Základní povinností zaměstnavatele ve zdravotním
pojištění je úhrada pojistného za zaměstnance včas a ve správné výši, nicméně
může (mnohdy i nedopatřením) dojít k tomu, že zaměstnavatel neodvede pojistné
přesně v duchu zákona a tuto skutečnost zjistí až dodatečně. Jakmile je
zaměstnavateli exaktně známa výše dluhu na pojistném, musí být v jeho vlastním
zájmu urychlené sjednání nápravy, neboli dle jeho finančních a časových
možností okamžitá úhrada tohoto dluhu. Není vhodné ani potřebné čekat až na
pravidelný odvod pojistného za uplynulý kalendářní měsíc či dokonce na kontrolu
ze strany zdravotní pojišťovny, ale dluh samostatnou platbou ihned
vyrovnat.
Doplacením dlužné částky je jednak (byť se zpožděním)
vyrovnáno dlužné pojistné, jednak dnem úhrady přestává běžet penále,
které je přímým důsledkem existence dluhu na pojistném. Ve své evidenci však
musí mít zaměstnavatel prokazatelně zaznamenáno, jaká situace byla dodatečnou
úhradou řešena, a to zejména pro potřeby podání vysvětlení kontrolnímu orgánu
včetně dodatečného předložení opravného Přehledu, jak je uvedeno v závěru.
Z hlediska placení pojistného je jednou ze zásadních
povinností pojištěnce oznámit zaměstnavateli v den nástupu do zaměstnání, u
které zdravotní pojišťovny je pojištěn. Změní-li pojištěnec v průběhu
zaměstnání zdravotní pojišťovnu, je povinen oznámit zaměstnavateli tuto novou
skutečnost do osmi dnů ode dne změny. V reakci na oznámení změny zdravotní
pojišťovny zaměstnancem musí zaměstnavatel neprodleně přesměrovat platby
pojistného na příslušný účet „nové“ zdravotní pojišťovny zaměstnance. V
opačném případě vzniká u zaměstnancovy původní zdravotní pojišťovny bezdůvodně
přeplatek na pojistném, který je tato zdravotní pojišťovna povinna vrátit,
ovšem neplacením pojistného správné zdravotní pojišťovně vzniká kromě dluhu na
pojistném současně i penále. A právě penále, které zaplatí zaměstnavatel v
důsledku neoznámení nebo opožděného oznámení změny zdravotní pojišťovny
zaměstnancem, může zaměstnavatel požadovat po tomto zaměstnanci, přičemž z
tohoto nároku zaměstnavatele nejsou vyňati ani bývalí zaměstnanci. I v tomto
případě musí zaměstnavatel dlužné pojistné promptně doplatit, neboť:
hlediska běhu penále nelze (není vhodné) čekat na realizaci
vrácení přeplatku od původní zdravotní pojišťovny, kdy rovněž
právní úprava platná ve zdravotním pojištění nepřipouští
provedení finančního vyrovnání mezi zdravotními pojišťovnami navzájem.
Při řešení penále vzniklého z uvedeného důvodu může
zdravotní pojišťovna v případě zaměstnavatelem podané žádosti o jeho prominutí
vzít v úvahu skutečnost, že pojistné bylo poukázáno do systému veřejného
zdravotního pojištění, byť nesprávné zdravotní pojišťovně.
Upozornění:
V praxi dochází k
případům, kdy zaměstnavatel neúmyslně provede úhradu pojistného jiné
instituci, nejčastěji správě sociálního zabezpečení nebo finančnímu úřadu.
V těchto případech jednoznačně vzniká dluh na pojistném, který je zapotřebí co
nejrychleji uhradit, neboť takový omyl zdravotní pojišťovna nezohlední. Jiná je
ovšem situace, kdy zaměstnavatel uhradí pojistné pod nesprávným variabilním
symbolem. Pokud prokáže, že takovou úhradu provedl, zdravotní pojišťovna penále
nepředepíše. |
Zaměstnanci, na které se nevztahuje ustanovení o
povinnosti odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu
(minimální mzdy 8 000 Kč), jsou taxativně vyjmenováni v ustanovení
§ 3 odst. 8 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen „ZoPVZP“). Za tyto zaměstnance odvádí zaměstnavatel pojistné ze
skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do zákonného minima. V
takových případech však musí mít zaměstnavatel dokladovánu skutečnost,
že není povinen v rámci odvodu pojistného toto minimum respektovat (například
dokladem o přiznání důchodu, čestným prohlášením osoby celodenně osobně a řádně
pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do
patnácti let věku, potvrzením o studiu apod.).
Jiná je však situace, když zaměstnavatel opomene
odvést pojistné alespoň z minimální mzdy v případě, kdy:
se na zaměstnance (i na zaměstnavatele - plátce pojistného)
vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího
základu,
zaměstnanci je v rozhodném období kalendářního měsíce zúčtován
příjem nižší než 8 000 Kč.
V takovém případě je nutností okamžité provedení
dopočtu (a…
dostupný obsah
