Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

K nové úpravě nemocenského pojištění - 1. část

25.9.2008, , Zdroj: Verlag Dashöfer

     Nemocenské pojištění bude od 1. ledna 2009 upraveno nově, a to zákonem č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění. Tento zákon měl původně nabýt účinnosti od 1. ledna 2007, avšak zákony č. 585/2006 Sb. a č. 261/2007 Sb. byla jeho účinnost posunuta postupně o dva roky. V tomto období byl nový zákon o nemocenském pojištění t éž několikrát věcně pozměněn, zejména zákony č. 261/2007 Sb. a č. 305/2008 Sb. Nový zákon o nemocenském pojištění obsahuje komplexní úpravu nemocenského pojištění, tj. upravuje jak oblast dávkovou, tak organizační a procesní, včetně posuzování zdravotního stavu pro účely nemocenského pojištění.

     Zákon č. 187/2006 Sb. nahrazuje všechny dosavadní předpisy nemocenského pojištění, tj. zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění, zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, část šestou zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, která upravuje nemocenské pojištění osob samostatně výdělečně činných, a příslušná ustanovení zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, která dosud upravují provádění nemocenského pojištění. Zákon č. 187/2006 Sb. rovněž zrušuje dosavadní prováděcí předpisy, tj. vyhlášky č. 143/1965 Sb., č. 165/1979 Sb., č. 1/1993 Sb. a č. 141/1958 Ú.l. K novému zákonu již nebudou vydány prováděcí předpisy, které by podrobněji upravovaly některé otázky nemocenského pojištění nebo doplňovaly zákonnou úpravu (k zákonu je vydán jen jeden prováděcí předpis, a to vyhláška č. 481/2006 Sb., o náležitostech průkazu zaměstnanců orgánů nemocenského pojištění pověřených kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce). Samostatně zůstává upraveno jen pojistné na nemocenské pojištění, a to v rámci zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

     Na nový zákon o nemocenském pojištění na vazují též změny v jiných právních předpisech. Jedná se zejména o rozsáhlou novelizaci zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Změny jiných právních předpisů obsahuje zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění. Tento zákon nabývá účinnosti rovněž dnem 1. ledna 2009.

Účast na nemocenském pojištění od roku 2009

     Od roku 2009 jsou stanovena nová pravidla pro účast na nemocenském pojištění. Nemocenského pojištění jsou účastni zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Pro každou tuto skupinu platí jiné podmínky účasti na nemocenském pojištění. Při splnění stanovených podmínek jsou zaměstnanci účastni nemocenského pojištění povinně, zatímco osoby samostatně výdělečně činné jsou nemocenského pojištění účastny vždy jen dobrovolně na základě své přihlášky.

     Účast na nemocenském pojištění má význam především pro nárok na dávky nemocenského pojištění. Podle § 14 odst. 1 zákona o nemocenském pojištění nárok na dávku vzniká, jestliže podmínky pro vznik nároku na dávku byly splněny v době nemocenského pojištění, popřípadě v době přerušení pojištění, pokud zaměstnání dále trvalo, a ve stanovených případech i v ochranné lhůtě po zániku pojištění.

     Význam účasti na nemocenském pojištění je však širší, neboť účast na nemocenském pojištění má dále vliv na účast na důchodovém pojištění, na placení pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na zdravotní pojištění a též na poskytování náhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelem v době prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény (tato náhrada náleží jen těm zaměstnancům, kteří jsou ke dni vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény účastni nemocenského pojištění).

Účast zaměstnanců na nemocenském pojištění

     Ve srovnání s právní úpravou účinnou před 1. lednem 2009 dochází ve vymezení zaměstnanců pro účely nemocenského pojištění k několika změnám. Předně nejsou za zaměstnance považováni, a tedy ani účastni nemocenského pojištění studenti, žáci, společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti. Dále se u členů družstev upravuje podmínka účasti na nemocenském pojištění tak, že se musí jednat o takové členy družstev, kde podmínkou členství je jejich pracovní vztah k družstvu (funkcionáři družstva budou účastni nemocenského pojištění, pokud podle stanov jejich činnost v orgánu družstva je považována za činnost v pracovním vztahu).

     Nově se účast na nemocenském pojištění zakládá u osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a u osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce (tyto osoby dosud nemocensky pojištěny nejsou).

Podmínky účasti na nemocenském pojištění

     Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění, jestliže splňují tyto podmínky:

  1. vykonávají zaměstnání na území České republiky (za výkon zaměstnání na území České republiky se považuje i přechodný výkon práce mimo území České republiky, je-li místo výkonu práce trvale v České republice) nebo v cizině pro zaměstnavatele se sídlem na území České republiky, pokud místo výkonu práce je trvale v cizině a nejsou povinně účastni důchodového pojištění podle předpisů státu, ve kterém trvale vykonávají zaměstnání, a mají trvalý pobyt na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie;

  2. zaměstnání trvalo nebo mělo trvat aspoň 15 kalendářních dnů;

  3. sjednaná částka započitatelného příjmu z tohoto zaměstnání za kalendářní měsíc činí aspoň částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění, tj. 2 000 Kč měsíčně.

     Ve srovnání s dosavadní právní úpravou platnou před rokem 2009 (kdy účast na nemocenském pojištění nezakládá tzv. příležitostné zaměstnání podle § 6 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců) dojde od 1. ledna 2009 k prodloužení doby zaměstnání, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, ze 7 dnů na 14 kalendářních dnů a ke zvýšení částky příjmu zakládajícího účast na nemocenském pojištění z 400 Kč měsíčně na 2 000 Kč měsíčně.

     U podmínky uvedené v bodě 3 je podstatná sjednaná částka příjmu, nikoliv částka příjmu skutečně dosažená v jednotlivém kalendářním měsíci.

Příklad č. 1

Zaměstnanec v pracovním poměru má sjednánu mzdu ve výši 20 000 Kč měsíčně. Tento zaměstnanec čerpal v květnu 2009 tzv. neplacené volno a pracoval jen dva dny, za které mu byla zúčtována mzda ve výši 1 800 Kč. Bude účasten nemocenského pojištění i v květnu 2009, neboť sjednaná mzda převyšuje částku rozhodnou pro účast na nemocenském pojištění.

     Za určitých podmínek jsou nemocenského pojištění účastni též zaměstnanci, kteří nesplňují podmínku délky zaměstnání nebo podmínku, aby sjednaný příjem dosáhl aspoň rozhodné částky. Zaměstnanci jsou účastni nemocenského pojištění též, jestliže jejich zaměstnání nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, pokud splňují podmínku uvedenou v bodě 1, sjednaná částka započitatelného příjmu činí aspoň částku rozhodného příjmu, popřípadě jejich započitatelný příjem dosáhl aspoň částky rozhodného příjmu, a nastoupili opětovně do zaměstnání k témuž zaměstnavateli a od skončení předchozího zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců nebo od skončení předchozího zaměstnání, které nezaložilo účast na pojištění proto, že nemělo trvat a ani netrvalo déle než 14 kalendářních dnů, ale zaměstnanec v něm dosáhl započitatelného příjmu aspoň ve výši rozhodné částky, do opětovného nástupu do zaměstnání neuplynula doba aspoň 6 měsíců.

Příklad č. 2

Zaměstnanec uzavřel se zaměstnavatelem dohodu o pracovní činnosti od 1. března do 14. března 2009 s tím, že odměna bude činit 3 000 Kč. Tento zaměstnanec uzavřel s tímtéž zaměstnavatelem další dohodu o pracovní činnosti od 1. srpna do 14. srpna 2009 s…