Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poznámky k ročnímu zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2009

27.1.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer
1. PŘEHLED ZMĚN VE ZDAŇOVÁNÍ MEZD, KTERÉ SE PROMÍTAJÍ DO ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ ZA ROK 2009

     Při provedení ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění (dále jen „roční účtování záloh“) za zdaňovací období 2009 je třeba akceptovat změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, ke kterým došlo k 1. 1. 2009 novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), provedenou zákonem č. 2/2009 Sb., a dále několika pozdějšími dílčími úpravami ZDP platnými již pro rok 2009, zejména zákon č. 216/2009 Sb.

1. U příjmů definovaných v § 6 ZDP je třeba vycházet obdobně jako v uplynulém roce z toho, že základem daně (dílčím základem daně) je tzv. superhrubá mzda. Způsob stanovení základu daně byl počínaje rokem 2009 v ust. § 6 odst. 13 ZDP upraven. Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky se jako doposud zvyšují o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen platit zaměstnavatel podle tuzemských zvláštních právních předpisů - o tzv. povinné pojistné. Nově se ale stanovilo, že částka odpovídající tomuto tuzemskému povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte i k příjmu zaměstnance, u kterého povinnost platit tuzemské povinné pojistné zaměstnavatel nemá. Tzn. u zaměstnance, u něhož se odvod povinného pojistného (jednoho nebo i obou) neřídí tuzemskými právními předpisy nebo se řídí právními předpisy jiného státu. V tomto ustanovení byl také nově upraven způsob zaokrouhlování vypočteného povinného pojistného, a to na celé koruny směrem nahoru.

Protože ZDP nestanoví podmínky, za kterých se povinné pojistné vypočte, je třeba při jeho výpočtu akceptovat i obecně platné výjimky z placení pojistného vymezené v obou tuzemských zvláštních právních předpisech (zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění) s tím, že se může jednat jen o výjimky týkající se příjmů zaměstnanců, u nichž se odvod pojistného řídí právními předpisy České republiky. Nelze přihlédnout k odchylkám legálně umožňujícím, aby se odvod pojistného u zaměstnance neřídil právními předpisy České republiky, protože při stanovení základu daně u takového zaměstnance se musí k jeho příjmu stejně připočítat tuzemské povinné pojistné (tj. i když je zaměstnavatel povinnost platit nemá).

2. V § 6 odst. 16 ZDP se upravil výpočet základu daně u zaměstnance s příjmy podle § 5 odst. 4 ZDP zúčtovanými a zdaněnými již za existence tzv. superhrubé mzdy (v roce 2008) a nevyplacenými ani do 31. 1. 2009 s tím, že tyto příjmy se při zahrnutí do základu daně v roce, kdy budou dopláceny v čisté výši, zvýší o povinné pojistné, které z nich bylo placeno zaměstnavatelem ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány. V bodě 18 přech. ust. zákona č. 2/2009 Sb. je stanovený postup při výpočtu základu daně u zaměstnance s příjmy podle § 5 odst. 4 ZDP zúčtovanými ještě v letech 2005 až 2007 (v době, kdy povinné pojistné placené zaměstnancem se ještě odečítalo od hrubé mzdy) a vyplacenými zaměstnanci dodatečně v čistém až po 31. 1. 2008 (již za existence tzv. superhrubé mzdy) tak, že tyto příjmy se při zahrnutí do základu daně nezvyšují na tzv. superhrubou mzdu (o pojistné placené zaměstnavatelem), ale ani nesnižují o pojistné, které z nich v roce zúčtování platil zaměstnanec. Již počínaje rokem 2008 bylo ale v § 38g odst. 2 ZDP stanoveno, že v obou zmíněných případech má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání (zákon č. 261/2007 Sb.).

3. V § 15 odst. 1 ZDP se počínaje rokem 2009 umožnilo poplatníkům uplatnit pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do jiného členského státu Evropské Unie, Norska a Islandu. Splnění podmínek týkajících se účelu daru nebo příjemce daru se přitom posuzuje podle právních předpisů příslušného státu, a neexistuje-li v jiném státě taková právní úprava, musí být splněny podmínky stanovené právními předpisy České republiky. Podle novelizovaného znění § 38g odst. 2 ZDP však může zaměstnanec počínaje rokem 2009 hodnotu darů poskytnutých do zahraničí uplatnit jen v daňovém přiznání (tj. nikoliv u zaměstnavatele).

4. V § 38k odst. 5 ZDP se zaměstnanci v žádosti o roční zúčtování záloh zrušila povinnost sdělovat zaměstnavateli informaci o tom, zda v uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u předchozího zaměstnavatele měsíčně slevy na dani podle § 35ba ZDP a daňové zvýhodnění. Tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ č. 25 5457 Mfin 5457 (dále též „prohlášení k dani“) vydaný pro rok 2009 a 2010 (vzor č. 19 a 20) proto již zmíněné prohlášení neobsahuje a na starších vzorech (16 až 17) se tato část nevyplňuje (lze ji proškrtnout).

5. V § 38l odst. 1 písm. k) ZDP se u zaměstnanců upřesnil způsob prokazování nároku na odpočet nezdanitelné části základu daně podle § 15 odst. 8 ZDP ve výši úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, uplatňují-li částku vyšší než 10 000 Kč (tj. jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, uplatňující nárok na odpočet až do výše 13 000 Kč a jedná-li se o osobu s těžším zdravotním postižením uplatňující nárok až do výše 15 000 Kč).

6. V § 38l odst. 1 písm. c) ZDP se v souladu s novým zákonem o územním plánování a stavebním řádu (č. 183/2006 Sb.) doplnilo, že úroky z úvěru použitého na bytovou potřebu definovanou v § 15 odst. 3 písm. a) ZDP jako „výstavba“ mohou zaměstnanci uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh nejen na základě stavebního povolení (u staveb pravomocně povolených před 1. 1. 2007), ale též na základě dokladu o ohlášení stavby (u staveb zahájených až po tomto datu) a jako doposud až po dokončení stavby výpisem z listu vlastnictví.

7. V § 38j odst. 4 ZDP se pro zaměstnavatele zaměstnávající daňové nerezidenty ČR (poplatníky uvedené v § 2 odst. 3 ZDP) zavedla povinnost podávat vyplněný tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků“ (dále též „Vyúčtování daně“) včetně jeho čtyř příloh elektronicky a lhůta pro jeho předložení elektronickou formou byla prodloužena o jeden kalendářní měsíc (až do 20. března), ale až s účinností za zdaňovací období 2010 (tj. poprvé do 20. března 2011), tzn., že za rok 2009 to není forma povinná.

8. V § 38j odst. 6 ZDP se upřesnilo, že povinnou přílohou k tiskopisu „Vyúčtování daně“ jsou nejen „Výkaz o počtu zaměstnanců k 1. prosinci vykazovaného zdaňovacího období“ a „Přehled obsahující souhrnné údaje zaznamenané na mzdových listech zahraničních zaměstnanců“ (daňových nerezidentů ČR), ale též „Přehled o dodatečných opravách na zálohách a na dani“ a dále „Přehled o opravách provedených na daňovém bonusu“.

9. V § 35ba odst. 1 písm. b) ZDP se zákonem č. 2/2009 Sb. ještě se zpětnou účinností pro rok 2008 zvýšila hranice vlastního příjmu vyživované manželky (manžela), která je rozhodná pro uplatnění slevy na dani, a to z částky 38 040 Kč ročně na částku 68 000 Kč, a dále se do vlastního příjmu vyživovaného manžela (manželky) od tohoto roku nezapočítává ani příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. i) ZDP (v r. 2009 do výše 12 000 Kč měsíčně).

10. V § 38f odst. 4 ZDP se u českých daňových rezidentů pro účely zamezení dvojímu zdanění příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucích z tzv. smluvního státu od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je taková činnost vykonávána, anebo které jdou k tíži stálé provozovny zřízené ve druhém smluvním státě zaměstnavatelem (rezidentem ČR nebo i jiného státu), ještě se zpětnou účinností pro rok 2008 zavedla metoda vynětí s podmínkou, že tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Tzn., že český daňový rezident výlučně s těmito příjmy ze závislé činnosti nemusí po uplynutí roku 2009 podávat přiznání k dani (§ 38g odst. 2 ZDP).

11. Je třeba upozornit na pokyn MF č. D - 324 ze dne 14. 8. 2009, který byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 4/2009 a je dostupný na internetových stránkách MF nebo České daňové správy. Tímto pokynem se rozšířil prostor pro uplatňování úroků z úvěrů použitých na financování bytové potřeby definované v § 15 odst. 3 ZDP pod písmenem h). Je zde upřesněno, že odpočet úroků lze uplatnit nejen v případě, že nový úvěr byl použitý na splacení úvěru použitého poplatníkem na financování bytové potřeby uvedené v § 15 odst. 3 písm. a) až g) ZDP, ale též v případě opakovaného refinancování. Jednotné kurzy podle § 38 odst. 1 ZDP pro přepočet cizí měny na českou měnu pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví, jsou pro zdaňovací období r. 2009 uvedeny v pokynu MF č. D - 337.

12. Sazba daně je stanovena pro rok 2009 obdobně jako v roce uplynulém, ve výši 15 %. Shodné je i zaokrouhlování ročního základu pro výpočet daně sníženého o nezdanitelné části základu daně, a to na celé stokoruny dolů. Slevy na dani v § 35ba ZDP a částky daňového zvýhodnění, které se aplikují při ročním zúčtování záloh, zůstaly pro rok 2009 rovněž beze změny. Nadále platí, že při ročním zúčtování záloh lze prohlášení k dani podepsat i dodatečně ve lhůtě do 15. 2. 2010 a v této lhůtě na základě předepsaných průkazů prokázat i rozhodné skutečnosti pro jejich uplatnění. Nadále také platí, že jsou-li podmínky pro uplatnění slevy na dani podle § 35ba ZDP a na daňové zvýhodnění splněny jen po část roku, jejich výše (s výjimkou základní slevy na dani podle § 35ba odst. 1 ZDP - na poplatníka) se krátí a že slevu na dani na druhého z manželů lze uplatnit až po uplynutí zdaňovacího období.

13. V § 36 odst. 7 ZDP byl sice zákonem č. 216/2009 Sb. se zpětnou účinností pro rok 2009 zaveden nový způsob vypořádání daňové povinnosti u poplatníků, kteří jsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP s příjmy uvedenými v § 22 odst. 1 písm. c), f) nebo g)