Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Odstupné a ochranná lhůta ve zdravotním pojištění

21.4.2010, , Zdroj: Verlag Dashöfer
1. Odstupné

     V ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů, jsou taxativním výčtem uvedeny příjmy zaměstnance, nezahrnované do vyměřovacího základu. Podle písmene b) tohoto zákonného ustanovení platí, že do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnují odstupné a další odstupné, odchodné a odbytné poskytovaná na základě zvláštních právních předpisů, tedy i podle zákoníku práce. Odstupné je poskytováno podle § 67 zákoníku práce a toto plnění není od daně osvobozeno. Jelikož je však vyjmenováno mezi příjmy, které se do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují, pojistné se neodvádí, třebaže se toto plnění zdaňuje.

Pojistné z odstupného neplatí pouze tehdy, je-li zúčtováno za podmínek stanovených zákoníkem práce, případně dalšími souvisejícími právními předpisy.

Příklad č. 1

Zaměstnanec se stal nadbytečným, z tohoto důvodu s ním zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr výpovědí podle § 52 písm. c) zákoníku práce a poskytnul mu odstupné ve výši šestinásobku průměrného výdělku.

Zákoník práce hovoří v ustanovení § 67 odst. 1 o tom, že dochází-li k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné ve výši nejméně trojnásobku průměrného výdělku. Protože se připouští odstupné i ve vyšším počtu násobků průměrného výdělku, nezahrnuje se zúčtovaná částka odstupného do vyměřovacího základu.

Poznámka:
Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrne ani odstupné, vyplacené podle § 52 písm. d) zákoníku práce.

Příklad č. 2

Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr dohodou a v souladu s vnitřním předpisem mu poskytnul odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku podle § 52 písm. e) zákoníku práce.

Ve smyslu již citovaného ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce se v tomto případě nejedná o odstupné poskytované podle zákoníku práce (písmeno e) není v tomto zákonném ustanovení vyjmenováno), proto se takto zúčtované odstupné zahrne do vyměřovacího základu zaměstnance.

2. Ochranná lhůta

     Podmínky ochranné lhůty jsou specifikovány v § 15 odst. 1 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení náleží nemocenské i tehdy, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo po zániku nemocenského pojištění v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud trvalo nemocenské pojištění kratší dobu, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů nemocenské pojištění trvalo.

Osoba, za kterou platí pojistné stát

     Mezi osoby, za které je plátcem pojistného na zdravotní pojištění stát, patří dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. j) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoVZP“) taktéž příjemci dávek nemocenského pojištění. Na základě této skutečnosti sděluje zaměstnavatel zdravotní pojišťovně skutečnosti související s počátkem a ukončením pobírání dávek nemocenského pojištění tak, aby mohl být tento pojištěnec evidován u zdravotní pojišťovny jako osoba, za kterou platí pojistné stát, s nároky jak zaměstnance (pojištěnec má tímto v rámci kalendářního měsíce řešen svůj pojistný vztah), tak zdravotní pojišťovny (platba pojistného od státu).

Onemocnění