V následujícím příspěvku se zaměřím na nejvýznamnější
změny ve zdravotním pojištění od 1. 1. 2009. Jedná se o analýzu změn týkajících
se stanovení vyměřovacího základu zaměstnance včetně povinností placení
pojistného na zdravotní pojištění jednotlivými skupinami plátců, kterými jsou
ve zdravotním pojištění (kromě státu) zaměstnavatelé, osoby samostatně
výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.
Základní právní úpravu v oblasti placení pojistného a
plnění ostatních zákonných povinností představují ve zdravotním pojištění zákon
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých
souvisejících zákonů (dále jen ZVZP) a zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na
všeobecné zdravotní pojištění (dále jen ZPVZP), oba ve znění pozdějších
předpisů.
NahoruVliv účinnosti zákona o nemocenském pojištění
S dvouletým odkladem vstupuje v platnost zákon č.
187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, včetně doprovodného zákona č. 189/2006
Sb. S ohledem na skutečnost, že s účinností k datu 1. 1. 2008 došlo k poměrně
zásadnímu odklonu zdravotního pojištění od návaznosti na nemocenské pojištění,
dotýká se účinnost těchto zákonů oblasti zdravotního pojištění ve značně
redukované míře.
Výše příjmu rozhodná pro účast na nemocenském
pojištění
V důsledku změn platných od data 1. 1. 2008 má z
pohledu nemocenského pojištění vliv na posuzování osoby jako zaměstnance pro
účely účasti na zdravotním pojištění výše příjmu zúčtovaného za rozhodné období
kalendářního měsíce pouze u čtyř níže uvedených skupin osob. V praxi tato
skutečnost znamená, že osoba není považována ve zdravotním pojištění za
zaměstnance tehdy, pokud její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci částky,
která je podmínkou pro její účast na nemocenském pojištění, neboli nebylo
dosaženo tzv. započitatelného příjmu. S účinností od 1. 1. 2009 dochází ke
zvýšení rozhodné částky na 2 000 Kč. V roce 2009 se ve zdravotním
pojištění ve smyslu ustanovení
§ 5 písm. a) body 4. - 7. ZVZP za
zaměstnance nepovažuje:
osoba, která v pracovním poměru vykonává sjednané práce jen
občas a nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele (zaměstnanci na
nepravidelnou výpomoc) a její příjem nedosáhl v kalendářním měsíci
započitatelného příjmu. Použití tohoto ustanovení je pouze fiktivní, neboť od
roku 2008 již podle předpisů nemocenského pojištění nelze pracovněprávní vztah
této povahy sjednávat.
člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k
družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a
nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu,
osoba činná na základě dohody o pracovní činnosti, která
nedosáhla v kalendářním měsíci započitatelného příjmu. Na základě dohody o
pracovní činnosti nelze vykonávat práci v rozsahu překračujícím v průměru
polovinu stanovené týdenní pracovní doby, neboli dohoda o pracovní činnosti
může být sjednána maximálně na poloviční pracovní úvazek týdenní pracovní doby
u daného zaměstnavatele. Dohoda musí být uzavřena písemně s uvedením sjednaných
prací, sjednaného rozsahu pracovní doby práce, odměny, rozsahu pracovní doby
včetně doby (určité, neurčité), na kterou se dohoda uzavírá. Z hlediska výše
zúčtovaného příjmu platí u dohod o pracovní činnosti následující:
Nedosáhne-li v rozhodném období kalendářního měsíce
zúčtovaný hrubý příjem částky 2 000 Kč, nepovažuje se tato osoba z pohledu
zdravotního pojištění za zaměstnance. Pokud příjem zaměstnance nezakládá účast
na zdravotním pojištění, nepřihlašuje zaměstnavatel tohoto zaměstnance u
zdravotní pojišťovny. Za této situace však musí být v zájmu každého zaměstnance
- pojištěnce, aby měl v daném kalendářním měsíci svůj pojistný vztah řešen
alespoň některou z těchto variant:
jiné zaměstnání (s příjmy ze závislé činnosti nebo
funkčních požitků) ve smyslu ustanovení
§ 5 písm. a) ZVZP,
osoba samostatně výdělečně činná,
osoba, za kterou platí pojistné stát,
osoba bez zdanitelných příjmů.
Na tuto skutečnost může zaměstnavatel zaměstnance případně
upozornit.
- Je-li zaměstnanci zúčtován hrubý příjem v rozpětí 2 000 Kč
až 7 999 Kč, přičemž se na zaměstnance vztahuje povinnost odvodu pojistného
nejméně z minimální mzdy, provádí zaměstnavatel dopočet do minimálního
vyměřovacího základu tak, aby byl příslušném měsíci zabezpečen odvod pojistného
alespoň v částce 1 080 Kč. Tento postup uplatní zaměstnavatel tehdy,
jestliže:
zaměstnanec současně nemá jiné zaměstnání, ze kterého
odvádí alespoň minimální zákonné pojistné, nebo
zaměstnanec není současně osobou samostatně výdělečně
činnou platící od ledna 2009 měsíční zálohy alespoň v minimální výši 1 590
Kč.
Pokud se na takto zaměstnanou osobu nevztahuje povinnost
odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu (například se
jedná o osobu, za kterou je plátcem pojistného stát), odvádí se pojistné ze
skutečné výše zúčtovaného příjmu.
- dobrovolný pracovník pečovatelské služby, který v
kalendářním roce nedosáhl započitatelného příjmu.
Z hlediska základních podmínek pro placení pojistného
na zdravotní pojištění jednotlivými skupinami plátců dále vyplývá, že i v roce
2009 mají stanoven minimální i maximální vyměřovací základ jak zaměstnanci
(zaměstnavatelé), tak OSVČ.
Minimální výše zálohy osob samostatně výdělečně
činných
Nová minimální záloha OSVČ vychází z nařízení vlády č.
365/2008 Sb. ze dne 22. září 2008, kterým byla pro účely důchodového pojištění
stanovena výše všeobecného vyměřovacího základu za rok 2007 na částku 21 527 Kč
a výše přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího
základu 1,0942. Pro rok 2009 činí průměrná mzda 23 555 Kč. Minimální měsíční
záloha na pojistné se vypočítá sazbou 13,5 % z 50 % průměrné mzdy, což po
zaokrouhlení činí 1 590 Kč. Tuto minimální zálohu platí od ledna 2009
osoby samostatně výdělečně činné, které:
zahájí samostatnou výdělečnou činnost v roce 2009,
podnikaly již v roce 2008, případně v letech předcházejících, a
platily v roce 2008 zálohu nižší než 1 590 Kč.
Posledním dnem splatnosti lednové zálohy je 9. únor
2009. Tuto minimální zálohu neplatí ty OSVČ, které nemají určen minimální
vyměřovací základ.
NahoruMaximální vyměřovací základ OSVČ
Maximální vyměřovací základ OSVČ činí i v roce 2009
čtyřicetiosminásobek průměrné mzdy…