Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Novinky ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2024

7.2.2024, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2024.03.04.04
Novinky ve zdravotním pojištění k 1. 1. 2024

Ing. Antonín Daněk

Změny ve zdravotním pojištění účinné k datu 1. 1. 2024 se týkají všech skupin plátců pojistného. Těmito skupinami jsou zaměstnavatelé (odvádějící pojistné za zaměstnance i za sebe), osoby samostatně výdělečně činné, osoby bez zdanitelných příjmů a také stát, který hradí pojistné zdravotním pojišťovnám za tzv. státní pojištěnce. V této souvislosti platí, že OSVČ jako jediná ze skupin plátců hradí pojistné formou záloh a případného doplatku pojistného s povinností podat zdravotní pojišťovně ve stanovených termínech Přehled o výši daňového základu za předcházející kalendářní rok.

MINIMÁLNÍ MZDA V SOUVISLOSTECH ZDRAVOTNÍHO POJIŠTĚNÍ

Minimální mzda jako minimální vyměřovací základ zaměstnance hraje roli především tehdy, když příjem zaměstnance nedosahuje:

  1. minimální mzdy při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc,
  2. poměrné části minima tehdy, když se (ve vazbě na kalendářní dny trvání dané skutečnosti) jedná o některou ze situací, definovaných v ustanovení § 3 odst. 9 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZPZP"), třeba když zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo když je zaměstnanec nemocen.

Pokud příjem zaměstnance nedosahuje minimálního vyměřovacího základu (tedy od 1. 1. 2024 částky 18 900 Kč) nebo jeho poměrné části, provádí zaměstnavatel dopočet a následný doplatek pojistného do zákonem stanoveného minima například v těchto situacích:

  • tehdy, pokud zaměstnanec pracuje na zkrácený pracovní úvazek nebo na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, přičemž se jedná o jediné zaměstnání. Doplatek do povinného minima platí standardně zaměstnanec (vždy prostřednictvím zaměstnavatele). Na zaměstnavatele přechází povinnost úhradu tohoto doplatku v situaci, kdy se jedná o překážku v práci na jeho straně ve smyslu ustanovení § 207 až 209 ZP.

  • při provádění dopočtu za situace, kdy má zaměstnanec více zaměstnavatelů a úhrn příjmů nedosahuje minima 18 900 Kč,

  • neplatném rozvázání pracovního poměru. Jestliže soud po přezkoumání zaměstnancem podané žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru rozhodl o nepřetržitém trvání pracovního poměru, pak zaměstnavatel dodatečně (se zpětnou platností) přihlásí osobu jako zaměstnance, odvede standardním způsobem pojistné ze zúčtované náhrady mzdy. Dále zajistí dodržení minimálního vyměřovacího základu za období neplatné výpovědi, tedy v těch měsících, na které zaměstnance dodatečně se zpětnou platností přihlašuje, s výjimkou osob, které nemusejí dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ ve smyslu ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP, které byly v uvedeném období zaměstnány v zaměstnání zakládajícím účast na zdravotním pojištění s příjmem alespoň na úrovni minimální mzdy a které po uvedené období podnikaly a platily si alespoň minimální zálohy jako OSVČ. Pokud platila některá z těchto podmínek po část tohoto období, nemusí být minimální pojistné odvedeno za takový kalendářní měsíc, případně za jeho část.

  • při řešení přečerpané dovolené. Pokud dochází v kalendářním měsíci, ve kterém je rozvazován pracovní poměr, k odúčtování náhrady mzdy z důvodu přečerpané dovolené, musí být (i při odečtení této náhrady) dodržen minimální vyměřovací základ, případně jeho poměrná část.

Ze skutečné výše příjmu, tedy nižší než 18 900 Kč, odvádí zaměstnavatel pojistné tehdy, pokud se jedná o osobu nebo situaci, vyjmenovanou v ustanovení § 3 odst. 8 ZPZP. U těchto osob je vyměřovacím základem vždy dosažený příjem, a to bez ohledu na další okolnosti (například další zaměstnání, souběžnou samostatnou výdělečnou činnost, nemoc, neplacené volno apod.)

Minimum 18 900 Kč nemusí být dodrženo například tehdy, když zaměstnání skončí třeba 17. 1. 2024 a příjem zaměstnance je alespoň 10 364,51 Kč, což se vypočte jako [(17:31) x 18 900]. Výší příjmu je v tomto případě dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu.

NEKOLIDUJÍCÍ ZAMĚSTNÁNÍ A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ

Podle ustanovení § 25 odst. 3 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, je za stanovených podmínek u pojištěnce ve zdravotním pojištění přípustný souběh zaměstnání a kategorie, kde hradí pojistné stát – uchazeč o zaměstnání, za podmínky, že příjem nepřesáhne polovinu minimální mzdy (tzv. nekolidující zaměstnání). Ve vazbě na výši minimální mzdy lze s uchazečem o zaměstnání uzavřít například pracovní poměr nebo dohodu o pracovní činnosti (nikoli však dohodu o provedení práce), od 1. 1. 2024 tak s příjmem maximálně 9 450 Kč.

Pokud se zaměstnavatel rozhodne zaměstnat osobu evidovanou na úřadě práce jako uchazeče o zaměstnání, vyplývají pro něho úkoly jak při plnění oznamovací povinnosti, tak z hlediska placení pojistného. V souvislosti s plněním oznamovací povinnosti zaměstnavatel oznamuje na formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" zdravotní pojišťovně (kódem "P") skutečnost, že se přihlašuje k platbě pojistného za tohoto zaměstnance. Současně zaměstnavatel sděluje zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro vznik povinnosti státu platit za tohoto zaměstnance pojistné, a to kódem "I". K ukončení této kategorie se pak používá kód "J". Vyměřovacím základem je dosažený příjem, neboť za tuto zaměstnanou osobu současně platí pojistné stát.

PLACENÍ POJISTNÉHO OSOBAMI BEZ ZDANITELNÝCH PŘÍJMŮ

Osoba bez zdanitelných příjmů platí pojistné ve vazbě na vyměřovací základ, kterým je minimální mzda, výše pojistného činí 13,5 % z aktuální hodnoty minimální mzdy. To znamená, že měsíční platba pojistného osobou bez zdanitelných příjmů představuje od 1. 1. 2024 částku 2 552 Kč, do prosince 2023 činila tato platba 2 336 Kč. Pokud je pojištěnec v průběhu