Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Poznámky k novele zákona o zaměstnanosti

4.4.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Dne 1. ledna 2012 a 5. ledna 2012 nabyly účinnosti novely zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“ či ZoZ), přičemž došlo k některým zásadním změnám oproti stávající úpravě. Některá ustanovení zákona o zaměstnanosti byla ve větším či menším rozsahu změněna, jiná do něj byla zcela nově přidána. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře s těmito základními a podstatnými změnami.

     Z hlediska části první zákona o zaměstnanosti došlo zejména k zestručnění zákazu diskriminace, když byl do ust. § 4 ZoZ zakotven zákaz jakékoliv diskriminace s odkazem na zvláštní předpis (zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon).

     V ust. § 6 odst. 1 písm. h) ZoZ byla nově vložena působnost MPSV spočívající v zajišťování vedení centrální evidence volných pracovních míst obsaditelných držiteli modré karty a evidence právnických a fyzických osob, kterým byla pravomocně uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce ve smyslu ust. § 5 písm. e)bod 3. ZoZ, a to s ohledem na jejich vyloučení z účasti na veřejných výhodách, podporách, dotacích, příspěvcích nebo získávání veřejných zakázek.

     Do kompetencí krajských poboček Úřadu práce 1 pak nově přibyla možnost na žádost orgánu pomoci v hmotné nouzi poskytovat údaje o tom, zda byl s uchazečem o zaměstnání v posledních 6 měsících před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání skončen pracovněprávní vztah z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. g) věta první a ust. § 55 odst. 1 zákoníku práce. Tato kompetence pak vyplývá z ust. § 8a odst. 1 písm. m)bod 7 ZoZ.

     V části druhé, tj. v oblasti zprostředkování zaměstnání, pak došlo k podstatným změnám, když v ust. § 14 odst. 6 ZoZ je nově zakotvena možnost (na základě dohody) spolupráce mezi Úřadem práce a agenturami práce při řešení situace na trhu práce.

     Novinky přináší také ust. § 20 odst. 3 ZoZ, kde jsou nově upravena kritéria vhodného zaměstnání u veřejně prospěšných prací, a to tak, že vhodné zaměstnání v rámci veřejně prospěšných prací je takové, jehož délka činí nejvýše polovinu délky stanovené týdenní pracovní doby 2 a které odpovídá zdravotní způsobilosti.

     Dále byly zakotveny některé změny týkající se podmínek pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání. Podle ust. § 25 odst. 4 ZoZ může být do evidence uchazečů o zaměstnání zařazena osoba soustavně se připravující na budoucí povolání, která získala v rozhodném období 2 let před podáním žádosti o zprostředkování zaměstnáním či jinou výdělečnou činností dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců, přičemž tuto skutečnost oznamuje při podání žádosti či písemně nebo osobně do 8 dnů ode dne zahájení soustavné přípravy.

     Jako překážka pro zařazení a vedení v evidenci byla do zákona o zaměstnanosti vložena situace, kdy fyzická osoba ukončí zaměstnání zprostředkované krajskou pobočkou Úřadu práce sama, na základě dohody se zaměstnavatelem, nebo s ní takové zaměstnání zaměstnavatel ukončí z důvodu porušení pracovních povinností vztahujících se k vykonávané práci zvlášť hrubým způsobem. V takovém případě může být zařazena dle ust. § 25 odst. 8 ZoZ do evidence po 6 měsících ode dne sjednaného jako den nástupu do zaměstnání takto zprostředkovaného.

     Z hlediska skončení evidence pak dojde dle ust. § 29 písm. a) ZoZ k ukončení evidence, jestliže uchazeč osobně nebo písemně oznámí skutečnosti, které jsou uvedeny jako skutečnosti bránící v zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Pokud uchazeč o zaměstnání odmítne bez vážných důvodů vykonávat veřejnou službu v rozsahu nejvýše 20 hodin týdně, je-li veden v evidenci déle než 2 měsíce, bude vyřazen dle ust. § 30 odst. 2 písm. d) ZoZ.

     Z pohledu institutu individuálního akčního plánu může uchazeč o zaměstnání požádat kdykoliv v průběhu vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání o jeho vypracování, přičemž tato změna nic nemění na tom, že po 5 měsících vedení v evidenci je vypracování individuálního akčního plánu obligatorní.

     K zásadní změně došlo v ust. § 35 odst. 1 ZoZ, když zaměstnavatel může oznámit volné pracovní místo a oznámení již není stanoveno jako jeho povinnost. Zde se předpokládá při zjišťování volných pracovních míst zvýšená aktivita úřadu práce a spolupráce s agenturami práce, prostřednictvím nichž by měly být informace o volných pracovních místech také získávány.

     Podstatným způsobem byla změněna úprava podpory v nezaměstnanosti. Zpřísnění úpravy je zakotveno v ust. § 39 odst. 2 písm. b) ZoZ, když nárok na podporu nebude mít uchazeč o zaměstnání, se kterým byl v době posledních 6 měsíců před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání zaměstnavatelem skončen pracovněprávní vztah z důvodu porušení jiné povinnosti zaměstnance podle zákoníku práce zvlášť hrubým způsobem (jedná se o zvlášť hrubé porušení režimu dočasně práceneschopného zaměstnance).

     Při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti bude dále přihlíženo ke kratšímu rozhodnému období (§ 41 odst. 1, § 48 a § 49 odst. 1 ZoZ), neboť rozhodné období pro posuzování nároků na podporu se zkracuje ze 3 na 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání, dochází zde ke změně stávající úpravy.

     Zcela novým institutem je tzv. „institut „kompenzace“ (ust. § 44b ZoZ) v případě nevyplacení odstupného po skončení pracovního poměru, která naopak přináší uchazeči o zaměstnání větší jistoty v případě nevyplacení odstupného a jeho zařazení do evidence. Pokud uchazeči o zaměstnání vznikl nárok na podporu v nezaměstnanosti, ale odstupné, odbytné nebo odchodné mu nebylo vyplaceno po skončení pracovního nebo služebního poměru v nejbližším výplatním termínu určeném u zaměstnavatele pro výplatu mzdy nebo platu anebo v den skončení pracovního nebo služebního poměru, poskytne Úřad práce kompenzaci za dobu od zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání do uplynutí doby uvedené v ust. § 44a. Podpora v nezaměstnanosti se poskytne uchazeči o zaměstnání až po uplynutí doby, za kterou byla poskytnuta kompenzace podle věty první. Zaměstnavatel je povinen uvedenou částku Úřadu práce uhradit do 10 pracovních dnů od doručení informace o vyplacené kompenzaci, i když dlužné odstupné již vyplatil. Nesplnění této povinnosti oznamuje Úřad práce celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.

     Na úseku agenturního zaměstnávání došlo ke dvěma důležitým změnám vyplývajícím z ust. § 58a odst. 1 a § 66 ZoZ. Agentura práce mající povolení ke zprostředkování zaměstnání podle ust. § 14 odst. 1 písm. b) ZoZ je povinna sjednat pojištění záruky pro případ svého úpadku, na základě něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. Agentura práce nemůže dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele zaměstnance, kterému byla vydána zelená karta, modrá karta nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání , anebo je osobou se zdravotním postižením, čímž je její možnost zprostředkovávat zaměstnání omezena pouze na české občany či občany EU.

     V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením upravené v části třetí ZoZ došlo v ust. § 67 ke zúžení definice osob se zdravotním postižením, když za tyto osoby již nebudou považovány osoby zdravotně znevýhodněné, které byly takto uznány rozhodnutím Úřadu práce. S ohledem na přechodné ustanovení vztahující se k osobám se zdravotním postižením budou tato rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou, vydaná do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platná po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 1. ledna 2015, a tyto osoby budou považovány pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění účinném od 1. ledna 2012.

     Dále v této oblasti došlo dle ust. § 75 ZoZ k transformaci institutu chráněné pracovní dílny do institutu chráněného pracovního místa. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let a cílí jako sjednocený institut zejména na podporu začlenění osob se zdravotním postižením na pracovní trh. Vytvoření chráněného pracovního místa však nebude vyloučeno ani u zaměstnavatelů, kteří se zaměřují na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V samostatném ustanovení se zpřesňuje právní úprava poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. V ust. § 76 ZoZ je změněna úprava částečné úhrady provozních nákladů chráněného pracovního místa. Na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo může být poskytnut, při splnění dalších podmínek, na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa v maximální roční výši 48 000 Kč. Dohodu je možno uzavřít nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa.

     Změnu úpravy doznalo i ust. § 78 ZoZ. Příspěvek na zaměstnávání osob se zdravotním postižením na základě žádosti se zaměstnavateli zaměstnávajícími na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců poskytuje na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších