Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Likvidace majetku

27.10.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.2.4.6 Likvidace majetku

Blažena Petrlíková

Vyřazování majetku z účetnictví

K vyřazení majetku z účetnictví dochází zejména:

  • likvidací; majetek přestane plnit svoji funkci, je nepoužitelný, nebo z důvodu zničení či ztráty přestane v účetní jednotce existovat,

  • prodejem,

  • darováním,

  • bezúplatným převodem na základě právních předpisů; v případě některých NNO též

  • z rozhodnutí zřizovatele,

  • v důsledku škody nebo manka,

  • převodem do osobního vlastnictví; např. v případě odprodeje materiálu získaného při likvidaci majetku.

Majetek v NNO by měl být vyřazen až v případě, když:

  • vyřazení bylo schváleno předepsaným způsobem (pokud právní předpisy vyžadují souhlas zřizovatele, pak pouze s jeho souhlasem, vyřazení navrhla např. inventurní komise a schválila likvidační komise, pokud byla zřízena, případně osoba touto činností pověřená),

  • likvidace je nezbytná zejména proto, že majetek je nefunkční, neopravitelný, neprodejný s výjimkou zbytkového materiálu, např. jako odpadní suroviny nebo náhradní díly, nebo jeho další užívání je nebezpečné pro zdraví osob z důvodu nevyhovujícího technického stavu, nebo

  • majetek v NNO přestal existovat, např. z důvodu krádeže nebo zničení, např. při živelné pohromě.

Omezení nakládání s majetkem

V Případě NNO vyplývají některá omezení při hospodaření s majetkem zejména z věcně právních předpisů, podle kterých jsou zakládány nebo zřizovány. Uvádíme některé příklady takových omezení:

Zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích (dále jen „VVI“)

  • § 11 – o splynutí a rozdělení VVI rozhoduje zřizovatel, je stanoveno, který majetek přechází z původního subjektu na právního nástupce,

  • § 15 písm. c) – „zřizovatel v kládá do veřejné výzkumné instituce zřizovací listinou nebo změnou této listiny majetek nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována; vykonává-li jménem České republiky funkci zřizovatele organizační složka státu, může být do veřejné výzkumné instituce vložen pouze takový majetek České republiky, se kterým je tato organizační složka státu příslušná hospodařit a který je nezbytný k zajištění účelu, pro který je veřejná výzkumná instituce zřizována“,

  • § 19 odst. 1 – dozorčí rada vykonává dohled nad nakládáním s majetkem veřejné výzkumné instituce a vydává předchozí písemný souhlas k právním úkonům, kterými veřejná výzkumná instituce hodlá:

    • nabýt nebo zcizit nemovitý majetek,

    • nabýt nebo zcizit movitý majetek, jehož hodnota je vyšší než dvousetnásobek částky, od níž jsou samostatné movité věci považovány podle zvláštního právního předpisu za hmotný majetek,

    • zřídit zástavní nebo jiné věcné právo k majetku veřejné výzkumné instituce,

    • založit jinou právnickou osobu,

    • nabýt účast v existující právnické osobě,

    • vložit majetek do jiné právnické osoby,

    • sjednat či měnit nájemní smlouvu o nájmu nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 nebo jinou smlouvu o užívání nemovitosti nebo movitého majetku v hodnotě podle bodu 2 s dobou nájmu delší než 3 měsíce,

  • § 21 odst. 1 – „veřejná výzkumná instituce je povinna majetek využívat k realizaci hlavní činnosti; k další nebo jiné činnosti může majetek využívat, jen stanoví-li tak tento zákon“,

  • § 28 – ustanovení týkající se vkládání majetku do VVI zřizovatelem,

  • § 28 odst. 10 – pokud VVI zcizí majetek, je povinna sjednat cenu ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá; bezúplatně lze majetek zcizit pouze ve veřejném zájmu,

  • § 31 – proces přechodu majetku ze zřizovatele na VVI (r. 2006 a 2007; zřizovatel může vkládat do VVI majetek i později, v průběhu její činnosti).

Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách),

  • § 5 – Veřejná vysoká škola se může sloučit nebo splynout jen s jinou veřejnou vysokou školou; rozdělit se může jen na jiné veřejné vysoké školy. Tyto změny je možné provést pouze zákonem.

  • V případě zrušení veřejné vysoké školy nebo sloučení, splynutí nebo rozdělení veřejné vysoké školy zákon též stanoví, na které právnické osoby přechází její majetek a závazky a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání studentům zrušené veřejné vysoké školy.

  • § 15 – Předchozí písemný souhlas správní rady se u VVŠ vyžaduje:

    • k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést nemovité věci,

    • k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá nabýt nebo převést movité věci, jejichž cena je vyšší než pětisetnásobek částky, od níž jsou věci považovány podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., za hmotný majetek,

    • k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá zřídit věcné břemeno nebo předkupní právo,

    • k právním úkonům, kterými vysoká škola hodlá založit jinou právnickou osobu, a k peněžitým a nepeněžitým vkladům do těchto a jiných právnických osob.

  • § 19 odst. 2 a 3:

    • odst. 2) – o nakládání s majetkem veřejné vysoké školy rozhoduje rektor nebo orgány nebo osoby, o nichž to stanoví statut veřejné vysoké školy.
      V případech uvedených v § 15 odst. 1 písm. a) až d) zákona rozhoduje rektor po předchozím souhlasu správní rady veřejné vysoké školy.

    • odst. 3) – veřejná vysoká škola může nabývat pouze cenné papíry vydané státem nebo cenné papíry, za jejichž splacení se stát zaručil, nebo cenné papíry obchodní společnosti, do které veřejná vysoká škola vložila majetek.

  • § 20 odst. 1 a 2 – VVŠ je povinna užívat majetek především v rámci své hlavní činnosti, může jej užívat též k doplňkové činnosti; doplňková činnost nesmí ohrozit kvalitu, rozsah a dostupnost činností, k jejichž uskutečňování byla veřejná vysoká škola zřízena.

  • § 20 odst. 3 – VVŠ není oprávněna k převzetí ručení za peněžitý dluh jiné osoby a ke zřízení zástavního práva k nemovitosti. Veřejná vysoká škola není oprávněna se stát společníkem veřejné obchodní společnosti nebo komplementářem komanditní společnosti. Dále veřejná vysoká škola není oprávněna vkládat do obchodní společnosti nebo družstva nemovité věci nabyté do vlastnictví veřejných vysokých škol z vlastnictví státu, poskytnutý příspěvek podle § 18 odst. 3 a poskytnutou dotaci podle § 18 odst. 4. Podmínkou peněžitých a nepeněžitých vkladů do právnických osob je stanovení pravidel vnitřním předpisem veřejné vysoké školy.

  • § 101 řešil přechod majetku státu na VVŠ v r. 1999.

Zákon č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o nadacích a nadačních fondech)

  • § 2 – Nadace vlastní majetek dvojího typu: nadační jmění a ostatní majetek nadace. Nadační jmění je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů a nadačních darů zapsaných v nadačním rejstříku. Výnosy, které pocházejí z nadačního jmění, používá nadace k plnění svého poslání dle Nadační listiny, resp. Statutu nadace. Ke své činnosti nadace používá též ostatní majetek. Nadační fond používá ke své činnosti veškerý majetek, zápis povinného jmění do rejstříku se nevyžaduje.

  • § 3 odst. 6 – Ostatní majetek nadace nebo majetek nadačního fondu může být tvořen pouze peněžními prostředky, cennými papíry, nemovitými a movitými věcmi, jakož i jinými majetkovými právy a jinými majetkovými hodnotami, na nichž neváznou zástavní práva.

  • § 8 vymezuje podmínky a omezení pro fúze nadací a nadačních fondů.

  • § 9 odst. 4 upravuje některá omezení v souvislosti s likvidací nadace. Nestanoví-li nadační listina, že likvidační zůstatek má být převeden na jinou nadaci nebo nadační fond určené alespoň účelem, nabídne likvidátor likvidační zůstatek nadaci nebo nadačnímu fondu, které mají shodný nebo obdobný účel; není-li podle zjištění likvidátora takové nadace nebo nadačního fondu nebo odmítne-li takto zjištěná nadace nebo nadační fond likvidační zůstatek převzít, nabídne likvidátor likvidační zůstatek oznámením v celostátně rozšiřovaném deníku ostatním nadacím, poté nadačním fondům; likvidátor přednostně převede likvidační zůstatek na nadaci, popřípadě nadační fond, které jsou účelem likvidované nadaci nejbližší. Nepřijme-li likvidační zůstatek žádná nadace ani nadační fond, nabídne likvidátor likvidační zůstatek obci, v níž má nadace nebo nadační fond sídlo. Pokud obec nabídku do 60 dnů od doručení nepřijme, přechází likvidační zůstatek po uplynutí této lhůty na stát. Likvidační zůstatek musí nabyvatel použít pro plnění obecně prospěšných cílů.

  • § 10 – O hospodaření s majetkem v otázkách, které nejsou výslovně upraveny zákonem nebo nadační listinou nebo statutem nadace, rozhoduje správní rada. Správní rada mj. má též právo rozhodovat o zvýšení nebo snížení nadačního jmění, za podmínek stanovených zákonem, případně též nadační listinou nebo statutem nadace.

  • §§ 21, 22, 23 obsahují významná omezení pro orgány nadace při nakládání s majetkem, např. k jakému účelu může být majetek používán (např. zákaz poskytování podpory politickým stranám a politickým hnutím), omezení výše nákladů na správu, omezení podnikatelských aktivit, omezení ve vztahu k investování na finančních trzích aj.

Ostatní omezení v hospodaření NNO

Pokud je NNO příjemcem prostředků z veřejných rozpočtů, tj. státního rozpočtu, z rozpočtu EU nebo Národního fondu, z rozpočtu územích samosprávných celků, pak se hospodaření s těmito prostředky řídí rozpočtovými pravidly, pravidly pro čerpání prostředků vydávaných poskytovateli prostředků a též smlouvou, rozhodnutím nebo dohodou o poskytnutých prostředcích. Omezení mohou platit nejen pro čerpání peněžních prostředků, ale též ve vztahu k hospodaření s ostatním majetkem, pokud byl pořízen z veřejných zdrojů.

  • Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla),

  • Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů,

  • Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů,

  • Vyhláška č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví,

  • České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (standard č. 401–414),

  • Usnesení vlády č. 92 z 1. 2. 2010, o zásadách vlády pro poskytování dotací ze státního rozpočtu České republiky nestátním neziskovým organizacím ústředními orgány státní správy,

  • Usnesení vlády č. 555 ze dne 4. 8. 2010, o metodice hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů.

Základní účetní postupy

Obsah účetních zápisů o vyřazení majetku z důvodu likvidace bude záviset na druhu likvidovaného majetku a také na skutečnosti, kdo je vlastníkem majetku; od vlastnictví se odvíjí metoda účtování včetně použitých rozvahových nebo podrozvahových účtů.

Příklady účtování likvidace zásob

Příklad 1

Příklad
V NNO došlo k vloupání do skladu zásob. NNO oznámila událost policii. Jak vyplynulo z protokolu o výsledcích šetření, pachatel nebyl zjištěn. NNO evidovala zásoby způsobem „A“. Zásoby nebyly pojištěny. Stav zásob dle účtu 112 – Materiál na skladě a dle zůstatků v operativní evidenci zásob činil ke dni předcházejícímu dni vloupání částku 265 000 Kč. Výše škody zjištěná při mimořádné inventarizaci zásob činila 16 500 Kč.

Tab. 1 – Účtování (evidence zásob způsobem „A“)

Č.  Text  Kč  MD  D 
  Převod zůstatku účtu 112 z 31. 12. 2010
do 1. 1. 2011 		      
1.  Převod zůstatku účtu 112  274 000  112  961 
2.  Výdej zásob ze skladu do okamžiku vloupání  9 000  501  112 
3.  Vyčíslení škody k okamžiku zjištění o vloupání (vyřazení
zásob z evidence na základě mimořádné inventury zásob
ve skladu) 
16 500 
378 
112 
4.  Proúčtování vzniklé škody k okamžiku přijetí protokolu
od policie o zastavení šetření s tím, že pachatel nebyl
zjištěn 
16 500 
548 
378 
Příklad 2

Příklad
V NNO došlo k vloupání do skladu zásob. NNO oznámila událost policii. Jak vyplynulo z protokolu o výsledcích šetření, pachatel nebyl zjištěn. NNO evidovala zásoby způsobem „B“. Zásoby nebyly pojištěny. Stav zásob dle účtu 112 – Materiál na skladě a dle zůstatků v operativní evidenci zásob činil ke dni 1. 1. 2011 částku 274 000 Kč. Na účtu 501 – Spotřeba materiálu byl vykázán v účetnictví ke dni předcházejícímu den vloupání stav 9 000 Kč. Výše škody, zjištěná při mimořádné inventarizaci zásob, činila 16 500 Kč.

Tab. 2 – Účtování (evidence zásob způsobem „B“)

Č.  Text  Kč  MD  D 
  Převod zůstatku účtu 112 z 31. 12. 2010
do 1. 1. 2011 		      
1.  Převod zůstatku účtu 112  274 000  112  961 
2.  Proúčtování zůstatku účtu 112 do spotřeby roku 2011,
po 1. 1. 2011 		 274 000  501  112 
3.  Vyčíslení škody k okamžiku zjištění o vloupání (vyřazení
zásob z evidence na základě mimořádné inventury
zásob ve skladu) 
16 500 
378 
501 
4.  Proúčtování vzniklé škody k okamžiku přijetí protokolu
od policie o zastavení šetření s tím, že pachatel nebyl
zjištěn 
16 500 
548 
378 
5.  Proúčtování zůstatku zásob ve skladu k 31. 12. 2011  257 500  112  501 

Příklady účtování likvidace DDHM

Příklad 3

Příklad
NNO vykazovala k 1. 1. 2011 na účtu 028 – Drobný dlouhodobý hmotný majetek stav 365 280 Kč a na účtu 088 – Oprávky k drobnému dlouhodobému hmotnému majetku rovněž zůstatek 365 280 Kč. Jednalo se o majetek, který NNO pořídila do 31. 12. 2002. Majetek NNO byl pojištěn s tím, že organizace měla spoluúčast na případné pojistné události ve výši 10 % z vyčíslené škody. Pojišťovna se v pojistné smlouvě nezavázala k náhradě výdajů spojených s likvidací majetku z důvodu pojistné události. Dne 9. 8. 2011 došlo k živelné události – povodni. Majetek byl totálně znehodnocen kontaminovanou zeminou. Drobný dlouhodobý hmotný majetek v hodnotě 320 000 Kč musel být zlikvidován. Likvidace byla provedena odvozem do místní spalovny. Náklady na dopravu a likvidaci činily 16 000 Kč. O události byl sepsán protokol o pojistné události. Pojišťovna uznala v NNO při mimořádné inventarizaci vyčíslenou škodu 320 000 Kč a poukázala dne 10. 9. 2011 náhradu škody v částce 288 000 Kč.

Tab. 3 – Likvidace DDHM

Č.  Text  Kč  MD  D 
  Převod zůstatků účtů 028 a 088 z 31. 12. 2010
do 1. 1. 2011 		      
1.  Převod zůstatku účtu 028  365 280  028  961 
2.  Proúčtování zůstatku účtu 088  365 280  961  088 
3.  Vyčíslení škody k okamžiku zjištění při mimořádné
inventuře dne 10. 8. 2011

  1. Vyřazení DDHM z účetnictví v pořizovací ceně

  2. Proúčtování spoluúčasti NNO na škodní události ve
    výši 10 % vyčíslené škody

  3. Proúčtování nákladů ve výši uznaného pojistného
    plnění z celkové výše škody a současně

  4. Proúčtování pohledávky za pojišťovnou

 

320 000
32 000

288 000

288 000 

088
548

548

378 

028
501

501

649 
…