Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Lhůty a počítání času ve zdravotním pojištění

7.11.2012, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Oznamování rozhodných skutečností patří ve zdravotním pojištění mezi nejdůležitější povinnosti pojištěnců a plátců, kdy v podstatě rozlišujeme dvojí lhůtu, a sice:

  • osmidenní (dle § 10 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „ZoVZP“ - nástup zaměstnance do zaměstnání a jeho ukončení, změna zdravotní pojišťovny, skutečnosti rozhodné pro povinnost státu platit pojistné),

  • třicetidenní ( dle § 12 písm. k) ZoVZP - oznámení změny jména, příjmení, trvalého pobytu nebo rodného čísla).

CHARAKTER PROVINĚNÍ

     I když jsou příslušné lhůty zákonem jednoznačně vymezeny, není postup zdravotních pojišťoven zpravidla striktní v případě, kdy se jedná o nahodilé, mimořádné či jednorázové (neopakující se) provinění, přičemž zdravotní pojišťovna individuálně vyhodnocuje každý případ. To mimo jiné znamená, že zdravotní pojišťovna podle povahy řešené záležitosti může (ale nemusí) uložit pokutu. Na rozdíl třeba od plošně povinného uplatňování nároku zdravotní pojišťovny na penále se v takovém případě jedná o nárok fakultativní (volitelný).

OPOMENUTÍ ZAMĚSTNAVATELE

     Zpravidla nemusí být důvodem pro uložení pokuty zaměstnavateli za nesplnění oznamovací povinnosti např. dále uvedená situace. Zaměstnavatel uzavře se zaměstnancem pracovní smlouvu, je tedy povinen přihlásit tohoto zaměstnance v zákonné osmidenní lhůtě prostřednictvím formuláře Hromadné oznámení zaměstnavatele k placení pojistného té zdravotní pojišťovně, u které je zaměstnanec pojištěn. Zaměstnavatel však tuto povinnost nesplní (například zapomene), nicméně pojistné za tohoto zaměstnance řádně odvádí. Třebaže byl porušen zákon, odváděl zaměstnavatel pojistné v souladu se zákonem, proto lze v takovém případě očekávat benevolentnější postoj zdravotní pojišťovny, samozřejmě s přihlédnutím ke skutečnosti, zda se jedná o první nebo již několikáté nesplnění zákonné povinnosti.

FINANČNÍ ÚJMA ZPŮSOBENÁ ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNĚ

     Odlišný postup však může zdravotní pojišťovna uplatnit například v případě, kdy se jedná o opakující se chyby nebo pokud zaměstnavatel nesdělí zdravotní pojišťovně skutečnost rozhodnou pro povinnost státu platit za zaměstnance pojistné. Jestliže zaměstnavatel neoznámí zdravotní pojišťovně zaměstnance například přiznání důchodu, nástup ženy na mateřskou dovolenou apod., přichází tato zdravotní pojišťovna o pravidelnou měsíční platbu pojistného od státu za tohoto zaměstnance (pojištěnce).

POČÍTÁNÍ LHŮT

     Jak se tedy přesně počítají výše uvedené lhůty? Tato problematika je upravena v ustanovení § 26b zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZoPVZP“). Lhůta určená podle dní počíná dnem, který následuje po události, jež je rozhodující pro její počátek. Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Tyto situace si rozebereme na následujících příkladech.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. 5., přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání ve středu dne 2. 5. Tento pracovněprávní vztah byl ukončen dohodou ke dni 30. 6., kdy zaměstnanec naposledy pracoval v pátek dne 29. 6.

Protože lze podle zákoníku práce sjednat jako den nástupu do práce i den pracovního klidu, použije zaměstnavatel při plnění oznamovací povinnosti na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele kódy „P“ s datem 1. 5. a „O“ s datem 30. 6. Přihlásit a odhlásit tohoto zaměstnance musí zaměstnavatel nejpozději do 9. 5., resp. do 9. 7.

Příklad č. 2

Zaměstnanec předložil zaměstnavateli doklad o přiznání invalidního důchodu pro invaliditu prvního stupně ke dni 16. července.

Za předpokladu, že zaměstnanec zaměstnavateli přiznání důchodu oznámil, vyplývá pro zaměstnavatele povinnost oznámit zdravotní pojišťovně za použití kódu „D“ na Hromadném oznámení zaměstnavatele ke dni 16. 7. vznik nároku na platbu pojistného státem, poslední den lhůty ke splnění této povinnosti je 24. 7. Je obecně známou skutečností, že vyřízení některých dávek určitou dobu trvá, proto je zapotřebí mít každý takový případ na zřeteli a oznamovací povinnost splnit ihned poté, jakmile je příslušný doklad k dispozici.

Příklad č. 3

Zaměstnankyně předložila zaměstnavateli doklad o pobírání rodičovského příspěvku od 23. 7.

Pokud na sebe plynule navazuje nástup ženy na mateřskou dovolenou (pobírání peněžité pomoci v mateřství) a pobírání rodičovského příspěvku, pak zaměstnavatel