Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Kratší a  zkrácená pracovní doba

26.7.2022, Zdroj: Verlag Dashöfer

Mezi tyto dva pojmy nemůžeme z pohledu pracovního práva klást rovnítko. Podívejme se na ně podrobněji.

Kratší pracovní doba

Pracovní dobu je možné sjednat v nižším (kratším) rozsahu než je stanovená týdenní pracovní doba upravená v § 79 zákoníku práce. Zákoník práce výslovně možnost sjednání kratší pracovní doby neuvádí. Toto oprávnění vyplývá z obecné zásady o možnosti odchylné úpravy oproti zákoníku práce, pokud to není zakázáno. V § 80 zákoníku práce je výslovně uvedeno, že kratší pracovní doba může být sjednána pouze mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, tedy sjednání kratší pracovní doby nemůže být provedeno jednostranně vnitřním předpisem vydaným zaměstnavatelem nebo v kolektivní smlouvě hromadně pro více zaměstnanců.

Zaměstnanci, pokud byla sjednána kratší pracovní doba, přísluší mzda nebo plat, které odpovídají této kratší pracovní době. Právní úprava zásady obsažené v tomto ustanovení je v podstatě nadbytečná, protože obecné ustanovení v § 109 odst. 1 zákoníku práce stanoví, že zaměstnanci přísluší mzda nebo plat za vykonanou práci. I z této samotné zásady vyplývá, že mzda nebo plat zaměstnanci přísluší v rozsahu vykonané práce, a pokud vykonává práci v menším rozsahu, než je stanovená týdenní pracovní doba, přísluší mu mzda nebo plat odpovídající fakticky odpracované pracovní době. Možnost sjednat kratší pracovní dobu, než je upravena v § 79 a 79a zákoníku práce, obecně vyplývá z možnosti upravit práva a povinnosti vyplývající z pracovněprávních vztahů odchylně. Zákoník práce úpravou obsaženou v § 79 a 79a zákoníku práce, která stanoví maximální rozsah stanovené týdenní pracovní doby, zakazuje zaměstnavateli přidělovat zaměstnanci práci ve vyšším rozsahu, než je stanoven podle jednotlivých pracovních režimů nebo podle osoby zaměstnance (u mladistvých). Není proto možné se