Vznik pracovního úrazu - záznam o úrazu, hlášení a
zasílání
Dojde-li ke vzniku pracovního úrazu, je zaměstnavatel
ve smyslu
§ 105 zákoníku práce a nařízením vlády č.
201/2010 Sb. povinen:
objasnit pracovní úraz, především jeho příčiny a
okolnosti, a to za účasti zaměstnance, pokud to jeho zdravotní stav dovoluje, a
za účasti svědků a příslušné odborové organizace nebo zástupce pro oblast
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
přijmout opatření proti opakování pracovních úrazů,
bez vážných důvodů neměnit stav na místě úrazu do doby
objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu,
v knize úrazů vést evidenci o všech úrazech,
a to v elektronické nebo listinné podobě. Evidence musí obsahovat jméno, a
příjmení úrazem postiženého zaměstnance, datum a hodinu úrazu, místo, kde k
úrazu došlo, činnost, při níž k úrazu došlo, počet hodin odpracovaných
bezprostředně před vznikem úrazu, celkový počet zraněných osob, druh zranění a
zraněnou část těla, druh úrazu, zdroj úrazu, příčiny úrazu, jména svědků úrazu
a jméno a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal. Tyto uvedené
náležitosti evidence jsou povinné.
vydat zaměstnanci na jeho žádost kopii nebo výpis údajů v
knize úrazů o jeho úrazu; dojde-li ke smrtelnému úrazu, je povinen vydat na
žádost kopii nebo výpis rodinným příslušníkům,
ohlásit pracovní úraz bez zbytečného odkladu:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem
byl spáchán trestný čin,
odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu
u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá
jeho kontrolní působnosti, a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého
zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu
hospitalizace předpokládat,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost,
pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního
předpisu,
zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo
dočasně přidělil,
zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený
zaměstnanec pojištěn.
Smrtelný pracovní úraz je zaměstnavatel povinen
ohlásit:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany
zdraví při práci,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u
fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho
kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost,
pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního
předpisu,
zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo
dočasně přidělil,
zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem
postižený zaměstnanec pojištěn.
vyhotovit záznam o úrazu neprodleně, nejpozději do pěti
pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl, a postupovat podle vzoru
záznamu o úrazu a vzoru záznamu o úrazu - hlášení změn,
zaslat záznam o úrazu za uplynulý kalendářní měsíc
nejpozději do pátého dne následujícího měsíce:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem
byl spáchán trestný čin,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu
u fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá
jeho kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost,
pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle jiného právního
předpisu,
zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený
zaměstnanec pojištěn,
organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je
zaměstnavatel pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu
nebo nemoci z povolání.
V případě smrtelného pracovního úrazu, kterým se podle
uvedeného nařízení vlády pro statistické účely rozumí takové poškození zdraví,
na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel, je
zaměstnavatel povinen zaslat záznam o úrazu ve stanoveném termínu:
územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u
fyzické nebo právnické osoby, která podle jiného právního předpisu podléhá jeho
kontrolní působnosti,
příslušnému obvodnímu báňskému úřadu,
zdravotní pojišťovně, u které byl smrtelným pracovním úrazem
postižený zaměstnanec pojištěn,
organizační jednotce příslušné pojišťovny, u které je
zaměstnavatel pojištěn.
Uvedené nařízení vlády v přílohách rovněž obsahuje vzor
záznamu o úrazu a záznamu o úrazu - hlášení změn.
NahoruPovinnosti jiného subjektu
V této souvislosti je třeba upozornit, že obdobné
povinnosti jako zaměstnavatel zaměstnance má i jiný subjekt, u kterého
utrpěl pracovní úraz zaměstnanec jiného zaměstnavatele. Tento subjekt musí
navíc bez zbytečného odkladu uvědomit o pracovním úrazu zaměstnavatele
úrazem postiženého zaměstnance, umožnit tomuto zaměstnavateli účast na
objasnění příčin a okolností vzniku pracovního úrazu a seznámit ho s výsledky
tohoto objasnění. Spolupráce mezi jednotlivými zaměstnavateli, jejichž
zaměstnanci pracují na jednom pracovišti, by měla probíhat koordinovaně ve
smyslu
§ 101 zákoníku práce.
Na základě písemné dohody pak pověřený zaměstnavatel
koordinuje provádění opatření k ochraně bezpečnosti a zdraví zaměstnanců a
postupy k jejich zajištění. Každý ze zaměstnavatelů je tudíž povinen
zajistit, aby jeho činnost a práce jeho zaměstnanců byly koordinovány,
organizovány a prováděny tak, aby současně byli chráněni také zaměstnanci
dalšího zaměstnavatele. Koordinace mezi jednotlivými zaměstnavateli je v praxi
nejběžnější zejména při pracích na staveništích. V této souvislosti je třeba
upozornit na zákon č. 309/2006 Sb., který speciálně upravuje povinnost pro více
zaměstnavatelů určit potřebný počet koordinátorů.
NahoruZproštění odpovědnosti
I když je nepochybné, že úraz zaměstnance splňuje
všechny předpoklady úrazu pracovního, neznamená to, že je zaměstnavatel povinen
škodu vzniklou zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu automaticky uhradit.
Zákoník práce ve svém
§ 367 stanoví, ve kterých případech se
zaměstnavatel může své odpovědnosti zprostit zcela nebo zčásti.
Pokud zaměstnavatel prokáže, že škoda byla způsobena
tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní
předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti ochrany zdraví při práci, ačkoli
byl s nimi řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně
vyžadovány a kontrolovány, pak se může domáhat úplného zproštění své
odpovědnosti. Zaměstnavatel se dále může zcela zprostit své odpovědnosti,
prokáže-li, že si škodu přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v
důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě
zabránit. V obou případech však výše uvedené skutečnosti musejí být jedinou
příčinou škody.
K částečnému zproštění odpovědnosti
zaměstnavatele dojde v případě, když zaměstnavatel prokáže, že postižený
porušil svým zaviněním právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoli s nimi byl řádně seznámen a
jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, a že toto
porušení bylo jednou z příčin škody, dále pak v případě, kdy jednou z
příčin škody byla opilost postiženého zaměstnance nebo zneužití jiných
návykových látek postiženým zaměstnancem, a také v případě, kdy zaměstnanci
vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak,
že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k
zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si
přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit
újmu na zdraví. Lehkomyslné jednání lze charakterizovat jako jednání,
při kterém si zaměstnanec vzhledem ke konkrétní časové i místní situaci na
pracovišti počíná takovým způsobem, že vědomě podstupuje riziko hrozícího
nebezpečí újmy na zdraví.
Při částečném zproštění odpovědnosti zaměstnavatele je
nutné určit výši škody, kterou nese zaměstnanec, a to podle míry jeho
zavinění. Jestliže však zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v
rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní
nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a
zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví, uhradí zaměstnavatel
zaměstnanci alespoň jednu třetinu škody. Dojde-li tedy k částečnému zproštění
se odpovědnosti, zaměstnavatel hradí zaměstnanci jen poměrnou část škody, resp.
náhrada škody je tomuto zaměstnanci krácena.
Má-li dojit ke zproštění odpovědnosti, musí
zaměstnavatel prokázat, že k porušení právních předpisů nebo ostatních
předpisů nebo pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ze
strany zaměstnance došlo jeho kvalifikovaným zaviněním. Nemožnost zproštění
odpovědnosti zaměstnavatele je dána v případě, když zaměstnanec utrpí pracovní
úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo
hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně
nevyvolal, s výjimkou případu, kdy zaměstnanec úmyslně způsobil škodu a při
odvracení této škody utrpěl úraz. I kdyby tedy zaměstnanec škodu zavinil, ale
pouze z nedbalosti a při odvrácení této škody utrpěl úraz, nemohl by se
zaměstnavatel zprostit odpovědnosti, a to ani zčásti.
Školení o právních předpisech a pokynech k zajištění
BOZP
Právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a
ochrany zdraví při práci jsou ve smyslu
§ 349 zákoníku práce předpisy na ochranu
…