Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Plán pracovních míst

28.6.2004, , Zdroj: Verlag Dashöfer

12.2.1 Plán pracovních míst

Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.

Cílem plánování počtu pracovníků (personálních kapacit firmy) je formulovat stávající a budoucí požadavky organizace a jejích jednotlivých útvarů na pracovní místa odpovídající efektivnímu plnění organizačních cílů a úkolů. Jeho součástí je i účelné vymezení pracovních míst zakotvené v jejich popisech.

Funkce a cíl plánu

Hlavní komponentou plánování personálních kapacit je plán pracovních míst organizace či její systemizace. Funkcí tohoto plánu je určit optimální kvantitativní objem lidských zdrojů organizace jako celku i jejích jednotlivých úseků, vycházející z jejích výrobních, prodejních a dalších cílů i z požadavků efektivního využívání pracovní síly. Cílem plánu může být i předcházet problémům spojeným s potenciálním nedostatkem nebo přebytkem zaměstnanců a lépe využít vnitřních pracovních zdrojů firmy.

Kvantitativní potřeby lidských zdrojů

Představa o budoucím vývoji personálních potřeb organizace odráží její podnikatelské záměry, především očekávaný růst (nebo pokles) produkce, nákladů, produktivity a investic (například zavádění nové technologie s cílem zvýšení produktivity), očekávaná organizační a racionalizační opatření, projekty organizační diverzifikace (vstup do nových podnikatelských oblastí), organizačního rozvoje (vytváření nových poboček a útvarů apod.), výsledky reeingineeringových projektů apod. Jedním z rozhodnutí, které musí organizace při plánování pracovních zdrojů učinit, je i volba mezi politikou typu "make“ a "buy“, tj. udělej si, nebo nakup.

Kvalitativní potřeby lidských zdrojů

Vedle své kvantitativní dimenze se plán pracovních míst zaměřuje i na kvalitativní potřeby lidských zdrojů, tj. na to, jaké kvalifikace a schopnosti zaměstnanců budou pro dosažení firemních cílů nezbytné. Východiskem pro kvalitativní dimenzi plánu personálního stavu jsou projektované změny v rozsahu a podobě jednotlivých činností vykonávaných v organizaci, zejména ty, jejichž provádění se neobejde bez změn kvalifikace a pracovních schopností.

Metody plánování

Ke stanovení optimálních personálních potřeb organizace, vycházejících z organizačních plánů, lze použít různých plánovacích metod a jejich kombinací, lišících se mírou své formalizace ("exaktnosti“).

Formalizované metody plánování

Použití

Formalizované metody plánování personálního stavu jsou použitelné zejména u opakovaných činností s relativně neměnným obsahem, u kterých lze snadno stanovit kvantitativní vztah mezi výkonem (vyrobeným množstvím) a potřebnou pracovní kapacitou. K formalizovaným metodám stanovení kvantitativní budoucí potřeby zaměstnanců patří především metody regresní analýzy a analýzy časových náročností, metody srovnávacích ukazatelů (benchmarků) a kvantitativních poměrů mezi jednotlivými skupinami (kategoriemi) zaměstnanců.

Druhy metod

Statistické metody regresní analýzy, případně extrapolace časových trendů, odhadují personální potřeby na základě relativně neměnných vztahů mezi personálními kapacitami a výkonovými ukazateli, metody založené na časových analýzách vycházejí z analýz a norem