Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním
pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců, kdy v podstatě
rozlišujeme dvojí lhůtu, a sice:
osmidenní (dle
§ 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen ZoVZP - nástup
zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změna zdravotní pojišťovny,
skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné),
třicetidenní ( dle
§ 12 písm. k) ZoVZP - oznámení změny
jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla).
I když jsou příslušné lhůty zákonem jednoznačně
vymezeny, není postup zdravotních pojišťoven zpravidla striktní v případě, kdy
se jedná o nahodilé, mimořádné či jednorázové (neopakující se) provinění,
přičemž zdravotní pojišťovna individuálně vyhodnocuje každý případ. To
mimo jiné znamená, že zdravotní pojišťovna podle povahy řešené záležitosti může
(ale nemusí) uložit pokutu. Na rozdíl třeba od plošně povinného uplatňování
nároku zdravotní pojišťovny na penále se v takovém případě jedná o nárok
fakultativní (volitelný).
Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty
zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti např. dále uvedená situace.
Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je tedy povinen
přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím
formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele k placení pojistného té zdravotní
pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost
nesplní (například zapomene), nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně
odvádí. Třebaže byl porušen zákon, odváděl zaměstnavatel pojistné v souladu se
zákonem, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní
pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se jedná o první nebo
již několikáté nesplnění zákonné povinnosti.
Odlišný postup však může zdravotní pojišťovna uplatnit
například v případě, kdy se jedná o opakující se chyby nebo pokud zaměstnavatel
nesdělí zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za
zaměstnance pojistné. Jestliže zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně
zaměstnance například přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou
apod., přichází tato zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu
pojistného od státu za tohoto zaměstnance (pojištěnce).
Jak se tedy přesně počítají výše uvedené lhůty? Tato
problematika je upravena v ustanovení
§ 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném
na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
ZoPVZP). Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež
je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu,
neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den.
Tyto situace si rozebereme na následujících příkladech.
Příklad č. 1Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1.
5., přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání ve středu dne 2. 5. Tento
pracovněprávní vztah byl ukončen dohodou ke dni 30. 6., kdy zaměstnanec
naposledy pracoval v pátek dne 29. 6.
Protože lze podle zákoníku práce sjednat jako den nástupu do
práce i den pracovního klidu, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací
povinnosti na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódy P s datem 1. 5.
a O s datem 30. 6. Přihlásit a odhlásit tohoto zaměstnance musí zaměstnavatel
nejpozději do 9. 5., resp. do 9. 7.
Příklad č. 2Zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklad o přiznání
invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ke dni 16.
července.
Za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli přiznání důchodu
oznámil, vyplývá pro zaměstnavatele povinnost oznámit zdravotní pojišťovně za
použití kódu D na Hromadném oznámení zaměstnavatele ke dni 16. 7. vznik
nároku na platbu pojistného státem, poslední den lhůty ke splnění této
povinnosti je 24. 7. Je obecně známou skutečností, že vyřízení některých dávek
určitou dobu trvá, proto je zapotřebí mít každý takový případ na zřeteli a
oznamovací povinnost splnit ihned poté, jakmile je příslušný doklad k
dispozici.
Příklad č. 3Zaměstnankyně předložila zaměstnavateli doklad o pobírání
rodičovského příspěvku od 23. 7.
Pokud na sebe plynule navazuje nástup ženy na mateřskou
dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) a pobírání rodičovského
příspěvku, pak zaměstnavatel…