Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Kontrola vnášení a vynášení věcí na pracoviště a prohlídky zaměstnanců z pohledu pracovního práva

19.8.2022, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2022.17.01
Kontrola vnášení a vynášení věcí na pracoviště a prohlídky zaměstnanců z pohledu pracovního práva

Mgr. Zdeněk Schmied

1. PREVENCE VZNIKU MAJETKOVÉ A NEMAJETKOVÉ ÚJMY

Za účelem předcházení vzniku majetkové újmy (dále jen "škoda"), nemajetkové újmy, popřípadě bezdůvodného obohacení v pracovněprávních vztazích stanoví zákoník práce (dále jen "ZP") oběma účastníkům těchto právních vztahů (tedy zaměstnavateli a zaměstnanci) obecné prevenční povinnosti. Tak podle § 248 odst. 1 ZP je zaměstnavatel povinen zajišťovat svým zaměstnancům takové pracovní podmínky, aby mohli řádně plnit své pracovní úkoly bez ohrožení zdraví a majetku. Zjistí-li zaměstnavatel závady, musí učinit opatření k jejich odstranění. Stejně tak i zaměstnanec, pokud zjistí, že nemá vytvořeny potřebné pracovní podmínky, je podle § 249 odst. 3 ZP povinen oznámit tuto skutečnost nadřízenému vedoucímu zaměstnanci.

Zaměstnanec je v rámci svých prevenčních povinností podle § 249 odst. 1 a 2 ZP povinen počínat si tak, aby nedocházelo ke škodě, nemajetkové újmě ani k bezdůvodnému obohacení. Hrozí-li škoda nebo nemajetková újma, je povinen na ni upozornit nadřízeného vedoucího zaměstnance. Je-li k odvrácení škody hrozící zaměstnavateli neodkladně třeba zákroku, je zaměstnanec povinen zakročit, nebrání-li mu v tom důležitá okolnost nebo pokud by zákrokem vystavil vážnému ohrožení sebe nebo jiné fyzické osoby.

Zákoník práce přiznává zaměstnavateli k ochraně jeho majetku před odcizením, ztrátou nebo zničením a koneckonců i k ochraně života a zdraví osob na jeho pracovištích konkrétní oprávnění, z nichž významným je jeho právo provádět v přiměřeném rozsahu u zaměstnanců kontrolu věcí, které na pracoviště vnášejí nebo z něho vynášejí.

2. KONTROLA VĚCÍ A PROHLÍDKY ZAMĚSTNANCŮ

V zájmu ochrany svého majetku je zaměstnavateli přiznáno oprávnění v nezbytném rozsahu provádět kontrolu věcí, které zaměstnanci na pracoviště vnášejí nebo z něho vynášejí, popřípadě provádět prohlídky zaměstnanců. Toto právo je výslovně upraveno v § 248 odst. 2 ZP. Při aplikaci tohoto zákonného oprávnění zaměstnavatele nejsou v praxi pochybnosti o tom, že zaměstnavatel může toto právo vykonávat nejen prostřednictvím svých zaměstnanců, nýbrž i prostřednictvím poskytovatele (např. bezpečnostní agentury), který v takovém případě u zaměstnavatele vykonává kontrolu na základě smluvního vztahu se zaměstnavatelem. Způsob realizace kontroly musí respektovat právo zaměstnance na ochranu jeho osobnosti v celém rozsahu právní úpravy obsažené v § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "NOZ"). I když právním prostředkem ochrany zaměstnance před porušením jeho práva na ochranu osobnosti je zejména postup podle § 82 NOZ (tj. možnost zejména se domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněného zásahu do práva na ochranu jeho osobnosti, popřípadě aby byl odstraněn jeho následek, ale také požadovat odčinění imateriální újmy a poskytnutí zadostiučinění ve smyslu § 2956 NOZ a § 2957 NOZ), zůstává vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem vzhledem k jeho základu vztahem pracovněprávním.

Z výše uvedených požadavků vyplývá zřejmý konflikt práva zaměstnavatele na ochranu svého majetku a práva zaměstnance na zachování soukromí a lidské důstojnosti. Problematika konfliktu práva na ochranu svého jeho majetku a práva na ochranu soukromí se promítá v pracovním právu do problematiky možnosti zaměstnavatele zasahovat v zájmu ochrany svého majetku do osobní sféry zaměstnance a práva zaměstnance na to, aby bylo při takovém zásahu šetřeno jeho osobnosti.

V této souvislosti je třeba vnímat, že existuje rozdíl mezi kontrolou a sledováním zaměstnanců (např. kamerovými systémy, avšak pojem sledování zaměstnanců není z hlediska zaměření a rozsahu tohoto článku relevantní), nebo rozdíl mezi prohlídkou zaměstnance z důvodu ochrany majetku a prohlídkou z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (viz ad 2.3).

2.1 Kontrola a osobní prohlídka z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele

Kontrolu věcí z důvodu ochrany majetku zaměstnavatele, v nezbytném rozsahu a při ochraně osobnosti kontrolovaného, smí zaměstnavatel