(uvést pověřeného zaměstnance – např. personální ředitel, ředitel společnosti apod.). Pracovní smlouva se uzavírá písemně nejpozději v den nástupu zaměstnance do práce. Jedno vyhotovení pracovní smlouvy se vydává zaměstnanci.

5. Před sjednáním pracovního poměru přijímaný zaměstnanec ………… (uvést komu – např. personálnímu útvaru, pověřenému vedoucímu zaměstnanci) předloží:……….. (uvést příslušné doklady a další potřebné písemnosti – např. občanský průkaz nebo jiný doklad totožnosti, vyplněný osobní dotazník a životopis, potvrzení o zaměstnání, doklad o dosažené kvalifikaci a předchozí praxi, doklady potřebné pro účely daně z příjmů a pro zdravotní pojištění, provádění srážek ze mzdy, výpis z Rejstříku trestů, čestné prohlášení o případných podnikatelských aktivitách a o tom, zda je v pracovním poměru u jiného zaměstnavatele, potřebný počet fotografií). Tento postup se přiměřeně použije i při sjednání dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

6. Před vznikem pracovního poměru………(uvést kdo – např. personální útvar, pověřený vedoucí zaměstnanec) seznámí zaměstnance s jeho právy a povinnostmi a s pracovními a mzdovými (platovými) podmínkami, za nichž má práci konat, a zajistí, aby se zaměstnanec před vznikem pracovního poměru podrobil vstupní lékařské prohlídce. Tento postup se přiměřeně použije i při sjednání dohody o práci konané mimo pracovní poměr.

7. Všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své řídící působnosti zajišťují rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání, a v pracovněprávních vztazích nepřipustí přímou ani nepřímou diskriminaci z důvodu rasy, etnického původu, národnosti, pohlaví, sexuální orientace, věku, zdravotního postižení, náboženského vyznání, víry či světového názoru. Za diskriminaci se nepovažují případy, které stanoví zákoník práce nebo antidiskriminační zákon.

8. Žádný zaměstnanec nesmí při výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiného účastníka pracovněprávního vztahu a nesmí tato práva a povinnosti vykonávat v rozporu s dobrými mravy. Ve věcech zneužití výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovně právních vztahů se zaměstnanci mohou obrátit na ………(uvést útvar nebo pověřeného zaměstnance).

9. Zaměstnavatel nebude zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů. Dodržování této zásady zajišťují všichni vedoucí zaměstnanci v rozsahu své řídící působnosti.

10. Ve věcech rovného zacházení nebo diskriminace se zaměstnanci mohou obrátit na …….(uvést útvar nebo pověřeného zaměstnance).

11. Manželé, registrovaní partneři, druh a družka, sourozenci, rodiče a děti nemohou být zaměstnáni na pracovních místech (ve funkcích), v nichž by byl jeden z nich podřízen druhému nebo podléhal jeho přímé kontrole; výjimky může v odůvodněných případech povolit ………. (uvést kdo), pokud nejde o výkon pokladní nebo účetní činnosti.

12. V pracovní smlouvě se uvede jméno zaměstnance a název a sídlo zaměstnavatele (je-li právnickou osobou), nebo jméno a adresa zaměstnavatele (je-li fyzickou osobou), druh práce a místo výkonu práce (bližší označení druhu a místa výkonu práce) a den nástupu do práce, popřípadě i souhlas zaměstnance s vysíláním na pracovní cesty a další podmínky, na nichž mají účastníci zájem (např. doba trvání pracovního poměru, zkušební doba, kratší pracovní doba, zasílání mzdy na účet zaměstnance).

Dále se v pracovní smlouvě, popřípadě v písemné informaci zaměstnavatele, kterou zaměstnanci předá do jednoho měsíce od vzniku pracovního poměru, uvede údaj o délce dovolené, popřípadě způsob určování dovolené, údaj o výpovědních dobách, údaj o mzdě a způsobu odměňování, splatnosti mzdy, termínu výplaty mzdy, místu a způsobu vyplácení mzdy, údaj o týdenní pracovní době a rozvržení pracovní doby a údaj o kolektivní smlouvě, která upravuje pracovní podmínky zaměstnance. Předání písemné informace zaměstnanci podle předchozí věty zajišťuje ….. (uvést kdo – např. personální útvar, pověřený vedoucí zaměstnanec); písemná informace se nepředává zaměstnanci, s nímž byl pracovní poměr sjednán na dobu kratší než jeden měsíc.

13. Dohodu o zdržení se konkurenční výdělečné činnosti po skončení pracovního poměru (§ 310 ZP) uzavírá se zaměstnancem ……. (uvést kdo). Dohoda se uzavírá pouze se zaměstnanci, u nichž lze oprávněně předpokládat, že by mohli svých znalostí a dovedností získaných v pracovním poměru využít po jeho skončení v neprospěch zaměstnavatele. O výši peněžitého vyrovnání, které přesahuje polovinu průměrného měsíčního výdělku zaměstnance, který je s účinností od 1. 1. 2012 stanoven jako minimální, rozhoduje výhradně zaměstnavatel (fyzická osoba) – statutární zástupce zaměstnavatele (právnické osoby).

14. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele vykonávat všechny práce, odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, a to na kterémkoliv pracovišti zaměstnavatele ve sjednaném místě výkonu práce.

15. Vedoucí zaměstnanci pověření vedením na jednotlivých stupních řízení jsou oprávněni stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny.

16. Při nástupu do práce seznámí zaměstnance………… (uvést, který útvar nebo zaměstnanec – např. jeho bezprostředně nadřízený) s pracovním řádem a s právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, dále s ………….. (uvést další dokumenty platné u zaměstnavatele – kolektivní smlouvou, vnitřními předpisy zaměstnavatele vydanými podle § 305 ZP, organizačním řádem, s předpisy o ochraně utajovaných skutečností apod.).

Čl. 3

Změny pracovního poměru

17. Sjednaný obsah pracovní smlouvy lze měnit jen písemnou dohodou, nejde-li o změny, které je podle právních předpisů zaměstnavatel oprávněn nebo povinen provést i bez souhlasu zaměstnance. Dohodu o změně pracovní smlouvy jménem zaměstnavatele uzavírá …………(uvést pověřeného zaměstnance – např. personální ředitel, ředitel společnosti apod.); jedno vyhotovení této dohody se vydává zaměstnanci.

18. Převedení zaměstnance na jinou práci, vyslání na pracovní cestu nebo přeložení k výkonu práce do jiného místa lze uskutečnit za podmínek stanovených zákoníkem práce. Na pracovní cestu lze na dobu nezbytné potřeby vyslat zaměstnance, s kterým byla tato podmínka dohodnuta. Na pracovní cestu zaměstnance vysílá …………….. (uvést, který vedoucí zaměstnanec, např. bezprostředně nadřízený zaměstnanec, nebo specifikovat vysílání na tuzemské a na zahraniční pracovní cesty, kdy vyslání na zahraniční pracovní cestu může podléhat souhlasu vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení apod.). Vedoucí zaměstnanec vysílající zaměstnance na pracovní cestu určí podmínky pracovní cesty a vyznačí je na cestovním příkazu.

19. K uzavření písemné dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u zaměstnavatele (§ 308 ZP) je oprávněn pouze zaměstnavatel (fyzická osoba) – statutární zástupce zaměstnavatele (právnické osoby). Dočasně přidělenému zaměstnanci ukládá pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci ……(uvést kdo, např. bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec).

20. Příslušný vedoucí zaměstnanec je povinen informovat zaměstnance agentury, který je k němu dočasně přidělen k výkonu práce, o nabídce volného pracovního místa, a to bez zbytečného odkladu (§ 279 ZP).

21. V dohodě se zaměstnancem je možné jej dočasně přidělit k jinému zaměstnavateli podle § 43a ZP. Dohoda o dočasném přidělení zaměstnance musí být sjednána písemně, může být sjednána nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru a musí obsahovat náležitosti uvedené v § 43a odst. 3 ZP. Úpravu dočasného přidělení podle § 43a ZP nelze použít pro agenturní zaměstnání upravené v § 308 ZP a § 309 ZP a v bodech 19 a 20 tohoto Pracovního řádu.

Čl. 4

Skončení pracovního poměru

22. Žádost o rozvázání pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době podává zaměstnanec písemně a zpravidla osobně doručuje……….. (uvést komu – např. svému bezprostředně nadřízenému), který mu potvrdí příjem, vyznačí den jeho přijetí a neprodleně je se svým stanoviskem postoupí ………… (uvést komu – např. personálnímu řediteli, personálnímu útvaru).

23. Byla-li s vedoucím zaměstnancem dohodnuta možnost odvolání z pracovního místa a vzdání se pracovního místa, odvoláním z pracovního místa vedoucího zaměstnance ani vzdáním se pracovního místa jeho pracovní poměr nekončí. Dohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem na rozvázání pracovního poměru, skončí pracovní poměr sjednaným dnem. Jinak se postupuje podle pracovněprávních předpisů.

24. Při skončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen pořídit písemný přehled nesplněných pracovních úkolů a seznámit svého bezprostředně nadřízeného se stavem prací a s tím, co je třeba v nejbližší době zařídit. Dále je povinen odevzdat osobní a pracovní pomůcky a jiné věci náležející zaměstnavateli. U zaměstnanců, kteří mají uzavřenu dohodu o odpovědnosti, se provede inventarizace svěřených hodnot. O předání úkolů, odevzdání věcí, vyrovnání závazků a inventarizaci svěřených hodnot se pořídí zápis, jehož jedno vyhotovení se vydá zaměstnanci. Ustanovení tohoto bodu platí i pro skončení dohody o pracovní činnosti.

25. Při skončení pracovního poměru a právního vztahu založeného dohodou o pracovní činnosti je ………. (uvést kdo – např. personální útvar) povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a to nejpozději v den skončení pracovního poměru. Při ukončení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce je ………. (uvést kdo – např. personální útvar) povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, pokud dohoda o provedení práce založila účast na nemocenském pojištění anebo pokud byl z odměny z této dohody prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy. Pracovní posudek zaměstnanci vydá na jeho žádost ………. (uvést kdo – např. personální útvar) nejpozději do 15 dnů ode dne podání žádosti, zpravidla však ne dříve než v době dvou měsíců před skončením pracovního poměru zaměstnance.

Čl. 5

Zastupování a předávání funkcí

26. Nepřítomného zaměstnance zastupuje jeho zástupce nebo zaměstnanec písemně pověřený……… (uvést kým – např. jejich společným nadřízeným, ředitelem společnosti).

27. Má-li být vedoucí zaměstnanec po dobu delší než ……. (např. jeden měsíc) zastupován, nebo má-li předat svou funkci, je třeba pořídit o tom zápis, v němž se zejména uvede stav plnění pracovních úkolů a důležité okolnosti spojené s jejich zabezpečením.

28. Opouští-li jiný zaměstnanec na dobu delší než …… (např. jeden měsíc) nebo trvale své pracovní místo, je povinen před odchodem předat písemný přehled nesplněných a rozpracovaných pracovních úkolů bezprostředně nadřízenému vedoucímu zaměstnanci. U zaměstnanců, kteří mají uzavřenu dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, se provede inventarizace svěřených hodnot.

Část III

Povinnosti zaměstnanců

29. Zaměstnanec je povinen podle pokynů zaměstnavatele konat v rozvržené týdenní pracovní době osobně práce podle pracovní smlouvy, tj. všechny práce odpovídající druhu práce sjednanému v pracovní smlouvě, a dodržovat povinnosti, které mu vyplývají z pracovního poměru. Dodržováním povinností se rozumí řádné plnění povinností vyplývajících pro zaměstnance z pracovního poměru, stanovených zejména v zákoníku práce, v dalších právních předpisech vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci, blíže rozvedených v tomto pracovním řádu, popřípadě vyplývajících z dalších vnitřních předpisů (směrnic, příkazů apod.) zaměstnavatele.

30. K povinnostem zaměstnanců vyplývajícím z pracovního poměru patří zejména tyto povinnosti:

  • pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy; má-li zaměstnanec za to, že pokyn vydaný příslušným nadřízeným je v rozporu s právními předpisy, je povinen na to upozornit …………. (uvést koho, např. nadřízeného na vyšším stupni řízení);

  • při práci dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci a dbát, aby nebyly narušovány dobré mezilidské vztahy na pracovišti;

  • plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, být na začátku pracovní doby již na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení pracovní doby, dodržovat stanovené přestávky na jídlo a oddech a bezpečnostní přestávky;

  • plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly, prohlubovat si (udržovat, obnovovat) soustavně kvalifikaci potřebnou k výkonu práce podle pracovní smlouvy, účastnit se na pokyn zaměstnavatele školení k prohloubení této kvalifikace;

  • dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, a dodržovat také ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, s nimiž byli řádně seznámeni;

  • nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové látky na pracovištích zaměstnavatele a v pracovní době i mimo tato pracoviště, nevstupovat pod jejich vlivem na pracoviště;

  • na pokyn ………… (uvést pověřeného vedoucího zaměstnance) se podrobit zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek;

  • nekouřit na pracovištích a v jiných prostorách, kde jsou účinkům kouření vystaveni také nekuřáci, v kontrolovaném pásmu zřízeném v souvislosti s výskytem rizikových faktorů pracovních podmínek, nekouřit při práci, jestliže v důsledku kouření může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zdraví nebo majetku, nekouřit na schůzích, poradách a jednáních konaných v uzavřených prostorách, a dodržovat zákaz kouření na pracovištích stanovený zvláštními právními předpisy;

  • řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím, a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele;

  • na vyzvání ……… (uvést pověřeného zaměstnance – např. zaměstnance ostrahy, zaměstnance kontrolního útvaru) předložit ke kontrole věci, které vnášejí a vynášejí do/z objektu zaměstnavatele, popřípadě se podrobit osobní prohlídce; osobní prohlídku může provádět jen osoba stejného pohlaví;

  • vyžádat si předchozí písemný souhlas k výkonu jiné výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele;

  • plnit své povinnosti při předcházení škodám, zejména počínat si tak, aby nedocházelo ke škodám na zdraví a majetku, ani k bezdůvodnému obohacení, a na hrozící škodu upozornit bezprostředně nadřízeného nebo jiného vedoucího zaměstnance;

  • zakročit k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli, jestliže je zákroku neodkladně třeba a zaměstnanci v tom nebrání důležitá okolnost a nevystavil by tím vážnému ohrožení sebe, ostatní zaměstnance, popřípadě osoby sobě blízké;

  • zjištěné závady ve vytvořených pracovních podmínkách oznámit svému bezprostředně nadřízenému nebo jinému vedoucímu zaměstnanci;

  • neužívat bez souhlasu zaměstnavatele pro svou osobní potřebu výrobní a pracovní prostředky zaměstnavatele, včetně výpočetní techniky ani jeho telekomunikační zařízení,

  • hlásit ………. (uvést komu – např. personálnímu útvaru) změny ve svých osobních poměrech, změnu bydliště a změnu zdravotní pojišťovny;

  • umožnit …..(uvést pověřeného zaměstnance – např. zaměstnance personálního útvaru, zaměstnance kontrolního útvaru) provedení kontroly dodržování stanoveného režimu dočasně práce neschopného zaměstnance v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti,

  • v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti dodržovat stanovený režim dočasně práceneschopného pojištěnce, pokud jde o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek podle zákona o nemocenském pojištění,

  • …………….(další povinnosti podle podmínek zaměstnavatele).

31. K povinnostem vedoucích zaměstnanců vyplývajícím z pracovního poměru dále patří, v rozsahu jejich řídící působnosti, zejména tyto povinnosti:

  • řídit, kontrolovat a co nejlépe organizovat práci podřízených zaměstnanců;

  • pravidelně hodnotit pracovní výkonnost zaměstnanců a jejich pracovní výsledky, oceňovat iniciativu a pracovní úsilí podřízených zaměstnanců;

  • zabezpečovat dodržování právních a vnitřních předpisů, vést zaměstnance k dodržování povinností vyplývajících z pracovního poměru a zajišťovat, aby nedocházelo k porušování nebo neplnění povinností;

  • plnit vůči zaměstnancům, popřípadě zástupcům zaměstnanců povinnosti, týkající se jejich práva na informace a projednání stanovených záležitostí;

  • vytvářet příznivé pracovní podmínky a plnit úkoly stanovené zaměstnavateli při zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci;

  • zabezpečovat odměňování zaměstnanců v souladu se zákoníkem práce (kolektivní smlouvou, vnitřním předpisem, pracovní smlouvou) a diferencovat mzdu zaměstnanců podle jejich výkonnosti a zásluh o konečné výsledky práce, při respektování zásady stejné mzdy za stejnou práci a práci stejné hodnoty;

  • vytvářet příznivé podmínky pro zvyšování odborné úrovně zaměstnanců;

  • zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření k ochraně majetku zaměstnavatele;

  • …………….(další povinnosti podle podmínek zaměstnavatele).

32. Žádost o předchozí souhlas k výkonu jiné výdělečné činnosti shodné s předmětem činnosti zaměstnavatele (výdělečná činnost konaná v jakémkoliv právním vztahu) podává zaměstnanec ………(uvést pověřeného vedoucího zaměstnance nebo útvar). Předchozí souhlas k výkonu takové výdělečné činnosti je oprávněn zaměstnanci udělit nebo udělený souhlas písemně s uvedením důvodů odvolat ……(uvést kdo – např. ředitel společnosti). V případě odvolání předchozího souhlasu je zaměstnanec povinen bez zbytečného odkladu výdělečnou činnost skončit způsobem, který pro její skončení vyplývá z příslušných právních předpisů. Předmětem činnosti zaměstnavatele je …………………… (uvést předmět činnosti zaměstnavatele, např. podle zápisu v obchodním rejstříku).

Část IV

Pracovní doba, překážky v práci a dovolená

Čl. 6

Délka a využití pracovní doby

33. Stanovená týdenní pracovní doba je ……… hodin (nejvýše 40 hodin); v této pracovní době není započtena denní … (např. třicetiminutová) přestávka na jídlo a oddech. Začátek a konec pracovní doby se stanoví takto: ……………(např. pondělí až pátek od 8 do 16,30 hodin). Případné výjimky schvaluje ……… (uvést kdo – např. ředitel společnosti). Evidenci pracovní doby vede ….. (uvést kdo – např. personální útvar).

34. Na …………(všech nebo jen na některých vyjmenovaných) pracovištích zaměstnavatele se uplatňuje pružná pracovní doba, a to formou ………(pružného pracovního dne, nebo pružného pracovního týdne, nebo pružného čtyřtýdenního pracovního období, od 1. 1. 2012 je možné až 26 týdenní období a bude-li tak sjednáno v kolektivní smlouvě, může být až 52 týdenní). Základní pracovní doba se stanoví od……do…..hodin (stanoví zaměstnavatel – např. od 9 do 14,30 hodin včetně přestávky v práci).

35. Na …………(všech nebo jen některých vyjmenovaných) pracovištích zaměstnavatele se uplatňuje konto pracovní doby. Účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance vede…………..(uvést kdo – např. personální útvar).

36 ……………(uvést kdo – např. personální ředitel, ředitel společnosti) je oprávněn z vážných důvodů povolovat na žádost zaměstnance vhodnou úpravu stanovené pracovní doby nebo kratší pracovní dobu, a to po projednání s bezprostředně nadřízeným žadatele. Evidenci povolené kratší pracovní doby nebo jiné úpravy pracovní doby vede……. (uvést kdo – např. personální útvar).

37. Vedoucí zaměstnanci kontrolují dodržování a využívání pracovní doby. Evidence pracovní doby se vede [uvést způsob evidence, například:

  • na jednotlivých pracovištích se vede evidence (kniha) příchodů a odchodů, do níž jsou zaměstnanci povinni se zapisovat; do této evidence (knihy) je zaměstnanec povinen zapsat též pozdní příchod na pracoviště, předčasný odchod z něj a každé opuštění pracoviště s uvedením důvodů nepřítomnosti;

  • pomocí tzv. píchacích hodin umístěných ……;

  • (případně uvést jiný způsob evidence pracovní doby)].

K předčasnému odchodu a dočasnému opuštění pracoviště je zaměstnanec povinen vyžádat si předchozí souhlas svého bezprostředního nadřízeného.

38. Z neomluveného zameškání pracovní doby se vyvozují důsledky zejména krácením dovolené, výpovědí z důvodu porušení povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci a výjimečně i okamžitým zrušením pracovního poměru, jde-li o zvlášť hrubé porušení povinnosti. O tom, zda jde o neomluvené zameškání pracovní doby, rozhoduje…………(uvést kdo – např. ředitel společnosti)  po projednání s odborovou organizací (působí-li u zaměstnavatele odborová organizace).

39.……………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti, popřípadě jiný nadřízený zaměstnanec) může zaměstnanci nařídit práci přesčas nebo může souhlasit s prací přesčas za podmínek, které vymezuje § 93 ZP.

40. ……………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti, popřípadě jiný nadřízený zaměstnanec) může se zaměstnancem dohodnout pracovní pohotovost na jiném místě odlišném od pracovišť zaměstnavatele (zpravidla pracovní pohotovost doma) v rozsahu, na kterém se oba účastníci shodnou (není-li maximální rozsah této pracovní pohotovosti vymezený v kolektivní smlouvě). V rámci dohodnutého rozsahu pracovní pohotovosti může zaměstnanci pracovní pohotovost nařídit ……………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti), popřípadě jiný nadřízený zaměstnanec za podmínky, že lze předpokládat potřebu výkonu neodkladné práce mimo pracovní dobu zaměstnance. Evidenci pracovní pohotovosti zaměstnanců vede …….. (uvést kdo – např. personální útvar).

41. Vstup zaměstnanců, popřípadě jiných osob na pracoviště od 22,00 hodin do 6,00 hodin a ve dnech pracovního volna a pracovního klidu je možný jen se souhlasem ………….. (uvést koho – např. ředitele společnosti) nebo jím pověřeného zaměstnance.

Čl. 7

Překážky v práci

42. Nemůže-li zaměstnanec konat práci pro překážky v práci, poskytne mu zaměstnavatel pracovní volno. Ve kterých případech, za jakých podmínek a v jakém rozsahu se takové pracovní volno poskytuje, popř. zda se poskytuje též náhrada mzdy, stanoví pracovněprávní předpisy a ………….. (kolektivní smlouva, nebo vnitřní předpis zaměstnavatele).

43. O poskytnutí pracovního volna pro překážku v práci na straně zaměstnance požádá zaměstnanec ………. (uvést koho – např. svého bezprostředně nadřízeného). Není-li překážka v práci známa zaměstnanci předem, je povinen bez zbytečného odkladu uvědomit o ní …………(uvést koho – např. svého bezprostředně nadřízeného) a sdělit mu předpokládanou dobu jejího trvání.

44. Pracovní volno nepřesahující jednu směnu (pracovní den) povoluje ………….. (uvést kdo – např. bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnance). Delší pracovní volno povoluje …………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti). Evidenci poskytnutého pracovního volna delšího než jeden den vede ………. (uvést kdo – např. personální útvar).

Čl. 8

Dovolená

45. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnanci ……… (uvést kdo – např. jeho bezprostředně nadřízený) v souladu s pracovněprávními předpisy a podle rozvrhu čerpání dovolené. Návrh rozvrhu čerpání dovolených připravují vedoucí zaměstnanci do konce měsíce …….. (např. května) běžného kalendářního roku. Při stanovení rozvrhu čerpání dovolených je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Rozvrh čerpání dovolených po předchozím souhlasu odborové organizace (působí-li u zaměstnavatele odborová organizace) a rady zaměstnanců (působí-li u zaměstnavatele rada zaměstnanců) schvaluje ……….. (uvést kdo – např. ředitel společnosti), který může výjimečně, z důležitých provozních důvodů rozhodnout o jiném termínu nástupu dovolené zaměstnance, než předpokládá rozvrh čerpání dovolených.

Nemůže-li být dovolená pro překážky v práci na straně zaměstnance nebo naléhavé provozní důvody vyčerpána, je zaměstnavatel povinen ji určit zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. S přihlédnutím k oprávněným zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny a u pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku. Převedení lze provést poprvé u práva na dovolenou za rok 2021. Písemnou žádost zaměstnanec podává …………(uvést pověřený útvar – např. personální a mzdový). O převedení rozhoduje …………….…………(uvést vedoucího útvaru pověřeného rozhodováním). Není-li čerpání dovolené přecházející do následujícího kalendářního roku zaměstnavatelem určeno nejpozději do 30. června následujícího roku, má právo si určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec. Čerpání dovolené je zaměstnanec povinen písemně oznámit zaměstnavateli alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnavatelem na jiné době oznámení.

Nemůže-li být zaměstnanci určeno čerpání dovolené ani do konce příštího kalendářního roku z důvodu dočasné pracovní neschopnosti nebo čerpání mateřské nebo rodičovské dovolené, je příslušný vedoucí zaměstnanec povinen určit zaměstnanci čerpání této dovolené nebo její části po skončení rodičovské dovolené.

46. Skutečný den nástupu dovolené a den opětovného nástupu do práce schvaluje svým podpisem na předepsaném tiskopisu ……………. (např. bezprostředně nadřízený).

Část V

Odměňování zaměstnanců a cestovní náhrady

Čl. 9

Mzda (plat) a odměna za pracovní pohotovost

47. Mzda (plat) a odměna za pracovní pohotovost zaměstnanců se řídí právními předpisy a …………….. (kolektivní smlouvou, vnitřním mzdovým předpisem).

Čl. 10

Splatnost a výplata mzdy (platu)

48. Mzda (plat) se zaměstnancům vyplácí v ……… (např. jednom) výplatním termínu, a to ……..(např. 3.) den následujícího kalendářního měsíce (případně odkázat na výplatní termín sjednaný v kolektivní smlouvě). Připadne-li výplatní den na den pracovního klidu, vyplatí se mzda (plat) v nejbližším předchozím pracovním dnu.

49. Zaměstnancům, s nimiž to bylo dohodnuto v pracovní nebo jiné smlouvě, se výplata mzdy (platu či jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance) provádí jejím zaplacením na jeden platební účet určený zaměstnancem. Zaměstnavatel je povinen poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí.

50. Jiné osobě než zaměstnanci lze mzdu (plat) vyplatit jen na základě písemného zmocnění zaměstnance, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.

51. Zaměstnanec, který v den výplaty z vážného důvodu nebude přítomen na pracovišti, může písemně požádat o výplatu předem v jiný den. Zaměstnanec podává žádost ………(uvést komu – např. ekonomickému útvaru) nejméně s ……… (např. týdenním) předstihem. Při výplatě mzdy v souvislosti s dovolenou nebo skončením pracovního poměru se postupuje podle platných právních předpisů.

Čl. 11

Pracovní cesty

52. Zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu přísluší cestovní náhrady podle zákoníku práce, právních předpisů vydaných k jeho provedení a ……….. (kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu).

Část VI

Povinnost k náhradě škody

53. Zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil, a zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla, za podmínek a v rozsahu stanovených pracovněprávními předpisy. Dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty a dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů uzavírá se zaměstnanci ....... (kdo – např. podnikový právník).

54. Zaměstnanec, který způsobil škodu zaměstnavateli nebo zjistil, že mu škoda vznikla, ohlásí to ihned ………. (uvést komu – např. svému bezprostřednímu nadřízenému). Ten je povinen ohlásit vznik škody …………. (uvést pověřeného zaměstnance), který zajistí vyšetření okolností, za kterých ke škodě došlo.

55. Škodu, která vznikla zaměstnanci, ohlásí poškozený bez zbytečného odkladu zpravidla svému bezprostředně nadřízenému. V hlášení uvede, jak ke škodě došlo a podle povahy případu i další údaje, zejména jména svědků, kteří mohou dosvědčit tvrzené skutečnosti. Jde-li o pracovní úraz, je povinen oznámení o něm vedle postiženého učinit též zaměstnanec, který byl svědkem úrazu nebo se o něm nejdříve dozvěděl. Bezprostředně nadřízený postiženého se ihned přesvědčí, zda bylo zajištěno lékařské ošetření; pokud se tak nestalo, zajistí je neprodleně. Sepsání záznamu o pracovním úrazu zabezpečí …………(příslušný útvar, pověřený zaměstnanec).

56. O výši požadované náhrady škody, kterou zaměstnanec způsobil zaměstnavateli, a o výši náhrady škody zaměstnanci, kterou je povinen uhradit zaměstnavatel, rozhodne ……….(uvést kdo – např. ředitel společnosti). K tomu účelu lze jako poradní orgán zřídit škodní komisi.

Část VII

Péče o zaměstnance

Čl. 12

Stravování, ochrana osobních věcí

57. Zaměstnavatel umožňuje zaměstnancům stravování v ………. (uvést kde) v rozsahu doby stanovené pro jídlo a oddech.

58. K ochraně majetku zaměstnavatele a k ochraně osobních věcí zaměstnanců vytváří zaměstnavatel vhodná bezpečnostní opatření. To nezbavuje zaměstnance povinnosti chránit takový majetek před poškozením a ztrátou.

59. Zaměstnanec ukládá své svršky a osobní věci, které zaměstnanci obvykle nosí do práce, do ………..(např. skříní nebo pracovních stolů). Tyto skříně a stoly je povinen zamykat a pokud se od nich vzdaluje, neponechávat klíče v zámku, popřípadě zamykat místnost při jejím opuštění.

60. Přinese-li zaměstnanec do práce věci, které obvykle zaměstnanci do práce nenosí, jako větší částku peněz, klenoty a jiné cennosti, umožní mu na požádání ………… (uvést kdo – např. jeho bezprostřední nadřízený) jejich bezpečnou úschovu do konce pracovní doby.

61. Zaměstnavatel nezajišťuje úschovu dopravních prostředků, jimiž zaměstnanci přijíždějí do práce.

Čl. 13

Péče o kvalifikaci zaměstnanců

62. Pracovní volno a náhradu mzdy zaměstnancům při zvyšování kvalifikace poskytne zaměstnavatel jen tehdy, je-li předpokládané zvýšení kvalifikace v souladu s potřebou zaměstnavatele. V takových případech uzavře ……… (uvést kdo – např. personální ředitel, ředitel společnosti) se zaměstnancem dohodu o zvýšení kvalifikace, se závazkem zaměstnance o jeho setrvání v pracovním poměru u zaměstnavatele po dohodnutou dobu.

63. Při nesplnění závazku podle uzavřené dohody o zvýšení kvalifikace je zaměstnanec povinen uhradit náklady nebo jejich část, které zaměstnavatel vynaložil na zvýšení jeho kvalifikace.

64. …………….. (uvést kdo – např. bezprostřední nadřízený) je povinen zajistit vedení evidence čerpání studijního volna zaměstnance a pravidelně kontrolovat průběh a výsledky jeho studia. V případech stanovených zákonem může předložit (uvést komu – např. řediteli společnosti) návrh na zastavení poskytování pracovních úlev.

Část VIII

Společná a závěrečná ustanovení

Čl. 14

65. Změny a doplňky pracovního řádu vydává ………. (uvést kdo – např. ředitel společnosti).

66. Zaměstnanci mohou do pracovního řádu nahlédnout …….. (uvést kde – např. u svých bezprostředně nadřízených nebo v personálním útvaru).

Čl. 15

Účinnost

Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem …………

.........................................................

razítko zaměstnavatele

a podpis odpovědného zástupce

Komentář k části I:

Zaměstnavatelé mohou podle § 306 ZP vydávat pracovní řády (zaměstnavatelé uvedení v § 303 odst. 1 ZP jsou povinni vydat pracovní řád). Pracovní řád je zvláštním druhem vnitřního předpisu, který rozvádí ustanovení zákoníku práce (popřípadě dalších předpisů) podle zvláštních podmínek u zaměstnavatele, pokud jde o povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance vyplývající z pracovněprávních vztahů. Pracovní řád však nesmí zakládat nové povinnosti zaměstnanců (nesmí tedy ukládat povinnosti nad rámec zákoníku práce nebo zvláštních právních předpisů). Pracovní řád také nemůže stanovit mzdová, platová a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, z nichž jsou oprávněni zaměstnanci – tato práva může stanovit jen vnitřní předpis podle § 305 ZP.

Působí-li u zaměstnavatele odborová organizace, lze pracovní řád vydat jen s jejím předchozím písemným souhlasem, jinak je pracovní řád neplatný To platí i v případě změny pracovního řádu.

V případě, že zaměstnavatel vydá pracovní řád, musí se jím řídit jak sám zaměstnavatel, tak všichni jeho zaměstnanci – tedy jak zaměstnanci v pracovním poměru, tak i zaměstnanci činní na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti). Z ustanovení § 77 ZP vyplývá, že pokud zákoník práce nestanoví jinak, vztahuje se na práci konanou na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr úprava pro výkon práce v pracovním poměru – to však neplatí, pokud jde o převedení na jinou práci a přeložení, dočasné přidělení, odstupné, pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky