Proč jsou malé a začínající firmy a podnikatelé často inovativnější
než velké a seriózní podniky? Protože obvykle ani neví, do čeho jdou, mají
odvahu a nemají co ztratit. Seriózní firmy se více bojí experimentů, které
nedopadnou dobře, jejich manažeři jsou hodnoceni za plnění cílů, ne za
experimentování a opravování chyb. Čím je firma větší, tím více se v ní
obvykle hraje na jistotu, rozhodování se zpomaluje a procesy byrokratizují.
Majitelé firem někdy kladou otázku, jak analyzovat a
minimalizovat riziko při inovačních projektech. Nejjednodušší odpověď je -
nedělejte inovace. Pokud eliminujete míru rizika na minimum, tak nevytvoříte
nic inovativního. Firma samozřejmě nemá uvádět na trh neodzkoušené a
rizikové produkty. Uvedení na trh předcházejí testy v malém, které dokážou toto
riziko snížit. Kdo však chce být inovátor, musí obětovat část svých peněz a
času na hru, která je podobná hře v kasinu.
V mnoha firmách si šéfové stěžují, že neumí přeměnit
dobré nápady na úspěšné byznysy. Skutečnost je obvykle taková, že „dobré
nápady“ jdou přímo do vývoje. Spustí se projekty, které stojí mnoho peněz, a
kapacity vývoje a výroby a prodej je slabý. Proč je to tak? Protože nestačí
dát do vývoje „dobré nápady“, ale kvalitní zadání. A příprava kvalitního
zadání vyžaduje dobrou znalost trhu, zákazníků a jejich procesů, konkurentů,
nových trendů a mnoha dalších věcí. Dobré zadání se nedá vygenerovat na dvou
workshopech a nezajistí ho ani propracovaný formulář. Je potřeba na něm někdy
pracovat i několik měsíců. Výsledek se však dostaví - nereálné nápady se
pozastaví, perspektivní se pustí dále, dobré zadání obvykle přinese i zkrácení
času vývoje a uvedení na trh při nižších nákladech, bez zbytečných korekcí a
oprav.
NahoruOd brainstormingu k trystormingu
V mnoha firmách probíhají školení a tréninky na podporu
a rozvoj kreativity. V podnicích však kreativita obvykle nechybí. Problém je
často v tom, že operativa zabíjí nové inovační nápady a využívání
příležitostí. V mnoha firmách je až nadbytek kreativity a nápadů, ale chybí
proces jejich přeměny na úspěšné byznysy. Rozhodovací procesy jsou často
byrokratické a těžkopádné, lidé se utápějí v analýzách od stolu, jejichž
jediným výsledkem je obvykle jen to, že přibude nová excelovská tabulka,
prezentace v PowerPointu a neučiní se žádná konkrétní akce.
Při klasickém brainstormingu vygenerujeme řadu
myšlenek, z nichž některé vybereme a snažíme se je implementovat. Při
trystormingu se snažíme rozšířit brainstorming o rychlé vytvoření vhodného
modelu, který následně ihned testujeme. Nesnažíme se vygenerované myšlenky
verifikovat a validovat teoreticky, ale prakticky.
Trystorming se nesnaží vytvořit hned perfektní
řešení, ale je postavený na pokusech a korekcích. Je potřeba se
orientovat na akci, zkoušení, učení a sbírání zkušeností. Usilovat o
jednoduchost řešení a odpoutat se od tradičních omezení našeho myšlení. Nebát
se kopírovat, nevymýšlet vymyšlené a zkoušet nápady, kterým se šéf nejvíce
směje.
NahoruZákazník nechce vrták, ale díru
Často si neuvědomujeme, že zákazník si kupuje náš
produkt nebo službu, aby řešil svůj vlastní problém nebo potřebu. Manuály i
obchodní prospekty jsou často plné složitých technických popisů, zkratek a
čísel, kterým často rozumí pouze skuteční odborníci. Nemocnice však chce lůžko,
které zajistí bezpečnost pacienta a minimum obslužného personálu, výrobce chce
stroj, který má minimum ztrátových časů a maximální…
dostupný obsah
