Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Konto pracovní doby

15.11.2011, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.6.5 Konto pracovní doby

JUDr. Vladimír Treybal, doc. JUDr. Margerita Vysokajová, CSc.

Konto pracovní doby bylo do zákoníku práce zapracováno (§ 86 a 87 ZP) na základě kladných zkušeností z jiných zemí EU (např. z Německa, kde však není upraveno závazným právním předpisem, ale uplatňuje se na základě dohody zaměstnavatele se zaměstnanci).

Důvod k uplatnění konta pracovní doby

Tento zvláštní způsob rozvržení pracovní doby má pomoci zejména zaměstnavatelům překonávat obtíže, které mohou nastat např. v souvislosti s nestálou potřebou množství vynaložené práce v různých obdobích při stejném počtu zaměstnanců, aniž by bylo potřeba nařizovat přesčasovou práci na jedné straně nebo naopak – na straně druhé – uplatňovat překážky v práci na straně zaměstnavatele se vším, co s tím souvisí (převádění na jinou práci, poskytování omezené náhrady mzdy apod.). Takové podmínky nenastávají u zaměstnavatelů neprovozujících podnikatelskou činnost, u kterých konto pracovní doby proto nelze uplatňovat (§ 86 odst. 3 ZP).

Při uplatnění konta jde tedy o větší flexibilitu pracovního režimu touto specifickou úpravou rozvržení pracovní doby, který má ve vyrovnávacím období zaměstnavateli umožnit přidělování práce zaměstnancům v takovém rozsahu, v jakém to odpovídá jeho potřebě. Pro zaměstnance je přitom důležité, že mají nárok na stálou měsíční mzdu bez ohledu na pracovní dobu, kterou v daném měsíci skutečně odpracují.

Institut konta pracovní doby prakticky nahrazuje nerovnoměrné rozvržení pracovní doby v delším období (až jednoho roku) na období s nižší a vyšší spotřebou práce. Lze uplatnit zejména v zemědělství, stavebnictví nebo v cestovním ruchu.

Podmínky pro uplatnění kont pracovní doby

Pro uplatnění konta pracovní doby platí tyto podmínky:

  • uplatnění bylo sjednáno v kolektivní smlouvě a tam, kde odborová organizace nepůsobí, stanoveno ve vnitřním předpise,

  • období pro vyrovnání skutečné a stanovené pracovní doby nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích (§ 86 odst. 3 ZP) a jen je-li to dohodnuto v kolektivní smlouvě – nikoli stanoveno vnitřním předpisem! – 52 týdnů (z toho vyplývá, že toto delší období nemohou uplatnit zaměstnavatelé, u nichž nepůsobí odborová organizace). Vždy však může být uplatněno období kratší (§ 87 odst. 4 ZP),

  • zaměstnavatel musí vést účet pracovní doby a účet mzdy každého jednotlivého zaměstnance, kterého se konto pracovní doby týká (§ 87 ZP). Účet pracovní doby musí obsahovat rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny, stanovenou týdenní (popřípadě kratší sjednanou) pracovní dobu, rozvrh pracovní doby na jednotlivé pracovní dny včetně začátku a konce směny, skutečně odpracovanou dobu v jednotlivých pracovních dnech a za týden. Rozdíly, které vzniknou po skončení vyrovnávacího období nebo při skončení pracovního poměru, je zaměstnavatel povinen ve vztahu k zaměstnanci vyrovnat. Náležitosti účtu mzdy jsou uvedeny dále.

Výslovný souhlas není potřeba

Povinnost zaměstnavatele získat souhlas se zavedením konta pracovní doby od každého zaměstnance se v praxi ukázala jako obtížně splnitelná, a proto byla novelou zákoníku práce (zákon č. 362/2007 Sb.) zrušena. To však neznamená, že by zaměstnavatel mohl konto uplatnit, aniž by s tím zaměstnance seznámil – nemusí mít pouze jejich výslovný souhlas.

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si výpisy nebo stejnopisy (§ 96 odst. 2 ZP).

Překážky v práci

Při překážkách v práci na straně zaměstnance se poskytuje volno v rozsahu nezbytně nutné doby a v případě nutnosti v rozsahu celé délky směny stanovené na příslušný den (§ 97 odst. 5 ZP). Pro náhradu mzdy platí stejná ustanovení jako pro všechny zaměstnance (např. § 199 ZP). Překážky na straně zaměstnavatele v těchto případech zákoník práce zvlášť neřeší, takže tu platí rovněž obecná ustanovení (§ 207 až 210 ZP), bude však jistě vhodné, aby byly konkretizovány v kolektivní smlouvě, popřípadě ve vnitřním předpise.

Práce přesčas

Prací přesčas při uplatnění konta pracovní doby je práce konaná nad stanovenou pracovní dobu, která je násobkem stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2 ZP). Vyčíslit množství přesčasové práce potřebné pro její proplacení je tedy vždy možné až po skončení vyrovnávacího období.

Mzdové podmínky

Mzdové otázky při uplatnění konta pracovní doby řeší ustanovení § 120 a 121 ZP včetně způsobu vykazování účtu mzdy. Podle těchto ustanovení:

  • zaměstnanci přísluší ve vyrovnávacím období za jednotlivé kalendářní měsíce stálá mzda sjednaná v kolektivní smlouvě, popřípadě stanovená vnitřním předpisem,