V právních podmínkách roku 2011 je vyměřovacím základem
u zaměstnance v příslušném kalendářním měsíci úhrn příjmů ze závislé činnosti a
funkčních požitků, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle
zákona o daních z příjmů (§ 6 zákona č. 586/1992 Sb., ve
znění pozdějších předpisů (dále jen ZDP) a nejsou od této daně osvobozeny a
které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Zúčtovaným
příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní
formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v
jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě
plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. V této souvislosti se pojistné
na zdravotní pojištění odvádí například z příjmu zaměstnance ve výši 1 % ze
vstupní ceny motorového vozidla, poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci
bezplatně k používání pro služební i soukromé účely. Do vyměřovacího základu
zaměstnance se naopak nezahrnují nezdaňované příjmy, neboli příjmy, které
nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny.
Ke skutečnosti, že jsou příjmy zaměstnance zdaňovány
podle výše citovaného zákonného ustanovení, se nepřihlíží v případě, kdy
se jedná o výjimky, neboli příjmy nezahrnované do vyměřovacího základu
zaměstnance ze zákona. Jejich kompletní výčet naleznete v ustanovení
§ 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb.,
o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen ZoPVZP), kdy se konkrétně jedná o:
náhrady škody podle ZP,
- odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné, poskytovaná na
základě zvláštních právních předpisů (především zákoníku práce), odměny při
skončení funkčního období podle zákonů o obcích, krajích a hlavním městě
Praze,
- věrnostní přídavek horníků,
- odměny vyplacené podle zákona o vynálezech a zlepšovacích
návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo
souvislost s výkonem zaměstnání,
jednorázovou sociální výpomoc, poskytnutou zaměstnanci k
překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů, vzniklých v důsledku živelní
pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné
události,
plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo
invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode
dne skončení zaměstnání.
U plnění uvedených pod
písmeny a) až f) se jedná o
výjimky, z těchto příjmů se pojistné na zdravotní pojištění neodvádí, třebaže
podléhají zdanění.
Podmínky nároku na odstupné jsou specifikovány v
ustanovení
§ 67 zákoníku práce včetně minimálních
násobků průměrného výdělku, na které mají zaměstnanci ze zákona nárok.
Odstupné podléhá zdanění, avšak protože je vyjmenováno
mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují (viz
výše), pojistné se neodvádí. Podotýkám, že pojistné se z odstupného neplatí
pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce,
případně dalšími souvisejícími právními předpisy.
Příklad č. 1
Zaměstnanec se stal nadbytečným, z tohoto důvodu s ním
zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle
§ 52 písm. c) zákoníku práce a
poskytnul mu odstupné ve výši pětinásobku průměrného výdělku.
Zákoník práce hovoří v ustanovení
§ 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k
rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v
§ 52 písm. a) až c) nebo dohodou z
týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve
výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Protože zákoník práce připouští
odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná
částka odstupného do vyměřovacího základu.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr
dohodou a v souladu s vnitřním předpisem mu poskytnul odstupné ve výši
dvanáctinásobku průměrného výdělku podle
§ 52 písm. e) zákoníku
práce.
Ve smyslu již citovaného ustanovení
§ 67 odst. 1 zákoníku práce se v tomto
případě nejedná o odstupné poskytované podle zákoníku práce (písmeno e) není v tomto zákonném ustanovení vyjmenováno),
proto se takto zúčtované odstupné zahrne do vyměřovacího základu
zaměstnance.
Poznámka:
Pokud zaměstnanec okamžitě
zrušil pracovní poměr z tohoto důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo
plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoliv jejich část do 15 dnů po
uplynutí termínu splatnosti, přísluší zaměstnanci právo na odstupné ve výši
podle
§ 67 zákoníku práce.
Konkurenční doložka představuje specifický druh plnění,
na jehož základě se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení
zaměstnání, nejdéle však po dobu jednoho roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti,
která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele, nebo by měla vůči
němu soutěžní povahu. Součástí této dohody je i závazek zaměstnavatele, kdy
jako protihodnotu poskytne zaměstnanci přiměřené peněžní vyrovnání,
nejméně však ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý…