Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pořadí srážek a postup při jejich provádění

28.5.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.1 Pořadí srážek a postup při jejich provádění

Ing. Růžena Klímová

Ze mzdy se přednostně srazí daň z příjmu, pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Tyto srážky se označují jako zákonné srážky a sráží se z hrubé mzdy zaměstnance podle závazných právních předpisů. Další srážky ze mzdy se provádějí s ohledem na jejich pořadí a druhu srážky.

Pořadí srážek ze mzdy

Pořadí srážek ze mzdy je upraveno těmito obecně závaznými právními předpisy:

  • § 280 a násl. OSŘ,

  • § 147 a násl. ZP,

  • § 2045 NOZ.

1. Pořadí exekučních srážek

Exekuční srážky získávají pořadí doručením exekuce prvnímu plátci. Zákon stanoví, že pohledávky, pro které byl soudem nebo správním orgánem nařízen výkon rozhodnutí (exekuce), nabývají pořadí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí nebo usnesení obsahující toto vyrozumění. Toto ustanovení platí i v případě, že rozhodnutí o výkonu rozhodnutí nenabylo právní moci. Znamená to, že zaměstnavatel musí zahájit srážky ze mzdy a závazky zaměstnance nepoukazuje věřiteli, ale ponechává je na účtu organizace do doby nabytí právní moci rozhodnutí. Po nabytí právní moci odesílá sražené částky věřiteli.

Pokud bylo zaměstnavateli doručeno v jeden den více takových rozhodnutí, získávají všechny stejné pořadí. U peněžitých trestů (pokut) a náhrad uložených vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů a u přeplatků a neprávem přijatých částek na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a státní sociální podpory a u přeplatků a neprávem přijatých částek dávek sociálního zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnavateli bylo doručeno vykonatelné rozhodnutí příslušného orgánu.

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru k jinému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky.

2. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch zaměstnavatele

Srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele získávají pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena.

3. Pořadí u srážek na základě dohody ve prospěch třetí strany

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda, k níž dal zaměstnavatel předem souhlas, zaměstnavateli předložena, nebo dnem, kdy byla taková dohoda o srážce ze mzdy ve prospěch třetí strany se zaměstnancem uzavřena. V takovém případě dal zaměstnavatel souhlas již tím, že dohodu o srážce ze mzdy se zaměstnancem přímo uzavřel.

4. Pořadí u srážek členských příspěvků

Předpokladem pro provádění srážek členských příspěvků je, že byl tento postup sjednán v kolektivní smlouvě nebo byla uzavřena písemná dohoda mezi zaměstnavatelem a odborovou organizaci.

U těchto srážek vzniká pořadí okamžikem, kdy zaměstnanec, který je členem odborové organizace, vyslovil souhlas se srážením. Z důvodu průkaznosti takového souhlasu se v praxi požaduje písemná žádost člena odborové organizace.

5. Nevyúčtovaná záloha, přečerpaná dovolená

U srážek ze mzdy, které se týkají nevyúčtované zálohy na mzdu, zálohy na cestovní náhrady, přečerpaného nároku na dovolenou a neoprávněné náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. V praxi se může vyskytnout situace, kdy nelze zahájit provádění těchto srážek proto, že vůči zaměstnanci jsou uplatňovány jiné srážky, které mají dřívější pořadí a navíc mají opakující se charakter. Dále mohou být doručeny i další exekuce, které pohledávku zaměstnavatele budou stále odsouvat dozadu a znemožní tak její úhradu. Aby tato pohledávka získala pořadí (zákonem stanovené pořadí získat nemůže, protože nelze zahájit provádění této srážky), je vhodné uzavřít dohodu o srážkách ze mzdy, kterou pohledávka zaměstnavatele získá pořadí a může být v budoucnu uspokojena.

Zakázané srážky

Srážky ze mzdy zaměstnance ve prospěch zaměstnavatele za přijetí do zaměstnání jsou zakázány, stejně tak jako k úhradě peněžních pokut. Srážky ze mzdy k náhradě škody způsobené zaměstnancem jsou možné pouze na základě dohody o srážkách ze mzdy.

Postoupení práva na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu

V souvislosti s rekodifikací občanského zákoníku k 1. 1. 2014 došlo k podstatným změnám zákoníku práce. V oblasti srážek ze mzdy jde o ustanovení – § 144a ZP, kterým se zakazuje postoupit právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich náhradu.

Zakazuje se použít právo na mzdu, plat, odměnu z dohody nebo jejich část anebo jejich náhradu k zajištění dluhu. To neplatí v případě dohody o srážkách ze mzdy. Odchýlí-li se smluvní strany od výše uvedených zákazů, nepřihlíží se k tomu.

Započtení proti pohledávce na mzdu, plat, odměnu z dohody a náhradu mzdy nebo platu smí být provedeno jen za podmínek stanovených v úpravě výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy v občanském soudním řádu.

Povinnosti plátců

Při nástupu do zaměstnání

Jestliže zaměstnanec nastoupí do pracovního poměru nebo v rámci dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr k novému zaměstnavateli, zůstává pořadí, které získaly pohledávky u předchozího zaměstnavatele, zachováno i u nového plátce mzdy. Nový plátce mzdy začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního plátce mzdy nebo věřitele dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro které pohledávky. Sražené částky deponuje do doby, kdy se od věřitele dozví, zda exekuce nabyla právní moci, a číslo účtu pro zasílání exekučních srážek.

Povinnosti vůči soudu

Vůči soudu, který nařídil výkon rozhodnutí, má zaměstnavatel oznamovací povinnost. Při nástupu zaměstnance do pracovněprávního vztahu (PP, DPČ a DPP) musí bez odkladu soudu oznámit, že u něho nastoupil povinný jako nový zaměstnanec. Analogicky to platí i v případě úředních exekucí a exekucí soudních exekutorů.

Dojde-li v průběhu zaměstnání ke splacení příslušné pohledávky, je nutné odsouhlasit konečný zůstatek pohledávky s věřitelem (exekutor atd.). Tento postup je nutný s ohledem na zahájení další srážky, která byla dosud v pořadí.

Při ukončení pracovněprávního vztahu musí zaměstnavatel do jednoho týdne soudu oznámit, že u něho povinný přestal pracovat. Současně zašle soudu vyúčtování všech srážek ze mzdy, které provedl a vyplatil oprávněnému a pro které pohledávky byl výkon nařízen a jaké mají tyto pohledávky pořadí. Není-li plátce schopen oznámit do jednoho týdne po ukončení zaměstnání konečnou výši pohledávky, oznámí požadované skutečnosti bez zbytečného odkladu. Jinými slovy: plátce zasílá věřiteli s časovým odstupem dvě informace – do jednoho týdne údaj o ukončení zaměstnání a poté bez zbytečného odkladu další požadované údaje. Oznamovací povinnost má také povinný. Ten musí do jednoho týdne oznámit, že přestal u dosavadního plátce mzdy pracovat a že nastoupil u jiného plátce mzdy. Jak plátce mzdy, tak povinný mohou být za nesplnění oznamovací povinnosti sankcionováni pořádkovou pokutou. Plátci mzdy může být uložena pokuta až do výše 50 000 Kč.

Povinnosti při skončení pracovněprávního vztahu

V souladu s § 313 ZP je zaměstnavatel povinen při skončení zaměstnání v potvrzení o zaměstnání uvést, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch (název orgánu, který exekuci vydal), jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Upozornění

Vůči zaměstnavateli, který provádí srážky, pro které je nutný písemný souhlas zaměstnance a zaměstnavatel souhlas nemá, může inspektorát práce uplatnit sankci až do výše 2 mil. Kč (viz § 13 odst. 2 ZIP).


Mzda od více plátců, souběh exekucí a zvláštnosti při výkonu rozhodnutí

Pobírá-li povinný mzdu nebo jiný příjem od více plátců mzdy, vztahuje se nařízená exekuce na všechny jeho příjmy. Znamená to, že v případě druhého pracovněprávního vztahu si musí další (souběžný) zaměstnavatel od nového zaměstnance vyžádat potvrzení o tom, zda byl nařízen výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy. Další (souběžný) zaměstnavatel musí též soudu oznámit, že u něj povinný nastoupil do práce. Srážky však začne provádět až ode dne, kdy mu bude doručeno nařízení výkonu rozhodnutí.

Určení nezabavitelné části

Nařizuje-li soud provádění srážek několika plátcům mzdy, určí jim jednotlivě, jakou část nezabavitelné částky nemají srážet, popř. kolik mají na pohledávku srážet. Kdyby příjem povinného nedosahoval u některého plátce ani uvedené části nezabavitelné částky, je plátce mzdy povinen tuto skutečnost oznámit soudu, který pak nezabavitelnou částku mezi ostatní plátce mzdy přerozdělí.

Požádá-li o to plátce mzdy (viz § 288 OSŘ), oprávněný nebo povinný, určí soud sám, jak vysoká částka má být v příslušném výplatním období ze mzdy povinného sražena, a je-li více oprávněných, kolik z ní připadne na každého z nich.

Několik plátců mzdy

Provádí-li srážky zároveň několik plátců mzdy, zašlou sražené částky vždy soudu, který prověří správnost provedených srážek a sám je vyplatí oprávněnému. Bylo-li sraženo více, než činí pohledávka, vrátí soud přeplatek povinnému.

Výplata mzdy předem a mzda vyplacená za několik měsíců najednou

Je-li nařízení výkonu rozhodnutí doručeno plátci mzdy až po tom, kdy již byla část měsíční mzdy povinnému vyplacena, nepřihlíží se k provedené výplatě a srážky se provedou tak, jakoby povinný měl za celý měsíc právo jen na mzdu, která mu ještě vyplacena nebyla.

Dochází-li k výplatě dlužné mzdy za několik měsíců najednou, je třeba vypočítat srážky za každý měsíc zvlášť (viz § 286 OSŘ).

Tato situace nastává obvykle v případě, kdy zaměstnavatel zúčtovává zaměstnanci náhradu za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Ačkoliv zákoník práce nařizuje, že tyto mzdové náležitosti jsou splatné v pravidelném termínu výplat, zaměstnavatel není schopen tuto povinnost splnit. Důvodem je skutečnost, že náhrada na ztrátu na výdělku se snižuje o vyplacené dávky nemocenského pojištění, které se zaměstnavatel nemůže od OSSZ včas dozvědět. Obvykle se tato situace řeší dohodou smluvních stran s tím, že zaměstnanec souhlasí s vyplacením náhrady za ztrátu na výdělku až po ukončení dočasné pracovní neschopnosti. A v těchto případech je nutné za každý měsíc spočítat mzdu (náhradu za ztrátu na výdělku) samostatně. Náhrada za ztrátu na výdělku po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem před vznikem škody způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a plnou výší náhrady mzdy při DPN a plnou výší nemocenského. U každého takového dílčího měsíčnímu výpočtu se uplatní nezabavitelná částka snížená o výši nezabavitelné částky, kterou v příslušném měsíci uplatnila OSSZ. Dále se uplatní postup dle OSŘ (vypočítat třetiny atd.) a při nepřednostní srážce se zabaví první třetina, při přednostní se zabaví druhá i první třetina.

Podle rozsudku Nejvyššího soudu č.j. 21 Cdo 853/2016 ze dne 1. 12. 2016 je nutné postupovat při poskytování zákonného odstupného, jakoby šlo o mzdu za více měsíčních období.

Bez ohledu na to, bude-li bývalý zaměstnanec ihned zaměstnán u jiného plátce nebo bude-li se evidovat na úřadu práce, je nutné při výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy přistupovat k odstupnému tak, jakoby se jednalo o mzdu za více období, která je zúčtovaná najednou.