Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Metody účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v NNO

22.8.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.3
Metody účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku v NNO

Ing. Miroslav Brabec

Úvod

Účtování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku se na první pohled nejeví nijak složitě, zvláště když vezmeme v úvahu, že NNO (nevládní neziskové organizace) ve většině případů nepotřebují účtovat o celé škále možných případů tohoto majetku, jako je tomu u podnikatelských subjektů. Na tento fakt potom navazují konkrétní účetní předpisy, které se neziskových organizací týkají, především vyhláška č. 504/2002 Sb. a účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání. V dalším textu tyto předpisy stručně projdeme a upozorníme na hlavní rozdíly oproti obdobným předpisům, které platí pro podnikatelské subjekty. Zároveň ale je třeba již na tomto místě upozornit, že důraz bude v tomto komentáři kladen pouze na účetní předpisy bez ohledu na to, jak se k účtování (a hlavně odpisování) tohoto majetku "staví" zákon o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba si uvědomit, že hranice a postupy uvedené v zákoně platí pro všechny subjekty (poplatníky této daně) a není možné v něm zachytit veškeré rozdílné podmínky působení podnikatelských subjektů, neziskových účetních jednotek, vybraných účetních jednotek apod.

Vymezení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Dlouhodobý nehmotný majetek

Obsahové vymezení dlouhodobého nehmotného majetku je uvedeno v § 7 vyhlášky č. 504/2002 Sb. a neliší se od shodného vymezení tohoto majetku, které platí pro podnikatelské subjekty. To znamená, že i neziskové organizace přihlížejí při vymezení tohoto majetku pouze k době použitelnosti (delší než jeden rok) a k ocenění, které si stanovují ve své vnitřní směrnici a které respektuje princip věrného a poctivého zobrazení tohoto majetku. Dále musí vzít organizace na vědomí, že existují dokumenty a akty, které se nepovažují za nehmotný majetek (§ 7 odst. 11 vyhlášky č. 504/2002 Sb.).

Zajímavý (nebo zapomenutý?) rozdíl oproti vyhlášce č. 500/2002 Sb. (pro podnikatelské subjekty) je ve vymezení nehmotných výsledků "výzkumu" a vývoje. Totiž "podnikatelé" od roku 2016 pojem "výzkum" z uvedené vyhlášky vypustili, ale ve vyhlášce pro neziskové organizace je stále uveden. Důvod vyloučení výzkumu z vymezení dlouhodobého nehmotného majetku je popsán v interpretaci Národní účetní rady č.I-40. Jenom stručně – "náklady na výzkum představují náklady období a nesplňují charakteristiky aktiva".

Vzhledem k velkému časovému odstupu již nebude s největší pravděpodobností přicházet v úvahu zvláštní vymezení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, který byl pořízen nejpozději 31. 12. 2002, s finančními hranicemi 7 000 Kč a vyššími a 60 000 Kč (§ 7 odst. 5 vyhlášky č. 504/2002 Sb.). "Současný" drobný dlouhodobý nehmotný majetek, který sice splňuje podmínku doby použitelnosti delší než jeden rok, ale jeho ocenění je nižší, než účetní jednotka stanovila ve své vnitřní účetní směrnici pro dlouhodobý nehmotný majetek [ § 7 odst. 2 písm. c) vyhlášky č. 504/2002 Sb. ], se zaúčtuje na vrub nákladů [ČÚS č. 412 bod 3.3.1. písm. c)].

Dlouhodobý hmotný majetek

Vymezení dlouhodobého hmotného majetku ve vyhlášce č. 504/2002 Sb. se také převážně shoduje s tím, které je uvedeno i ve vyhlášce č. 500/2002 Sb. pro podnikatelské subjekty. Malý rozdíl je opět v jednom případě drobného dlouhodobého hmotného majetku, kdy se § 8 vyhlášky č. 504/2002 Sb., podobně jako u drobného nehmotného dlouhodobého majetku, zmiňuje o zařazení předmětů s pořizovací cenou vyšší než 3 000 Kč a maximálně rovnou 40 000 Kč, které byly pořízeny do 31. 12. 2002, do položky A.II.7. rozvahy.

V současné době pořizovaný drobný dlouhodobý hmotný majetek s dobou použitelnosti delší než jeden rok a s pořizovací cenou nižší, než si účetní jednotka stanovila ve své vnitřní účetní směrnici, je často chybně zařazován na výše uvedený řádek rozvahy. Vyhláška č. 504/2002 Sb. ve svém § 8 odst. 4 jasně stanovuje, že tyto předměty se považují za zásoby (samozřejmě pouze do té doby, než začnou být používány a zaúčtovány na vrub nákladů). Pokud by (zcela správně) účetní jednotka usoudila, že vzhledem k délce používání těchto předmětů by nebylo správné je zaúčtovat v plné výši do nákladů v jednom účetním období, je možné použít účet časového rozlišení nákladů.

Pořízení dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Zaměříme se nyní především na nestandardní a méně frekventované případy účtování, které v praxi zcela určitě dělají větší problémy, než zaúčtování např. nákupu dlouhodobého majetku zápisem MD účet skupiny 04 DAL účet skupiny 32.

Základním metodickým východiskem pro postupy v účtování dlouhodobého majetku je Český účetní standard (dále jenom ČÚS) č. 409 a při pořizování tohoto majetku část 3. Z  této části je třeba upozornit na to, že:

  • pokud v souvislosti s pořízením dlouhodobého majetku nevznikají žádné náklady spojené s jeho pořízením, je možné vynechat účet účtové skupiny 04 a na straně MD účtovat přímo na příslušné účty skupin 01, 02 a 031,

  • na rozdíl od podnikatelských subjektů, u kterých se pořízení dlouhodobého majetku bezúplatně (darem) účtuje ve prospěch výnosů (skupina 64), neziskové organizace zaúčtují toto pořízení ve prospěch účtu účtové skupiny 90 – Vlastní jmění; připomínáme však, že pokud nezisková organizace obdrží darem dlouhodobý majetek, který není určen pro hlavní činnost – pak musí účtovat jako "podnikatel", a sice ve prospěch účtu účtové skupiny 64 [ČÚS č. 412 bod 4.3.1. písm. c)],

  • rozdíl je i v zachycení dotace, kterou subjekty obdrží na nákup dlouhodobého majetku; zatímco u "podnikatelů" výše dotace snižuje pořizovací cenu tohoto majetku, neziskové organizace musejí předpis dotací zaúčtovat zápisem MD účet skupiny 34 DAL účet skupiny 90 a přijetí dotace následně MD účet skupiny 22 DAL účet skupiny 34,

  • zajímavý metodický rozdíl vzniká i při pořizování dlouhodobého majetku na úvěr; podnikatelé se mohou rozhodnout, jestli úroky z tohoto úvěru zahrnou do pořizovací ceny dlouhodobého majetku, avšak neziskové organizace v souladu s § 32 odst.1 písm. b) vyhlášky č. 504/2002 Sb. tuto možnost rozhodování nemají a úroky z úvěru vždy zahrnou do