Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Majetek - drobný dlouhodobý nehmotný

5.11.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Majetek – drobný dlouhodobý nehmotný

Jaroslava Svobodová

Pojem

V souladu s § 11 odst. 1 a odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, jsou drobným dlouhodobým nehmotným majetkem zejména nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, databáze a ocenitelná práva s dobou použitelnosti delší než jeden rok a ocenění je v částce 7 000 Kč a vyšší a nepřevyšuje částku 60 000 Kč. Účetní jednotka může rozhodnout vnitřním předpisem o snížení stanovené dolní hranice.

Položka ,,A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek" (syntetický účet 019) obsahuje majetek, který neobsahují položky dlouhodobého nehmotného majetku A.I.1. až A.I.5. bez ohledu na výši ocenění, a technické zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku nevykazovaného v položkách "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až "A.I.3. Ocenitelná práva".

Z výše uvedeného vyplývá, že technické zhodnocení drobného dlouhodobého nehmotného majetku, jehož ocenění je vyšší než 60 000 Kč, bude účtováno na syntetický účet 019.

Pokud jsou splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v příslušné položce majetku. Nejsou-li splněny podmínky podle odstavců 2 a 5, uvede účetní jednotka výši tohoto plnění v příslušné položce nákladů. V případě, že je zde předpoklad splnění podmínek podle odstavců 2 a 5 v následujících účetních obdobích, uvede účetní jednotka technické zhodnocení v položce "A.I.7. Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek".

Syntetický účet účtové třídy 0, účtové skupiny 01 – Dlouhodobý nehmotný majetek

018 – Drobný dlouhodobý nehmotný majetek

Způsoby oceňování drobného dlouhodobého nehmotného majetku

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se v souladu s § 25 ZoÚ oceňuje pořizovací cenou, reprodukční pořizovací cenou a vlastními náklady. V případě, že je tento majetek určen k prodeji, oceňuje se u příspěvkových organizací, které vedou účetnictví v plném rozsahu, reálnou hodnotou [ § 9, § 13a a § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ ]. Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, neoceňují majetek určený k prodeji reálnou hodnotou.

1. Pořizovací cena

Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl drobný dlouhodobý nehmotný majetek pořízen, a náklady související s jeho pořízením.

2. Reprodukční pořizovací cena

Reprodukční pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou by byl drobný dlouhodobý nehmotný majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Reprodukční pořizovací cenou se oceňuje zejména drobný dlouhodobý nehmotný majetek nabytý darováním, drobný dlouhodobý nehmotný majetek vytvořený vlastní činností, pokud je reprodukční pořizovací cena nižší než vlastní náklady, drobný dlouhodobý nehmotný majetek nově zjištěný a v účetnictví dosud nezachycený (například inventarizační přebytek).

Co se týká způsobu stanovení reprodukční pořizovací ceny, je nezbytné konstatovat, že zákon o účetnictví ustanovení týkající se způsobu stanovení reprodukční pořizovací ceny neobsahuje.

Podle našeho názoru je možné se inspirovat § 27 odst. 3 písm. c) ZoÚ, který se týká ocenění reálnou hodnotou, a z něhož vyplývá, že pro účely tohoto zákona se jako reálná hodnota použije ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě.

Pokud se tedy nejedná o majetek, na který se vztahuje § 25 odst. 6 ZoÚ, tj. darovaný majetek a inventarizační rozdíl (přebytek majetku), je potřeba u předmětného majetku pro účely nejen zaúčtování (zachycení) v účetnictví, ale i při účely majetkové evidence, stanovit reprodukční pořizovací cenu.

Z hlediska hospodárného nakládání s majetkem územního samosprávného celku bychom pro stanovení (zjištění) reprodukční pořizovací ceny preferovali ocenění odhadem u nabývající účetní jednotky. Používané postupy pro stanovení (zajištění) ocenění by měly být stanoveny vnitřním předpisem příslušné nabývající účetní jednotky. To znamená, že vnitřní předpis o evidenci majetku, by obsahoval ustanovení týkající se stanovení ocenění darovaného majetku, tzn. že pro zjištění ocenění reprodukční pořizovací cenou bude použit odhad.

Například v případě darování nového majetku bude zjištěna informace o jeho současném (platném) ocenění u jednotlivých prodejců (např. Alza), v toto ocenění bude majetek zaevidován v majetkové evidenci a současně bude předána tato informace do účtárny k zaúčtování.

Pokud by se jednalo o použitý majetek, bude zjištěna informace o jeho ocenění u jednotlivých prodejců (např. Bazar). V případě, že informaci nelze získat u prodejce je nutné reprodukční pořizovací cenu stanovit odhadem včetně stanovení (vyčíslení) jeho opotřebení (odhadem). Je nutné zdůraznit, že nepřesný odhad v účetnictví není chybou. Postupy použité při stanovení ocenění jsou zaznamenány v majetkové evidenci a v podkladu pro vytvoření účetního záznamu předávanému účtárně.

Pokud se jedná o nalezený majetek – inventarizační rozdíl (přebytek) doporučujeme postupovat obdobně jako u darovaného majetku s tím rozdílem, že by postupy stanovení reprodukční pořizovací ceny měly být stanoveny ve vnitřním předpisu, který vymezuje inventarizaci majetku a závazků.

3. Vlastní náklady

Vlastními náklady jsou přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i přiřaditelné nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami (tzn. náklady bezprostředně související s vytvořením drobného dlouhodobého nehmotného majetku vlastní činností). Do přímých nákladů se zahrnuje pořizovací cena materiálu a jiných spotřebovaných výkonů a další náklady, které vzniknou v přímé souvislosti s danou výrobou nebo jinou činností.

4. Reálná hodnota

Z § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ vyplývá, že se u vybraných účetních jednotek oceňuje reálnou hodnotou majetek určený k prodeji s výjimkou zásob.

U majetku určeného k prodeji (týká se i příspěvkových organizací, které vedou účetnictví v plném rozsahu) se podle § 27 ZoÚ jako reálná hodnota použije:

  1. tržní hodnota, popřípadě tržní hodnota odvozená z tržní hodnoty jednotlivých složek aktiv a pasiv, nelze-li tržní hodnotu pro některé aktivum nebo pasivum zjistit, ale lze ji zjistit pro jednotlivé složky nebo podobné aktivum či pasivum,
  2. hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,
  3. ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu; metody ocenění použité při kvalifikovaném odhadu nebo v posudku znalce musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě,
  4. ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů, nelze-li postupovat podle písmen a) až c).

V případech oceňování reálnou hodnotou se použije § 25 odst. 3 ZoÚ přiměřeně a o oceňovacích rozdílech z tohoto ocenění účetní jednotky účtují v souladu s účetními metodami.

Není-li objektivně možné stanovit reálnou hodnotu, považuje se za tuto hodnotu ocenění způsoby podle § 25 ZoÚ.

Příspěvkové organizace, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, majetek určený k prodeji reálnou hodnotou neoceňují.

Pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se pořizuje zejména koupí, vytvořením vlastní činností, bezúplatným nabytím podle právních předpisů, darováním.

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek, který nesplňuje pouze podmínku dolní hranice pro vykazování v položce aktiv "A.I.5. Drobný dlouhodobý nehmotný majetek" (syntetický účet 018), je vykazován v položce "P.I.1. Jiný drobný dlouhodobý nehmotný majetek" (podrozvahový účet 901) v části týkající se podrozvahových účtů přílohy účetní závěrky (viz příloha č. 5 vyhlášky č. 410/2009 Sb.).

Právní úprava:

  • Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, § 11 vyhlášky č. 410/2009 Sb.

  • Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu a o požadavcích na technické a smíšené formy účetních záznamů (technická vyhláška o účetních záznamech), ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 220/2013 Sb., o požadavcích na schvalování účetních závěrek některých vybraných účetních jednotek, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů

  • Vyhláška č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu, ve znění pozdějších předpisů

Základní účetní postupy

České účetní standardy

Pro dosažení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami a pro zajištění vyšší míry srovnatelnosti účetních závěrek vydává ministerstvo financí České účetní standardy (dále jen "standardy"). Standardy stanoví zejména bližší popis účetních metod a postupů účtování. Vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy. Ostatní účetní jednotky se mohou od standardů odchýlit, pokud tím zajistí věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví. Odchylku od standardů a její důvody jsou ostatní účetní jednotky povinny uvést v příloze účetní závěrky. Použití standardů účetními jednotkami se považuje za naplnění účetních metod podle tohoto zákona a věrného a poctivého obrazu předmětu účetnictví. Pravidla pro tvorbu a vydávání standardů může ministerstvo stanovit prováděcím právním předpisem. Vydání standardů oznamuje ministerstvo ve Finančním zpravodaji. Ministerstvo vede registr vydaných standardů (viz § 36 odst. 1 ZoÚ).

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2009 ze dne 31. 12. 2009 byly pod pořadovým číslem 25 zveřejněny níže uvedené České účetní standardy, jejichž účinnost byla stanovena dnem 1. 1. 2010.

Tabulka 1

ČÚS číslo  Název 
701  Účty a zásady účtování na účtech 
702  Otevírání a uzavírání účetních knih 
703  Transfery  
704  Fondy účetní jednotky 

Ve Finančním zpravodaji č. 8/2010 ze dne 31. 12. 2010 byl pod pořadovým číslem 35 zrušen Český účetní standard č. 703 Transfery a byly zveřejněny níže uvedené České účetní standardy, jejichž účinnost nastala dnem 1. 1. 2011.

Tabulka 2

ČÚS číslo  Název 
703  Transfery  
705  Rezervy 
706  Opravné položky a vyřazení pohledávek 
707  Zásoby 

Ve Finančním zpravodaji č. 3/2011 ze dne 30. 3. 2011 byl pod pořadovým číslem 9 zveřejněn níže uvedený Český účetní standard, jehož účinnost byla stanovena dnem 31. 12. 2011. Ve Finančním zpravodaji č. 5/2011 ze dne 20. 10. 2011 byla pod pořadovým číslem 12 zveřejněna změna níže uvedeného Českého účetního standardu.

Tabulka 3

ČÚS číslo  Název 
708  Odpisování dlouhodobého majetku 

Ve Finančním zpravodaji č. 9/2011 ze dne 20. 12. 2011 byly pod pořadovými čísly 18, 19, 20 a 21 zveřejněny změny níže uvedených Českých účetních standardů. Účinnost těchto změn byla stanovena dnem 1. 1. 2012.

Tabulka 4

ČÚS číslo  Název 
706  Opravné položky a vyřazení pohledávek 
701  Účty a zásady účtování na účtech 
703  Transfery  
707  Zásoby 

Ve Finančním zpravodaji č. 2/2012 ze dne 1. 2. 2012 byla pod pořadovými čísly 3, 4, 5 a 6 zveřejněna úplná znění níže uvedených Českých účetních standardů. Účinnost těchto změn byla stanovena dnem 1. 1. 2012.

Tabulka 5

Číslo ČÚS Název ČÚS
701 Účty a zásady účtování na účtech
703 Transfery
706 Opravné položky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby

Ve Finančním zpravodaji č. 6/2012 ze dne 10. 10. 2012 byly pod pořadovými čísly 25 a 26 zveřejněny níže uvedené České účetní standardy. Vybrané účetní jednotky uvedené standardy poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2013 (viz pořadové číslo 24 FZ 6/2012).

Tabulka 6

Číslo ČÚS Název ČÚS
709 Vlastní zdroje
710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Ve Finančním zpravodaji č. 8/2012 ze dne 30. 11. 2012 byly pod pořadovými čísly 30, 31, 35 a 37 zveřejněny změny níže uvedených Českých účetních standardů. Vybrané účetní jednotky uvedené standardy ve znění změn poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2013 (viz výše uvedená pořadová čísla FZ 8/2012).

Tabulka 7

Číslo ČÚS Název ČÚS
701 Účty a zásady účtování na účtech
704 Fondy účetní jednotky
706 Opravné položky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby

Ve Finančním zpravodaji č. 1/2014 ze dne 31. 12. 2013 byly pod pořadovými čísly 1 až 8 zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2014.

Tabulka 8

Číslo ČÚS Název ČÚS
701 Účty a zásady účtování na účtech
704 Fondy účetní jednotky
705 Rezervy
706 Opravné položky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby
708 Odpisování dlouhodobého majetku
709 Vlastní zdroje
710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Ve Finančním zpravodaji č. 5/2014 ze dne 19. 12. 2014 pod pořadovými č. 96. až 103. byly zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použily v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2015.

Tabulka č. 9

Číslo ČÚS Název ČÚS
702 Otevírání a uzavírání účetních knih
703 Transfery
705 Rezervy
706 Opravné položky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby
708 Odpisování dlouhodobého majetku
709 Vlastní zdroje
710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Ve Finančním zpravodaji č. 7/2015 ze dne 18. 12. 2015 pod pořadovými č. 20. až 27. byly zveřejněny změny Českých účetních standardů pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vybrané účetní jednotky níže uvedené standardy ve znění změn poprvé použijí v účetním období začínajícím dnem 1. 1. 2016.

Tabulka č. 10

Číslo ČÚS Název ČÚS
701 Účty a zásady účtování na účtech
703 Transfery
704 Fondy účetní jednotky
706 Opravné položky a vyřazení pohledávek
707 Zásoby
708 Odpisování dlouhodobého majetku
709 Vlastní zdroje
710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Tabulka 11 – Pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku v příspěvkových organizacích

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Předpis závazku (dodavatelská faktura za pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku)  58 000  558  321 
2.  Úhrada závazku (dodavatelské faktury za pořízení drobného dlouhodobého nehmotného majetku)  58 000  321  241 
3.  Zařazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku do užívání  58 000  018  078 

Technické zhodnocení provedené na drobném dlouhodobém nehmotném majetku (ocenění technického zhodnocení převyšuje částku 60 000 Kč)

V souladu s ustanovení § 55 odst. 4 vyhlášky č. 410/2009 Sb. se technickým zhodnocením rozumí zásahy do dlouhodobého nehmotného majetku uvedeného do užívání, které mají za následek změnu jeho účelu nebo technických parametrů, nebo rozšíření vybavenosti nebo použitelnosti majetku, včetně nástaveb, přístaveb a stavebních úprav, pokud vynaložené náklady dosáhnou ocenění stanoveného pro vykazování jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku podle § 11 odst. 2 (ocenění technického zhodnocení převyšuje částku 60 000 Kč). Náklady vynaloženými na technické zhodnocení se rozumí souhrn nákladů na dokončený zásah do jednotlivého dlouhodobého nehmotného majetku.

Příspěvková organizace provede technické zhodnocení v ocenění vyšším než 60 000 Kč na drobném dlouhodobém nehmotném majetku, to znamená, že nezvyšuje o toto technické zhodnocení pořizovací cenu drobného dlouhodobého nehmotného majetku zaúčtovanou na účtu 018, ale samostatné technické zhodnocení zaúčtuje na účet 019.

Provedení technického zhodnocení (pořizovací cena technického zhodnocení převyšuje částku 60 000 Kč) u drobného dlouhodobého nehmotného majetku:

Tabulka 12

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Předpis závazku za provedené technické zhodnocení u drobného dlouhodobého nehmotného majetku  61 000  041  321 
2.  Úhrada závazku  61 000  321  241 
3.  Zařazení technického zhodnocení do užívání  61 000  019  041 

Technické zhodnocení provedené na drobném dlouhodobém nehmotném majetku (ocenění technického zhodnocení nepřevyšuje částku 60 000 Kč)

Příspěvková organizace provede technické zhodnocení v ocenění nižším než 60 000 Kč (a 60 000 Kč včetně) na drobném dlouhodobém nehmotném majetku, to znamená, že nezvyšuje o toto technické zhodnocení pořizovací cenu drobného dlouhodobého nehmotného majetku zaúčtovanou na účtu 018, ale pořizovací cenu technického zhodnocení zaúčtuje na vrub účtu 549 – Ostatní náklady z činnosti.

Provedení technického zhodnocení (pořizovací cena technického zhodnocení nepřevyšuje částku 60 000 Kč) u drobného dlouhodobého nehmotného majetku:

Tabulka 13

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Předpis závazku za provedené technické zhodnocení u drobného dlouhodobého nehmotného majetku  20 000  549  321 
2.  Úhrada závazku  20 000  321  241 

Příspěvkové organizace (státní), kterým přísluší hospodaření s určitým státním majetkem, postupují podle ustanovení zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a následně podle prováděcího právního předpisu, tzn. podle vyhlášky č. 62/2001 Sb., o hospodaření organizačních složek státu a státních organizací s majetkem státu.

Předání majetku příspěvkové organizaci zřizovatelem (územním samosprávným celkem)

V souladu s § 27 odst. 2 písm. e) zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, vymezí územní samosprávný celek, jenž zřizuje příspěvkovou organizaci, majetek ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen "svěřený majetek") (v tomto případě drobný dlouhodobý nehmotný majetek) a zároveň vymezí územní samosprávný celek (zřizovatel = vlastník majetku) taková majetková práva, jež příspěvkové organizaci umožní, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní činností, spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně.

Z § 25 odst. 6 ZoÚ vyplývá, že v případě majetku podle odstavce 1 písm. l) uvedeného paragrafu se reprodukční pořizovací cena nepoužije v případě bezúplatné změny příslušnosti k hospodaření s majetkem státu nebo svěření majetku do správy podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla územních samosprávných celků, výpůjčky nebo bezúplatného převodu nebo přechodu majetku mezi vybranými účetními jednotkami; v těchto případech účetní jednotka při ocenění majetku navazuje na výši ocenění v účetnictví účetní jednotky, která o tomto majetku naposledy účtovala.

Tabulka 14 – Převzetí drobného dlouhodobého nehmotného majetku

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Převzetí drobného dlouhodobého nehmotného majetku příspěvkovou organizací v pořizovací ceně  60 000  018  078 

Vyřazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku

Drobný dlouhodobý nehmotný majetek se vyřazuje zejména prodejem, likvidací, bezúplatným převodem (darováním), převodem na základě právních předpisů.

Tabulka 15 – Vyřazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku likvidací

Č.  Text  Kč  MD 
1.  Vyřazení drobného dlouhodobého nehmotného majetku příspěvkovou organizací v pořizovací ceně  55 000  078  018 

§ 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ vyplývá pro některé vybrané účetní jednotky povinnost oceňovat majetek určený k prodeji reálnou hodnotou. Jak vyplývá ze znění písm. h), povinnost oceňovat majetek určený k prodeji se nevztahuje na zásoby.

Z § 64 vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky, ve znění pozdějších předpisů, vyplývá zejména, že:

  • změna reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji se vykazuje v položce rozvahy "C.I.6. Jiné oceňovací rozdíly",

  • k okamžiku prodeje majetku je tato změna zachycena výsledkově,

  • okamžik uskutečnění účetního případu, ke kterému se oceňuje reálnou hodnotou, bezprostředně souvisí s rozhodnutím osoby nebo orgánu, které o této skutečnosti rozhodují podle jiného právního předpisu.

S účinností od 1. 1. 2014 byly vyhláškou č. 473/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 410/2009 Sb., stanoveny mimo jiné i dva nové syntetické účty, jež souvisejí s účtováním majetku určeného k prodeji. Jedná se o níže uvedené syntetické účty:

Tabulka 16

Číslo syntetického účtu Název syntetického účtu Označení položky aktivrozvahy
035 Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji A.I.10.
036 Dlouhodobý hmotný majetek určený k prodeji A.II.11.

V této souvislosti je nutné upozornit na bod 6.8. Českého účetního standardu č. 701 – Účty a zásady účtování na účtech, který stanoví:

"V případě změny právního předpisu, ze které vyplývá změna uspořádání položek rozvahy nebo změna obsahového vymezení některé z položek rozvahy, která zakládá povinnost vykazovat určitou skutečnost v jiné položce rozvahy, postupuje účetní jednotka v souladu s tímto právním předpisem. Nestanoví-li tento právní předpis nebo Český účetní standard konkrétní postup, je v odpovědnosti účetní jednotky, aby vykázáním v jiné položce rozvahy též zajistila rovnost položek "Aktiva celkem" a "Pasiva celkem" k rozvahovému dni účetního období před touto změnou a položek "Aktiva celkem" a "Pasiva celkem" na počátku následujícího účetního období."

Bod 5. čl. II Přechodných ustanovení vyhlášky č. 473/2013 Sb. vymezuje, že "Dlouhodobý nehmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až "A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek", který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy "A.I.10. Dlouhodobý nehmotný majetek určený k prodeji". Vzhledem ke skutečnosti, že některé vybrané účetní jednotky nemají stanovenou povinnost sestavovat a vykazovat rozvahu k 1. lednu příslušného účetního období, níže uvedený převodový můstek zobrazuje postup při otevírání účetních knih k 1. 1. 2014.

Bod 5. čl. II Přechodných ustanovení vyhlášky č. 473/2013 Sb. vymezuje, že "Dlouhodobý nehmotný majetek vykázaný k 31. prosinci 2013 v položkách rozvahy "A.I.1. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje" až "A.I.6. Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek", který je k 31. prosinci 2013 oceněn podle § 27 odst. 1 písm. h) ZoÚ, se od 1. ledna 2014 vykazuje v položce rozvahy