Při provedení ročního zúčtování záloh a daňového
zvýhodnění (dále jen „roční účtování záloh“) za zdaňovací období 2009 je třeba
akceptovat změny ve zdaňování příjmů ze závislé činnosti a funkčních
požitků, ke kterým došlo k 1. 1. 2009 novelou zákona č. 586/1992 Sb., o daních
z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „ZDP“), provedenou zákonem č.
2/2009 Sb., a dále několika pozdějšími dílčími úpravami ZDP platnými již pro
rok 2009, zejména zákon č. 216/2009 Sb.
1. U příjmů definovaných v
§ 6 ZDP je třeba vycházet obdobně jako v
uplynulém roce z toho, že základem daně (dílčím základem daně) je tzv.
superhrubá mzda. Způsob stanovení základu daně byl počínaje rokem 2009 v ust.
§ 6 odst. 13 ZDP upraven.
Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky se jako doposud zvyšují o částku
odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti
a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů povinen
platit zaměstnavatel podle tuzemských zvláštních právních předpisů - o tzv.
povinné pojistné. Nově se ale stanovilo, že částka odpovídající tomuto
tuzemskému povinnému pojistnému se při výpočtu základu daně připočte i k příjmu
zaměstnance, u kterého povinnost platit tuzemské povinné pojistné
zaměstnavatel nemá. Tzn. u zaměstnance, u něhož se odvod povinného
pojistného (jednoho nebo i obou) neřídí tuzemskými právními předpisy nebo se
řídí právními předpisy jiného státu. V tomto ustanovení byl také nově upraven
způsob zaokrouhlování vypočteného povinného pojistného, a to na celé
koruny směrem nahoru.
Protože ZDP nestanoví podmínky, za kterých se povinné pojistné
vypočte, je třeba při jeho výpočtu akceptovat i obecně platné výjimky z placení
pojistného vymezené v obou tuzemských zvláštních právních předpisech (zákon č.
589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti, a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné
zdravotní pojištění) s tím, že se může jednat jen o výjimky týkající se
příjmů zaměstnanců, u nichž se odvod pojistného řídí právními předpisy České
republiky. Nelze přihlédnout k odchylkám legálně umožňujícím, aby se
odvod pojistného u zaměstnance neřídil právními předpisy České republiky,
protože při stanovení základu daně u takového zaměstnance se musí k jeho příjmu
stejně připočítat tuzemské povinné pojistné (tj. i když je zaměstnavatel
povinnost platit nemá).
2. V § 6 odst.
16 ZDP se upravil výpočet základu daně u zaměstnance s příjmy
podle
§ 5 odst. 4 ZDP zúčtovanými a
zdaněnými již za existence tzv. superhrubé mzdy (v roce 2008) a nevyplacenými
ani do 31. 1. 2009 s tím, že tyto příjmy se při zahrnutí do základu daně v
roce, kdy budou dopláceny v čisté výši, zvýší o povinné pojistné, které
z nich bylo placeno zaměstnavatelem ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány.
V bodě 18 přech. ust. zákona č. 2/2009 Sb. je stanovený postup při
výpočtu základu daně u zaměstnance s příjmy podle
§ 5 odst. 4 ZDP zúčtovanými ještě v
letech 2005 až 2007 (v době, kdy povinné pojistné placené zaměstnancem se ještě
odečítalo od hrubé mzdy) a vyplacenými zaměstnanci dodatečně v čistém až po
31. 1. 2008 (již za existence tzv. superhrubé mzdy) tak, že tyto příjmy se
při zahrnutí do základu daně nezvyšují na tzv. superhrubou mzdu (o pojistné
placené zaměstnavatelem), ale ani nesnižují o pojistné, které z nich v roce
zúčtování platil zaměstnanec. Již počínaje rokem 2008 bylo ale v § 38g odst. 2 ZDP stanoveno, že v obou
zmíněných případech má zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání (zákon č.
261/2007 Sb.).
3. V § 15 odst.
1 ZDP se počínaje rokem 2009 umožnilo poplatníkům uplatnit pro
snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do jiného členského státu
Evropské Unie, Norska a Islandu. Splnění podmínek týkajících se účelu daru
nebo příjemce daru se přitom posuzuje podle právních předpisů příslušného
státu, a neexistuje-li v jiném státě taková právní úprava, musí být splněny
podmínky stanovené právními předpisy České republiky. Podle novelizovaného
znění § 38g odst. 2 ZDP
však může zaměstnanec počínaje rokem 2009 hodnotu darů poskytnutých do
zahraničí uplatnit jen v daňovém přiznání (tj. nikoliv u
zaměstnavatele).
4. V § 38k odst.
5 ZDP se zaměstnanci v žádosti o roční zúčtování záloh
zrušila povinnost sdělovat zaměstnavateli informaci o tom, zda v
uplynulém zdaňovacím období uplatňoval u předchozího zaměstnavatele měsíčně
slevy na dani podle
§ 35ba ZDP a daňové zvýhodnění.
Tiskopis „Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků“ č. 25 5457 Mfin 5457 (dále též „prohlášení k
dani“) vydaný pro rok 2009 a 2010 (vzor č. 19 a 20) proto již zmíněné
prohlášení neobsahuje a na starších vzorech (16 až 17) se tato část nevyplňuje
(lze ji proškrtnout).
5. V § 38l odst. 1
písm. k) ZDP se u zaměstnanců upřesnil způsob prokazování nároku
na odpočet nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 odst. 8 ZDP ve výši úhrady
za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání, uplatňují-li částku vyšší
než 10 000 Kč (tj. jedná-li se o osobu se zdravotním postižením, uplatňující
nárok na odpočet až do výše 13 000 Kč a jedná-li se o osobu s těžším zdravotním
postižením uplatňující nárok až do výše 15 000 Kč).
6. V § 38l odst. 1
písm. c) ZDP se v souladu s novým zákonem o územním plánování a
stavebním řádu (č. 183/2006 Sb.) doplnilo, že úroky z úvěru použitého na
bytovou potřebu definovanou v
§ 15 odst. 3 písm. a) ZDP jako
„výstavba“ mohou zaměstnanci uplatnit v rámci ročního zúčtování záloh nejen na
základě stavebního povolení (u staveb pravomocně povolených před 1. 1. 2007),
ale též na základě dokladu o ohlášení stavby (u staveb zahájených až po
tomto datu) a jako doposud až po dokončení stavby výpisem z listu
vlastnictví.
7. V § 38j odst.
4 ZDP se pro zaměstnavatele zaměstnávající daňové nerezidenty ČR
(poplatníky uvedené v
§ 2 odst. 3 ZDP) zavedla povinnost
podávat vyplněný tiskopis „Vyúčtování daně z příjmů fyzických osob ze závislé
činnosti a z funkčních požitků“ (dále též „Vyúčtování daně“) včetně jeho čtyř
příloh elektronicky a lhůta pro jeho předložení elektronickou formou
byla prodloužena o jeden kalendářní měsíc (až do 20. března), ale až s
účinností za zdaňovací období 2010 (tj. poprvé do 20. března 2011),
tzn., že za rok 2009 to není forma povinná.
8. V § 38j odst.
6 ZDP se upřesnilo, že povinnou přílohou k tiskopisu
„Vyúčtování daně“ jsou nejen „Výkaz o počtu zaměstnanců k 1. prosinci
vykazovaného zdaňovacího období“ a „Přehled obsahující souhrnné údaje
zaznamenané na mzdových listech zahraničních zaměstnanců“ (daňových nerezidentů
ČR), ale též „Přehled o dodatečných opravách na zálohách a na dani“ a dále
„Přehled o opravách provedených na daňovém bonusu“.
9. V § 35ba odst. 1
písm. b) ZDP se zákonem č. 2/2009 Sb. ještě se zpětnou účinností
pro rok 2008 zvýšila hranice vlastního příjmu vyživované manželky
(manžela), která je rozhodná pro uplatnění slevy na dani, a to z částky 38 040
Kč ročně na částku 68 000 Kč, a dále se do vlastního příjmu vyživovaného
manžela (manželky) od tohoto roku nezapočítává ani příjem plynoucí z důvodu
péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle
zákona o sociálních službách, který je od daně osvobozen podle
§ 4 odst. 1 písm. i)
ZDP (v r. 2009 do výše 12 000 Kč měsíčně).
10. V § 38f odst.
4 ZDP se u českých daňových rezidentů pro účely zamezení dvojímu
zdanění příjmů ze závislé činnosti ze zdrojů v zahraničí plynoucích z tzv.
smluvního státu od zaměstnavatele, který je daňovým rezidentem státu, kde je
taková činnost vykonávána, anebo které jdou k tíži stálé provozovny zřízené ve
druhém smluvním státě zaměstnavatelem (rezidentem ČR nebo i jiného státu),
ještě se zpětnou účinností pro rok 2008 zavedla metoda vynětí s podmínkou, že
tyto příjmy byly ve státě zdroje zdaněny. Tzn., že český daňový rezident
výlučně s těmito příjmy ze závislé činnosti nemusí po uplynutí
roku 2009 podávat přiznání k dani (§
38g odst. 2 ZDP).
11. Je třeba upozornit na pokyn MF č. D - 324 ze dne
14. 8. 2009, který byl uveřejněn ve Finančním zpravodaji č. 4/2009 a je
dostupný na internetových stránkách MF nebo České daňové správy. Tímto pokynem
se rozšířil prostor pro uplatňování úroků z úvěrů použitých na financování
bytové potřeby definované v
§ 15 odst. 3 ZDP pod písmenem h).
Je zde upřesněno, že odpočet úroků lze uplatnit nejen v případě, že nový úvěr
byl použitý na splacení úvěru použitého poplatníkem na financování bytové
potřeby uvedené v
§ 15 odst. 3 písm. a) až g) ZDP,
ale též v případě opakovaného refinancování. Jednotné kurzy podle
§ 38 odst. 1 ZDP pro přepočet cizí
měny na českou měnu pro poplatníky, kteří nevedou účetnictví, jsou pro
zdaňovací období r. 2009 uvedeny v pokynu MF č. D - 337.
12. Sazba daně je stanovena pro rok 2009 obdobně jako v roce
uplynulém, ve výši 15 %. Shodné je i zaokrouhlování ročního základu pro
výpočet daně sníženého o nezdanitelné části základu daně, a to na celé
stokoruny dolů. Slevy na dani v
§ 35ba ZDP a částky daňového
zvýhodnění, které se aplikují při ročním zúčtování záloh, zůstaly pro rok 2009
rovněž beze změny. Nadále platí, že při ročním zúčtování záloh lze
prohlášení k dani podepsat i dodatečně ve lhůtě do 15. 2. 2010 a v této
lhůtě na základě předepsaných průkazů prokázat i rozhodné skutečnosti pro
jejich uplatnění. Nadále také platí, že jsou-li podmínky pro uplatnění slevy na
dani podle
§ 35ba ZDP a na daňové zvýhodnění
splněny jen po část roku, jejich výše (s výjimkou základní slevy na dani podle
§ 35ba odst. 1 ZDP - na poplatníka)
se krátí a že slevu na dani na druhého z manželů lze uplatnit až po uplynutí
zdaňovacího období.
13. V § 36 odst. 7
ZDP byl sice zákonem č. 216/2009 Sb. se zpětnou účinností pro
rok 2009 zaveden nový způsob vypořádání daňové povinnosti u poplatníků, kteří
jsou daňovými rezidenty členského státu EU nebo dalších států, které tvoří EHP
s příjmy uvedenými v
§ 22 odst. 1 písm. c), f)
nebo g)…
dostupný obsah
