Jednou z částí upravených v novém zákoníku práce je též
oblast týkající se náhrady škody. Té se týkají ustanovení
§ 248 až § 275. Také nový zákoník práce
rozlišuje mezi odpovědností zaměstnance za škodu a odpovědností zaměstnavatele
za škodu, stanoví pravidla pro předcházení škodám a vedle toho obsahuje ještě
společná ustanovení o odpovědnosti za škodu vůbec.
Odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovních
úrazech a nemocech z povolání není součástí obecné úpravy, ale přechodných
ustanovení
§ 365 až § 393 nového
zákoníku práce. Je tomu tak proto, že těmito ustanoveními se bude odpovědnost
zaměstnavatele za zmíněnou škodu řídit jen do nabytí účinnosti zákona č.
266/2006 Sb., o úrazovém pojištění. Tento zákon bude nejspíše s účinností od 1.
1. 2008 upravovat právní vztahy úrazového pojištění zaměstnanců pro případ
poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Z úrazového
pojištění se bude poskytovat celkem devět peněžitých dávek, které budou
spravovat orgány úrazového pojištění, především pak okresní správy sociálního
zabezpečení.
Ačkoliv k 1. 1. 2007 byl zákon č. 65/1965 Sb., zákoník
práce, ve znění pozdějších předpisů, zrušen, pro účely odpovědnosti
zaměstnavatele za škodu při pracovních úrazech a nemocech z povolání se v
§ 365 nového zákoníku práce
stanoví, že tato se i po uvedeném datu řídí mj. § 205d zákoníku práce účinného
do 31. 12. 2006 a vyhláškou č. 125/1993 Sb. Jde o povinnost zaměstnavatele k
odvodu tzv. zákonného pojištění na účet příslušné komerční pojišťovny a o
stanovení jeho podmínek a sazeb.
Důležité je v této souvislosti zmínit další přechodná
ustanovení, a to uvedená v
§ 364 odst. 4 až 9 nového
zákoníku práce. V nich se totiž řeší vztah dosavadní právní úpravy s novou
právní úpravou, pokud jde o plnění spojená s pracovním úrazem nebo nemocí z
povolání.
NahoruPOJEM PRACOVNÍHO ÚRAZU
Zákoník práce účinný do 31. 12. 2006 neobsahoval
legální definici pracovního úrazu. Nový zákoník práce ji už uvádí, a to
v
§ 380 odst. 1.
Pracovním úrazem se pro účely tohoto zákona rozumí poškození zdraví
zaměstnance, k němuž došlo nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a
násilným působením zevních vlivů. Je přitom nabíledni, že pracovním může být
pouze úraz, který se zaměstnanci stal při plnění pracovních úkolů, pro plnění
těchto pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. S tím koneckonců jasně
počítá i definice pracovního úrazu obsažená v ustanovení § 10 zákona o úrazovém
pojištění.
NahoruNÁHRADA ZA ZTRÁTU NA VÝDĚLKU
Jednou z náhrad, která přísluší zaměstnanci, jenž
utrpěl pracovní úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je náhrada za
ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (při uznání invalidity nebo
částečné invalidity). V návaznosti na judikaturu Nejvyššího soudu České
republiky doplňuje nový zákoník práce v ustanovení
§ 371 odst. 3
pravidlo, že tato náhrada náleží rovněž zaměstnanci, který je veden v evidenci
uchazečů o zaměstnání. Za výdělek po pracovním úrazu nebo po zjištění nemoci z
povolání se považuje v takovém případě výdělek ve výši minimální mzdy podle
ustanovení
§ 111 nového zákoníku
práce. Pobíral-li ovšem zaměstnanec před tím, než se stal uchazečem o
zaměstnání, náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti,
přísluší mu tato náhrada v takové výši, ve které mu na ni vzniklo právo za
trvání pracovního poměru.
NahoruDRUHY NÁHRAD PŘI ÚMRTÍ ZAMĚSTNANCE
Pokud zaměstnanec následkem pracovního úrazu zemře, je
zaměstnavatel povinen v rozsahu své odpovědnosti poskytnout některé specifické
náhrady, jako např. náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu
nákladů na výživu pozůstalých nebo jednorázové odškodnění pozůstalých.
Náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem tvoří
výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo
desky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a jedna třetina
obvyklých výdajů na smuteční ošacení osobám blízkým podle § 116 zákona č.
40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 37 odst. 2
nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další
zákony, s účinností do 31. 12. 2006 nesměla náhrada nákladů na zřízení pomníku
nebo desky přesáhnout částku 10 000 Kč. Nový zákoník práce zvyšuje tuto hranici
na 20 000 Kč.
Co nový zákoník práce upřesňuje, je rovněž náhrada
nákladů na výživu pozůstalých. Dle ustanovení
§ 377 odst. 2 nového zákoníku práce
přísluší tato náhrada pozůstalým ve výši 50 % průměrného výdělku zaměstnance,
zjištěného před jeho smrtí, pokud výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat
jedné osobě, a 80 % tohoto průměrného výdělku, pokud výživu poskytoval nebo byl
povinen poskytovat více osobám. Od uvedených částek se odečte důchod přiznaný
pozůstalým. K případnému výdělku pozůstalých se nepřihlíží.
K radikální změně došlo, pokud jde o výši
jednorázového odškodnění pozůstalých. Do konce minulého roku příslušelo
ve výši 80 000 Kč dítěti, které mělo nárok na sirotčí důchod, a ve výši 50 000
Kč manželu zemřelého zaměstnance. V odůvodněných případech se mohlo jednorázové
odškodnění poskytnout též rodičům zemřelého, a to v úhrnné výši 50 000 Kč. Od
1. 1. 2007 platí dle
§ 378 nového zákoníku
práce, že jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší pozůstalému manželovi a
nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši 240 000 Kč, rodičům zemřelého
zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši 240 000
Kč.
Současně je třeba podotknout, že nová právní úprava již
nepřipouští (zřejmě s ohledem na razantní zvýšení) v kolektivní smlouvě sjednat
nebo vnitřním předpisem stanovit vyšší částky na jednorázovém odškodnění
pozůstalých. Od ustanovení týkajících se náhrady škody se totiž nelze dle
§ 2 odst. 1 nového zákoníku práce až
na výjimky odchýlit.
Obdobně jako starý zákoník práce i nová právní úprava
stanoví, že zaměstnavatel neodpovídá zaměstnanci za škodu na dopravním
prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti
s ním bez jeho souhlasu. Ve svém ustanovení
§ 265 odst. 3 ale
zároveň doplňuje, že zaměstnavatel neodpovídá ani za škodu, která vznikne na
nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které
použil bez jeho souhlasu.
Dle ustanovení
§ 226 nového zákoníku práce
je zaměstnavatel povinen zajistit…