Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Mediace v praxi

7.5.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     V minulých číslech Zpravodaje jsme se zmínili o mediaci jako alternativní technice řešení sporů. Zopakujme si nejprve to základní.

Co je to mediace?

     Mediace je jedna z možností, jak řešit konflikty kolem nás, tedy také na pracovišti. Mediaci vede prostředník - mediátor, který se snaží zprostředkovávat komunikaci mezi stranami, které jsou v konfliktu. je efektivní v těch případech, kde se nahromadily emoce a účastníci nejsou schopni sami řešit spor s klidnou hlavou. Protože emoce k životu patří, je zcela přirozené, že konflikty jsou běžnou součástí našeho života. Úspěšný manažer a vedoucí pracovník je vybaven dovednostmi mediátora, a tak může, kdykoliv je to nutné a potřebné, nabídnout mediaci jako způsob řešení vzniklého nedorozumění.

V čem spočívá role mediátora?

     Jeho role spočívá v profesionálním vedení procesu komunikace a řešení problému tak, aby se strany mohly domluvit a uzavřít dohodu, která je obě uspokojí, nebo k vytvoření nových pravidel, kterým rozumí a které proces dorozumívání zefektivňují. Mediátor to dokáže tím, že názorům sporných stran naslouchá, strukturuje příběhy, pracuje s emocemi a pomáhá stranám porozumět náhledu té druhé strany. Přitom neradí, nesoudí, nehodnotí. Nerozhoduje o pravdě či vině. Pomáhá stranám přivést na světlo jejich nápady na řešení a zaručuje, aby vybrané návrhy byly srozumitelné a realistické.

Jak takový proces vlastně vypadá ?

  1. Příprava - obvykle se na mediátora obrátí jedna ze stran a požádá o pomoc při řešení konfliktu. Úkolem mediátora je pozvat druhou stranu sporu a organizačně zajistit vše nutné k mediačnímu setkání. Má-li manažer mediační dovednosti, může svým spolupracovníkům mediaci jako službu nabídnout osobně a vyzvat je ke společnému setkání.

  2. Úvodní slovo - na počátku jednání mediátor vysvětlí stranám principy mediace tak, aby měly všechny potřebné informace, které jim ujasní, co je bude čekat a jak se bude společně postupovat. Seznámí je se základními pravidly, která při mediaci platí: mluví vždy jen jeden, druhý si může zatím dělat poznámky a každý bude mít svůj potřebný čas, aby se mohl vyjádřit a druhý mu porozuměl. Obě strany se také dohodnou, že případu budou věnovat určitý čas, nebudou tedy řešit hned, ale až je mediátor vyzve.

  3. Naslouchání stranám - cílem je shromáždit informace, orientovat se v tom, jak strany situaci vidí a prožívají, co potřebují, co a jak moc je pro ně důležité. Na základě společných (zůstávají kolegové v jednom týmu) nebo odlišných zájmů (individuální potřeby a představy) určí mediátor program jednání. Protože mediátor používá techniky aktivního naslouchání, vždy každý „příběh“ zopakuje a všímá si, jaké pocity při tom strana prožívá. Pocity uznává, nebagatelizuje a dokonce