Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Konto pracovní doby

8.8.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.4.9.3
Konto pracovní doby

JUDr. Věra Bognárová

Konto pracovní doby je zvláštním způsobem rozvržení pracovní doby. I při použití konta pracovní doby nesmí délka směny přesáhnout 12 hodin. Podstatou konta pracovní doby je stanovení vyrovnacího období, po které bude konto uplatněno. Po vyrovnací období dochází k oddělení pracovní doby od odměňování za práci vykonanou v pracovní době (tzv. stálá mzda podle § 120 a 121 ZP). Zaměstnanci může být zaměstnavatelem po vyrovnací období přidělována práce v rozsahu nižším, nebo naopak větším, než je stanovená týdenní pracovní doba, a to i bez předchozího souhlasu zaměstnance.

Konto pracovní doby mohou využít všichni zaměstnavatelé s výjimkou zaměstnavatelů, kteří jsou taxativně vyjmenováni v § 109 odst. 3 ZP. Jedná se o zaměstnavatele, kterými jsou stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvků na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školské právnické osoby zřízené ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, kraje, obce nebo dobrovolný svazek obcí podle školského zákona. Jestliže zaměstnavatel bude mít zájem na zavedení konta pracovní doby, musí tento způsob rozvržení pracovní doby zavést a upravit výhradně v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis o zavedení konta pracovní doby může vydat výhradně ten zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace. Na rozdíl od úpravy platné do 31. 12. 2011 nemá zaměstnavatel, u něhož působí odborová organizace, možnost zavést jej vnitřním předpisem, ale povinně musí využít kolektivní smlouvu. Vnitřní předpis, kterým se zavádí konto pracovní doby, může proto od 1. 1. 2012 vydat pouze ten zaměstnavatel, u kterého odborová organizace nepůsobí. Průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, jen kolektivní smlouva může vymezit toto období nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Účet pracovní doby a účet zaměstnance

Zákoník práce neupravuje bližší vymezení postupu při tomto způsobu rozvržení pracovní doby a ponechává jej zcela na zaměstnavateli při dodržení podmínek stanovených v § 86 a § 87. Zaměstnavatel proto musí v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu stanovit bližší podmínky tohoto rozvržení pracovní doby. Povinně však musí zaměstnavatel vést účet pracovní doby a účet mzdy zaměstnance. Pod pojmem účet mzdy či účet pracovní doby rozhodně nelze hledat pojmy daňového práva, zákonodárce tím chtěl pouze vyjádřit to, že ve vztahu ke každému zaměstnanci musí zaměstnavatel hodnověrně a prokazatelně evidovat pracovní dobu a poskytování mzdy. Z formálního pohledu zaměstnavateli pouze přikazuje, které skutečnosti má na účtu pracovní doby vést. Na účtu pracovní doby se vykazuje:

  • stanovená týdenní pracovní doba,

  • popř. kratší pracovní doba,

  • rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce pracovní směny,

  • neodpracovaná pracovní doba v jednotlivých dnech a za týden.

Mzda při uplatnění konta pracovní doby

Odchylky od poskytování mzdy při uplatnění konta pracovní doby upravují § 120 a § 121 ZP. Jestliže se uplatní konto pracovní doby, přísluší zaměstnanci ve vyrovnávacím období, které je stanoveno v souladu s § 86 odst. 3 a § 87 odst. 4 ZP, za jednotlivé kalendářní měsíce mzda ve stálé měsíční výši. Pro tuto mzdu zákoník práce používá pojmu "stálá mzda“. Stálá měsíční mzda musí být sjednána v kolektivní smlouvě, popř. musí být stanovena vnitřním předpisem. Nesmí však být nižší než 80 % průměrného výdělku zaměstnance. Pro zjištění průměrného výdělku se použijí § 351 až § 362 ZP. V této souvislosti je nutné upozornit na to, že obecným rozhodným obdobím, z něhož se zjišťuje průměrný výdělek, je předchozí kalendářní čtvrtletí a