Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Odchylky pro úředníky

27.5.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.6.7
Odchylky pro úředníky

JUDr. Věra Bognárová

Na pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků se vztahuje kromě zákoníku práce také zákon č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků (dále jen zákon o úřednících). Zákoník práce se použije na pracovněprávní vztahy těchto úředníků, pokud tento zákon nestanoví jinak. Úředníkem se pro účely tohoto zvláštního zákona rozumí zaměstnanec územního samosprávného celku, který se podílí na výkonu správních činností a který je zařazen v obecních úřadech. Vedoucím úředníkem se rozumí ten úředník, který je vedoucím zaměstnancem.

Pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou existuje výjimka upravená § 10 zákona o úředních, na kterou odkazuje i § 39 odst. 3 ZP tak, že omezením sjednání pracovního poměru na dobu určitou podle § 39 odst. 2 ZP pouze v rozsahu 3 let a možností jeho opakování pouze 2x není dotčen postup podle zvláštních právních předpisů. Mezi ty patří právě úprava provedená § 10 zákona o úřednících. Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, výkonu civilní nebo vojenské služby nebo výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou. V pracovní smlouvě na dobu určitou uvede územní samosprávný celek důvod, pro který nebyl sjednán pracovní poměr na dobu neurčitou. Není-li v pracovní smlouvě nebo ve jmenování do funkce tento důvod uveden nebo není-li tento důvod v souladu s možnými důvody, jde o pracovní poměr na dobu neurčitou.

U vedoucích úředníků se zakládá pracovní poměr jmenováním. Jmenování provede vedoucí úřadu. Vedoucím úřadu se pro účely tohoto zákona (§ 2 odst. 7 zák. č. 312/2002 Sb.) rozumí vedoucí úředník, který zastává funkci tajemníka obecního úřadu (tajemníka úřadu Městské části hl. m. Prahy) nebo ředitele krajského úřadu (ředitele Magistrátu hl. m. Prahy). Zákon o úřednících pro odvolání z funkce stanovil důvody uvedené v § 12 zákona o úřednících. Původní úprava zákona o úřednících však neobsahovala formu odvolání z funkce či vzdání se funkce ani důsledky odvolání z funkce, protože tyto úpravy obsahoval zákoník práce. Z tohoto důvodu je ustanovení § 12 zákona o úřednících doplněno o vznik pracovního poměru jmenováním a možnost vzdání se funkce a o způsob odvolání a vzdání se funkce a o povinnosti zaměstnavatele po ukončení výkonu funkce. Jsou tak výslovně upraveny právní důsledky odvolání či vzdání se funkce.

Vedoucího úředníka nebo vedoucího úřadu lze z funkce odvolat, ovšem pouze z konkrétně vyjmenovaných důvodů uvedených v § 12 odst. 1 zákona o úřednících. Jedná se o situaci, kdy tento úředník pozbyl některý z předpokladů uvedených v § 4 zákona (např. ztratil bezúhonnost nebo způsobilost k právním úkonům) nebo porušil závažným způsobem některou ze svých zákonem stanovených povinností nebo se dopustil nejméně dvou méně závažných porušení zákonem stanovených povinností v době posledních 6 měsíců anebo nedokončil vzdělání vedoucích úředníků ve stanovené lhůtě. Vedoucí úředník nebo vedoucí úřadu se může funkce též vzdát. Pro vzdání se funkce nejsou stanoveny důvody. Vedoucí úředník se může vzdát funkce z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.

Odvolání nebo vzdání se funkce musí být písemné a doručené druhému účastníku, jinak je neplatné. Odvolání z funkce musí navíc obsahovat důvody uvedené v § 12 odst. 1 zákona o úřednících, jinak je neplatné. Výkon funkce končí dnem následujícím po doručení odvolání nebo vzdání se funkce. Může také být, že v odvolání nebo vzdání se funkce bude uveden den pozdější,