Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

25.2.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.12.2 Minimální vyměřovací základ ve zdravotním pojištění

Ing. Olga Krchovová

Minimální vyměřovací základ je odvozen z minimální mzdy stanovené na příslušné období nařízením vlády. Od 1. 1. 2021 činí výše minimální mzdy 15 200 Kč. Pro účely minimálního vyměřovacího základu platí základní sazba minimální měsíční mzdy uvedená v § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb.

pojištěnců státu neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pojistné se odvádí ve výši 13,5 % z dosaženého vyměřovacího základu.

Priklad

Příklad 1 – zaměstnanec má jednoho zaměstnavatele

Zaměstnanec pracuje na třetinový úvazek s výdělkem 5 700 Kč měsíčně. Není pojištěnec státu.

Z platu zaměstnance činí pojistné  5 700 × 13,5 % = 769,50, zaokr. 770 Kč  
  • z toho zaměstnanec 1/3

 
770 : 3 = 256,60, zaokr. 257 Kč  
  • z toho zaměstnavatel 2/3

 
770 – 257 = 513 Kč  
Doplatek pojistného, které srazí zaměstnavatel bez souhlasu zaměstnanci, bude činit  (15 200 x 13,5 %) – 770 = 1 282 Kč  
Z platu zaměstnance bude sraženo  257 + 1 282 = 1 539 Kč  
Do zdravotní pojišťovny bude odvedeno  1 539 + 513 = 2 052 Kč  
Priklad

Příklad 2 – zaměstnanec pracuje a pečuje o dítě

Zaměstnankyně pečuje celodenně a řádně o dítě do 7 let a má zkrácený úvazek s měsíčním příjmem 6 400 Kč. Zkrácený úvazek je z důvodu péče o toto dítě. Rodičovský příspěvek již nepobírá.

Zaměstnankyně patří mezi specifické pojištěnce státu, u kterých jsou stanoveny konkrétní podmínky pro zařazení do této kategorie. Skutečnost, že pečuje o dítě do 7 let nebo alespoň o 2 děti do 15 let, dokládá čestným prohlášením (splnění podmínky celodenní a řádné péče).

Pojistné bude činit celkem  6 400 × 13,5 % = 864 Kč  
  • z toho zaměstnankyně 1/3

 
864 : 3 = 288 Kč  
  • z toho zaměstnavatel 2/3

 
864 – 288 = 576 Kč  
Priklad

Příklad 3 – pojištěnec státu

Žena pobírá rodičovský příspěvek a z důvodu péče o dítě má sjednanou kratší pracovní dobu. Její příjem činí 5 955 Kč měsíčně.

Pojistné bude činit celkem  5 955 × 13,5 % = 803,93, zaokr. 804 Kč  
  • z toho zaměstnankyně 1/3

 
804 : 3 = 268 Kč  
  • z toho zaměstnavatel 2/3

 
804 – 268 = 536 Kč  



Zaměstnavatel musí mít doloženo potvrzení o pobírání rodičovského příspěvku a též musí tuto skutečnost oznámit zdravotní pojišťovně. Znamená to, že zaměstnankyně je v kategorii „M” vedena od doby nástupu na mateřskou dovolenou, dále po dobu rodičovské dovolené a též po dobu pobírání rodičovského příspěvku. Aby nedošlo k pochybení, musí zaměstnavatel mít tuto skutečnost na paměti a sledovat i dobu pobírání rodičovského příspěvku, aby včas oznámil vynětí pojištěnce z příslušné kategorie. K ukončení kategorie „M” se použije kód „U”.

Předpokládejme, že zaměstnankyně využije možnosti být na rodičovské dovolené do 3 let věku dítěte.

V kategorii „M” zůstává až do 3 let věku dítěte z důvodu rodičovské dovolené. Pokud bude nadále pečovat o dítě, vrátí se do zaměstnání na kratší pracovní úvazek a již nebude pobírat ani rodičovský příspěvek, bude patřit mezi osoby, pro které neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu, pokud nebylo dosaženo minimálního vyměřovacího základu právě z důvodu péče o dítě do 7 let. Kategorie „M” musí být ukončena s použitím kódu „U”. Nadále však bude osobou, která celodenně a řádně pečuje alespoň o 1 dítě do sedmi let věku nebo o dvě děti do 15 let (kód „L”).

Priklad

Příklad 4 – čerpání dovolené po ukončení MD a následná rodičovská dovolená

Dnem nástupu na mateřskou dovolenou oznámí zaměstnavatel zařazení pojištěnky do kategorie pojištěnců státu s použitím kódu ”M“. Žena po ukončení mateřské dovolené požádá zaměstnavatele o čerpání dovolené. Může současně pobírat i rodičovský příspěvek.

1. Pokud pobírá rodičovský příspěvek a zaměstnavateli tuto skutečnost doloží, zůstává v kategorii „M” nadále. Jestliže však rodičovský příspěvek pobírá jiná osoba, je nutné v době čerpání dovolené ukončit kód „M” s použitím kódu „U”. V případě, že bude žena pokračovat v péči o dítě a požádá zaměstnavatele o rodičovskou dovolenou, je nutné opět použít kód „M”.

Po ukončení rodičovské dovolené žena z důvodu péče o dítě požádá o pracovní volno bez náhrady příjmu, například do věku 4 let dítěte.

Jestliže v této době již nepobírá rodičovský příspěvek, pak musí zaměstnavatel oznámit ukončení kódu „M” s použitím kódu „U” a nově zařadit pojištěnce do kategorie pojištěnců státu použitím kódu „L”. Po návratu do zaměstnání je nutné ukončit i kód „L” s použitím kódu „T”.

2. Pokud rodičovský příspěvek nepobírá (pobírá ho otec dítěte), je nutné na dobu čerpání řádné dovolené provést vynětí z kategorie „M” použitím kódu „U”. Po ukončení dovolené se opět musí oznámit nástup ženy na rodičovskou dovolenou pomocí kódu „M”.

Priklad

Příklad 5 – muž na rodičovské dovolené

Zaměstnanec (muž) nastupuje na rodičovskou dovolenou.

Mezi pojištěnce státu patří také muž na rodičovské dovolené. Zaměstnavatel je povinen tuto skutečnost oznámit příslušné zdravotní pojišťovně s použitím kódu „M” a ukončení rodičovské dovolené kódem „U”.

Priklad

Příklad 6 – zaměstnanec, který má 2 zaměstnavatele, a ani u jednoho nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, ale v součtu dosáhne alespoň minima

Doplatek do minima nevzniká. Musí však být vedena průkazná evidence o tom, že zdravotní pojištění bylo v měsíčním úhrnu vyměřovacích základů odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Každý z těchto zaměstnavatelů musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele o výši sraženého pojistného, aby byla zajištěna průkaznost odvedeného pojistného.

U zaměstnavatele A má zaměstnanec příjem 10 000 Kč, u zaměstnavatele B má příjem 8 000 Kč.

Pojistné u zaměstnavatele A  10 000 × 13,5 % = 1 350 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
450 Kč  
  • z toho zaměstnavatel A zaplatí 2/3

 
1 350 – 450 = 900 Kč  
Pojistné u zaměstnavatele B  8 000 × 13,5 % = 1 080 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
360 Kč  
  • z toho zaměstnavatel B zaplatí 2/3

 
1 080 – 360 = 720 Kč  
Priklad

Příklad 7 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů a u jednoho dosahuje alespoň minimálního vyměřovacího základu

Doplatek do minima nevzniká. Zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec nedosahuje minimálního vyměřovacího základu, musí mít potvrzení od druhého zaměstnavatele, že u něj je pojistné odváděno alespoň z minimálního vyměřovacího základu.

Priklad

Příklad 8 – zaměstnanec má více zaměstnavatelů, součet příjmů nedosahuje minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnanec si zvolí jednoho zaměstnavatele pro výpočet doplatku do minima. Předpokládejme, že u zaměstnavatele A má příjem 2 500 Kč a u zaměstnavatele B 4 500 Kč. Zaměstnanec si vybere pro srážku doplatku zaměstnavatele A.

Doplatek se bude počítat vždy s měsíčním zpožděním, protože k výpočtu doplatku je nutné dokládat výplatní pásky od druhého zaměstnavatele. Zaměstnavatel B musí mít od zaměstnavatele A doloženo, že provádí doplatek do minima na základě požadavku zaměstnance.

Zdravotní pojištění u zaměstnavatele A: 2 500 × 13,5 % = 337,50, zaokr. 338 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
338 : 3 = 112,67, zaokr. 113 Kč  
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

 
338 – 113 = 225 Kč  
Doplatek za předchozí měsíc  15 200 – (2 500 + 4 500) = 8 200 Kč
8 200 x 13,5 % = 1 107 Kč  
U zaměstnavatele A bude zaměstnanci sraženo celkem  113 + 1 107 = 1 220 Kč  
Zdravotní pojištění u zaměstnavatele B: 4 500 × 13,5 % = 607,50, zaokr. 608 Kč  
  • z toho zaměstnanec zaplatí 1/3

 
608 : 3 = 202,67, zaokr. 203 Kč  
  • z toho zaměstnavatel zaplatí 2/3

 
608 – 203 = 405 Kč  
Kontrola 338 + 1 107 + 608 = 2 053 Kč *) 

*) Výše minimálního pojistného činí 2 052 Kč, v našem příkladu činí pojistné 2 053 Kč, což je způsobeno zaokrouhlováním pojistného u každého zaměstnavatele v souladu s právní úpravou.

Priklad

Příklad 9 – zaměstnanec je současně OSVČ

Podnikání je hlavním zdrojem příjmu

Pokud je zaměstnanec současně osobou samostatně výdělečně činnou a podnikání je jeho hlavní zdroj příjmů, pak v rámci zaměstnání platí pojistné pouze z příjmů, kterých dosáhne. Ustanovení o minimálním vyměřovacím základu zde neplatí. Zaměstnavateli musí zaměstnanec prokázat, že platí pojistné jako OSVČ alespoň v minimální výši, která činí pro rok 2021 2 393 Kč měsíčně.

Podnikání není hlavním zdrojem příjmu

V rámci zaměstnání platí pro takového zaměstnance ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. Pro zaměstnavatele není podstatné, zda zaměstnanec v rámci podnikatelské činnosti odvádí zdravotní pojištění. Pokud bude příjem ze zaměstnání nižší než minimální mzda, bude zaměstnavatel z jeho příjmu srážet bez souhlasu doplatek do minima – viz postup v Příkladu 1.

Priklad

Příklad 10 – částečná nezaměstnanost a doplatek do minimálního vyměřovacího základu

Zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy zaměstnancům ve výši 60 % průměrného výdělku. V případě nízké mzdy může být z důvodu snížené náhrady vyměřovací základ pro zdravotní pojištění pod výší minimální mzdy.

Pokud náhrada ušlého výdělku ve výši 60 % průměrného výdělku bude nižší než minimální vyměřovací základ, musí doplatek do minima hradit v plné výši zaměstnavatel. Současně se jedná o daňově účinný náklad.

Priklad

Příklad 11 – neplacené volno a neomluvená absence

Zaměstnavatel nemá povinnost sledovat pro účely zdravotního pojištění pracovní volno bez náhrady příjmu ani neomluvenou absenci, neboť tyto skutečnosti již nemají vliv na odvod zdravotního pojištění.

Pokud však z důvodu neplaceného volna nebo neomluvené absence vznikne zaměstnavateli povinnost doplatku