Zákon č. 261/2008 Sb., o stabilizaci veřejných
rozpočtů, přinesl s platností od 1. 1. 2008 významné změny v řadě oblastí. O
změnách v oblasti odvodu pojistného na zdravotní pojištění jsme Vás informovali
ve Zpravodaji č. 22/2007. V té době ještě nebyly podrobně rozebrány všechny
konkrétní dopady na odvod pojistného pro jednotlivé situace a zaměstnavatele.
Postupně Vás podrobně seznámíme s výklady a návaznostmi, které přináší praxe a
které vyplývají z dotazů, s nimiž se setkali pracovníci zdravotních pojišťoven.
V tomto příspěvku se zaměříme na úpravu platnou pro postupy soudů a skupin
osob, které jsou soudy odměňovány: likvidátory, svědky a přísedící. Jak bude
uvedeno dále v textu, tyto postupy se nedotýkají jen soudů a text lze chápat v
širším kontextu a použití.
Změna postupu vyplývá z úpravy okruhu zaměstnanců podle
§ 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen zákon o zdravotním pojištění). Podle této
úpravy se za zaměstnance pro účely zdravotního pojištění považuje fyzická
osoba, které plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti nebo
funkčních požitků podle zvláštního právního předpisu - s odkazem na
§ 6 zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP).
Z výše uvedeného stanovení okruhu zaměstnanců platí
pouze sedm taxativně stanovených výjimek. K výjimkám, které se
nepovažují za zaměstnance, ač mají příjmy podle
§ 6 ZDP, patří např. osoby činné na
základě dohody o provedení práce. V případě soudů jsou nové tři skupiny osob,
které se považují za zaměstnance až od 1. 1. 2008:
likvidátoři,
svědkové,
přísedící.
Tyto osoby jsou odměňovány podle
§ 6 ZDP a do 31. 12. 2007 nepatřily
mezi zaměstnance pro účely zdravotního pojištění. Do té doby se zaměstnání
pro účely zdravotního pojištění vycházelo z účasti na nemocenském pojištění. V
případě těchto skupin nejde o osoby nemocensky pojištěné.
Novelizací ZDP došlo ke zpřesnění dosud ne zcela
jasné situace při zdanění příjmu likvidátorů. Příjem likvidátorů se od 1. 1.
2008 již nezpochybnitelně stává příjmem ze závislé činnosti
podle§ 6 odst. 1 písm.
b) ZDP. Paralelní změnou v zákoně o zdravotním pojištění se
likvidátoři, kteří požívají příjmu podle
§ 6 ZDP, stávají zaměstnanci ve smyslu
odvodu pojistného na zdravotní pojištění.
Postup v případě likvidace společnosti a při stanovení
odměn likvidátorů upravuje § 71 obchodního zákoníku. Výše odměny u osob
jmenovaných soudem je určena vyhláškou č. 479/2000 Sb.
Likvidátorem se může stát:
osoba jmenovaná orgánem společnosti, pokud sama společnost
rozhodne o svém zrušení a vstupu do likvidace,
statutární zástupce (společník) likvidované společnosti, pokud
je likvidace nařízena soudem a likvidátor není vybrán ze seznamu správců
konkursních podstat (insolvenčních správců),
osoba ze seznamu správců konkursních podstat (insolvenčních
správců) v ostatních případech.
Vzhledem k tomu, že odměnu může vyplácet buď
likvidovaná společnost, nebo je hrazena státem prostřednictvím soudu, může být
za zaměstnance považována buď likvidovaná společnost, nebo soud.
Nahoru2.1. ZAMĚSTNAVATELEM JE LIKVIDOVANÁ SPOLEČNOST
Zaměstnavatelem se pro účely zdravotního pojištění
podle
§ 2 odst. 2 zákona o zdravotním
pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která je plátcem příjmů ze
závislé činnosti a funkčních požitků podle ZDP. Příjmy likvidátorovi primárně
vyplácí likvidovaná společnost. A to jak v případě, kdy odměnu určuje sama
společnost - tj. případ podle písm. a) předchozího odstavce, tak i v případě,
kdy odměnu určuje soud - tj. případy podle písm. b) a c) předchozího
odstavce.
Zaměstnavatelem se však likvidovaná společnost stává až
ve chvíli, kdy:
je plátcem příjmů - v souladu s
§ 2 odst. 2 zákona o zdravotním
pojištění,
došlo k nástupu do funkce likvidátora v souladu s
§ 8 odst. 2 písm. i)
zákona o zdravotním pojištění.
Příklad č. 1
Společnost s ručením omezeným rozhodla o své likvidaci.
Likvidátorem stanovila jednoho ze společníků. Vzhledem k hospodářské situaci
firmy stanovila nulovou výši odměny likvidátorovi.
Likvidátor se nestává zaměstnancem pro účely zdravotního
pojištění. Likvidovaná firma nebude zaměstnavatelem pro účely zdravotního
pojištění a nemusí provádět oznámení vůči zdravotní pojišťovně, kde je pojištěn
likvidátor.
Pokud likvidovaná společnost vyplácí příjmy likvidátorovi, stává
se zaměstnavatelem pro účely zdravotního pojištění a likvidátora je povinna
přihlásit jako svého zaměstnance.
Příklad č. 2
O likvidaci akciové společnosti rozhodl soud. Likvidátorem byla
stanovena osoba ze statutárních orgánů společnosti. Likvidační majetek je
dostačující pro výplatu odměny.
Zaměstnavatelem se stává likvidovaná akciová společnost. K
přihlášení likvidátora k příslušné zdravotní pojišťovně dochází dnem nástupu do
funkce - tj. dnem nabytí právní moci jmenování do funkce likvidátora.
Nahoru2.2. ZAMĚSTNAVATELEM SE STÁVÁ SOUD
Soud se může stát zaměstnavatelem likvidátora pouze v
případě, kdy by vyplácel odměnu, kterou stanovil. Soud vyplácí odměnu pouze v
případě, že je likvidátor jmenován ze seznamu správců konkursních podstat
(insolvenčních správců) a zároveň (v souladu s § 7 vyhlášky č. 479/2000
Sb.) není k dispozici likvidační majetek k úhradě odměny (či části odměny a
hotových nákladů) likvidátora.
NahoruDatum vzniku zaměstnání
V okamžiku nabytí právní moci jmenování likvidátora
není jasné, kdo bude vyplácet odměnu. Není tedy jisté ani to, kdo se stane
zaměstnavatelem. Den vzniku zaměstnání je však jednoznačně určen podle
§ 8 odst. 2 písm. i)
zákona o zdravotním pojištění jako den nástupu do funkce. Pokud odměnu i odvod
pojistného provádí likvidovaná společnost podle odst. 2.1., probíhá přihlášení
i odvod pojistného podle výše uvedených pravidel.
Pokud odměnu provádí soud, vzniká prodleva mezi dnem
vzniku zaměstnání a dnem jednoznačného zjištění, že zaměstnavatelem se stává
soud (tj. dnem, kdy je prokázáno, že odměna bude likvidátorovi vyplácena ze
státních prostředků).
NahoruOznamovací povinnost
Splnění oznamovací povinnosti podle
§ 10 odst. 1 zákona zdravotním
pojištění je soud povinen provést do osmi dnů ode dne, kdy bylo
prokázáno, že odměna bude likvidátorovi vyplácena soudem. Vzhledem k tomu, že
plátcem pojistného se do té doby nestala zpravidla likvidovaná společnost
(pokud nevyplácela likvidátorovi příjmy), stává se soud zaměstnavatelem
zpětně.
NahoruMinimální vyměřovací základ
Zaměstnavatel je povinen při odvodu pojistného dodržet
minimální vyměřovací základ. Pokud likvidátor nepatří mezi osoby, které nemusí
dodržet minimální vyměřovací základ (např. - likvidátor je OSVČ a prohlásí, že
odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího
základu), musí být dodržen v každém měsíci minimální vyměřovací základ. Soud je
povinen při odvodu pojistného provést doplatek do minimálního vyměřovacího
základu podle
§ 3 odst. 10 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen zákon o pojistném
na zdravotní pojištění).
Poznámka: Likvidátor odměňovaný soudem
patří prakticky vždy mezi OSVČ (pokud se nesoustřeďuje jen na likvidace),
protože je vybírán ze seznamu správců konkursní podstaty (insolvenčních
správců). Příjmy těchto osob se považují za příjmy ze samostatné výdělečné
činnosti.Příklad č. 3
Soud určil ze seznamu správců konkursní podstaty likvidátora s
platností ode dne 1. 11. 2007. Stanovená měsíční odměna je vyšší než aktuální
výše minimální mzdy. Dne 15. 2. 2008 soud na základě zjištění, že likvidační
zůstatek je nulový, podal návrh na výplatu zálohy likvidátorovi. Likvidátor je
OSVČ s zálohy na pojistné v roce 2008 jsou vyšší než aktuální minimální výše
záloh 1 456 Kč.
Soud přihlásí likvidátora jako zaměstnance do osmi dnů po
zjištění, že je zaměstnavatelem likvidátora - tj. do 23. 2. 2008. Přihlášení
provede k datu 1. 1. 2008, tj. zpětně. Před 1. 1. 2008 likvidátora
nepřihlašuje, protože platila odlišná právní úprava. Minimální vyměřovací soud
dodržet nemusí. Pojistné odvede ze skutečně dosaženého příjmu likvidátora.
Povinnost dostavit se k soudnímu (či jinému) řízení
platí v případech podání vysvětlení či svědecké výpovědi. Podle § 104
trestního řádu má svědek nárok na náhradu prokázaného ušlého výdělku -
tzv. svědečné.
Svědečné je příjmem podle
§ 6 ZDP a v souladu s výše uvedenými
pravidly se soud (či jiný orgán činný v trestním řízení - policejní orgán,
státní zástupce) stává zaměstnavatelem. Nárok na svědečné má svědek nebo jiná
osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného. Nárok na svědečné zaniká,
neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo
sděleno, že k výslechu nedojde.
Do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na
zdravotní pojištění se v souladu s
§ 3 odst. 1 a 2 zákona o pojistném
na zdravotní pojištění zahrnuje svědečné ve výši, která je předmětem daně a
…